Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Dnešní dopoledne určí nejbližší program Martina Málka

Divišov – 29. května
Šampionát republiky jednotlivců se nedostal ještě ani k předvečeru svého prvního finále a již bude třeba pracovat se startovní listinou. Minulý týden si Hynek Štichauer ke vší své smůle pochroumal kotník. A jistá není ani účast Martina Málka, byť mu vedoucí fotograf magazínu speedwayA-Z Pavel Fišer na včerejší tiskové konferenci vylosoval startovní číslo dvanáct. Březolupský závodník se magazínu speedwayA-Z svěřil, že dnešní dopoledne rozhodne, zda se na ovály vrátí už v úterý v Praze či až někdy za dva týdny.

 

V říjnu vyhrál finále v Březolupech, dnes se rozmýšlí, zda vůbec v Praze pojede
V říjnu vyhrál finále v Březolupech, dnes se rozmýšlí, zda vůbec v Praze pojede

„Uvažuju nad tím,“ zamýšlí se Martin Málek nad otázkou, zda bude v úterý na Markétě obhajovat své loňské vítězství v březolupském finále. „Včera jsem vyhodil dvanáct tisíc za ortézy na kolena. Kdybych je měl už v Mariánkách, bylo by to lepší.“

Dlouhodrážní šampionát mu totiž přinesl nejen uznání, když svou pečlivou přípravu zúročil čtvrtým místem a jako nejlepší z nováčků se zmocnil hned všech třech volných reprezentačních vest. Nýbrž také poranění vazů a menisku, díky němuž musel odpískat cestu na mistrovství Evropy jednotlivců do Daugavpilsu.

Nečekaný výsledek i zranění - takové byl dlouhodrážní debut Martina Málka
Nečekaný výsledek i zranění – takové byl dlouhodrážní debut Martina Málka

„Dneska ráno jedu k doktorovi,“ svěřuje se se svými nejbližšími plány. „Když řekne, že by nebylo rozumné v úterý závodit, dám si čtrnáct dnů ještě pauzu a nechám to doléčit. Když poslouchám lidi, co mají s koleny problémy, chci to doléčit.“

Loni se finálová část mistrovství republiky odbyla během šesti dnů, letos však oba závody od sebe dělí čtyři měsíce. „Vychází to pro mě blbě,“ reaguje Martin Málek. „Těšil jsem se na mistrovství republiky. Ale třeba bude špatné počasí a posune se to.“

Případná dleší přestávka Martina Málka by nepotěšila ani Petra Vandírka, jelikož ve středu má extraliga na programu zastávku ve Slaném
Případná dleší přestávka Martina Málka by nepotěšila ani Petra Vandírka, jelikož ve středu má extraliga na programu zastávku ve Slaném

V sázce však není jen domácí šampionát, ale rovněž mistrovství Evropy na travnaté dráze, k jehož druhému semifinále příští sobotu v Bielefeldu byl nominován. „Jsem domluvený s panem Moravcem, že počkám na finále v Praze a pak řeknu, jestli tam pojedu nebo ne,“ vysvětluje Martin Málek. „Je to takové dilema, jestli kvůli dvěma závodům mít do budoucna problém s kolenem nebo to nechat a dát to do pořádku.“

Ať dopolední verdikt bude takový či onačí, Martin Málek usilovně pracuje na své léčbě. „Mám pevnou ortézu od stehna ke kotníku,“ říká. „Snažím se být v klidu a dát to do pořádku.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Josef Franc slibuje, že se při úterním finále budou dít věci

Praha – 29. května
V pondělí ovládl mezinárodní závod na v nizozemském Stadskanaalu a připsal si historicky první vítězství na travnatém ovále své závodní kariéry. Zároveň se dozvěděl, že se český národní tým pro světový pohár letos obejde bez něho. Nicméně tato zpráva ho nechává v klidu. Josef Franc se totiž magazínu speedwayA-Z svěřil, že se pádnou odpověď chystá dát při úterním šampionátu republiky na pražské Markétě.

