AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 30. srpna
Po dvou úvodních remízách udeřili Patryk Dudek a Michael Hádek naplno na mšenský tandem Filip Šitera – Patrik Nagy a dostali trojkoalici do čela nesmírně důležitého extraligového utkání. Aby DaK Moto Plzeň-Divišova mohl pomýšlet na atak na hradbu play-off, musel vyhrát. A to se mu právě od třetí jízdy začalo dařit. Nejlepším výkonem Mšeňáků se staly remízy a to včetně osmé jzdy, v níž Piotr Pawlicki nastoupil jako joker. Z vítězství se hosté radovali až v rozjížďce s číslem čtrnáct, kdy už ale na zvrat vývoje utkání bylo příliš pozdě. Trojkoalice zaznamenala plný trojbodový zápis do tabulky, takže její šance na finále je před středečním výjezdem do Pardubic stále živá.

Do čela třetí jízdou
Nic jiného než tři body nemohlo dnes trojkoaliční tým uspokojit. Jedině maximální zásah do tabulky ho mohl udržet ve hře o play-off. Jenže minuty ubíhaly a Zdeněk Simota stále nikde. „Před Táborem jsou kruháče,“ líčil peripetie své cesty, sotva se objevil na stadiónu. „Stáli jsme hodinu ve frontě. Pak jsem jel tři kiláky v protisměru, abych to stih‘. Normálně to jezdím maximálně hodinu a půl, teď tři hodiny!“

František Liebezeit si mohl po příjezdu svého kapitána oddechnout, avšak Petr Vandírek stále pokukoval po svých hodinkách. Důvod byl nasnadě, bratři Pawličtí si dávali s příjezdem mnohem více na čas. Nakonec i mšenské drama mělo šastný konec, když se dodávka s polskou poznávací značkou objevila pár minut před sedmnáctou v divišovských vratech.

„Už jsem slyšel hlasy, že je to domluvený, aby byli domácí víc nervózní,“ kroutil mšenský kouč hlavou nad dedukcemi, které se k němu dostali. Ale snad aby toho nebylo málo, Filip Šitera nemohl najít licenci AČR a u přejímky se prokázal britským dokladem.

Rozjížďka s číslem jedna nebyla oproti současným trendům obsazena českými juniory, avšak nikdo ze čtveřice na startovním roštu nepřekročil jednadvacet let. Mšenský Piotr Pawlicki triumfoval stylem start – cíl před Patrykem Dudkem. Michalu Kleinovi se vzepjal motocykl na zadní, Daniel Hádek ho připravil o třetí místo a postaral se tak o nerozhodný začátek.

Ani v rozjížďce s číslem dvě se skóre nevychýlilo na žádnou stranu. Přitom domácí se zprvu radovali nad vidinou pěti bodů. Matej Žagar vystřelil dopředu současně s letem pásky a Zdeněk Simota ho následoval stejně věrně jako Old Shatterhand svého rudého bratra.

V nájezdu do druhé zatáčky však zaútočil Przemyslaw Pawlicki vnitřní stranou a odstavil Zdeňka Simotu natolik, že ho podjel i Jan Jaroš. „Vystrčil mě tak, že se přede mě dostal i Honza,“ láteřil Zdeněk Simota na adresu mšenského Poláka. Mezitím František Liebezeit signalizoval Patryku Dudkovi, že z časového limitu uběhal přesně jedna polovina.

Domácí eso se však už vydalo na ovál, aby rozjížďku s číslem tři vyhrálo stylem start – cíl. Michael Hádek se dostal do tvrdého sevření Patrika Nagyho a Filipa Šitery. Ze souboje vyšel jako třetí. Ve třetím kole se však Patrik Nagy ve druhé zatáčce přetočil jako baletka a upadl. DaK Moto Plzeň-Divišov se díky pětibodové dávce usadil v čele, které dnes už neměl opustit.

Konec série pádů
Výsledek třetí jízdy byl na počátku utkání klíčový, jelikož v dalších dvou rozjížďkách se soupeři rozcházeli smírně. Té první dominoval Piotr Pawlicki, avšak Janu Holubovi s Danielem Hádkem nedalo příliš práce dostat se před Stanislava Pouznara. Mšenský junior ke všemu ve třetím kole upadl. V depu si s bolestivou grimasou držel ruku a na ovále se už neobjevil.

V rozjížďce s číslem pět se prosadil Jan Jaroš, avšak Zdeněk Simota s Michaelem Hádkem se rázně postavili do cesty Filipa Šitery. Ten ke všemu upadl ve druhé zatáčce. I když naskočil zpátky za řidítka svého motocyklu, neměl šanci na body a z posledního kola zamířil rovnou do depa.

Mezitím převzal vedení Zdeněk Simota. Jan Jaroš však neskládal zbraně. V poslední zatáčce navedl svůj motocykl na vnitřek, aby si domácího kapitána vychutnal jako dvanáctiletou whisky. Náskok trojkoalice se stále držel na čtyřech bodech, avšak už rozjížďka s číslem šest měla pro domácí přinést zlepšení.

Piotr Pawlicki sice odstartoval na Patryka Dudka, avšak ve třetím okruhu upadl ve druhé zatáčce Michal Klein, jenž do té doby jezdil za třetím Danielem Hádkem. „Čekal jsem, že půjdu, tak jsem to radši pustil,“ komentoval svůj pád mšenský junior, který si rychle získal pověst rozparovače vzduchových bariér.

Jejich oprava pustila mimo plán do akce stopětadvacítky na malém ovále. Repete šesté jízdy následovalo hned po dalším triumfu Michala Škurly. A tentokrát se karta obrátila. Patryk Dudek vodil Piotra Pawlickeho jako na provázku. Daniel Hádek dodal další bod a skóre poskočilo na 21:15.

Petr Vandírek ovšem osnoval protiútok. Filip Šitera a Patrik Nagy zůstali v sedmé jízdě sedět a do boje se vydali Przemyslaw Pawlicki s Patrikem Nagym. Jenže František Liebezeit se rozhodl svést jednu z klíčových bitev dnešního klání. Ve svém týmu vystřídal Michaelu Krupičkovou a Michaela Hádka náhradníky Matejem Žagarem a Janem Holubem.

