Mšeno – 17. července
Pardubice v letošní extralize nevyhrály prozatím jenom své domácí střetnutí s Prahou, ale v ostatních případech proměnily ambice svých soupeřů v hromádky popela. Pozítří je čeká odveta ve Mšeně, kde by mohly získat hned tři tabulkové body, jelikož k mání bude i bonus. Jejich sestava je variací na stejné téma. Pořádně silný tým budou mít i domácí, kteří se konečně touží odlepit ode dne tabulky a pokusit se zabušit na brány play-off. Petr Vandírek dnes večer ohlásil rovněž jméno Jana Jaroše, který naposledy závodil zkraje května, a který v sobotu testoval mšenskou dráhu i sám sebe po zranění kotníku.

Sestavy pro čtvrteční duel:

Grepl PDK Mšeno:	1 Michal Klein, 2 Filip Šitera, 3 Stanislav Pouznar, 4 Przemyslaw Pawlicki (PL), 5 Jan Jaroš, 6 Patrik Nagy (H – ACCR), 7 Greg Hancock
ZP Pardubice:	8 David Štěrovský, 9 Lukáš Dryml, 10 René Vidner, 11 Tomáš Suchánek, 12 Aleš Dryml, 13 Rune Holta (PL), 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 5. července
První polovina extraligového duelu mezi DaK Moto Plzeň-Divišov a Pardubicemi byla vskutku vyrovnaná, jak se dalo předpokládat. Hosté se sice ve druhé jízdě ujali vedení, avšak domácí je v půlce závodu vystřídali. Jenže jejich handicapem se nakonec ukázala kolize mezi Martinem Vaculíkem a Rune Holtou ve druhé jízdě. Slovenský závodník měl problémy s lopatkou už po svém dánském pádu minulý týden. Nyní si ji musel chladit a dle svých slov cítil bolest jako od nožů. Přesto absolvoval ještě tři rozjížďky, avšak nakonec mítink nedokončil. Františku Liebezeitovi chyběl strategický hráč, a když poslal do boje Mateje Žagara jako taktika, musel jet žolíka Jan Holub v poslední jízdě. Naproti tomu Lubomír Vozár byl na koni a to nejen v otázce dvou silných náhradníků. Pardubice zvítězily o čtrnáct bodů a mohou směle prohlašovat, že překonaly jednu z překážek na cestě do play-off.

Domácí s handicapem zraněného Martina Vaculíka
Bouřkové mraky na nebi a pekelné dusno, před nímž nebylo kam utéct, dotvářely předzávodní kulisy závodu. František Liebezeit nechal reportéra magazínu speedwayA-Z nahlédnout do svého pracovního programu, kde mu vyšlo skóre 46:44. Lubomír Vozár ovšem jen kroutil hlavou a nechával své desky pevně zavřené. Snad litoval, že si Aleš Dryml odvezl svůj vítězný motor z race-off s sebou do Anglie na světový pohár družstev.

Pardubický kouč se rozhodl neuznávat kompromis hned od začátku. Václav Milík před závodem pomáhal Davidu Štěrovskému naladit karburátor, aby s ním hned po nástupu vyrazil na startovní rošt rozjížďky s číslem jedna místo René Vidnera. Závod odstartoval remízou. Václav Milík si už během třech okruhů vypracoval patnáctimetrový náskok na Daniela Hádka s Janem Holubem, zatímco David Štěrovský na body nedosáhl.

Útok Pardubičanů však pokračoval. Nejlepší start druhé jízdy vystřihl Aleš Dryml. V první zatáčce ho na čele vystřídal Rune Holta, avšak společně s ním se svezl i Martin Vaculík. Slovenský závodník si ovšem v nájezdu do druhé zatáčky škrtnul o zadní kolo Rune Holty a oba skončili v nafukovacích vacích.

Rune Holta odešel do depa po svých. „OK,“ odpověděl Františku Kalinovi, který mu spěchal v ústrety zjistit zdravotní stav svého závodníka. Martin Vaculík zůstával ležet. Na ovál musela sanitka, avšak vítěz poslední Grand Prix naštěstí dorazil do svého boxu pěšky. Z repete byl diskvalifikován, ale na svých ústech měl mnohem horší novinku.

„Něco mi střelilo v lopatce,“ hlásil. Jeho starostlivý otec Zdeno vedle dozoru nad motocykly i mechaniky se musel starat i o led, který by svým chladem tišil synovu bolest. Mezitím Rune Holta s Alešem Drymlem předvedli Zdeňku Simotovi přímo v praxi, jak se ideálním způsobem jezdí dvojice. Aleš Dryml se za vraty depa zastavil u svého mladšího bratra, který se chystal na rozjížďku s číslem tři.

Z přilby do přilby se nesly poslední rady, na něž Lukáš Dryml reagoval souhlasným přikývnutím. Jan Holub reagoval bleskurychle na let pásky, avšak vnějškem první zatáčky se před něho hnali Václava Milík s Lukášem Drymlem. Ten však uklouzl, ale udržel motor v chodu. Briskně skočil zpátky do sedla a jel dál, dokud v posledním kole nepoznal, že i ten poslední bod visí mnohem výše, než může dosáhnout.

„Jel jsem ve skupině a uklouz‘ na vodě,“ vysvětloval příčiny svého pádu. Václav Milík na čele stačil vzdorovat náporu Mateje Žagara jen na začátek třetího kola, v jehož úvodním oblouku se Slovinec posunul dopředu. První vítězství dostalo domácí o dva body za Pardubice, avšak ty odpověděly obdobnou mincí.

Daniel Hádek měl před startem čtvrté jízdy potíže se zhaslým motorem. Sám po dráze tlačil motocykl a nakonec se mu ho podařilo uvést zpátky do chodu. Po vylétnutí pásky však do vedení zamířili Tomáš Suchánek s René Vidnerem. I když je Michael Hádek v prvním výjezdu rozdělil, Pardubice upravily skóre na 10:14.

Rychle odvrácená ofenzíva trojkoalice
Na obzoru stály mraky a žár dával najevo, že středočeský městys se může každou chvíli začít otřásat pod náporem silné bouřky. V rozjížďce s číslem pět byl nejrychlejší na startu Aleš Dryml. Ještě před úvodním nájezdem ho ovšem překonal Matej Žagar. A Zdeněk Simota příkladu svého kolegy následoval ve výjezdu.

Za svými zády měl ovšem Lukáše Drymla. Ve druhém kole se mu ho v první zatáčce nepodařilo podjet, což ovšem neznamenalo neutralizaci Pardubičanova útočného potenciálu. Na začátku třetího okruhu nemohl neztrestat chybu Zdeňka Simoty, před něhož se v nájezdu do posledního kola vrátil také Aleš Dryml.

