Slaný – 1. června
Královské město zažívalo dusno jako v papiňáku. Stoupání ke stadiónu po Netovické ulici návštěvníky a účastníky třetího přeboru dostalo blíž k jeho pokličce. Naštěstí pršelo pouze opravdu minimálně. A závod stál za to. Daniel Klíma po dvou primátech dojel v rozjížďce s číslem deset až třetí, když mu v posledním oblouku prasknul sekundární řetěz. V té chvíli byl na koni Matěj Frýza. Do duelu s pražským závodníkem v devatenácté jízdě nastupoval jako neporažený leader. Daniel Klíma jej nakonec uštval, ale on nechal za sebou Jaroslava Vaníčka a mohl se radovat z prvního vítězství v přeboru. Daniel Klíma se chystal ještě na rozjezd proti Brunovi Belanovi. Slánskému závodníkovi přálo štěstí. V sedmnácté jízdě mu haproval karburátor, ale Radek Bambuch před ním přišel o výhru kvůli pádu. Druhou příčku pódia mu ovšem sebral Daniel Klíma. Doprovodný mítink Slaný Speedway Trophy 125 přinesl jednoznačný triumf Jakubovi Hejkalovi.
Dramata v depu i na ovále
Pády. K ploché dráze patří. Hlavně že se nic nestane. Jako včera. David Hofman vozil na svitavské náborové akci děti. Pak trénoval a skončil v nafukovačkách. Při dnešním tréninku upadl Bruno Belan. I on skončil bez úhony. Jeho otec Rudolf, který se v dusném parnu rozběhl na pomoc, jakbysmet. Bouřka nepřišla. Na ovále se děly věci.
V depu také. Michael West dorazil sám. S jedním motocyklem. O tréninku jen bafnul. A mlčel. Nedal si říct. Nedal. Australan neprošel technickou přejímkou a předčasně opustil areál, Slaný i Českou republiku.
Daniel Halamka vysvětluje problémy Michaela Westa:
„Prý mu to znělo blbě už včera. Byla prasklá sací příruba, Bruno mi jednu věnoval. Stejně motor nešel, měl ten samej zvuk. Vyměnili jsme svíčku a už to nešlo vůbec.“
V neděli slánské ochozy tolik diváků nepřilákaly. A po pražské velké ceně dorazilo jen pár cizinců. Nejisté počasí odložilo slavnostní nástup. Ovál nejprve patřil stopětadvacítkám, jež odstartovaly letošní Slaný Speedway Trophy.
Exceloval v ní Jakub Hejkal. Všechny její čtyři rozjížďky vyhrál Jakub Hejkal ve stylu start – cíl. Za jeho zády se pral Jaroslav Bartek se Štěpánkou Nyklovou, která vždycky nabyla vrch. A Nikolas Pergl prožíval svůj premiérový mítink.
Přebor triumfem otevřel Bruno Belan. V rozjížďce s číslem jedna odvedl Jaroslava Petráka. Vzápětí Matěj Frýza kraloval Davidu Hofmanovi a Radku Bambuchovi. Daniel Klíma se na triumf ve třetí jízdě nadřel o něco víc. Musel v úvodním oblouku objet Jana Jeníčka, který po maturitě má konečně zase čas věnovat se ploché dráze.
Jaroslav Vaníček spustil před rozjížďkou s číslem čtyři křik. Chyběl mu povlak na přilbě. Jan Macek sice pracoval pro Miroslava Vítka. Žlutý hadřík promptně přinesl a pražský junior stihl devadesátivteřinový limit včas. Raketový start jej vzápětí vystřelil pro tři body.
Rozpojený kabel od zapalování nedovolil Dominiku Hrbkovi odstartovat do páté jízdy. Klíčové pro závěrečné výsledky se stal ovšem fakt, že Bruno Belan v prvním nájezdu minul vedoucího Jaroslava Vaníčka. Hned posléze Matěj Frýza zdvojnásobil své úvodní tři body. Jaroslava Petráka za sebou nechal již s letem pásky k šedivému slánskému nebi.
Na hrotu aktuální klasifikace nebyl s Brunem Belanem sám. Na šest bodů se v osmé jízdě svým velkým sólem dostal rovněž Daniel Klíma. Mítink slynul velkou vyrovnaností. Za vedoucím triem s pěti body číhali Jaroslav Vaníček. A také Jan Jeníček, když opanoval sedmou jízdu.
