Archiv pro rubriku: Extraliga

České ligy mají více možností

Praha – 31. října
V pondělí 11. listopadu se rozhodne o podobě nejen extraligy, která svádí diplomatický duel o svou podobu, ale také o její nižší sestřička. První liga je totiž s vyšší soutěží provázána do systému dvoustupňové soutěže, které se účastní pět klubů. Již nyní je jisté, že se do české první ligy 2014 nevrátí slovenská Žarnovica, naproti tomu se hovoří o vstupu německé Míšně.

„Rozhodne se jedenáctého,“ má jasno Petr Moravec. „Zatím se oba tábory snaží přesvědčit tu druhou protistranu.“ Šéf české ploché dráhy má na mysli Prahu a Pardubice, kteří chtějí pokračovat v extralize v duchu dvojutkání, a Slaný se Mšenem, jimž by se zamlouvala zpátečka k systému čtyřutkání čtyřčlenných družstev.

Zatímco Slaný indikuje určitou ochotu jednat o podmínkách své podpory sedmičlenných týmů, Mšeno se zdá mnohem více ortodoxní. „Myslím, že Mšeno má dostatečnou základnu na sedmičky,“ přemítá Petr Moravec, který rovněž naznačuje ochotu k vstřícným krokům pro zachování současného stylu české vyšší ligy. „Jsme ochotni jízd i na systém součtu average podle britského modelu.“

Nicméně co kdyby se naplnil krizový scénář a počet extraligových klubů by se o jeden snížil? „Šly by i tři družstva v extralize, i když by se zvýšil počet kol v základní části a každý by jel s každým dvakrát, a zbytek v první lize,“ říká Petr Moravec. „Extraliga je totiž propojená s první ligou, načítá se to do jednoho pořadí, kde je vlastně pět účastníků.“

Pro příští ročník vypadne Žarnovica, kde však mají zájem o přebor jednotlivců. Na scénu však vstupuje německá Míšeň. V koaličním duchu by mohla závodit spolu s Březolupy nebo dokonce s Libercem, který spekuluje nad svým ligovým comebackem a jedná s polskými závodníky o českých licencích.

„Rozhodne se jedenáctého listopadu,“ usmívá se Petr Moravec. „A do šestnáctého prosince by měl být známý způsob, jak uděláme termínový kalendář.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Extraliga 2014 startuje diplomatickým duelem dvojutkání se čtyřčlennými týmy

Praha – 28. října
Zda letos přijede Martin na bílém koni leží prozatím výhradně v rovině spekulací. Jisté ovšem zůstává, že si milovníci vína odšpuntují letošní svatomartinské, které již řadu let úspěšně válcuje produkci francouzských mladých vín. A s největší pravděpodobností se rozhodne o podobě české extraligy na sezónu 2014. Vedle šampionátu juniorských družstev totiž naše vyšší ligová soutěž zůstává jediným bodem, na němž se zástupci klubů nedohodli na jednání VV SPD minulý čtvrtek. Mšeno se totiž jasně vyslovilo pro návrat k systému čtyřutkání, čemuž by se nebránil ani Slaný, zatímco Pardubice a Praha hájí model duelu dvou týmů.

„Uvidíme, jak to dopadne,“ říká mšenský kouč Petr Vandírek, než se pustí do vysvětlování motivace svého klubu při prosazování změny systému. „Pořád se říká, že ve čtyřkách budou závodníci stát. Není to ale pravda. Vezmi si, kam se naše plochá dráha za posledních pět let posunula. Čtvrtý rok se zkoušely sedmičky, pořád se to předělává a situace v jezdecké základně je horší a horší. Jediný závodník, kterého máme je Venca Milík. Ale takovejch‘ potřebujeme pět, deset. Ostatní nejedou špatně, ale u Vency je vidět touha po vítězství, chu do závodění. Takoví tady potřebujeme.“

Vedle skutečnosti, že česká plochá dráha nemá na systém dvojutkání dostatečnou jezdeckou základnu, hraje v mšenském postoji klíčovou úlohu také ekonomická stránka věci. S tím se ztotožňuje rovněž Milan Mach.