Zdeněk Simota vzápětí sundal brýle už na rovince u depa, kam zamířil, aniž by projel cílem. „Spojka,“ určoval diagnózu nemocného motocyklu. Nezbylo mu, než do dalšího průběhu závodu připravit rezervní stroj. Ztráta jeho bodů domácí mrzela tím spíše, dokázali-li Pardubice v dalších dvou rozjížďkách porazit.

Jan Holub řešil své problémy se zády bandáží a léky, avšak v šesté jízdě před sebe pustil Václava Milíka jen na krátký úsek mezi první zatáčkou a cílem úvodního kola. Daniel Hádek musel střežit Reného Vidnera jen do druhého okruhu, v němž pardubický junior zůstal stát. „Motor,“ krčil v depu rameny. „Asi propálenej‘ píst.“ Bez starostí ovšem nebyl ani Daniel Hádek. „Vidnerovi jsem dal, ale pak jsem si myslel, že mi uchází zadní kolo,“ přibližoval své obavy ze ztráty už prakticky jistého bodu.

V sedmé jízdě odstartoval nejlépe Martin Vaculík. Matej Žagar v prvním oblouku předjel Lukáše Drymla, poté převzal vedení a spolu se slovenský závodníkem dojeli na jediný vítězství poměrem 5:1, jehož trojkoalice dnes dosáhla. Na tabuli výsledků se objevily číslice 22 a 20. „Zkurvil jsem start,“ neskrýval Tomáš Suchánek. „Nepromydlil jsem, ale vylítlo t nahoru, že jsem to těžko stihnul.“

Jak rychle se domácí dostali do čela, tam o něj přišli. Zdeněk Simota se v sedle druhého motocyklu objevil, když z limitu zbývala zhruba půlminuta. A nakonec ze čtvrtého místa opět předčasně zmizel ve svém boxu. Aleš Dryml měl znovu nadmíru povedený start, avšak ani tentokrát mu nepomohl k vítězství. Na rovince vedl Rune Holta, avšak ve druhé zatáčce ho předčil i Martin Vaculík.

Slovenský závodník nejprve útočil vnějškem. Když ho Aleš Dryml začal zavírat, přesunul se na vnitřní stranu, aby tudy pronikl na druhou příčku. Poté bleskově zkrátil vzdálenost od Rune Holty, ale při svém nájezdu spodkem závěrečného oblouku na cílové metě o chloupek zaostal. Pod stále černější oblohou se Tomáš Suchánek s Václavem Milíkem bez větších problémů vypořádali s Janem Holubem a Michaelem Hádkem. A za stavu 25:29 byli domácí rázem zase ti druzí.

Čestná prohra
Do desáté jízdy vystřelili Lukáš Dryml s Václavem Milíkem rychlostí blesků, kterými vyhrožovalo černočerné nebe. Záhy se však rozsvítila červená světla a rozjížďka byla přerušena kvůli letmému startu. Na podruhé byl vpředu Matej Žagar, avšak oba Pardubičané nepustili k bodům Daniela Hádka.

Rozjížďku s číslem jedenáct opanoval Rune Holta stylem start – cíl. Aleš Dryml mířil od mantinelů rovnou za jeho zády, avšak Martin Vaculík byl po vnitřní stopě v úvodním výjezdu rychlejší. Zdeněk Simota se ale nedokázal povznést z poslední příčky.

Sotva se Martin Vaculík vrátil do depa, měl pro Františka Liebezeita špatnou zprávu. Sykaje bolestí, přenechal své zadní kolo Janu Holubovi a odstoupil ze závodu. Šestibodová ztráta umožnila trojkoalici vůbec poprvé taktizovat. A její kouč toho samozřejmě musel využít. Do dvanácté jízdy poslal Mateje Žagara jako taktickou rezervu místo Michaela Hádka.

Jenže Rune Holta s Lukášem Drymlem si se Slovincem pohráli jako kočka s myší. Po dokonalém startu předvedli špičkovou práci v páru a nedali Mateju Žagarovi se Zdeňkem Simotou ani náznak šance. Strategie Františka Liebezeita se vmžiku obrátila proti svému autorovi. Místo zvratu ve svůj prospěch domácí rázem ztráceli už deset bodů. A po odstoupení Martina Vaculíka se vynořila kardinální otázka, do čích rukou vložit žolíka.

Zato Lubomír Vozár byl v ideální pozici, aby definitivně zvrátil vývoj utkání ve svůj prospěch. Nepotřeboval mnoho, v zásadě mu stačila remíza z rozjížďky s číslem třináct. Proti podobně jednoznačnému závěru se postavil Matej Žagar, jehož bleskový start katapultoval do čela. Jan Holub se s ním ztotožnil a mezi Alešem Drymlem a Tomášem Suchánkem pronikl na druhou příčku za zadní kolo svého slovinského paráka.

Avšak v úvodního výjezdu vyjel jako druhý opět Aleš Dryml, který se projevil jako opravdový týmový kapitán. Otáčel se, hledal Tomáše Suchánka, brzdil Jana Holuba. Nedopřál si klidu, dokud se Tomáš Suchánek na počátku druhého okruhu vskutku neprobil na třetí příčku. První kapky, které na své trajektorii z nebes poháněné zemskou gravitací dopadaly na vyprahlou zem, mohly mít pro Pardubičany chu šampaňského.

I kdyby nakrásně domácí proměnili zbývající dvě jízdy ve svá velikánská sóla, hostům by stačil k triumfu už jeden jediný bodík, pakliže by jejich soupeř nekontroval žolíkem. František Liebeziet však prokázal, že umí nejen vyhrávat, ale dokáže pevně čelit i prohře. Na čtrnáctou jízdu povolal vedle Zdeňka Simoty i náhradnici Michaelu Krupičkovou.

„Odkud jedeš?,“ ptal se jí Lukáš Dryml, když se celá čtveřice seřadila před vraty z depa. „Takže mě necháš?,“ smála se v odpovědi dívka v zeleném. Jenže Lukáš Dryml se s Tomášem Suchánkem jali úřadovat hnedle po startu. Zdeněk Simota však prožil vnitřní výbuch sazí. Z výjezdu se řítil spodní stranou a zavřel Tomáše Suchánka na mantinel. A Michaela Krupičková přitom o chvíli později neměla daleko ke svému prvnímu extraligovému předjetí své kariéry.

Jenže Lukáš Dryml je stejně jako jeho bratr týmový hráč. Ve třetím kole zpomalil Zdeňka Simotu ve druhé zatáčce natolik, že se Tomáš Suchánek dostal zpátky na druhou příčku. Čtrnáct bodů ztráty už trojkoalice nemohla dohnat, přesto František Liebezeit povýšil Jana Holuba na žolíka. Zatímco Matej Žagar slavil triumf stylem start – cíl, pardubický tandem Rune Holta – Václav Milík přímo prakticky dokázal, že nula přičtená k nule je zase jenom nulou.