Rozhoduje devatenáctá jízda i rozjezd
Když se dva perou, třetí se směje. Matěj Frýza v rozjížďce s číslem devět pádil pro třetí triumf. Jan Jeníček držel v šachu Bruna Belana. Slaňák Pardubičana dostal vnějškem druhého oblouku. Obořil se i na Plzeňana. Ale marnost nad marnost, zůstal druhý.
Matěj Frýza na hrotu aktuální klasifikace osaměl. Daniel Klíma také v desáté jízdě mířil potřetí ke třem bodům. V posledním okruhu mu spadnul sekundární řetěz, když vzadu vypadla rolna. Nejprve jej minul Jaroslav Petrák. Opěšalý Pražan neuhájil nakonec ani dva body před Lubošem Hromádkou.
„Musím poděkovat Danovi,“ usmíval se pardubický veterán poněkud potměšile. „Porazil jsem grandpristu.“ Důvod k úsměvu měl také Petr Kvěch. Byť v jedenácté jízdě lépe odstartoval Radek Bambuch, on jej překonal vnějškem první zatáčky.
„Konečně první vítězství s pětistovkou,“ zářil v depu. „A trošku zasloužený. Ještě dvě takový a uvidíme se na pódiu.“
Člověk míní a osud všechno zašmodrchá. Ve třinácté jízdě se Petr Kvěch sbíral z oválu. Byl poslední. nakonec neměl nesympatické skóre. Ale i tak stupně vítězů přijdou někdy později. Daniel Klíma na ně mířil již dneska. Při repete bez vyloučeného mladšího bratra českého šampióna si opět poradil s Brunem Belanem.
Jaroslav Vaníček prve přelstil Davida Hofmana v rozjížďce s číslem dvanáct. Ve čtrnácté jízdě podobný kousek nastrojil i jeho jezdícímu kouči Jaroslavu Petrákovi. Měl jedenáct bodů. Stejně jako Daniel Klíma. Bruno Belan se opíral o deset. Ale všechny strčil do kapsy Matěj Frýza. Po velkém sólu v rozjížďce s číslem šestnáct zůstával jediným neporaženým před poslední sérií.
A všechno se motalo. Bruno Belan vyhrál start sedmnácté jízdy. Ale jeho motocyklu tarokoval karburátor. Do vedení se přesunul Radek Bambuch. Slaňák s vypětím všech sil udržel druhé místo. A přitom útočil. K jeho obrovskému štěstí Kopřivničan na konci třetího okruhu upadl.
Bruno Belan skončil s třinácti body. Adam Nejezchleba nulu z natřískané deváté jízdy napravil hladkým primátem v patnácté jízdě. A v rozjížďce s číslem osmnáct se vnějškem prvního oblouku přehnal okolo nejen Davida Hofmana, ale také Jaroslava Petráka. Pro oba již ale poháry zůstávaly pasé.
Daniel Klíma na téma rozjížďky s číslem devatenáct:
„Nebyl jsem si jistej taktikou. Jestli to poslat nad něj. Visel jsem tam a čekal, jak to dopadne.“
O jejich držitelích měla hodně napovědět předposlední rozjížďka základního rozpisu. Daniel Klíma vystřihnul nejlepší start. Matěj Frýza se v první zatáčce posunul před Jaroslava Vaníčka. Nespokojil se s kompromisem. Během okamžiku říkalo vedení pane jen a jen jemu.
Jaroslav Vaníček za vedoucí dvojicí zaostal. Daniel Klíma se ale pustil do boje. Oťukával plzeňského závodníka před sebou. V posledním kole zkusil venek úvodní zatáčky. Jenže až spodní strana závěrečného oblouku jej posunula dopředu.
Jan Jeníček ve dvacáté jízdě změřil Petra Kvěcha. Matěj Frýza v depu přijímal první gratulace ke svému triumfu. Jaroslavu Vaníčkovi došlo, že je čtvrtý. A organizoval se rozjezd o druhé místo. Bruno Belan na vnitřku. Daniel Klíma na opačném pólu startovního roštu. Bruno Belan měl slibný start. Jenže Daniel Klíma záhy nabyl vrchu. A domácí borec ke všemu přišel o plechovou botu. Nedělní drama bylo rozhodnuto.