„Na sedmičky nejsou závodníci,“ tvrdí a připomíná, že se mu ani nelíbí, že se letošní model dostal se změnami tak daleko, že manažer má prakticky jedinou funkci posílat borce na start dle předtištěného programu. „Závody jsou často rozhodnuté už předem. U mě jedou všichni. Nemám jinou možnost než změnit startovní čísla.“

Nicméně řada odborníků vnímá návrat ke čtyřutkání, jež byla dlouhou dobu pro českou soutěž charakteristická, jako zařazení zpátečky od vyspělého světa. A navíc regule ve svých verzích z let 2010 až 2012 dokázaly vyprodukovat dramatickou podívanou. Stačí připomenout, jak Milan Mach v dubnu 2010 otočil vývoj duelu na Markétě ve svůj prospěch anebo jak Petr Vandírek loni nasměroval výjezd Slaného do Mšena směrem k nerozhodnému výsledku.

„Chci jet čtyřky,“ reaguje Milan Mach. „Ale když mě někdo přesvědčí, že sedmičky jsou životaschopné, jsem ochoten o tom jednat. Říkalo se třeba, že tento systém jedeme pro juniory a nakonec jsme letos dva juniory stabilně měli jenom my.“

Slánská představa extraligových čtyřutkání kalkuluje se startem jediného cizince v každém týmu, nicméně i tak by příležitost pro české závodníky ubyla. A to tím spíše, že český termínový kalendář se staví nepřejícně vůči seniorům výkonnostního středu a nebýt především Pardubic, přebor jednotlivců by již zřejmě dávno zašel na úbytě.

Postoj Prahy a Pardubic vůči extraligovým utkáním podobnou filozofii odráží. „Pro čtyřky určitě nejsme,“ má jasno Lubomír Vozár. „Proč bychom se vraceli zpátky? Jezdili by dva cizinci, dva naši bez juniorů. To potom můžeme plochou dráhu v Čechách úplně zabalit. Budeme platit cizince a naši se na ně budou jenom dívat.“

Příprava šampionátů republiky 2014:
Minulý čtvrtek byl dohodnutý systém veškerých českých šampionátů, kde se prakticky nic nezměnilo, až na šampionát juniorských družstev a zmiňovanou extraligu. Další kolo jednání je na programu v pondělí 11. listopadu.

Oproti zvyklostem minulých let letos nebude klasická kalendářní porada. Situaci komplikuje fakt, že prozatím nejsou k dispozici oficiální verze kalendářů FIM a UEM. S největší pravděpodobností vzejdou české termíny ze zasedání VV SPD v pondělí 16. prosince.

Foto: Wojta Zavřel

Obavy Aleše Drymla se bohužel potvrdily

Pardubice – 14. října
Po nule z rozjížďky s číslem jedna měl Aleš Dryml ve včerejším finále české extraligy na pražské Markétě co napravovat. A vskutku se v šesté jízdě dostal rychle dopředu, avšak nakonec upadl ve druhé zatáčce. Nakonec se naštěstí postavil, avšak zbytku závodu už jenom přihlížel.

„Až nám začne týct do bot, skočím na motorku,“ nechal se slyšet, sotva se posadil na betonové schody tribunky v depu. Pardubice si však na svůj šestnáctibodový náskok ze středečního prvního finále nenechali sáhnout.

Nebyl tedy důvod, proč by jejich kapitán zasahoval do boje. Atmosféru stupňů vítězů si nenechal ujít. Před odchodem na antidopingovou zkoušku, která kromě něho čekala ještě Chrise Harrise, Josefa France a Zdeňka Holuba doufal, že bolesti v hrudním koši jsou způsobeny pouze naraženým žebrem.

Dnešní lékařské vyšetření ovšem bohužel jeho soukromou diagnózu vyvrátilo. „Obavy se potvrdily,“ svěřil se. „Nebyla to jen naraženina, ale mám zlomený žebro.“

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení.