Nejlepší start předvedl Przemyslaw Pawlicki, avšak Matej Žagar startující až od mantinelu se hnal vnějškem první zatáčky za jeho záda. Ve výjezdu udeřil spodem a než by člověk stačil mrknout okem, bylo vedení jeho. Jan Holub hlídal Patrika Nagyho, jenže ten se ve třetím kole postaral o pátý pád v pěti rozjížďkách.

Logickou reakcí bylo rozsvícení červených světel a Maďarovo vyloučení. K restartu se nikomu nechtělo, avšak rekord v podobě trojitého vyloučení za překročení dvou minut se naštěstí nekonal, by by Pavel Váňa podobného masakru byl rozhodně schopen. Jako poslední přibyl k pásce Matej Žagar, který se musel z depa na rošt vydat raději rovnou přes trávu.

Po vylétnutí pásky se situace opakovala takřka na vlas přesně. Przemyslaw Pawlicki vpředu však věděl, kde má dravého Slovince očekávat. Matej Žagar znovu útočil vnějškem prvního oblouku, ale vedoucí Polák ho včas zavřel na mantinel. Nepovolil ani v následující zatáčce, kdy ho Matej Žagar tlačil zespodu ven.

Až v úvodní zatáčce druhého okruhu se slovinskému borci podařilo Przemyslawa Pawlickeho podjet. Ztráta Mšena se zvýšila na osm bodů, ovšem nasazení žolíka bylo přece jen nečekané. A to tím spíše, byl-li jím Piotr Pawlicki startující ve své programové jízdě. František Liebezeit kontroval mobilizací Mateje Žagara. Ten se mu odvděčil hladkým sólovým triumfem. Piotr Pawlicki sice násobil dva body dvěma, avšak Zdeněk Simota udržel Jana Jaroše a pojistil remízu navzdory mšenskému žolíku.

Trojkoaliční pán situace
I s omezeným strategickým arzenálem však Mšeno nechtělo přistoupit na úlohu hráče druhých houslí. V rozjížďce s číslem devět zůstali jeho junioři ve svých boxech a do akce směřovala dvojice náhradníků. I když Jan Holub předvedl nejlepší start, Przemyslaw Pawlicki se okolo něho mihnul po vnějšku druhé zatáčky. Patryk Dudek ovšem hlídal třetí příčku a remíza samozřejmě ke zvratu nestačila.

O nerozhodný výsledek, by v obráceném gardu, se vzápětí postaral Matej Žagar. Piotr Pawlicki s Filipem Šiterou nepustili ke slovu Daniela Hádka. Slovinec byl pekelně rychlý, už v rozjížďce s číslem dvě byl ohlášen nový traový rekord. Nyní ho časem 61,91 ještě zlepšil, pakliže můžeme uvedené hodnoty brát za bernou minci. Od poloviny devadesátých let totiž není přítomnost oficiálního časoměřiče na plochodrážních závodech povinná a na žádném stadiónu se od té doby neměřily časy kontinuálně.

V jedenácté jízdě dostalo Mšeno krutou ránu, když se ani Patrik Nagy, ani Jan Jaroš nedostavili na startovní rošt ve dvouminutovém limitu. Maďar argumentoval, že informaci o svém startu dostal pozdě. „Jarda Líbal mu to říkal,“ vyvracel Petr Vandírek.

Janu Jarošovi se zase staly osudnými změny, které na svém motocyklu prováděl, jelikož se mu v osmé jízdě zdál příliš pomalý. „S mechanikem jsme se nezastavili,“ vysvětloval. „Kapal z nás pot, dělali jsme maximum, ale ty dvě minuty jsme prostě nestihli.“

Každopádně Zdeněk Simota a Jan Holub měli cestu za pěti body náramně ulehčenou. Náskok třinácti bodů by umožnil, aby ve dvanácté jízdě do vývoje závodu aktivně zasáhla i Michaela Krupičková. Dívka v zeleném však po včerejším pádu v Pardubicích ještě kulhala a rovněž s ohledem na blížící se reprezentační start v Blijhamu dala přednost Janu Holubovi.

Ten spolu se Zdeňkem Simotou přivezli remízu, když Przemyslaw Pawlicki je změřil již po vylétnutí pásky. Mšenský Polák putoval znovu na start ve třinácté jízdě, v níž se vlády ujal Patryk Dudek. Przemyslaw Pawlicki mu jel s Janem Jarošem v patách, ale v zápalu boje upadl v první zatáčce třetího kola. Při repete Patryk Dudek odvedl Jana Jaroše. Třetí Michael Hádek dodal bod, díky němuž mohla trojkoalice hovořit o dnešním mítinku jako o vítězném.

Definitivní verdikt o vítězství domácích okořeněném bonusem rozhodně neotupil hrot dramatičnosti. Przemyslaw Pawlicki nekompromisně opanoval čtrnáctou jízdu. Za jeho záda pronikl Zdeněk Simota, který si sice ještě jednou prohodil pořadí s Janem Jarošem, ale nakonec skončil druhý. První vítězství hostů přišlo paradoxně v rozjížďce, kdy už nešlo nic změnit.

Matej Žagar se rozloučil dalším oslnivým vítězstvím. Během dvou kol ujel soupeřům o více než dvacet metrů. Patryk Dudek se za jeho zády spodkem druhé zatáčky vklínil mezi oba bratry Pawlicke. Przemyslaw se nechtěl se svým čtvrtým místem smířit, jenže na sklonku třetího okruhu opět upadl. Trojkoalice vyhrála s plnou parádou a může směle vzhlížet k existenčnímu utkání v Pardubicích.

Hlasy z depa
„Po startu jsem byl za Matejem,“ vracel se Zdeněk Simota ještě k průběhu rozjížďky s číslem dvě. „Pawlicki mě vystrčil, pak mě předjel ještě Honza Jaroš. Vyhráli jsme, teď to chce ještě vyhrát v Pardubicích a bude to.“

„Pěkný závody, akorát začátek byl slabší,“ svěřoval se Jan Holub. „Nemoh‘ jsem se trefit s nastavením. Pak dobrý až na poslední jízdu. To se mnou Jarošák pěkně vypek‘. Ve středu nevím, Pardubice mi dvakrát nesedí, je to hodně o motoru.“

„Snad už všichni vidí, že mi to od toho startu nejede,“ tvrdil Michael Hádek. „Tři jízdy, čtyři body, mohlo bejt‘ hůř na tu bídu. Nejradši bych si stěžoval, ale to nemá smysl. Ale jak na tom můžu pracovat, když není na čem?! Jestli bude v Pardubicích tenhle motor, nedojedu ani do nájezdu.“