Pro Václava Milíka, který v posledním kole zadřel motor, šlo o konec se šastným koncem. „Jenom mě nasralo, že jsem nemoh‘ jezdit po zdaním, jak jsem zvyklej‘,“ nenechal si své neštěstíčko jen sám pro sebe. Lubomír Vozár ovšem nad takovými stesky jen mávnul rukou. Triumf nad soupeřem, který by mohl ohrozit jeho svěřence na cestě do finále, způsobil, že se konečně nechal přesvědčit, aby odhalil výsledky svých předzávodních prognóz.

Dveře do své manažerské kuchyně však čtenářům magazínu speedwayA-Z pootevřel jen na malou škvírku. „Vyšlo mi, že vyhrajeme,“ připustil, by přesná čísla naneštěstí pro historii, která se jednou přece jen zeptá, zmizela v propadlišti dějin. „O moc ne, o dva body.“

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, takže dobré,“ zářil Václav Milík. „Akorát jsme celej‘ závod laborovali s motorkou. Byl tady táta, ani jsem nevěděl, že přijel. Štelovali jsme převody a nedoštelovali to. Zajel jsem si finálovou jízdu, ale v posledním kole jsem to zadřel a nemoh‘ jsem jezdit po zdaním, jak jsem zvyklej‘. Musíme vyhrát celou extraligu. Hezky jsme se rozjeli, teď potřebujeme body, doufám, že to klapne a budeme mistři. Jen tak dál až do finále!“

„Vyhráli jsme krásně,“ svěřoval se Lukáš Dryml. „Já ale procházím velmi těžkým obdobím ve svým životě. Mám jistý citový problémy, trápím se delší dobu. Doteď jsem to snášel, ale tenhle tejden to na mě dolehlo. Mám rád svou rodinu a svý blízký. Co mě podporujou a držej‘ nad vodou. Moc jim za to děkuju. Mám problém se závoděním, s koncentrací, doufám, že spravedlnost bude na mý straně. A vrátím se nejen po sportovní stránce. Dneska jsem nezávodil, ale vozil se. V první jízdě jsem jel ve skupině a uklouz‘ jsem na vodě, snažil jsem se celej‘ závod dát se do kupy. S Runem jsme pak porazili Žagara. Byla to nejlepší jízda, ale není to v pořádku. Musím to napravit, je mi jednatřicet a musím zvážit, co dál v plochodrážní kariéře.“

„Vítězně,“ reagoval Tomáš Suchánek na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jak dnešní závod viděl. „Všechno šlapalo, škoda nuly, zkurvil jsem start. Našel jsem si měkoučký místečko. Nepromydlil jsem, ale vylítlo to nahoru, že jsem to těžko stihnul. Nastavení bylo dobrý, play-off asi bude, ještě je porazíme doma a pak uvidíme.“

„Vyhráli jsme, spokojenost,“ nechal se slyšet Aleš Dryml. „Bylo jasný, že budou doma kousat, a že Vaculík se Žagarem budou rychlí, bylo taky evidentní. Martin se nakonec zranil. Úkol je splněn, spokojenost. Mně chyběla rychlost, starty byly super. Tým šlapal dobře, Rune je dobrej‘ parák a budeme doufat, že bude mít víc volnejch‘ termínů.“

„Měl jsem pád v Dánsku a dneska mi střelilo něco v lopatce,“ říkal Martin Vaculík. „Může to být naštípnuté nebo utrhnuté. S doktorem jsme konstatovali, že to chce magnetickou rezonanci co nejrychleji. Bolí to, je potřeba to vyšetření udělat. Když jedu, je to, jak když mě píchají nože.“

„Na prd,“ posteskl si Jan Holub. „Nevím, ale jsem hrozně pomalej‘. Už jsem z toho zoufalej‘. Jedno vítězství a pak samej‘ prd. Není to, co bejvalo. Mám svázáný záda a beru na ně prášky.“

„Prostě mi to nejelo,“ rozhodil Zdeněk Simota rukama. „Jedna motorka mi odešla, ta druhá je spíš na velkou dráhu a tady nefungovala. Chtělo to úplně jinou motorku. Na týhle můžeš dělat klikyháky a nejede to. Příště to bude lepší.“

1. ZP Pardubice			52
David Štěrovský	0 – – – –		0
Lukáš Dryml	R 2 1 2 2	3	10(1)
René Vidner	– 1 E – –		1
Tomáš Suchánek	3 0 3 – 1	2	9(2)
Aleš Dryml	2 1 1 1 2		7(2)
Rune Holta, PL	3 3 3 3	2	14
Václav Milík	3 2 2 2 1	1	11(3)
2. DaK Moto Plzeň-Divišov			38
Jan Holub	1 1 3 1 0	0*	6(1)
Matej Žagar, SLO	3 3 3 3 1 3	3	19
Daniel Hádek	2 0 1 – 0		3
Michael Hádek	2 – 0 – –		2
Zdeněk Simota	1 R R 0 0	1	2
Martin Vaculík, SK	X 2 2 2		6(1)
Michaela Krupičková		0	0

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	3	155:121	6
2. Pardubice	4	191:175	6
3. Slaný	5	217:243	4
4. Dak Plzeň Divišov	3	133:142	2
5. Mšeno	3	130:145	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Divišov – 4. července
Uplynulé tři týdny zkomplikovaly extraligový život Slanému, který přišel o pět tabulkových bodů. Ty by se mu náramně hodily do krámu, aby jimi zkřížil cestu Pardubic do play-off. Východočeský tým zítra zajíždí do Divišova, kde po jejich skalpu prahnou závodníci DaK Moto Divišov-Plzeň. Trojkoalice se namlsala čtvrteční porážkou Slaného na Borech. A pokud by dokázala počnout vítěznou sérii, byl by to pádný argument pro finálový postup. František Liebezeit je ovšem opatrný, ale ani Lubomír Vozár se nechce předem stylizovat do role favorita duelu, jenž byl kvůli dešovým přeháňkám definitivně potvrzen dnes v poledne.


Vyrovnanost prognózou, mokrý ovál realitou
Před duelem se Slaným se František Liebezeit svěřil se svým propočtem, který výrazně favorizoval jeho tým. Minulý týden se trojkoaliční kouč prakticky trefil, by paní Smůla řádící ve slánských boxech jako španělská chřipka pro něho udělala minimálně stejnou práci jako jeho závodníci na borském ovále.

