Pardubice – 28. července
V rámci přípravy juniorské reprezentace na podniky FIM a UEM se čeští závodníci objevili v jadranské juniorské lize. Na jaře vyjeli na jih, v dubnu se před světovým šampionátem konalo utkání se Slovinci v Pardubicích. Duel s Chorvaty měl být v Divišově v rámci přípravy na finále mistrovství Evropy juniorských družstev. Nakonec se však bude muset uskutečnit v Pardubicích, jelikož divišovská dráha nestihne splnit podmínku soutěže o vybavení mantinelů nafukovacími vaky.

„Závod uspořádají zřejmě Pardubice, jelikož není šance ho uspořádat v souvislosti s divišovským mistrovství Evropy,“ vysvětluje situaci Petr Moravec, předseda VV SPD. „Musíme ale najít spolu s Chorvaty termín. Ještě jsme uvažovali o Svitavách, kde mají volný závod, ale bohužel se jim nepodaří zrealizovat dokončení jejich bezpečnostních bariér v daném termínu. S bariérou vytvořenou z PET lahví lze argumentovat, ale nejsou tam dvě zatáčky. Jinak to nikdo jiný nechce pořádat, tak to musíme udělat u nás. Vezme se to jako příprava na finále mistrovství světa juniorů a nabídneme to i Matěji Kůsovi.“

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 11. července
Léto vyvádělo včera odpoledne opět psí kusy a teploměry se mohly přetrhnout v pokusech o překonání letitých teplotních rekordní. Vedro trápilo i dvěstěpadesátky při jejich prvním mezinárodním vystoupení v rámci Zlatého poháru FIM. A jejich utrpení ještě zvyšovaly nové tlumiče výfuku, které dle odhadů mechaniků ubíraly na výkonu až osm kilowattů. Všem českým příznivcům však dal na všechny příkoří zapomenout Eduard Krčmář. V rozjížďce s číslem šest dojel druhý za Ashley Morrisem, ale jinak vyhrával. Avšak Valentin Grobauer, s nímž se slánský borec v rozpise na pětadvacet jízd známém z českého přeboru nesetkal, měl stále o jeden bod víc. Až ve třiadvacáté jízdě ho porazil Ashley Morris, který doplatil na úvodní najetí do pásky. Brit otevřel cestu k rozjezdu, v němž Eduard Krčmář exceloval už od startu a vložil své jméno na začátek historického přehledu šampionátů FIM dvěstěpadesátek. Michal Průcha, druhý z českých reprezentantů, skončil čtrnáctý. Vedle zkušenosti, jak se závodní na čtyři kola, což ve stopětadvacítkách nezažil, si odvezl pohár pro nejmladšího účastníka.

Otazníky k budoucím odpovědím
Když se tehdejší šéfkonstruktér Jawy Jan Křivka v padesátých letech snažil prosadit světový šampionát dvěstěpadesátek, narazil mezi svými kolegy v FIM na odpor a dokonce výsměch. Přitom dobře věděl, o čem mluví. S výrobní kapacitou, zkušenostmi s národního šampionátu a slušnou jezdeckou základnou s vrcholem v továrním týmu nebyl během dvou let problém jeho nápad realizovat a dovést ke stavu, který v motokrosech známe dnes.

Časy se však mění a půlstoletí je v motocyklovém sportu skutečně dlouhá doba. Zlatý pohár mládeže měl být vrcholem, kterého se za necelých deset let v této kubatuře ve světě speedway dosáhlo. A v tomto směru naznačil spíše rozpaky. Dlouho se nevědělo, kolik závodníků se ve Slaném vlastně objeví. Letos divišovský JRM vyrobil celkem třináct pohonných agregátů, alespoň dle zdroje blízkého továrně, který si nepřál být jmenován.

Ani zdaleka tak nestačil pokrýt veškerou poptávku, takže se ve slánských boxech jako báječná zpráva šířila novinka, že dvěstěpadesátku vyvíjí také italský GM. Eduard Krčmář starší nekoupil divišovský motor, který mu byl nabídnut za 2500 euro. Aby však neponechal nic náhodě, vypůjčil svému synovi náhradní motocykl od svých německých přátel.

S kritikou se setkala také nutnost užít nový tlumič výfuku. Vedle hladiny hluku na 115dB snižuje především výkon. Ztráta až osmi kilowattů se projeví zpomalení až o tři sekundy na jedno kolo. Připočteme-li, že věková hranice mezi čtrnácti a sedmnácti lety dává už příležitost uplatnění v klasické půllitrové kubatuře, mají admirálové plochodrážního sportu, o čem přemýšlet. Ale pojďme raději na dráhu.

Nebylo snad jediného diváka, který by od Eduarda Krčmáře nečekal útok na nejvyšší metu. Někdejší zázračné dítě, které před pěti lety vyměnilo hokejový dres za stopětadvacítku Shupa na malých kolech, mírně dospělo. Po dvou titulech odložilo kolibříka s plánem soustředit se na dvěstěpadesátky a půllitry. Očekávání ochozů umocnil Eduard Krčmář ještě svým loňským famózním triumfem ve vloženém závodě při Zlaté stuze. Dnes se dokázal mazácky vypořádat s psychickým tlakem domácího prostředí a nechal mimoděk zavzpomínat na Lukáše Drymla, který ve Slaném před osmi lety získal titul juniorského mistra světa.