„Byl jsem zezačátku posranej‘ z dráhy,“ přiznával Daniel Hádek. „Pak mi bráška poradil složit to pod plynem a bylo to dobrý. Super, že jsme vyhráli.“

„Nebyl jsem úplně spokojenej‘ s rychlostí,“ říkal Jan Jaroš. „Rychlost tam chyběla. Obě motorky nebyly rychlý, zkoušeli jsme všechno možný. S mechanikem jsme se nezastavili, kapal z nás pot a nestihli jsme dvě minuty. Mrzí mě to, dělali jsme maximum. Teď s tauldou budu přemejšlet, co s tím provedeme. Nevím, jestli neodešlo zapalování… Jeli jsme chytře, ale u svýho výsledku jsem nebyl spokojenej‘ s rychlostí, jinak jsme si to užili a bylo to super.“

„Na tohle nemám, co říct,“ nechtělo se slovům z úst Filipa Šitery. „V rameni se mi udělal pakloub a někdy to bolí. Ale ramenem to není, nešlo to jako vždycky letos.“

„Jsem celej‘, ale ty nafukovačky jsem chtěl propíchnout tři,“ žertoval Michal Klein nad svým pádem v rozjížďce s číslem šest. „Čekal jsem, že tam budu, radši jsem to pustil. Skončil jsem na druhou motorku, to bylo lepší, ale nebylo, s kým tam závodit. Snažil jsem se udělat maximum, ale bylo to dnes hodně malý.“

1. DaK Moto Plzeň-Divišov			53
Patryk Dudek, PL	2 3 3 1 3	1	13(1)
Michael Hádek	2 1 – – 1		4(2)
Daniel Hádek	1 1 1 – 0		3(2)
Michaela Krupičková	– – – – –		DNR
Zdeněk Simota	0 2 1 3 2	2	10
Matej Žagar, SLO	3 3 3 3	3	15
Jan Holub	2 1 2 2 1	0	8(2)
2. Grepl PDK Mšeno			38
Michal Klein	0 – X – 0		0
Filip ŠItera	1 R – 1 –	–	2(1)
Piotr Pawlicki, PL	3 3 2 4* 2	2	16
Stanislav Pouznar	F – – – –		0
Jan Jaroš	1 3 0 M 2	1	7(1)
Przemyslaw Pawlicki, PL	2 2 3 3 X	3 F	13
Patrik Nagy, H (ACCR)	F X 0 M		0

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

DaK Moto Plzeň-Divišov vs. Mšeno:

107:76

bonusový bod si připsal DaK Moto Plzeň-Divišov

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	7	339:302	13
2. Pardubice	7	335:306	12
3. Dak Plzeň Divišov	6	286:262	9
4. Slaný	7	305:340	6
5. Mšeno	7	294:349	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Divišov – 30. srpna
Dnešní extraligové utkání v Divišově je klíčové pro domácí DaK Moto Plzeň-Divišov, jenž jedině výhra udrží ve hře o play-off do příští středy, kdy přijede k rozhodujícímu klání do Svítkova. Mšeno už sice na postup pomýšlet nemůže, ale rozhodně nepojede k bájnému Blaníku plnit úlohu outsidera.

Test příslušnosti do finále play-off
Senzační porážka pražského Olympu dala trojkoaličnímu DaK Moto Plzeň-Divišov oprávněné naděje pomýšlet na play-off. Předevčírem se však Pražané na poslední chvíli vypořádali s Pardubicemi a jednou nohou nakročili k postupu. Východočeský tým je nyní hlavním soupeřem trojkoalice. Ale předtím než se je tým Františka Liebezeita příští středu pokusí porazit na domácí dráze, má před sebou úkol zvítězit nad Mšenem.

„Kdo vyhraje v Pardubicích, postoupí,“ uvědomuje si František Liebezeit, aby se ovšem rychle vrátil do časové bližší reality. „Nesmíme Mšeno podceňovat. U nich se nám podařilo vyhrát díky Čechům. Pan Grepl nechce skončit poslední a jeho závodníci mají i finanční motivaci slušným bodovným. Čím víc bodů mají, tím víc prachů. Beru to jako těžkej‘ závod. Ukáže se v něm, jestli do finále patříme.“

Trojkoaliční kouč už minulý týden rozhodně nezastíral, že se na domácí duel se Mšenem náležitě posílí. Otazník nad účastí Mateje Žagara, který se potloukl při nedělní polské lize, byl odstraněn během včerejšího dopoledne. Dilema, zda sáhnout po Patryku Dudkovi či Kjastasi Puodžuksovi bylo vyřešeno ve prospěch polského závodníka. Kádr českých závodníků se nemění, takže uvidíme Michaela a Daniela Hádkovy, Zdeňka Simotu, Michaelu Krupičkovou a Jana Holuba. A stejné je i rozložení závodníky, kdy nejlepší junior a nejlepší senior obléknou vesty náhradníků.

„Pěkná sestava,“ komentuje František Liebezeit složení svého družstva. „Taková druhá nejsilnější, co můžeme mít. Nejsilnější by byla s Martinem Vaculíkem, ale ten má nějakej‘ zdravotní problém a jde na vyšetření. Řekl, že bude moct až na finále, jestli do něho postoupíme.“

Dnešní mítink je přitom na dráze do finále klíčový. „Chci, abychom vyhráli,“ říká František Liebezeit jednoznačně. „Potřebujeme tři body a na bonus je zaděláno. S Pardubicemi nám potom stačí udělat dva body. Dnešní prohra by ale byla konec.“

Zatímco v otázce potřebného výsledku má trojkoaliční manažer jasno, do role prognostika se nechce stylizovat. „Nebudu tipovat, to je pokoušení štěstěny,“ vysvětluje. „Uvidíme. Ukáže se, jestli do finále patříme. Proti Praze v Plzni se to možná už částečně ukázalo, ale to rozhodující je to proti silnému soupeři.“

Za čest a vítězství
Starosti trojkoaličního kouče jsou Petru Vandírkovi na hony vzdálené. Mšeno je už z postupové hry venku. A spíše než rozvíjením teoretické možnosti poskočit v tabulce o jedno či dvě místa nahoru spíše přemýšlí o nadcházejícím extraligovém ročníku.