Dnes však byl při odpovědích střízlivý jako čerstvě vyléčený alkoholik. „Bude to vyrovnaný,“ pouštěl se do řeči jen zvolna. „Když vyjdou odhady, bude to vyrovnaný, když nevyjdou, co zmůžeš?! Mám silný cizince, ale oni mají ve formě Čechy a navíc Rune Holtu. A výkon Aleše se vyrovná zahraniční posile. Favority jsou Pardubice. Drymlové to v Divišově umí oba, Suchánek už tady taky předved‘ dobrý jízdy a o Vaškovi ani nemluvím.“

František Liebezeit se evidentně rozhodl nenechat nic náhodě a útočit už od rozjížďky s číslem jedna. Když zjistili, že v ní Pardubice mají juniory, kontroval Janem Holubem a Danielem Hádkem. Michaela Krupičková, jenž v poledne nastoupí v mistrovském klání stopětadvacítek, bude tím pádem náhradnicí. Druhá vesta rezervisty bude připravena pro Martina Vaculíka, zatímco Matej Žagar bude v základní sestavě stejně jako oba čeští senioři Michael Hádek a Zdeněk Simota.

„Pojede se na mokru,“ připomíná František Liebezeit nedávné slejváky, které se v tropických dnech směle vyrovnají monzunovým dešům. „Ale dráha bude závodivá. Mokrý je to už teďka, ještě dopoledne jsme řešili, jestli to odvolat, ale teď v poledne jsme se rozhodli, že to risknem‘.“

Nabízí se otázka, zda pro celek není nevýhoda mít dvě domácí dráhy. „Všichni závodníci jsou zkušení,“ odmítá trojkoaliční manažer tuto myšlenku. „Mají najetý všechny dráhy. Kalkul domácí – nedomácí proto nefunguje. Pokud si nepostavíš dráhu na sebe a nenatrénuješ na ní, domácí dráhu nebudeš mít nikde v Čechách. Kromě samozřejmě Pardubic, kde musíš mít motor.“

I když tentokrát nechce František Liebezeit svěřovat s přesným tipem na výsledek, přesto magazínu speedwayA-Z své prognózy odhalil. „Tipuju vyrovnanej‘ závod při opimistický variantě,“ říká. „Nerad bych dopad‘ jako v Praze. Jsme teď jediný, kdo může Pardubice zastavit na cestě do play-off a podle toho to na nás postavili.“

Divišovský ovál výhodnější plzeňského
Sestava Pardubic na zítřek přitom ovšem není zase tak nečekaná, vezmeme-li v úvahu neschopenky Hynka Štichauera a Jaroslava Petráka, jenž minulý týden uvažoval o comebacku při přeboru ve Svítkově příští středu. Otázku, kdo bude za daných okolností zahraniční posilou, vyřešil klub povoláním Rune Holty.

„Musí,“ odpovídá Lubomír Vozár na otázku, proč jede právě norský rodák naturalizovaný v Polsku, který se tak poprvé u nás představí na jiné dráze než v Pardubicích a v Praze. „Ostatní jedou. Zorro ve Švédsku, Ben Barker semifinále v Anglii.“

Letmý pohled do karet odhaluje, že pardubický manažer chce opět operativně taktizovat. Na místech náhradníků má totiž špičkového cizince Rune Holtu se skvělým juniorem Václavem Milíkem, což mu umožňuje účinně nahradit prakticky kdykoliv a kohokoliv, aniž by musel kalkulovat s výraznější bodovou ztrátou. A to disponuje spolehlivou seniorskou trojicí Aleš Dryml, Lukáš Dryml a Tomáš Suchánek, kteří jsou nominováni v základní sestavě vedle povinných juniorů Davida Štěrovského a Reného Vidnera.

„Oni nazbrojili taky,“ připomíná Lubomír Vozár, že v otázce posil domácí rozhodně nezůstali za Pardubičany pozadu. „Proč se nás bojí? Maj‘ Vaculíka a Žagara. Bude to vyrovnaný závod. Hlavně, aby počasí vyšlo, to je základ.“

Případné vítězství by Pardubice posunulo o notný kus dopředu směrem k extraligovému finále. A vyrovnalo jejich tabulkovou bilanci s nepřemožitelnou Prahou, jež však má k dobru jeden závod. „Nemáme, co ztratit, uvidíme po závodech,“ nechce se Lubomír Vozár pouštět na tenký led ošidných prognóz. „Pro nás je lepší Divišov než Plzeň, ta nám moc nesedí.“

V jednom má ovšem Lubomír Vozár jasno a shoduje se se svým trojkoaličním protějškem. „Bude záležet na každý jízdě,“ tvrdí. „Aby někdo porazil Žagara, jak zajede Milík, jestli bude porážet Holuba, jak zajede Hádek a Simota. Tipovat výsledek ale nebudu.“

Historické okénko:
Divišov, 21. června 1992: Pardubice odjely z Divišova s těsnou jednobodovou prohrou
Počet plochodrážníků z Divišova a jeho okolí nikdy nestačil na vznik samostatného družstva, které by se pod hlavičkou městečka proslulého produkcí plochodrážních motocyklů pustilo do pravidelného zápolení. To ovšem neznamená, že by se naše liga Divišovu vyhýbala.

V ligovém pravěku, kdy proti sobě zápolila družstva na krajské bázi, několikrát poskytl stadión oběma ligám. Jistě není bez zajímavosti, že právě tady se objevil první cizinec. Je dodnes záhadou, jak mohl Švéd Kurt Eldh v říjnu osmapadesátého roku startovat jak za RH Praha, tak plzeňský krajský tým. A jak bylo nasazení borce, který si přijel do Divišova okouknout stoje ESO, vůbec legislativně možné.

Znovuobnovený stadión měl v říjnu 1990 premiéru v podobě finále mistrovství republiky družstev, jehož zúčastněným týmům garantoval dle reglementů naprosto neutrální prostředí. O dva roky později se dočkal extraligového duelu. Klub totiž úzce spolupracoval se Slaným, jehož vestu v devadesátých letech oblékali divišovští Tomáš Uher, Robert Král, Aleš Filip a později i Jan Hlačina.

Slovo dalo slovo a první letní den roku 1992 jel Slaný jeden ze svých extraligových závodů v Divišově, kde mu shodou okolností byly soupeřem Pardubice, které se na ovále pod bájným Blaníkem objeví i zítra. Milan Mach se tehdy na své východočeské protivníky notně posílil. Vedle Romana Matouška, který dorazil z Anglie, za jeho celek hostovali pražští junioři Antonín Šváb a Tomáš Topinka. Pardubice dorazily v plné své české síle a navíc je posílil Vladimír Višváder, tehdy junior na soupisce prvoligového Racku.