Hlasy z depa
„Ty vole, super!“ neskrýval Matěj Frýza radost ze svého triumfu. „Nechápu to, je to pro mě velký překvapení. Doufal jsem, že by ta bedna mohla bejt. Ale že vyhraju, jsem nečekal. Dan to strčil pode mě, narovnalo mě to. Klapnul jsem, byl jsem rád, že Jára už byl vzadu a vyhnul se.“
„Normální závody,“ svěřoval se Daniel Klíma. „Řetěz mě vypek‘, asi po dvou letech prasknul. Nevím, co ti mám říct. S klukama jsem si hezky zazávodil. Matěj mě hodně potrápil. V rozjezdu jsem měl dobrej start. Bruna to strčilo hezky, ale mě to potáhlo v matroši. A už jsem si jel svoje.“
„Asi karbec,“ hledal Bruno Belan příčinu svých trablů v sedmnácté jízdě. „Vyměnili jsme ho a v rozjezdu to fungovalo. Pěkný závody, dost se předjíždělo. Škoda, že jsem nepředjížděl já. Ve třetí jízdě jsem neměl dobrej start. Není mi moc dobře, včera jsem byl v Praze na Grand Prix otevírat bránu, asi jsem něco chytil.“
„V poslední jízdě si za to můžu sám,“ zpytoval Jaroslav Vaníček své svědomí. „Místo abych s nima závodil, koukal jsem se na ně a drbal se na půl plynu.“
„Dobrý pro mě,“ bilancoval Jaroslav Petrák. „Potřebuju se trošku rozjezdit, protože netrénuju, nezávodím. O mistráku jsem byl nemocnej, na to potřebuješ bejt fit. Škoda, že jsem kousek od bedny, prostě si nevěřím, pouštět se někam bezhlavě nemá cenu. Není mi dvacet.“
„Dneska dobrý,“ nechal se slyšet Adam Nejezchleba. „Jedna jízda se nepovedla. V Praze při SGP3 to byly dvě, takže se lepším (smích). Příště se podaří všechny. Ale ta poslední jízda byla třešnička na dortu. Zvykám si na pětistovku, jsem si jistější.“
„Zatím mi to ve Slaným nesedí,“ připomínal Jan Jeníček nedávné české finále. „Dlouho jsem netrénoval, do Glasgowa jsem taky jel netrénovanej. Maturita naštěstí dopadla, teď chci od školy vypnout a soustředit se jen na závodění. Motorky jedou dobře, ale teď je chyba ve mně. Potřebuju si zatrénovat.“
| 1. Matěj Frýza, Plzeň | 3 3 3 3 2 | 14 |
| 2. Daniel Klíma, Praha | 3 3 1 3 3 | 13+3 |
| 3. Bruno Belan, Slaný | 3 3 2 2 3 | 13+2 |
| 4. Jaroslav Vaníček, Praha | 3 2 3 3 1 | 12 |
| 5. Jaroslav Petrák, Pardubice | 2 2 3 2 3 | 12 |
| 6. Adam Nejezchleba, Divišov | 2 2 0 3 3 | 10 |
| 7. Jan Jeníček, Pardubice | 2 3 1 1 3 | 10 |
| 8. David Hofman, Pardubice | 2 2 2 1 1 | 8 |
| 9. Petr Kvěch, Divišov | 1 1 3 X 2 | 7 |
| 10. Luboš Hromádka, Pardubice | 0 1 2 1 1 | 4 |
| 11. Dominik Hrbek, Pardubice | 1 – 1 2 0 | 4 |
| 12. Radek Bambuch, Kopřivnice | 1 1 2 F F | 4 |
| 13. Miroslav Vítek, Kopřivnice | 0 0 F 2 0 | 2 |
| NC Michael West, AUS (DMU) | DNR |
Poznámka: z původně přihlášených omluven Jan Buňka
Slaný Talent Trophy (velká dráha):
| 1. Jakub Hejkal, Slaný | 3 3 3 3 | 12 |
| 2. Štěpánka Nyklová, Slaný | 2 2 2 1 | 7 |
| 3. Jaroslav Bartek, Praha | 1 1 1 2 | 5 |
| 4. Nikolas Pergl, Slaný | 0 0 0 0 | 0 |
Ukázkové jízdy 125 ccm na malé dráze:
| František Dvořák |