 

Setkání s legendárním krajanem

JIří Georgiev, Zdeněk Schneiderwind a Josef Franc - mechanik, trenér a závodník vzdali hold Zdeňku Kudrnovi
JIří Georgiev, Zdeněk Schneiderwind a Josef Franc – mechanik, trenér a závodník vzdali hold Zdeňku Kudrnovi

„Ne moc těžký závod,“ komentuje Josef Franc svůj pondělní triumf ve Stadskanaalu. Na stupně vítězů se s ním postavili ještě nepříliš známí Němci Kai Dorenkamp a Tom Lamek. Avšak v poli poražených skončili kupříkladu Henry van der Steen, Glen Philips, Jörg Tebbe či Mitch Godden.

„Jediný, co bylo překážka, byla dráha,“ pokračuje pražský závodník v líčení závodu. „Typicky holandská měkká dráha, krosky na ní dělaly koleje. Ale zvládli to dobře, úpravy byly vždycky po každý třetí jízdě.“

Josef Franc vyhrál všechny čtyři jízdy základního rozpisu, aby si svou triumfální sérii prodloužil až do finále A. „Dařilo se, nevymejšleli jsme hovadiny a vyhráli jsme pro pana Kudrnu,“ připomíná, že právě tady jel Zdeněk Kudrna na sklonku května roku 1982 svůj poslední závod. Tehdy byly Josefu Francovi tři roky a po naší planetě toho ještě moc nenachodil.

„Ani jsem nevěděl, že se tady zabil,“ nezastírá. „Koukal jsem za jízdy, co je to vedle dráhy za kus žuly. A tak jsme u něj zavzpomínali a vyfotili se.“

S prvním místem se vracelo domů hezky. „Závody dobrý,“ bilancuje. „Nic se nesralo, všechno fungovalo. Já jsem držel a dosáhl historicky první vítězství na trávě.“

 

Plán pádné odpovědi

Letos Josef Franc do světového poháru nezasáhne
Letos Josef Franc do světového poháru nezasáhne

Mezitím se v Čechách finalizovala podoba českého národního týmu, jenž příští sobotu v polském Gniezně vstoupí do světového poháru. „Asi nemám, co nabídnout, to jej jednoduchá odpověď,“ komentuje Josef Franc, že tentokrát bude v jeho sestavě chybět. „A oni mi asi nemaj‘, co dát. Jsou tam talentovaný mladý jezdci, přeju jim to, mají šanci se předvýst. A mně asi nic jinýho nezbude, než bejt‘ dlouhodrážní specialista a jezdit s Ríšou a Káčou (smích).“

Nicméně s něčím podobným rozhodně nekoresponduje Pražanova reakce na připomínku úterního prvního finále mistrovství republiky jednotlivců na pražské Markétě.

„Už jsem nachystanej‘,“ konstatuje. „Ještě včera jsem ověřoval techniku a v úterý se budou dít věci! To ještě uviděj‘, kdo má bejt‘ v nároďáku!“

V nejstarším motoristickém šampionátu naší země obhajuje stříbro z Březolup
V nejstarším motoristickém šampionátu naší země obhajuje stříbro z Březolup

Foto: Jiří Georgiev, Petr Makušev a Mirek Horáček

Václav Milík má vizi nejen pro Gniezno, ale i na patnáct let dopředu

Bernardov – 27. května
Byl kapitánem juniorského národního týmu, kde si vychutnával pocit, jaké to je stisknout mezi zuby medaile ze světových a evropských soutěží. Nyní rázem převzal stejnou roli i ve světovém poháru družstev, když Aleš Dryml již nebyl pro Gniezno nominován. Václav Milík se magazínu speedwayA-Z svěřil, že juniorské medaile jsou pro něho velkou inspirací, byť svými myšlenkami už dlí u sobotního evropského challenge v Lendavě.

 

Václav Milík během autogramiády při sobotní velké ceně v Praze
Václav Milík během autogramiády při sobotní velké ceně v Praze

„Dobře, velmi dobře, určitě je to dobrý,“ reaguje Václav Milík na připomínku svého progresu v rámci národního týmu, když se v rozpětí třech let stal z pohotovostního náhradníka kapitánem. Rozhodně však nezapomíná na svého předchůdce, který se postupem let stal jediným aktivním závodníkem, jenž se mohl chlubit stříbrnou medailí z nezapomenutelného finále v Pardubicích před šestnácti lety.