Rozjížďku s číslem deset vyhrál Eduard Krčmář stylem start – cíl. Za jeho výfukem skončili Francouz Dario de Biasi, jenž si vysloužil mezinárodní ostruhy už v kubatuře stopětadvacítek. V šestá jízda však měla vskutku neobvyklé obsazení. Vedle slánského závodníka se v ní sešli Maik Hofmann, Josef Neubauer a Ashley Morris. Všichni měli společné, že při svých úvodních vystoupeních dnes skončili předčasně v pásce.

Také tentokrát předvedl Eduard Krčmár povedený start. Jenže z první zatáčky vyjel jako první Ashley Morris. Před českého reprezentanta pronikl i Maik Hofmann, ale nešlo o příliš dlouhodobou záležitost. „Měl jsem rychlý převody,“ popisoval Eduard Krčmář svou první a jak se záhy ukázalo i poslední prohru. „Vjel jsem do materiálu, tím se to zadusilo a ztratil jsem.“

Eduard Krčmář splnil svou misi úspěšně
Porážka od Ashleye Morrise, jenž prve ztratil kvůli vyloučení, však nemrzela tolik jako skutečnost, že Valentin Grobauer sbíral jednu trojku za druhou. A vzhledem k rozpisu známému z českého přeboru se s ním Eduard Krčmář neměl vůbec utkat. Navíc favorité ztráceli jeden za druhým. Michael Hofmann, jenž po dvou sériích měl na svém kontě dvě vítězství, byl rád, že v jedenácté jízdě s povoleným plynem inkasoval alespoň jediný bod. Slibně se jevící Švéd Jacob Thorsell v rozjížďce s číslem osm při útoku na vedoucího Andre Mochnera v nájezdu do druhé zatáčky druhého kola upadl.

Se zlomenou klíční kostí byl převezen do nemocnice. Avšak jeho otec nedokázal udržet nervy na uzdě. Prokopnuté čalounění dveří ambulance mohlo být důkazem, že i chladní Seveřané dokáží popustit uzdu svému temperamentu. Sanitka musela do slánské nemocnice ještě jednou s Anthony Caldem. Francouz po svém pádu v rozjížďce s číslem třiadvacet stačil ještě jednou nezraněnou rukou odtáhnout svůj motocykl z dráhy.

Eduard Krčmář se však nenechal vyhodit z konceptu. Čtrnáctou, sedmnáctou a dvaadvacátou jízdu vyhrál stylem start – cíl. Po svém posledním vítězství napjatě čekal na výsledek rozjížďky s číslem třiadvacet. Ashley Morris mu udělal radost, když odvedl Valentina Grobauera. Němec měl totiž rázem stejný počet bodů jako náš reprezentant.

Také Angličan, jenž mu pomohl ke klíčové jízdě ke zlatu, se musel chystat na rozjezd. V něm ho čekal Michael Hoffman, jehož porazil ve dvacáté jízdě. Také nyní se zdálo, že se bude smát Ashley Morris. Po startu se dostal dopředu a tlačil svého soka na venek prvního oblouku. Ten ovšem nepolevil a v nájezdu do druhé zatáčky se stěhoval do vedení. Ashley Morris ochutnal vedení ještě na začátku druhého okruhu, avšak Michael Hoffmann byl okamžitě zpátky.

Štěstí se smálo na Eduarda Krčmáře už při losování startovních pozic. Valentin Grobauer si vzal přeložený lístek jako první. Když však Slaňák rozbalil ten svůj, stálo tam velké A. zatímco mechanik musel německého borce roztlačovat, Eduard Krčmář se vrátil od roštu, aby odmlžil své brýle. Během limitu však byl zpátky.

Start zvládl na výbornou. V prvním oblouku vezl svého soka ven a pak už mohl s přehledem hrát velké sólo. Z posledního výjezdu rozpoutal svým gestem rukou divácké ovace. Publikum mu dalo jasně najevo, že první vítěz zlatého poháru dvěstěpadesátek pochází ze stejného města jako oni.

Ve startovním poli se ovšem neztratil ani Michal Průcha. Startmaršál František Moulis mladší si musel prodloužit svou cestu z dovolené na Jadranu o tři stovky kilometrů, aby ho naložil v chorvatském Pořeči a přivezl včas do Slaného. Kromě ceny pro nejmladšího účastníka závodu si odnesl cenné zkušenosti. Blýskl se především v rozjížďce s číslem třináct. Angličana Adama Kirbyho vodil za sebou až do druhé zatáčky předposledního kola. „Trochu mi došly síly,“ přiznával sportovně, proč ho minulo vítězství v jedné jízdě.

Hlasy z depa
„Spokojenost velká, nečekal jsem to vůbec“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Chtěl jsem to vyhrát. V tý druhý jízdě jsem měl rychlý převody. Vjel jsem do materiálu, tím se to zadusilo a ztratil jsem. Motorka byla dobrá, vyhrával jsem, ale teď jsem dojel ten rozjezd, jel čestný kolo a chcíplo to. Nevím, co s tím je. Byla to klika, měl jsem štěstí. Na dvěstěpadesátce bych měl jet ještě v Anglii. Zkusím to v Pardubicích, když mi to s dlouhánem půjde, pojedu, jinak ne.“

„Jel jsem poprvý na čtyři kola,“ říkal Michal Průcha. „líbilo se mi to. Škoda tý jedný jízdy, moh‘ jsem ji vyhrát, ale trochu mi došly síly. Nejezdil jsem dvěstěpadesátku dlouho, hlavně s tím novým tlumičem. Dnes mi to hodně kouřilo, to jsou pístní kroužky. Je to něco jinýho než stopětadvacítka. O hodně rychlejší a je to na ruce. Teď spíš chci už na půllitra.“

Foto: Václav Buřič