Defétistické myšlenky v souvislosti s dnešním kláním jsou ovšem Petru Vandírkovi naprosto cizí stejně jako možnost, že by svým soupeřům usnadňoval cestičku k finále. „Pojedeme o čest,“ říká mšenský kouč. „A jestli někdo chce někam postoupit, a si to vybojuje sám.“

Stejně jako v případech většiny ostatních klubů letošní extraligy je také u Mšena záhada zahraničního kontingentu. Tentokrát padla volba na polské bratry Piotra a Przemyslawa Pawlické. „Mají volno,“ objasnil Petr Vandírek svou volbu, aby rozvíjel myšlenku, že divišovský ovál nemusí jeho hostitelům skýtat absolutní výhodu domácího prostředí. „Filip tam jezdí dobře a Honzovi se tam taky daří. S Pawlickimi to máme hned čtyři vůči jejich čtyřem.“

Také Mšeno dnes vyrukuje se strategií silného cizince a nejlepšího juniora klubu na číslech třináct a čtrnáct. „Przemek je silnej‘ cizinec, abych ho moh‘ někam strkat,“ plánuje mšenský kouč. Je možné, že se tak stane už v rozjížďce s číslem jedna, jelikož dnešní závod nezačne nepsanou, ale o to obligátnější jízdou čtveřice českých juniorů. František Liebezeit totiž na startovní číslo jedna nominoval Patryka Dudka a Petr Vandírek mu do cesty postavil Piotra Pawlickeho.

Jak utkání skončí, nechce Petr Vandírek v žádném případě předjímat. „Neřeknu,“ nechce odhalit výsledky svých předpokladů. „Já to nevím. A letos netipuju. Samozřejmě bych byl rád, kdybychom vyhráli.“

Historické okénko:
Divišov, 5. října 1958: debut cizince v československé lize je neuvěřitelný i po bezmála šedesáti letech
Dnes si extraligu bez zahraničních závodníků neumíme ani představit, nicméně až do sezóny 1990 byli zahraniční borci v československých ligách tabu. Ještě v první postkomunistické sezóně reglementy výslovně nařizovaly dokonce bezvýhradní použití motoru Jawa a pneumatik Barum. Citelně se o tom přesvědčila Žarnovica, které z prvoligového závodu vyloučili Heinricha Schatzera, protože závodil na stroji Godden obutým do pneumatik Dunlop.

Za těchto okolností zní dodnes neuvěřitelně, že se první cizinec v naší lize objevil už v neděli 5. Října. Na divišovském stadiónu se utkala dvě nejlepší družstva tehdejší tabulky RH Praha a KAMK Plzeň. Západočeský tým byl leaderem tabulky, když na svém kontě měl vítězství nad Brnem, Prahou-město a Pardubicemi. O punc neporazitelnosti ho připravila v červencovém utkání v Krnově Ostrava, která mu naměřila rozdílem pětatřiceti bodů. Naproti tomu RH Praha měl odjeto jediné utkání, když na Spořilově převálcovala Ostravu 80:26.

Ono říjnové utkání v Divišově by nikterak nevybočilo z šedi tehdejšího ligového průměru, nebýt přítomnosti Švéda Kurta Eldha. Ten si po skončení tradičního podzimního seriálu mezinárodních závodů o týden prodloužil pobyt v Československu. A protože byl v divišovské továrně okukovat motocykly ESO, pořadatelé ho přemluvili k účasti v ligovém závodě.

Aby to bylo fér, Švéd se startovním číslem osm nastoupil třikrát za RH Praha a třikrát za Plzeň. Rozdíl nedělal, pokaždé suverénně vyhrál. Navíc zlepšil traový rekord a zvítězil v nadstavbové rozjížďce o Cenu Blanických strojíren Vlašim.

Start Kurta Eldha v československé lize zůstával až do roku 1990 naprosto ojedinělý. Není známo, jak se na něj dívala tehdejší plochodrážní exekutiva, ale faktem zůstává, že se jeho body ani jednomu týmu neškrtaly. Avšak pakliže někdy v budoucnu byli nějací cizinci přítomni nějakému ligovému podniku v Divišově, jeli svůj vlastní závod mimo ligu.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň-Divišov:	1 Patryk Dudek, PL
	2 Michael Hádek
	3 Daniel Hádek
	4 Michaela Krupičková
	5 Zdeněk Simota
	6 Matej Žagar, SLO
	7 Jan Holub
Grepl PDK Mšeno:	8 Michal Klein
	9 Filip Šitera
	10 Piotr Pawlicki, PL
	11 Stanislav Pouznar
	12 Jan Jaroš
	13 Przemyslaw Pawlicki, PL
	14 Patrik Nagy, H (ACCR)

Bonusové východisko:
Trojkoalice opouštěla Mšeno s triumfem 54:38. Aby Mšeno dnes inkasovalo bonusový bod, musí zvítězit o sedmnáct bodů. Jakýkoliv menší rozdíl přihraje bonus domácím.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a archív autora

Divišov – 29. srpna
Když včera Troy Batchelor s Josefem Francem díky svému triumfu 5:1 v rozjížďce s číslem patnáct na poslední chvíli otočili vývojem utkání s Pardubicemi v pražský prospěch, postarali se o posunutí řešení postupové tajenky. Pardubicím by k finálové účasti stačilo vítězství, k němuž ještě o dvě jízdy dříve směřovaly. Nyní ovšem není jasné vůbec nic kromě toho, že Mšeno a Slaný jsou vyřazeni.

Kdyby Olymp včera prohrál, dostal by se do přímého ohrožení od trojkoalice. Nyní je však na nejlepší cestě k vítězství v základní části, v níž ho čeká už jenom domácí klání se Mšenem. Poslední klání mají na programu i Pardubice, které přesně za týden přivítají doma trojkoalici.

DaK Moto Plzeň-Divišov jede zítra v Divišově proti Mšenu. Včerejší výsledek pro něho znamená jasný vzkaz. Aby trojkoaliční ambice přežily do příštího týdne, musí nad Mšenem zvítězit. V tom případě si připíše do tabulky hned tři body, které dají týmu motivaci zkusit si ve Svítkově vyšlápnout na domácí.