Utkání poznamenala celá řada pádů. Celkem sedmkrát blikala červená světla, aby přerušila rozjetou jízdu. V rozjížďce s číslem pět dokonce dvakrát. Na zemi se ocitli Roman Pergler, Tomáš Topinka a Robert Král na straně domácích, z hostů Josef Laštovka, samozřejmě mladší, Jiří Štovíček a Vladimír Višváder. Skóre bylo ovšem vyrovnané a ani jeden z manažerů nemohl sáhnout po taktické rezervě, k níž mohl nastoupit kdokoliv s lichým startovním číslem, prohrával-li jeho tým alespoň o šest bodů.

V jedenácté jízdě Jan Schinágl porazil slánského Daniela Boháče a Gašpar Forgáč uzmul poslední bod Romanu Perglerovi. Pardubice se tím pádem dostaly o tři body před Slaný. Čtyři další rozjížďky skončily nerozhodně. Z napětí visícího ve vzduchu takřka ještě panenského léta by šla napájet menší vesnice. Tomáš Topinka s Romanem Matouškem vytvořili nepřekonatelný tandem, na němž si Jan Schinágl a Gašpar Forgáč vylámali zuby. Skóre se zastavilo na 45:44 ve prospěch domácího Slaného.

Porazit Pardubice nebylo tehdy věcí každodenního extraligového pořádku. Zkraje devadesátých let byl vedle Prahy Slaný jediným týmem, jemuž se podobný husarský kousek porazil. Na vrub pardubických ztrát oné doby šla už jen remíza v Chabařovicích o rok dříve, o níž už v historickém okénku byla řeč.

V tabulce extraligy 1992 skončily Pardubice stříbrné před bronzovým Slaným. Ten se už nikdy do Divišova nevrátil a divišovské publikum vidělo již jen dvakrát první ligu. Extraliga se sem vrátí zítra po dvaceti letech. Zdejší stadión přitom vůbec poprvé poskytne domácí prostředí divišovskému týmu, by jen ve třetině koalice.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň – Divišov:	1 Jan Holub
	2 Matej Žagar, SLO
	3 Daniel Hádek
	4 Michael Hádek
	5 Zdeněk Simota
	6 Martin Vaculík, SK
	7 Michaela Krupičková
ZP Pardubice:	8 David Štěrovský
	9 Lukáš Dryml
	10 René Vidner
	11 Tomáš Suchánek
	12 Aleš Dryml
	13 Rune Holta, PL
	14 Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Kevin D. Gipp

Divišov – 3. července
Když Kjastas Puodžuks při sobotním race-off v Divišově suverénně vyhrál své dvě úvodní jízdy, v týmu DaK Moto Plzeň-Divišov začal vrtat červíček pochybností, zda ho nenechat jet i čtvrteční extraligový duel proti Pardubicím. František Liebezeit nakonec zůstal u svého původního záměru nasadit po boku Martina Vaculíka osvědčenějšího Mateje Žagara, by pro klubovou pokladnu představuje Slovinec vyšší zátěž. Východočeští soupeři rovněž nenechávají nic náhodě a do své klasické sestavy opět pozvali Rune Holtu.

Sestavy pro čtvrteční duel:

 

Dak Moto Plzeň-Divišov:	1 Jan Holub, 2 Matej Žagar (SLO), 3 Daniel Hádek, 4 Michael Hádek, 5 Zdeněk Simota, 6 Martin Vaculík (SK), 7 Michaela Krupičková
ZP Pardubice:	8 David Štěrovský, 9 Lukáš Dryml, 10 René Vidner, 11 Tomáš Suchánek, 12 Aleš Dryml, 13 Rune Holta (PL), 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 28. června
Říká se, že na pokáleného smolaře se zřítí i kadibudka. Přesně tak si musel připadat Milan Mach v dnešním extraligovém klání na plzeňských Borech. Nejprve se cestou na rošt rozjížďky s číslem jedna převrátil Michal Průcha, posléze následovalo ukázkové vyloučení za překročení dvouminutového limitu Ronnyho Weise. Eduard Krčmář se potloukl při kolizi s Danielem Jeleniewskim, jenž při své premiéře ve Slaném nebyl celku zrovna velkou oporou. Za těchto okolností trojkoaliční celek, v němž prakticky nezaskřípalo, jen zvyšoval svůj náskok, který se nakonec zastavil na osmnácti bodech.

Paní Smůla si zasedla na Slaný
Tropické horko jako v peci se stalo nepříjemným návštěvníkem i dnešní extraligy. Než se závodníci vydali na trénink, Michal Dudek si se svým mechanikem Zdeňkem Uhlem užili pořádnou honičku. „Praskla mi nádrže ve sváru,“ kroutil slánský závodník hlavou. „Má tam půlmilimetrovou vůli.“ Slánským pohromám neměl být konec.

Hned cestou na start rozjížďky s číslem jedna se Michal Průcha převrátil a motocykl ho při obrátce po svíci zavalil. „Záda,“ odtušil slánský junior později v odpovědi na otázku, zda ho něco trápí. „Dal jsem si hodně.“ Strategický plán Milana Macha se v těchto chvílích začal hroutit jako domeček z karet. Při zranění Romana Čejky bylo slánskému manažeru jasné, že Michala Průchu může ve čtyřech zbývajících případech nahradit jednou jedním seniorem. A potom ho může jednou zastoupit Eduard Krčmář.

Mezitím Mariusz Puszakowski triumfoval ve stylu start – cíl před domácím juniorským tandemem Daniel Hádek – Michaela Krupičková. Jenže paní Smůla si na Slaný zasedla jako nerudná učitelka na žáka, který jí zrovna nepadl do oka.

„Chyběly dvě sekundy, když jsem byl dvacet metrů od pásky,“ komentoval Ronny Weis své vyloučení za překročení dvou minut ve druhé jízdě. Nad striktním uplatněním pravidla o dvou minutách, tolik typického pro české sudí, by mohl jásat jen šílenec. A to tím spíše, čekalo-li nás dnes více rozjížděk jen ve třech jezdcích. Při repete zahaprovalo startovací zařízení.

„Zatrnulo mi, že se Zdeněk dotknul pásky,“ lekl se František Liebezeit. Jeho závodník byl ovšem naprosto bez viny a nakonec sekundoval Mateji Žagarovi v jeho spanilé jízdě za úvodním triumfem, kdy Martin Málka za sebou nechali již v prvních metrech.

Pro Slaný navzdory nepříznivým událostem ovšem nemusela ani zdaleka být vůbec nic ztraceno. A to tím spíše, odstartoval-li do rozjížďky s číslem tři nejlépe Mariusz Puszakowski. Ještě v úvodním nájezdu ho ovšem minul Kjastas Puodžuks. Michal Dudek se ovšem postaral o remízu, když celá čtyři kola atakoval Jana Holuba. Domácí náhradník, který v této jízdě nahradil Michaelu Krupičkovou, si slánského nájezdníka hlídal a v posledním výjezdu mu překřížil jeho útočnou dráhu.