„Aleš bude chybět, má zkušeností víc a hodně se tam najezdil,“ říká Václav Milík, aby se vzápětí vytáhl se svou vlastní vizí. „Můj názor je, že bychom měli budovat tým, co bude jezdit dalších patnáct let. Musíme se koukat dopředu, abychom se mohli prát o placky.“

Když se však budeme držet aktuální přítomnosti, český nároďák budou příští sobotu v Gniezně očekávat Poláci, Švédové a Dánové. „Skupina je hrozně těžká,“ přemítá Václav Milík. „Budu se snažit udělat výsledek. Je to ale elita, tam nebude žádná jízda jednoduchá.“

Pardubický závodník by se chtěl do světa velkých cen vrátit jako regulérní účastník
Pardubický závodník by se chtěl do světa velkých cen vrátit jako regulérní účastník

Dráha v Gniezně pro něho nebude absolutní neznámá. „Jel jsem tam dvakrát a moc se mi tam nelíbí,“ říká na rovinu. „Ale pro každýho to bude stejný, budu se snažit to poladit. Určitě budu chtít lepší výsledek než v těch dvou závodech.“

Ještě před tím však Václava Milíka čeká nejen první finále domácího šampionátu jednotlivců a slánská extraliga, nýbrž také challenge mistrovství Evropy jednotlivců v Lendavě. „Vypadá to jako malá Grand Prix,“ konstatuje pardubický závodník při pohledu do startovní listiny. „Nebude to snadný, ale jdu do toho. Budu se snažit.“

Hovoříme-li o závodě ranku velké ceny, v sobotu Václav Milík absolvoval již druhou coby divoká karta. „Bylo to krásný, ale pro mě ne moc dobrý,“ bilancuje. „Byl jsem tam druhej‘ rok a čekal jsem lepší výsledek. Budu se snažit dostat se do celýho seriálu. Je to lepší než tam jen spadnout na ten jeden závod, to je hodně o stresu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Filip Šitera myslí na působení v Polsku nejen příští rok, ale i letos

Kosmonosy – 21. května
Poznaň se vrátí na polskou ligovou scénu až v příštím roce. Přesto má kádr svých závodníků. Vedle Ondřeje Smetany k nim přibyl další Čech. Filip Šitera se magazínu speedwayA-Z svěřil, že si od dvouletého kontraktu slibuje start v lize našich severních sousedů již v letošním roce.

 

Filip Šitera podepsal dvouletý kontrakt v Poznani
Filip Šitera podepsal dvouletý kontrakt v Poznani

„Když jsem podepsal varšavskej‘ kontrakt, můžu hostovat jinde,“ svěřuje se Filip Šitera se svou motivací. „Podepsal jsem to na dva roky, příští rok Poznaň už pojede ligu, letos ještě nestihli převýst stadión na město, ale tři, čtyři závody tam maj‘ bejt‘, první snad v červenci, určitě bych tam jel.“

Smlouva s Poznaní nepřišla z čistého nebe. „Bavili jsme se už v březnu o podpisu,“ říká Filip Šitera. „Nebylo to nárazový, čekali jsme, až se patnáctýho května otevře transferové okno.“

O možnosti hostovat za jiný klub však mšenský závodník přemítá zatím v teoretické rovině. „V červnu bude dost závodů,“ uvažuje. „Chci něco ukázat při mistráku a extralize. Je to o výsledkách, v Polsku mám podepsáno. Na hostování můžu kdykoliv a nemusím čekat na další termín transferu.“

Svého největšího úspěchu v polských ligách se Filip Šitera dočkal roku 2006, kdys Wrowclawí vyhrál extraligu - na snínku s Jasonem Crumpem
Svého největšího úspěchu v polských ligách se Filip Šitera dočkal roku 2006, kdys Wrowclawí vyhrál extraligu – na snínku s Jasonem Crumpem

Foto: Mirek Horáček a Pavel Fišer

Eduard Krčmář nevěší nad náhradnickým postem hlavu

St. Johann im Pongau – 2. května
Sotva se Eduard Krčmář starší poslední dubnový čtvrtek probudil z narkózy po lehčím chirurgickém zákroku, pospíchal do dodávky svého syna. Spolu s mechanikem Jakubem Růžičkou a velkým příznivcem Františkem Němcem společně vyrazili do Alp. V St. Johannu byla na programu kvalifikace o SPG 2016, kde slánský junior získal post náhradníka. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že nad ním nevěší hlavu.