Rouška tajemství ze zítřejších sestav doposud nespadla úplně,ale je už jisté, že domácí budou mít Mateje Žagara, jenž se potloukl v neděli při polské lize. „Jedeme s tím nejsilnějším, co máme,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z František Liebezeit. „Matej Žagar bude a teď se rozhodujeme mezi Kjastasem Puodžuksem a Patrykem Dudkem.“

Mšeno by nemělo mít Grega Hancocka, avšak ani jeho cizinci doposud nejsou známi. „Ještě nevím,“ vyjádřil se na toto téma Petr Vandírek, když včera sledoval extraligu na pražské Markétě.

Na cestě do play-off:
Zatímco Mšeno a Slaný už definitivně nemohou myslet na postup do play-off, Pardubice, Praha a DaK Moto Plzeň-Divišov nemá v současné době nic jisté. Nejtěžší výchozí pozici má právě trojkoalice, jejíž výhodou je ovšem skutečnost, že do konce základní části pojede ještě tři závody.

V žádném případě si však nemůže dovolit ztrácet body. Po zítřejším domácím podniku v Divišově jí čeká prubířská zkouška příští středu, kdy zajíždí do pardubického Svítkova. Pokud v něm domácí zvítězí, připíší si bonusový bod a play-off je nemine. Naproti tomu trojkoaliční ambice se budou odvíjet od zítřejšího výsledku, který se ovšem nedá předjímat.

Možnosti extraligových družstev v dalším průběhu extraligy:

	zbývající závody:	z toho odvety:	možný bodový zisk:
Praha	1	2	13+2+1=16
Pardubice	1	1	12+2+1=15
DaK Plzeň-Divišov	3	3	6+6+3=15
Slaný	1	1	6+2+1=9
Mšeno	2	2	1+4+2=7

Poznámka: poslední sloupec tabulky vyjadřuje součet doposud získaných bodů s body včetně bonusů, které může celek získat do konce soutěže.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 28. srpna
Extraliga se opět postarala o umlčení kritických hlasů svých kritiků dalším nesmírně dramatickým kláním. Po dvou úvodních remízách pronikly do čela průběžné klasifikace Pardubice. By se Tomáš Topinka se svými svěřenci snažil o zvrat, hosté si udržovali mírný dvoubodový vrch až do osmé jízdy. Po dvou vítězstvích odskočili na osm bodů, avšak Rafal Okoniewski nemohl v rozjížďce s číslem jedenáct plnit úlohu žolíka, protože tato změna nebyla Lubomíru Vozárovi nahlášena. Olymp se dvěma triumfy vrátil na dvoubodovou ztrátu, avšak po čtrnácté jízdě srovnal se svými hosty krok. Troy Batchelor, jemuž by za jeho srpnové výkony měli Pražané na Markétě vystavět pomník v nadživotní velikosti, s Josefem Francem ovšem zametli s Benem Barkerem a Tomášem Suchánkem 5:1. Dva body s bonusem navíc dostaly Pražany do čela průběžné tabulky.

Pardubický nástup
Aby Pardubice dnes potvrdily postup do finále, potřebovaly si z Markéty odvést vítězství. Kdyby však své hostitele předčily alespoň o jedenáct bodů, bonus navíc by je pasoval na vítěze základní části. Jenže pražský Olymp rozhodně nechtěl přijmout úlohu outsidera. A to tím spíše, když mu vítězství garantovalo tři body do tabulky, které by byly dostatečně hojivou náplastí na rány utrpěné v Plzni a ve Slaném.

Mítink začal nerozhodně. Když se René Vidner v rozjížďce s číslem jedna konečně objevil u pásky, bylo po dvouminutovém limitu a on se mohl vrátit do depa bez boje. Václav Milík však odvedl Zdeňka Holuba s Michalem Škurlou. Před druhou jízdou Aleš Dryml přímo na dráze přesedl na druhý motocykl, ale záhy se ukázalo, že o změnu k lepšímu nešlo.

Dopředu vyrazil Troy Batchelor, pardubická dvojka Ben Barker jela v závěsu za ním, zatímco Luboš Tomíček uzavíral řadu. V nájezdu do druhé zatáčky se však Troy Batchelor spodem protáhl pod Troyem Batchelorem do čela.

Australan v pražských službách se marně snažil ve výjezdu o odvetu. Nakonec pardubického Angličana pokořil jeho vlastní zbraní. Ve druhém okruhu protáhl nájezd do druhé zatáčky a otevřel si sám vrátka k vítězství.

Mezitím si Václav Milík připravil druh motocykl. „První motorka se nechtěla chytat,“ vysvětloval svůj postup. Druhý stroj ho však dostal do vedení, které jistil Lukáš Dryml. Ve skvělé párové spolupráci na hlavu porazili domácí tandem Josef Franc – Zdeněk Holub.

Pardubice skočily do čela o čtyři body, z nichž však polovinu museli odepsat již v rozjížďce s číslem čtyři. Vedení se ujali Matěj Kůs a Michal Škurla. Ten se však ve druhé zatáčce stal obětí útoku Tomáše Suchánka po spodní straně.

„Je to nervák,“ nechal se slyšet Josef Franc před závodem. „Po měsíci pauzy si připadám, jako kdyby mi bylo patnáct a jel jsem svůj první závod.“ Pátá jízda ale dala najevo, že pražský závodník může i po dlouhé přestávce směle soupeři o post české jedničky svého družstva.

Start jej vynesl do čela před Lukáše Drymla. Remíza však stav utkání ponechala na dvoubodové převaze hostů, když Aleš Dryml v úvodním oblouku objel Luboše Tomíčka. Ten se po druhé nule v řadě definitivně dostal pryč ze strategických plánů Tomáše Topinky. Tomu nezbylo, než začít svá taktická kouzla.

Drtivá ofenzíva místo remíz
Zdeněk Holub a Michal Škurla se pro šestou jízdu stylizovali do role zasvěcených diváků, zatímco jejich místa na startovním roštu zaujali náhradníci Troy Batchelor a Rafal Okoniewski. Navzdory výbornému startu Troye Batchelora však pražský útok skončil na nedostatku střelného prachu.

Ben Barker se totiž vyřítil z úvodního výjezdu jako druhé před Rafalem Okoniewskim. Ve druhém oblouku atakoval Australana vnějškem, aby se za zlomem zatáčky bleskově přesunul na vnitřek a ve výjezdu převzal vedení.

Neúnavný Troy Batchelor útočil až do cíle, avšak Ben Barker si tři body nenechal vzít. Remízou skončily také další dvě rozjížďky v pořadí. Ta sedmá přitom zpočátku vyznívala pro domácí. Matěj Kůs měl pohotovou reakci na let pásky, jíž se mohl rovnat už jenom Josef Franc.