Lenka Felixová ze svého úhlu pohledu dokonale kolmého k cílové čáře přiřkla třetí místo Michalu Dudkovi. Slaný tím pádem zaostával za domácím družstvem o dva boy. Na čtvrtou jízdu si závodníci potící se v kombinézách u výjezdu na ovál počkali o chvilku déle, protože nějaké auto údajně stálo sanitce ve výjezdu. Jen škoda, že si sudí nenechala podobný nadhled při posuzování kolize v první zatáčce čtvrté jízdy.

V její skrumáži narazil Eduard Krčmář do svého kolegy Daniela Jeleniewskeho a upadl. Přestože zavinění bylo sporné, rozsvítilo se bílé světlo korespondující s barvou povlaku slánského juniora. „Ten přede mnou byl pomalejší a já musel do prken,“ svěřoval se Eduard Krčmář sotva se po svých vrátil do depa. Bolesti zad a nohy však posunuly slánské naděje kamsi mimo realitu. Ke všemu při repete Matej Žagar ujel Danielu Jeleniewskemu, jenž si debut se slánskou vestou osladil pouze skalpem Michaela Hádka.

Pro polského závodníka, jenž do české extraligy vstoupil v plzeňských barvách, ovšem přišly ještě horší časy. A to hned v rozjížďce s číslem pět, kam ho Milan Mach poslal jako náhradníka místo Michala Dudka. Zatímco Kjastas Puodžuks rychle zamířil vstříc svému druhému triumfu, Zdeněk Simota se v první zatáčce dostal nejen před Martina Málka, ale i Daniela Jeleniewskeho. Ten ke všemu zůstal ve druhém kole stát.

V šesté jízdě nejlépe odstartoval Mariusz Puszakowski, avšak záhy blikala červená světla. „Nesvítilo zelený světlo,“ říkal Jan Holub, který vehementně protestoval a sudí jeho gesta vyslyšela. Repete však přineslo navlas stejný scénář, dle jehož znění Mariusz Puszakowski rychle zmizel z dohledu Janu Holubovi s Danielem Hádkem. Jenže Slaný neměl holt mít dnes svůj den. V rozjížďce s číslem sedm minul Kjastas Puodžuks Daniela Jeleniewskeho už v prvním oblouku. A Michael Hádek předčil potlučeného Eduarda Krčmáře.

Slaný uvězněný v pravidlech
Skóre 27:15 nevěstilo pro Slaný vůbec nic dobrého. Navíc Milan Mach musel slevit ze svých plánů nasadit Eduarda Krčmáře do osmé jízdy místo Michala Průchy, jelikož se jeho junior po svém pádu na tři jízdy v kuse necítil. Možná si v těch chvílích vzpomněl na svůj návrh na zavedení obdoby anglického rider replacement do české extraligy, k němuž chyběl pouze mšenský souhlas.

V rozjížďce s číslem osm tedy slánské zájmy hájil pouze Martin Málek, jehož ovšem ve druhém okruhu Zdeněk Simota předjel ve druhé zatáčce. Daniel Hádek, jehož divišovský klub pořízením motoru GM zachránil od konce kariéry minimálně v letošním roce, dodal bod a náskok domácích hnedle vzrostl na čtrnáct bodů.

Eduard Krčmář s Mariuszem Puszakowskim sice v deváté jízdě zametli s Michaelem Hádkem a Janem Holubem, avšak Milan Mach neměl potřebnou munici, aby jejich úsilí proměnil v rozhodující ofenzívu. Do desáté jízdy sice poslal Mariusze Puszakowskeho jako žolíka místo Michala Dudka, avšak Michala Průchu nemohl zastoupit nikdo.

Jenže Kjastas Puodžuks dnes nechtěl prohrávat jen tak a slavil další poměrně jednoznačný triumf. Mariusz Puszakowski sice protnul metu jako druhý, jenže jeho dvakrát dva body stačily jen na remízu,když Jan Holub na třetí pozici neměl, s kým bojovat. Jeho soupeřem se však staly zdravotní problémy. „Starý zranění páteře se vrátilo, asi jsem se praštil přes ty díry, bolí to,“ svěřoval se ve svém depu.

V rozjížďce s číslem jedenáct opět vybouchl Daniel Jeleniewski, když už s vylétnutím pásky zůstal poslední. Zato Eduard Krčmář navzdory bolestem dravě rozdělil Mateje Žagara a Zdeňka Simotu. Přesto bylo jasné, že se Slaný bude dnes vracet s porážkou a čtyři poslední rozjížďky do konce utkání měly rozhodnout, o kolik.

Jediným mužem slánského družstva, jenž dnes nemusel želet vůbec ničeho, byl Mariusz Puszakowski. Ve dvanácté jízdě rázně přetrhl vítěznou šňůru Mateje Žagara. Odstartoval na něho a vedl ho až do cíle. Martin Málek byl poslední, ale útočil, dokud se mu v první zatáčce třetího kola nepodařilo překonat Zdeňka Simotu. „Dvakrát za sebou jsem chytil tu samou díru, vytáhlo mě to a já dojel poslední,“ vysvětloval plzeňský závodník.

Kjastas Puodžuks s Matejem Žagarem však ve třinácté jízdě odvedli Eduarda Krčmáře s Martinem Málkem. V nominačních rozjížďkách už potom trojkoalice jenom zvyšovala svůj náskok. A to čtrnácté jízda začala tolik nadějně pro Slaný, když se s vylétnutím pásky ujali vedení Daniel Jeleniewski s Martinem Málkem. Záhy mezi ně pronikl Zdeněk Simota, však mnohem horší pro Milana Macha bylo, že Daniel Jeleniewski přišel o první příčku vinou pádu v první zatáčce druhého kola.

Repete bez vyloučeného Poláka přineslo znovu povedený start Martina Málka, avšak Zdeněk Simota se mu už v první zatáčce pomstil za předchozí předjetí na stejném místě. Slaný ztrácel už šestnáct bodů a bylo ještě hůř. Daniel Jeleniewski na závěr omotal svůj černý den další smuteční stuhou, když najel do pásky. Z trestné čáry nemohl pomýšlet na body ani náhodou. Matej Žagar se nenechal zaskočit a vrátil Mariuszi Puszakowskemu předchozí porážku. Kjastas Puodžuks pojistil trojkoalici poslední volný bod a navýšil tak náskok svého týmu na konečných osmnáct bodů.