Foto: Wojta Zavřel

Pardubice nenechaly pražský Olymp vytrhnout list ze svého zlatého kalendáře

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 13. října
Filozofické úvahy, zda jde překonat středeční ztrátu šestnácti bodů z pardubického Svítkova, utnuli Troy Batchelor a Matějem Kůsem. V rozjížďce s číslem jedna přivezli vítězství 5:1 na úkor Chrise Harrise a Aleše Drymla. Vzápětí prošel Zdeněk Holub prvním ze svých třech dnešních pádů, nicméně Pražané si stále udržovali vrch. V šesté jízdě přišly Pardubice o Aleše Drymla, jehož při pádu trefil motocykl, takže kapitán hostů sledoval zbytek finále z tribunky v depu s nadějemi, že bolest hrudníku neindikuje žádnou frakturu. Zpočátku hlubší povrch tvrdnul a mítink byl poměrně divoký. Sotva se v rozjížďce s číslem dvanáct poroučel k zemi Martin Gavenda, za vyrovnaného stavu utkání došla ke svému vyřešení otázka letošního mistra. Remíze při opakovačce totiž udržela vzájemný odstup obou celků na šestnácti bodech, což Pražané ve třech zbývajících jízdách nemohli překonat. Po pádu Josefa France v rozjížďce s číslem dvanáct poskočily Pardubice do čela dnešního klání, avšak Troy Batchelor a Peter Kildemand ve dvou posledních jízdách zajistili remízu. Ironií osudu zůstává, že pražský Olymp v letošní extralize prohrál jediné utkání minulou středu ve Svítkově a právě tato prohra ho stála zlato. Zato pardubický titul zapadá do jejich letošní úspěšné bilance.

Praha vyráží gumovat šestnáctibodové manko
Velká hodinová ručička se blížila ke dvanáctce ve své rutinní šedesátiminutové honičce za svojí menší sestřičkou, která se držela jedničky. Před branami pražské Markéty se srocoval dav, který si musel připadat jako na výletě na Šumavě někdy před třiceti lety. Pevně zamčená vstupní brána stadiónu byla totiž neprostupná jako tehdejší železná opona. Naštěstí sluneční paprsky ostře kontrastovaly s pátečním nekonečným deštěm. Avšak hodinu před slavnostním nástupem i tato překážka konečně padla a návštěvníkům odvety extraligového finále nestálo již nic v cestě.

Mezitím depo žilo svým obvyklým předzávodním ruchem, i když u vidiny mistrovského titulu byla jeho atmosféra přece jen upjatější než obvykle. Díky středečnímu masakru ve Svítkově nezačínalo utkání dvojicí nul u skóre obou soupeřů, avšak Tomáš Topinka musel pracovat s hodnotou mínus šestnáct.

Aleš Dryml a Matej Žagar si přestávku mezi Pardubicemi a dneškem proložili dvojicí odložených duelů britské Elite League. A byl to právě Slovinec, k němuž směřovala celá řada pohledů. Včera v Eastbourne totiž po pádu závod nedokončil, nicméně žádné zranění nedával nikterak najevo. Při svém extraligovém debutu však otazníky vzbuzoval i Chris Harris, který nahradil Patryka Dudka. Nicméně pochybnosti nebyly na místě. „Měřili jsme mu o tréninku časy a po Žagarovi je měl nejrychlejší,“ ozvalo se z pražského tábora.

Po nástupu, v němž měla vrch pardubická část publika, začala ostrá akce. Matěj Kůs se ovšem svým letmým startem v rozjížďce s číslem jedna postaral o rozsvícení červených světel. Opakování procedury však přineslo naprosto stejné pořadí. Dopředu letěl Matěj Kůs s Troyem Batchelorem. Útoky Chrise Harrise postrádaly průraznější munici, zatímco Aleš Dryml rozehrál dnešek nulou.

Všem blesklo hlavou, že tři další stejné výsledky vyrovnají stav finálové série. Jenže první metry rozjížďky s číslem dvě podobné kalkuly rázně smazaly. Vpředu se usadili Václav Milík a Hynek Štichauer. Zdeněk Holub neskrýval útočné ambice, jenže jeho nájezd ve druhé zatáčce skončil takřka v nafukovací bariéře.