Jenže v první zatáčce se před Matěje Kůse dostal nejen jeho klubový kolega, ale také Tomáš Suchánek. Pražan ztrácel i dál, když ho ve druhém oblouku podjel Lukáš Dryml. Josef Franc ale na čele vystavěl neprostupnou hráz. I když Tomáš Suchánek užuž zvedla ve finiši ruku ve vítězném gestu, Josef Franc byl pod šachovnicovou vlajkou přece jen o chvilku dřív.

V rozjížďce s číslem osm zvítězil Rafal Okoniewski ve stylu start – cíl. Úhelným kamenem jeho triumfu se stalo vyvezení dravého Václava Milíka v úvodním výjezdu. Aleš Dryml nebyl dnes spokojený se svým motocyklem. „Připadá mi, jakoby mě někdo držel za zadek,“ komentoval své třetí třetí místo, by za zády klubového kolegy. Na Michala Škurlu to však stačilo.

Ke smírnému výsledku spěla rovněž rozjížďka s číslem devět. Matěj Kůs se usadil v čele, zatímco tandem Tomáš Suchánek – Václav Milík mezi sebe nepustil Zdeňke Holuba. Jenže ze zadní pneumatiky Matěje Kůse unikal vzduch. „Byl jsem rychlej‘, ale píchnul jsem,“ nechal se slyšet později. Jeho potíží nemohl nevyužít Tomáš Suchánek, jenž mu v předposlední zatáčce sebral vítězství.

Matěj Kůs uhájil druhé místo. Když se vracel do depa s prázdným kolem, světelná tabule mu svítila na cestu s průběžným skóre 25:29. Hned vzápětí však udeřily Pardubice naplno. Lukáš Dryml se od roštu vrátil nechat si seřídit spojku, aby se po vylétnutí pásky neohroženě usadil ve vedení. Václav Milík v první zatáčce objel Josefa France, aby o minutu později vedly Pardubice již o osm bodů.

Žolík nebyl nakonec potřeba
Pro jedenáctou jízdu se Lubomír Vozár rozhodl místo Aleše Drymla poslat do boje Bena Barkera. Žolíkový útok Tomáše Topinky se dal očekávat stejně jako soumrak, který se pomalu snášel na pražské Petřiny. A vskutku, místo Luboše Tomíčka se chystal Troy Batchelor, zatímco Rafal Okoniewski střídal Matěje Kůse. Polský závodník přitom měl plnit úlohu žolíka.

Místo letu pásky se však rozblikala červená světla. „Nenahlásil jsem jokera Vozárovi,“ uvědomil si Tomáš Topinka svou chybu. Běžel k telefonu, jelikož rozhodčí Jaroslav Líbal chtěl Troye Batchelora vyloučit. Nakonec však své rozhodnutí změnil a ponechal ho u roštu.

„Nenahlásil mi ho,“ potvrdil mezitím Lubomír Vozár. „A to jsme ještě takoví frajeři, že jsem to ohlásili rozhodčímu už před jízdou, ne až po ní jako oni se Žagarem!“ Pražská cizinecká legie však přesto začala vývojem duelu otáčet i bez dvojnásobných bodů.

Troy Batchelor odstartoval před Rafalem Okoniewskim, zatímco Ben Barker je v první zatáčce stačil pouze rozdělit. Rafal Okoniewski však prahnul po odvetě až do konce a na metě mu chyběl skutečně jenom kousíček.

Ani do dvanácté jízdy neměli zasáhnout Matěj Kůs a Luboš Tomíček, kteří byli vystřídáni dvojici pražských zahraničních náhradníků. Lukáš Dryml očekával, že místo René Vidnera nastoupí Václav Milík. Už si domluvili, jak na domácí vyzrají, když přišel Lubomír Vozár s informací, že René Vidnera vystřídá Ben Barker. A tak se Lukáš Dryml promptně dohodl na taktice s ním a v duchu svých koncentračních praktik se otočil čelem ke zdi.

Leč Rafal Okoniewski s Troyem Batchelorem bez větších problémů odvedl pár hostujícího týmu. „To jsem posral,“ nebral si Lukáš Dryml servítky nad svou nulou. Pražská ofenzíva se prozatím zastavila na dvoubodovém odstupu od Prahy. A rozjížďka s číslem čtrnáct tento stav zakonzervovala.

Josef Franc vystřelil dopředu. A by ho v úvodní zatáčce objel Tomáš Suchánek, on se spodem vrátil zpátky do čela. Pardubičan útočil i nadále, ale vedoucí Pražan si dokázal udržet optimální trajektorii na vnitřku dráhy. Aleš Dryml skončil počtvrté za sebou čtvrtý a bylo mu jasné, že se v nominačních jízdách už neobjeví.

Těžkou volbu měl před dvojicí posledních jízd Lubomír Vozár. Nakonec se přece jen rozhodl v rozjížďce s číslem patnáct vystřídat nejlepšího muže základní části Benem Barkerem. „Viděl bych to, že když jsem udělal vejvar, měl bych v tý finálový jízdě bejt‘,“ litoval Václav Milík. Nepřesvědčil ho ani argument, že patnáctou jízdu dostane zaplacenou.

Pardubičané své rozhodnutí nezměnili ani, když s nimi jejich hostitelé ve čtrnácté jízdě srovnali krok. Troy Batchelor hrál velké sólo, zatímco Rafal Okoniewski se v první zatáčce vetřel mezi Lukáše Drymla a Bena Barkera. Za stavu 42:42 začínal závod svou poslední jízdou víceméně nanovo.

Pražané dobře věděli, že jedou o postup do play-off. Troy Batchelor a Josef Franc dokonale opanovali situaci. Ben Barker je sice zasypával jedním útokem za druhým, ovšem marně. Pardubicím zůstaly absolutně prázdné ruce, zatímco domácí mohli jásat nad trojbodovým počinem do tabulky.