Hlasy z depa
„Už jsme měli vyhrát,“ ulevil si Zdeněk Simota. „V Praze jsme to docela posrali, tak jsme to napravili doma. Škoda tý jízdy, jak jsem jel druhej‘. Potom jsem chytil dvakrát tu samou díru, vytálo mě to a dojel jsem poslední.“

„Hlavně jsem říkal, že potřebuju motor,“ vysvětloval Daniel Hádek ještě jednou, proč jeho konec kariéry trval naštěstí jen krátce. „A pan Trojánek mi ho koupil. Nebyly peníze na repas a jawku jsem nechtěl, ta se pokaždý rozlítne. Děkuju celýmu Divišovu, chtěl jsem se na to letos už vykašlat a jet až příští rok.“

„Starý zranění páteře se vrátilo,“ neměl Jan Holub zrovna pozitivní zprávy. „Bolí to, nemůžu se hejbat. Asi jsem se praštil přes ty díry. Nejde to, nejde to… Zrovna, když jsem si myslel, že je to dobrý.“

„Problém je krátká, dlouho jsem nejel,“ líčil Michael Hádek. „Jsem vyčichlej‘ a začínám sezónu. Těžko říct. Příští tejden je extraliga v Divišově, zase aby nebyly letecký fotky…“

„Jela jsem jen jednu jízdu,“ komentovala Michaela Krupičková svůj extraligový debut. „Jo. Super, ale chtělo by to víc, ne jenom jednu jízdu. Ale jsem ráda aspoň za ni. Stopětadvacítky už jenom dlouhány, jinak to dojedu, ale když budou zároveň závody půllitrů, pojedu je.“

„Zase jsem to zkurvil,“ sypal si Martin Málek popel na hlavu. „Nějak to nejelo, přehazovali jsme všechno, ale nechytalo se to a bylo to pomalé. Škoda.“

„Jsem v prdeli, jak jsem si dal na držku,“ říkal Eduard Krčmář, který se v tropickém žáru převlékl do pohodlnějšího oblečení už před koncem závodu. „Dali jsme jinou trysku, ten přede mnou byl pomalejší a já šel do prken. Bolela mě záda a noha, trpěl jsem celý závody a v poslední jízdě jsem už nemoh’. Mám to už z toho Goričanu, jak si dám, bolí to.“

„Mám danejch‘ pět jízd,“ komentoval Michal Dudek svůj jediný start. „Když tam daj‘ někoho jinýho, je to těžký. To je postavený na palici.“

„Chyběly dvě sekundy, když jsem byl dvacet metrů od pásky,“ krčil rameny Ronny Weis nad skutečností, že se dnes v Plzni v závodním tempu vůbec nesvezl. Proč jsem nejel dál? Snad příště…“

1. Dak Moto Plzeň-Divišov			55
Michaela Krupičková	1 – – – –		1(1)
Kjastas Puodžuks, LAT	3 3 3 3 3	1	16
Daniel Hádek	2 – 1 1 –	1	5(1)
Michael Hádek	1 1 1 – –		3
Zdeněk Simota	2 2 3 1 0	3	11(2)
Matej Žagar, SLO	3 3 3 2 2	3	16(1)
Jan Holub	0 2 0 1		3
2. AK JAZ servis Slaný			37
Mariusz Puszakowski, PL	3 2 3 2 4* 3	2	19
Michal Dudek	1 – – – –		1(1)
Michal Průcha	– – – – –		DNR
Eduard Krčmář	X 0 3 2 1	–	6
Martin Málek	1 1 2 – 1 R	2	7
Ronny Weis, D (ACCR)	M		0
Daniel Jeleniewski, PL	2 E 2 0	X 0	4

Poznámka: Michal Průcha upadl cestou na start rozjížďky s číslem jedna

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	3	155:121	6
2. Pardubice	3	139:137	4
3. Slaný	5	217:243	4
4. Dak Plzeň Divišov	2	95:90	2
5. Mšeno	3	130:145	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Plzeň – 28. června
Slaný v letošní extralize opět cení zuby jako rozzuřený vlčák, avšak Štěstěna se prozatím nestala jeho oddanou fanynkou. O tom přesvědčila při jeho domácím duelu s Pardubicemi a při výjezdu do Mšena, v nichž Středočechům z dlaní vyklouzly dva tabulkové body. Naproti tomu Dak Moto Plzeň-Divišov prozatím neměl šanci ukázat mnoho ze svého potenciálu. Ve Mšeně se končilo už po čtyřech jízdách a s prohrou od konzistentní Prahy se letos bude muset s největší pravděpodobností smiřovat více týmů. Dnes však trojkoalice poprvé nastoupí na domácí půdě, tentokrát na Borech, přičemž jako František Liebezeit, tak Milan Mach odmítají úlohy favoritů.

Poprvé v sedmi
Sestava společného družstva DaK Moto Plzeň-Divišov mívala pokaždé jednu díru, nicméně dnes přijde František Liebezeit na nástup doprovázený kompletní sedmičkou závodníků. Plzeňský extraligový debut Michaely Krupičkové byl ohlašován již dlouho předem. Když se lékaři zkraje sezóny postavili proti jejímu ostaršení, nezbylo než čekat na první trojkoaliční extraligu po jejích patnáctinách. Avšak v sestavě trojkoalice figuruje rovněž Daniel Hádek, jenž kvůli finanční otázce ohlásil konec kariéry.

„Udělali jsme něco, aby nepřestal,“ vysvětluje František Liebezeit jeho návrat. „Dali jsme mu motor. Nemůžeme ho nechat, aby skončil. To by byla škoda.“ A tak složení domácího týmu vypadá přesně jako v Praze. Zahraniční kontingent vytvoří Kjastas Puodžuks a Matej Žagar v roli náhradníka. Povinní junioři v základní sestavě jsou Michaela Krupičková a Daniel Hádek, seniory Michael Hádek a Zdeněk Simota, zatímco Jan Holub bude připraven operativně vstupovat do boje se startovním číslem sedm na svých zádech.