 

Panoráma dráhy v rakouských Alpách
Panoráma dráhy v rakouských Alpách

 

Promočená dráha po ranním dešti
Promočená dráha po ranním dešti

„Škoda bodu,“ lituje Eduard Krčmář minimálního odstupu, jenž jej dělil od přímo postupující sedmičky. „V první jízdě jsem udělal nulu. A v poslední jízdě jsem špatně odjel.“

Osm bodů jako on nasbíral ještě Jiri Nieminen. „V rozjezdu jsem byl před ním“ pokračuje slánský závodník. „Ale on nedojel.“

Ani rakouskému městečku se nevyhnuly srážky. „Ráno pršelo,“ vypráví Eduard Krčmář. „Nemělo cenu trénovat, bylo to mokrý. Trénovali snad jen dva nebo tři.“

Oba race-off jsou na programu až koncem června. „Dva měsíce jsou daleko,“ nevylučuje Eduard Krčmář, že by se v Rize nebo Terenzanu mohl postavit na start také on. „Může se stát cokoliv.“

Eduard Krčmář míří na nástup
Eduard Krčmář míří na nástup

Foto: Jakub Růžička

Eduard Krčmář věří, že se v race-off objeví jako regulérní účastník
Eduard Krčmář věří, že se v race-off objeví jako regulérní účastník

Martin Málek musí vynechat Evropu

Divišov – 13. května
Dlouhodrážní premiéra Martina Málka při nedělním šampionátu republiky bohužel nebyla jen plná superlativů. Bolavé noze však nevěnoval pozornost, jenže ona se mu připomněla sama. Předevčírem se po svítkovském depu při semifinále mistrovství republiky pohyboval o berlích a pro sobotní evropské semifinále v Daugavpilsu jej musí nahradit Jan Holub. Březolupský borec se magazínu speedwayA-Z svěřil, že bližší informace o svém stavu se dozví po vyšetření v pardubické nemocnici, kterou mu promptně zajistil primář Tomáš Brož.

 

Martin Málek před svým lázeňským debutem
Martin Málek před svým lázeňským debutem

„Položil jsem si nohu,“ popisuje Martin Málek, co se stalo v rozjížďce s číslem sedm mariánskolázeňského závod. „Chytil jsem díru a ustřelilo mi to nohu bokem. Bolelo to, ale bylo to jakž takž, tak jsem dojel.“

Jenže druhý den bylo zle. „Po neděli se mi to rozleželo,“ pokračuje Martin Málek. „Ráno jsem přemýšlel, kam se vypravím do nemocnice. Nakonec mě napadlo zavolat Petru Moravcovi, jestli by mi to nedomluvil u pana Brože.“

Když mu Miroslav Musil plácal uznale po ramenou, netušil, co jej druhý den čeká
Když mu Miroslav Musil plácal uznale po ramenou, netušil, co jej druhý den čeká

První diagnóza zní přetržené vazy a poškozený meniskus. „Dneska jdu na magnetickou rezonanci,“ konstatuje čtvrtý muž českého dlouhodrážního šampionátu. „Uvidím, moc dobře to nevypadá.“

Poslem dobrých zpráv není jeho odvolání z Daugavpilsu.

„Pan Brož se mě ptal, jestli chci jet,“ říká Martin Málek. „Kdybych musel, asi bych to odjel. On mi řekl, co a jak a já to nechal plavat, takže říkal, že jsem jediný rozumný plochodrážník. Od ploché dráhy mám už zničené rameno a nohu budu ještě potřebovat.“

Martin Málek v akci
Martin Málek v akci

Foto: Mirek Horáček