Štětí – 4. července
Je třeba dodat, že stále vzpomínám i na naše další plochodrážní jezdce, kteří nás opustili ve velmi mladém věku. Antonín Vilde, Josef Troják, Karel Červenka, Jiří Hurych, Jirka Jirout, Emil Sova, Antonín Kasper, Roman Mády, Jan Klokočka. Na tyhle jezdce a mnohé další po celá léta vzpomínám při moderování motoristických akcí. Je to nepsaná povinnost každého spíkra při všech těchto akcích. Jako mladý závodník jsem se utkával na dlouhé, ledové a klasické dráze i se Zdeňkem Kudrnou.

Přešel na speedway z motokrosu. Ve všech disciplínách patřil během krátké doby ke světové špičce. Měl v sobě něco navíc, co nás nakonec dalo dohromady. Skromnost, poctivost, smysl pro legraci a nejvíce kamarádství. Veliký gentleman. 31. května 1982 jel semifinále mistrovství Evropy na trávě v nizozemském Stadskanaalu, kde skončil čtvrtý a postoupil do finále.

Jel ještě jednu jízdu navíc, finálovou, která se dle tehdejší regulí za bernou minci postupu nebral. Brzy po startu  mu zůstalo viset šoupě u karburátoru, a protože motorky nemají brzdy, zastavil  až  nárazem o mantinel. Těžký pád, těžké zranění, kterému Zdeněk 1. června 1982 nad ránem bohužel podlehl.

Dozvěděl jsem se to, když jsem přijel na trénink do Chabařovic. Musel jsem odejít do ústraní, kde jsem plakal. Byli jsme v té době velmi dobří přátelé. K tomu se váže jedna historka. Na jaře toho roku jsme se viděli na závodech v Mariánských Lázních. On mi v zimě slíbil, že mi pošle z ledů pohlednici s podpisy jezdců. Já mu říkal, Zdenku, tys mi zapomněl poslat pohled z ledů. On mi na to řekl, mám ho, vozím ho tady v autě, jen jsem ho nehodil do schránky a podával mi pohled do ruky.

Já mu na to odpověděl, ne to není totéž, hoď ho prosím do schránky. Už to nestihl. Měl přezdívku Démon, hlavně na dráze, ale v srdci to byl klidný, rozvážný a hlavně hodný kamarád. Po jeho smrti se jelo pár memoriálů a potom jako když utne. Chvíli jsem čekal, jestli si někdo vzpomene, ale bohužel. A tak se zrodil nápad, abych na jeho památku každý rok věnoval vzpomínkový pohár a tím jeho památku vzpomněl a zároveň uctil.

Počet těch, kteří pohár obdrželi, se blíží dvaceti. Jsou mezi nimi i slavní jezdci třeba Němec Alois Wiesböck,naši čeští jezdci Zdeněk Schneiderwind, Josef Franc, Martin Málek, Aleš Dryml starší, Lukáš Dryml, Hynek Štichauer, Richard Wolff, v roce 2024 Bohuslav Polák.

V letošním roce 2025 poprvé  pohár obdrželi jezdci dva, ledař Jan Pecina a nestor z Mariánských Lázní Vladimír Drobný. Asi při třetím, nebo čtvrtém předávání za mnou na dráhu přišla plačící paní, já jsem se lekl, co se přihodilo. Dobrý den, já jsem manželka Zdeňka Kudrny a přišla jsem Vám poděkovat.

Většího poděkování se mi zatím nedostalo. Je to pro mě veliká čest, jsem jí odpověděl, a tak už to navždy zůstane, jsem přesvědčen, že to Zdeněk tam v nebíčku sleduje. A pak jsme plakali oba. Démone, kamaráde, byl jsi bezva chlap a super fára, věř, že na Tebe nikdy nezapomenu.