„Docela dobře to vypadá,“ libuje si koaliční kouč. „Chtěl jsem Martina Vaculíka po tom jeho úspěchu v Gorzowě. Z Dánska by přejel, ale má motory u ladičů a bude je mít až v sobotu. Měl Grand Prix, Polsko, Švédsko a Dánsko a po čtyřech závodech je musí dávat k ladiči. Patryk Dudek jede polskej‘ mistrák, Chris Harris odloženej‘ závod v Berwicku a Roman v Salavatu. Kjastas nejede špatně a pojede sem v sobotu do Divišova, tak doufám, že bude připravenej‘. Doufám, že Matej bude mít komplet, na tom chci stavět.“

Vedle létajícího Slovince bude mít František Liebezeit na postu juniora také Jana Holuba. „To je taktika kvůli juniorům, aby tam nebyly hluchý místa,“ vysvětluje. „Chci dát Míše šanci, myslím, že s Michalem Průchou je to závodivý. Když ale bude potřeba, Holoubek to rozjede.“

Všechno nasvědčuje, že nás dnes v podvečer čeká opět dramatické a vyrovnané klání. „Jsme pouze domácí, ne favoriti, za ně se nepokládám,“ vnímá svou pozici František Liebezeit. „Slaný dvakrát prohrál až v závěru, tak doufám, že to u nás nepřestane, série se má uzavírat až ve třech (smích). Výsledek si netipnu, teď si to tady maluju do programu, v desátý jízdě ještě vedeme a to oni měli žolíka a uspěli. Rozhodnou Češi, doufám, že se chytnou, když v Praze vybouchli.“

Připomenout si chu šampaňského
Dva tabulkové body, které Slaný ztratil v posledních rozjížďkách na své domácí dráze a ve Mšeně, v tabulce rozhodně chybí. A to tím spíše-, čeká-li dnes celek ze středočeského královského města vstup do druhé poloviny soutěže. Play-off je blízko a po unáhleném zrušení semifinále do něho postupují jen první dva.

Změny v zahraniční části sestavy ovšem nejsou podmíněny skutečností, že Sebastian Ulamek a Robert Kosciecha nejsou ideálními rozhodovači závodů pod tlakem, což se v případě Sebastiana Ulamka potvrdilo i v nedělní polské extralize ve Wroclavi. „Seba má Anglii, Kostek semifinále v Polsku, proto jsou tyhle změny,“ objasňuje Milan Mach. „Jinak by jeli a asi by to bylo silnější, uvidíme.“

V sestavě Slaného se tak objevují Mariusz Puszakowski a Daniel Jeleniewski. „Tihle kluci umí taky jezdit,“ odmítá slánský kouč možnost oslabení svého družstva. „Puszaka dobře znám, Jeleniewskeho taky, jel za nás ten evropskej‘ pohár ve Slaným. Není to, že by nám nic jinýho nezbylo, byly jiný možnosti, ale rozhod‘ jsem se takhle.“

Rozložení slánského celku je prakticky totožné jako v předchozích případech. Mítink rozehraje Mariusz Puszakowski s Michalem Průchou. Při zranění Romana Čejky musí být Eduard Krčmář v základní sestavě. V ní jsou i oba domácí senioři Michal Dudek a Martin Málek. Náhradnické vesty obléknou Ronny Weis a Daniel Jeleniewski. „Dan v Plzni jezdil, mohlo by mu to sednout,“ objasňuje slánský kouč své motivy. „Chci dávat šanci Michalu Průchovi a Michalu Dudkovi, jinak nebude mít žádný závody, proto je to pro Ronnyho nevděčný.“

A jak se Milan Mach dívá na možný vývoj utkání. „Čekal jsem, že budou mít Martina Vaculíka s Matejem Žagarem,“ připouští. „Vidím to, že by to moh‘ bejt‘ vyrovnanej‘ závod. Rád bych si připomněl, jak chutná vítězství. Už je to měsíc, to se dá ještě vydržet, předtím to byly dva roky. Nejsme favority, což je možná lepší, věřím, že se kluci o to poperou.

Historické okénko:
Plzeň, 30. srpna 1995: Slaný vezl z Borů zbytečné vítězství
Extralize 1994 se magazín speedwayA-Z ve své tradiční historické podrubrice již několikrát věnoval. Není divu, Slaný a Plzeň začaly prohánět Pardubice i Prahu, které začaly ztrácet postavení nepřemožitelných ikon. Západočeši tento trend potvrdili mistrovským titulem. Jenže letopočet se přelomil do sezóny 1995. Že se mělo o konečném pořadí rozhodovat v závěrečném play-off jsme na tomto místě psali již také.

Právě zavedení play-off se v pětadevadesátém stalo jedním ze zabijáků dramatické podívané. Ale abychom byli spravedliví, samotná myšlenka, jenž měla slibné ambice zvýšit napětí, za to rozhodně nemohla. Další příčinou byla redukce počtu extraligových týmů ze šesti na pět. Chabařovice spadly do první ligy a z nižší soutěže se nahoru nikomu nechtělo. A co čert nechtěl, na Slaný dopadly zlé finanční časy.

Středočeský tým se potýkal s nedostatkem financí, díky nimž při většině závodů zůstávali Roman Matoušek a Zdeněk tesař na druhé straně kanálu La Manche. Navíc Robert Král, jemuž klub nepovolil finančně zajímavý přestup do Březolup, odmítal v úvodních extraligových kolech nastupovat. Slaný se rázem stal extraligovým otloukánkem, jehož nebylo vůbec těžké porazit. Navíc zbývající čtveřice klubů měla play-off v kapse, nepotřebovala investovat do posil, utkání končila propastnými rozdíly a do ochozů se připlížila nuda.

Za těchto okolností cestoval Slaný na sklonku prázdnin do Plzně. Domácí neměli, co ztratit, ani získat, čtvrtá příčka v základní části už nešla odpárat. Naproti tomu za Slaný podruhé v soutěži nastoupil Roman Matoušek. V kombinaci s Robertem Králem, Václavem Burandou, hostujícím Chabařovičanem Pavlem Kotenem a René Junou, kteří shodně dosáhli dvouciferných skóre, úřadujícího mistra porazili. V jeho řadách exceloval neporazitelný Jiří Štancl, zatímco Jan Holub skončil díky pádu již ve své druhé jízdě.

Duel skončil 34:56, ale jediné vítězství Slaného onoho roku nemohlo v tabulce vůbec nic změnit. Divákům nezbylo, než se těšit na play-off. Jenže necelý týden po slánském triumfu se kluby dohodly, že se nadstavbová část bez náhrady zruší. V šestadevadesátém se extraliga vrátila k čtyřutkáním, u nichž vydržela až do konce sezóny 2009. Slaný spadl do první ligy, Robert Král mohl přestoupit do Březolup, ale titulu se nedočkal. V české plochodrážní historii mu tak zůstává úloha věčného korunního prince, který ani jednou v žádné soutěži neusedl na mistrovský trůn.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň-Divišov:	1 Michaela Krupičková
	2 Kjastas Puodžks, LAT
	3 Daniel Hádek
	4 Michael Hádek
	5 Zdeněk Simota
	6 Matej Žagar, SLO
	7 Jan Holub
AK JAZ servis Slaný:	8 Mariusz Puszakowski, PL
	9 Michal Dudek
	10 Michal Průcha
	11 Eduard Krčmář
	12 Martin Málek
	13 Ronny Weis, D (ACCR)
	14 Daniel Jeleniewski, PL

Foto: Wojta Zavřel, Michal Kohout a archív autora