Přesto útočil i nadále, avšak jeho příběh neměl nyní očekávaný happy end. Ve třetím okruhu upadl v první zatáčce a za ním jedoucí Martin Gavenda raději také. Pražský junior však nakonec přece jenom svému klubu pomohl, by jinak než měl v úmyslu. Václav Milík vyhrál opakovačku stylem start – cíl, avšak Martin Gavenda se v nájezdu do první zatáčky natlačil před Hynka Štichauera.

Praha si tím pádem ponechala vedení, v němž setrvala o dva body. A po vítězné třetí jízdě jej o stejnou hodnotu i navýšila. Matěj Kůs nahrazující Richarda Wolffa vystřelil dopředu současně s letem pásky vstříc prosluněné obloze. Josef Franc byl hned za ním, avšak Tomáš Suchánek a Chris Harris se cpali dopředu vnějškem první zatáčky. Předjetí se ale povedlo jen Tomáši Suchánkovi, který na protilehlou rovinku vyjel jako druhý.

Úspěch pražské stíhačky má stále nižší vyhlídky
Před startem čtvrté jízdy Matej Žagar objel po trávníku startovní pásku a v klidném tempu si dopřál jedno tréninkové kolečko navíc. Po startu se usadil za Václavem Milíkem, jemuž hluboká dráha šla náramně k duhu. Jenže Peter Kildemand překypoval útočnými choutkami a vskutku se v závěrečném okruhu dočkal korunovace své snahy. V první zatáčce se spodem protáhl na druhé místo.

Duel se vrátil zpátky k dvoubodové převaze Pražanů, kteří ještě nepřestali pomýšlet na zvrat v celkové klasifikaci. Po startu rozjížďky s číslem pět vyrazili dopředu Zdeněk Holub a Matěj Kůs. Avšak jejich spanilá jízda skončila kolizí hned v první zatáčce. Pražský junior střelhbitě vyskočil na nohy, ale pro jeho kolegu musela dorazit sanitka. Naštěstí i Matěj Kůs vstal a do depa se vrátil po svých.

Vzápětí odvedl Hynka Štichauera s Tomášem Suchánkem a postaral se o nerozhodný výsledek. Ani rozjížďka s číslem šest se neobešla bez pádu. Aleš Dryml byl v první zatáčce rychlejší a spolu s Chrisem Harrisem za zády za sebou nechali Josefa France. V dalším oblouku však pardubický kapitán skončil v nafukovací bariéře.

„Byl to takovej‘ samočinnej‘ pád,“ přemítal, sotva se vrátil do svého boxu, naštěstí po svých. „Přelít‘ jsem, chytla mě kolej a spad‘ jsem.“ Opakování se muselo obejít bez něho a domácí hráli první housle. Josef Franc se Zdeňkem Holubem záhy ukázali své výfuky Chrisu Harrisovi. Jenže Angličan nesložil zbraně předčasně a v první zatáčce třetího kola sebral svůj vlastní skalp z poličky úspěchů pražského juniora.

V rozjížďce s číslem sedm se Václav Milík dočkal třetího jednoznačného triumfu v řadě. Troy Batchelor v první zatáčce podjel Tomáše Suchánka a zařadil se za Matěje Kůse. Remíza zakonzervovala pražské vedení na čtyřech bodech, avšak s přibývajícím počtem jízd šance natáhnout svou převahu o dalších dvanáct bodů logicky adekvátně klesala. A ke všemu v rozjížďce číslem osm hosté udeřili naplno.

Matej Žagar vystřelil dopředu tak přesvědčivě, že Tomáš Topinka pojal podezření na letmý start. Jeho telefonickou reklamaci však Pavel Kubeš na věži vyvrátil, že se Slovinec prostě perfektně trefil do okamžiku startu. Václav Milík mezitím slavil úspěch v přetahované se Zdeňkem Holubem o druhé místo. Pražský junior se ale na začátku druhého kola opět ocitl na zemi a Josef Franc byl až příliš daleko vzadu, aby pardubický tandem dohonil a ohrozil.