Hlasy z depa
„Měsíc jsem nezávodil,“ připomínal Josef Franc. „Byl to nervák, jako kdybych tady byl v patnácti letech a jel první závod. Pauzu jsem cejtil psychicky i fyzicky. Je nádherný, že jsme měli takhle štěstí, a že jsem nic nezkurvil. Přidal jsem se do týmu, to je taky štěstíčko.“

„Dneska to byly pěkný závody,“ popisoval Michal Škurla. „Vyhráli jsme, to bylo super. Já docela dobrý, ale mohlo by to bejt‘ lepší. Starty dobrý, v pohodě, z tý trojky to ale bylo vymydlený a nešlo odstartovat.“

„Moc mi to nešlo,“ meditoval Zdeněk Holub. „Ale bylo to dobrý. Nevím, proč mi to nešlo, ale vyhráli jsme a to je super. Musím se víc snažit.“

„Závody určitě dobrý,“ nevybočil zpočátku ze superlativů ani Václav Milík. „Zkoušeli jsme o tréninku jinak nastavenej‘ motor. V první jízdě se to nechtělo chytat, tak jsem vzal druhou motorku a ta na tuhle dráhu padla. Jela dobře, ale chtěl jsem jet poslední dvě finálový jízdy, ale oni taktizovali. Třeba bych tam nebodoval, ale tím, že jsem udělal vejvar, bych to viděl, že bych v tý finálový jízdě měl bejt‘.“

„Dobrý, ale zklamal jsem se v jedný jízdě,“ vyprávěl Lukáš Dryml. „Jízdy byly dobrý, ale když neuhlídáš start, je to těžký. Na začátku byla dráha měkčí, pak to ztvrdlo a stala se z toho jednokolejka. Něco nám chybělo. Škoda, že jsme prohráli, ale myslím, že Divišov doma porazíme.“

„Kromě těch startů to bylo dobrý,“ svěřoval se Tomáš Suchánek. „Nevyšel mi ani jeden. Dneska jsem na ně nebyl mistr. Ke konci to bylo suchý a už mi to nejelo. Škoda toho závěru. Je to pech takhle prohrát, co naděláš, jsou to závody, ale doma rozbijeme Divišov. Uvidíme, jak to dopadne, jsou to Pardubice a tam to jede každýmu.“

„Nechci ti nic říct,“ nebylo Aleši Drymlovi vůbec do řeči. „Zdálo se mi, že mě někdo drží za zadek. Bylo to pomalý, teď musíme doma vyhrát. A to byl můj motor z Rawicze, přišel ze servisu.“

1. PSK Olymp Praha			47
Zdeněk Holub	2 0 – 0 0		2
Josef Franc	1 3 3 1 3	2	13(1)
Michal Škurla	1 1 – 0 0		2(1)
Matěj Kůs	3 0 2 – –		5
Luboš Tomíček	0 0 – – –		0
Troy Batchelor, AUS	3 2 3 2	3 3	16(1)
Rafal Okoniewski, PL	1 3 1 3	1	9(1)
2. ZP Pardubice			43
René Vidner	M – 0 – –		0
Lukáš Dryml	3 2 1 3 0	2	11(1)
David Štěrovský	– 0 – – –		0
Tomáš Suchánek	2 2 3 0 2	0	9
Aleš Dryml	1 1 1 – 1		4(4)
Ben Barker, GB	2 3 2 1	0 1	9
Václav Milík	3 2 2 1 2	–	10(2)

Poznámka: Rafal Okoniewski nemohl jet v rozjížďce s číslem jedenáct jako joker, jelikož nebyl nahlášen manažeru soupeře.

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Praha vs. Pardubice:

97:83

bonusový bod si připsala Praha

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	7	339:302	13
2. Pardubice	7	335:306	12
3. Dak Plzeň Divišov	5	233:224	6
4. Slaný	7	305:340	6
5. Mšeno	6	256:296	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 28. srpna
Večerní extraligové utkání mezi Prahou a Pardubicemi na pražské Markétě může, ale také nemusí potvrdit finálový postup Pardubic. Domácí však mohou zkomplikovat cestu do play-off nejen svým hostů, ale také trojkoalici a v případě své další prohry i sami sobě. Není divu, že Tomáš Topinka, by nepostrádá patřičné sebevědomí, hovoří o těžkém utkání. A Lubomír Vozár, aby si dopřál patřičné dávky relaxace, si včera v podvečer raději vypnul svůj mobilní telefon.

Prohra by nesvědčila o oprávněnosti finálového postupu
Po famózním trháku zjara přišla pro pražský Olymp dlouhá přestávka, po níž celek z hlavního města vstoupil do úplně jiné extraligové řeky. Soupeři si vyzkoušeli taktiku, která ruku v ruce se super silnou sestavou byla silnou pražskou zbraní. Když se přidaly personální trable a smůla, dočkal se Olymp porážek v Plzni a ve Slaném. A od prohry ve Mšeně se zachránil doslova v hodině dvanácté.

„Bude to těžký závod, to je jasný, to víme,“ uvědomuje si Tomáš Topinka, že by dnešní porážka od Pardubic mohla mít katastrofální důsledky. „Pardubice jsme na jaře porazili, ale to jsme byli v lepší formě. Kam se ztratila, nemám tušení. Neřek‘ bych, že máme smůlu, ale nevychází nám to. Ve Slaným byla chyba v české části sestavy. Aby udělali dvanáct bodů ze čtyřiačtyřiceti, to je špatně.“

Jediná změna, kterou pražský kouč oproti minulé středě učinil, bylo vystřídání Martina Gavendy uzdraveným Josefem Francem. „Trénoval i včera,“ říká Tomáš Topinka na adresu svého klíčového závodníka. „Těžko říct, jak na tom po zranění bude. Cejtí se dobře, vypadá dobře, uvidíme.“

Tomáš Topinka poskládal tým opět, aby junioři Zdeněk Holub a Michal Škurla nastoupili už v rozjížďce s číslem jedna. V základní části figurují i další Češi Josef Franc, Matěj Kůs a Luboš Tomíček. Troy Batchelor s Rafalem Okoniewskim budou na pražské šachovnici důležitými figurami s ohledem na náhradnická čísla na zádech svých vest.