Utkání se vyrovnalo čtyřiadvaceti body na kontech obou protivníků. Aleš Dryml ztěžka došel na schody betonové tribunky depa. „Až nám začne týct do bot, skočím zase na motorku,“ potvrdil domněnku, že z dnešního závodu odstupuje. „Motorka mě přimáčkla k mantinelu a doufám, že žebra, co mě bolej‘, jsou jen naražená.“

Svého kapitána v rozjížďce s číslem devět zastoupil Václav Milík, který při svém pátém dnešním výjezdu na ovál potkal svého prvního přemožitele. Jízda byla předčasně zastavena, jelikož Pavel Kubeš vyhodnotil start jako letmý. Peter Kildemand využil přestávky, aby zmizel ve svém depu. Do první zatáčky se posléze řítil vedle Václava Milíka, aby ovšem na protilehlou rovinku vyjel dřív. Martin Gavenda odsoudil Chrise Harrise k druhé nule a Praha se vrátila o dva body do čela. Avšak čas na zvrat v součtu obou finálových duelů se jí povážlivě krátil.

Od remízy přes remízu k remíze a pardubickému titulu
Na světelné tabuli stále oranžově svítily číslice 28 a 26, když se Matej Žagar nechal trošku vycukat od Zdeňka Holuba a ocitl se polapený v pásce. Po startu nikdo nedokázal zpochybnit vládu Troye Batchelora. V úvodním nájezdu Zdeněk Holub objel Hynka Štichauera. Svůj vstup na scénu si však připravoval Matej Žagar.

Rychle dohnal zpoždění, které mu dodala trestná čára, a ve druhém kole se odpoutal od svého klubového kolegy a udeřil na Zdeňka Holuba. Ve třetím okruhu protáhl nájezd do druhé zatáčky, jejíž spodní stranou se posléze zmocnil dvou bodů.

V rozjížďce s číslem jedenáct se Zdeněk Holub středem prvního oblouku nedostal před vedoucího Hynka Štichauera. Záhy se však musel vypořádávat s Václavem Milíkem, jenž se dral dopředu. Padubičan slavil úspěch ve třetím kole, kdy v úvodním oblouku podjel Zdeňka Holuba. Pět pardubických bodů rázem dostalo duel opět na nerozhodný stav 33:33.

Peter Kildemand v rozjížďce s číslem dvanáct předvedl elegantní start z pozice u mantinelu, avšak Matej Žagar ho na čele vystřídal vnitřkem první zatáčky. Kvůli pádu Martina Gavendy ve výjezdu z druhé zatáčky opět blikala červená světla. Moravan po delší chvilce vstal na nohy a bez újmy došel do boxů. „Nemohl jsem s tím nic dělat,“ líčil, zatímco boj o extraligový trůn v ten moment skončil.

Po jeho diskvalifikaci bylo totiž jasné, že ve čtyřech zbývajících rozjížďkách Pražané nemohou inkasovat čtyři triumfy v maximální výši 5:1, jimiž by vyrovnali svou středeční ztrátu a vynutili si rozjezd o zlatou medaili. Ani remíza, kterou garantoval Peter Kildemand již prakticky při vylétnutí pásky, nemohla na tomto faktu nic zvrátit.

A ke všemu Pardubičané nezměnili na svých plánech dobýt pražskou Markétu vůbec nic, ani jako čerství mistři republiky. Chris Harris mířil v rozjížďce s číslem třináct k jasnému triumfu, když Josef Franc šel ve druhém oblouku rovnou do nafukovací bariéry. Jeho kotrmelec vypadal děsivě, nicméně pražský borec se zaplapánbůh obešel bez zdravotní asistence.

„Prostě jsem nezatočil,“ nechal se slyšet. „To k tomu patří, ale jsem úplně v pohodě.“ Opakovaná jízda viděla jednoznačné sólo Chrise Harrise a Tomáš Suchánka, jemuž Matěj Kůs nedokázal čelit. „Pět jízdě je dlouhá pauze,“ připomínal, že od rozjížďky s číslem sedm, kdy byl v akci naposledy, uběhla již pořádně dlouhá doba. „A dráha mezitím ztvrdla.“

Na čtyřbodové převaze Pardubic nezměnila nic ani čtrnáctá jízda, protože Matej Žagar zvítězil stylem start – cíl a Peter Kildemand s Troyem Batchelorem byli schopní obrat o body pouze Tomáše Suchánka. Oba pražští cizinci si ovšem všechno vynahradili v rozjížďce s číslem patnáct, kde nedali Václavu Milíkovi s Chrisem Harrisem ani náznak šance.