„Cizinci jeli dobře,“ vrací se manažer Olympu do Slaného. „Jen to v poslední jízdě nedotáhli, ale to utkání jsme prohráli jako tým. Nebudu zastírat, že dnes chceme vyhrát. Pokud prohrajeme, je to špatně. Minimum je bonusovej‘ bod, to je povinnost. Když ani ten nebudeme mít, do finále nepatříme.“

Tajemství desek Tomáše Topinky však i protentokrát zůstává cizím očím skryto jako jehla v kupce sena. A tradičně se nedočkáme ani tipu. „Já netipuju, to víš,“ směje se. „Byl bych rád, kdybychom vyhráli. Jsme doma a máme vyrovnanej‘ tým. Myslím,že to budou vyrovnaný závody, Pardubice jsou silný a prohrály jenom v květnu s náma.“

Lepší výchozí pozice
Pakliže by dnes Pardubice vyhrály, nebylo by v lidských silách je o postup do play-off připravit. A pokud by navíc své hostitele předčily o jedenáct bodů a inkasovaly i bonusový bod, staly by se s největší pravděpodobností vítězem celé základní části. Ohrozit by je mohla jedině trojkoalice, ovšem jedině v případě, že by ve svých třech utkání triumfovala a pokaždé si připsala i bonus. Jedno z oněch utkání je ovšem na programu příští týden ve středu ve Svítkově. A v něm by Pardubičané museli podlehnout o patnáct bodů.

Na druhou stranu vítězství v základní části není zas až tak důležité jako v loňské sezóně, kdy otevíralo finálové brány bez nutnosti absolvovat ošidné semifinále. Letos má vítěz jedinou výhodu, že si může zvolit, zda chce první finálové kolo absolvovat doma či venku. Většina manažerů v tom zase až tak obrovskou přednost nespatřuje.

Důležitý je samotný postup a v tomto směru mají Pardubice upper hand nad svými rivaly, jak výstižně říkají Angličané. Případná dnešní prohra by rozhodně Lubomíra Vozára, jehož tým prohrál pouze v květnu doma s Prahou, rozhodně nerozplakala. Mnohem větší starosti by způsobila v táboře DaK Moto Plzeň-Divišov. Trojkoaliční celek má totiž mnohem větší naději postoupit do play-off přes Prahu, než přes Pardubice, na něž ztrácí o dva body více.

Názor Lubomíra Vozára by byl nesporně zajímavý, ale magazín speedwayA-Z se od včerejšího podvečera z jeho mobilního telefonu dozvěděl jedinou věc. „Volaný účastník je nedostupný,“ mlel automatický hlas pořád dokola a se stejnou nezúčastněnou pravidelností radil opakovat volání později.

Také Pardubice musely udělat ve svém kádru jednu změnu. Rune Holta, který do týmu zapadl stejně skvěle jako klíč do dozického zámku, má zítra povinnosti ve Švédsku. Z okruhu možných zástupců vyšel nejlépe Ben Barker. Právě jeho Rune Holta nahradil po sérii nekonzistentních výkonů Angličana, který se s bílým koníkem na vestě objevil díky zranění Hynka Štichauera.

Historické okénko:
Praha, 4. října 1994: Pražané si nenechali stříbro vzít
Utkání Prahy a Pardubic jsou v české extralize běžná. Zatímco Olymp nebo potažmo dříve Rudá hvězda patřila k účastníkům vyšší ligy odedávna, Pardubice se po svém comebacku v sezóně 1972 postupně etablovaly do role jediného družstva, které bylo schopné Pražany z nejvyššího trůnu tu a tam sesadit.

Až v sezóně 1994 se Plzeň svým prvním titulem postarala, aby se z podobných vět stalo pusté klišé. O fenomenální sezóně Západočechů v čele s nezapomenutelným Simonem Wiggem již magazín speedwayA-Z několikrát psal a to nejen v této podrubrice. Plzeň dokázala pražský Olymp porazit nejen v dubnu na Borech, ale i při červencové odvetě na Markétě.

Pražané přišli o titul díky horšímu skóre ze vzájemných duelů s Plzní, ale v posledním extraligovém závodě neměli jasné ani stříbro. Mohly je o ně připravit Pardubice, shodou okolností jejich dnešní soupeř. Na rozdíl od Olympu se totiž východočeský tým mohl pyšnit porážkou mistrovské Plzně, kterou jí uštědřil v červnu ve Svítkově, by Simon Wigg prohrál jen s Pavlem Karnasem.

Pardubickou pozici před říjnovým výjezdem na Markétu však komplikovala nejen porážka z Borů, ale zejména vysoká domácí prohra s Olympem. Aby Východočeši získali stříbro, museli by Olymp porazit o sedmnáct bodů.

Proti podobnému scénáři se ovšem už v rozjížďce s číslem jedna postavili Bohumil Brhel s Pavlem Ondrašíkem. Zásluhou Jana Schinágla, Václava Milíka, Vladimíra Kaliny a Pavla Karnase se ztráta hostů snížila na čtyři body. Nezlomila je ani porážka Václava Milíka,kterou mu v deváté jízdě uštědřil Antonín Kasper, neporažený muž celého klání. Po deseti jízdách vedl Olymp jen o dva body, vzápětí Vladimír Kalina s Janem Schináglem dostali Pardubice o dva body do čela.

Antonín Kasper s Pavlem Ondrašíkem však ve dvanácté jízdě utkání vyrovnali a Petr Vandírek se Zdeňkem Schneiderwindem jím vzápětí otočili znovu ve prospěch Olympu. Domácí vyhráli 48:42 a po ztrátě titulu si udrželi stříbro.

Josef Lukšík starší se svými přáteli sbalil transparent s nápisem „Mistři z Plzně zdraví týmy bojující o druhé místo“ a extraliga 1994 se stala minulostí. Vzpomínky na soutěž, v níž kromě Pardubic porazily mistrovský celek už jenom Chabařovice, které nakonec spadly do první ligy, přetrvávají. Při dnešních poměrech zní naprosto neuvěřitelně, že se v sestavách šesti extraligových týmů tehdy objevilo přesně sedmdesát závodníků, z nichž jen sedmadvacet byli junioři a pouze dva cizinci.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha:	1 Zdeněk Holub
	2 Josef Franc
	3 Michal Škurla
	4 Matěj Kůs
	5 Luboš Tomíček
	6 Troy Batchelor, AUS
	7 Rafal Okoniewski, PL
ZP Pardubice:	8 René Vidner
	9 Lukáš Dryml
	10 David Štěrovský
	11 Tomáš Suchánek
	12 Aleš Dryml
	13 Ben Barker, GB
	14 Václav Milík

Bonusové východisko:
V květnu si Olymp odvezl ze Svítkova vítězství o deset bodů. Aby získal bonusový bod, stačí mu prohra o devět bodů, zatímco Pardubičané musí vyhrát o jedenáct bodů.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Lubomír Hrstka