Duel skončil remízou, jež samozřejmě neměla dostatečný potenciál sestřelit Pardubičany z mistrovského trůnu. Pražanům zůstala útěcha, že během celé letošní kampaně prohráli jediný závod. A sice středeční úvodní finále, které je ovšem stálo titul. Přesto však připravili okázalé vyhlášení nejen svým závodníkům, ale také jejich přemožitelům. Definitivní tečku za letošním ročníkem však udělala až dopingová kontrola, k níž se dostavili Josef Franc, Zdeněk Holub, Chris Harris a Aleš Dryml.

Hlasy z depa
„Výborný, akorát mě sere ta Plzeň, moh‘ bych mít všechny tři tituly,“ vyprávěl Václav Milík. „V depu jsme udělali pár změn a všechny byly dobrý. Tvrdla dráha, dávali jsme menší převody. Sedm jízd na hluboký dráze byla dobrá posilka (smích). Ta zadní zatáčka byla ostrá. Máme titul a moje pocity jsou jedině ty nejlepší. Jen v poslední jízdě jsem si vybral na hovno místo na startu. Odskočili mně v první zatáčce a už jsem nestíhal. Jsou to už nějaký jezdci, záleželo na startu a první zatáčce.“

„Bylo to dobrý,“ pochvaloval si Hynek Štichauer. „Jsem spokojenej‘ a ani nevím, co říct. Je to práce za celou sezónu a pak je to dobrý. Po pěti letech jsme vyhráli titul. Chtěl bych poděkovat celýmu týmu, mechanikům i vedení, že se nám to podařilo. Jsem na to pyšnej‘. Paráda, jsem rád.“

„Dobře,“ odpovídal Tomáš Suchánek na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak viděl dnešní závod. „Sice jsem moh‘ udělat o pár bodíčků víc i na to, jaká byla dráha. Byla tady nejhorší za celou sezónu. Hlavně první zatáčka, od lajny tam dva tři metry široký. Vypadá to, že tady budeme vždycky plichtovat. Titul máme po pěti letech, určitě spokojenost. Aspoň nějakej‘ titul letos mám, když ne v tom mistráku. Po vítězství v Pardubicích nám to dneska stačilo jen si je uhlídat. A jak je vidět, hlídali jsme to dobře.“

„Dobrý,“ odtušil Aleš Dryml. „Spokojenost s výsledkem, ale dráha nebyla v pořádku. O tom svědčí hodně pádů. Ten můj byl samočinnej‘. Přelít‘ jsem, chytla mě kolej a spad‘ jsem. Motorka mě přimáčkla k mantinelu. Doufám, že se potvrdí, že mám jen naražená žebra. Tenhle systém extraligy ukázal, že nemůžou vyhrávat jen dva lidi. Musí táhnout celej‘ tým jako v Pardubicích, kde jsme Prahu roznesli na kopytech. Dneska jsme měli díky pardubickejm‘ fanouškům domácí prostředí, za což jim děkujeme!“

„Bojovali jsme do konce a nevyšlo to,“ říkal Matěj Kůs. „Příští rok budeme mistři zase my, dorůstá nám mládež. Dráha byla závodivá, to mi sedělo. Ale po sedmý jízdě jsem měl dlouhou pauzu a mezitím to ztvrdlo.“

„Je to škoda,“ pokrčil rameny Josef Franc nad otázkou, že pražskému Olympu nevyšla odveta za středeční Pardubice. „Nejlepší vyhrává, tím to je. Je mi líto, že rozhodčí zahaproval s jedním nebo dvěma rozhodnutíma. U něčeho jsem byl a bylo to ostrý. To jediný mě štve. Měl jsem dovézt víc bodů, ale to se stane. Pád k tomu patří. Dráha byla náročná, všichni jsme se s ní snažili vyrovnat.“

„Trošku jsem bojoval s dráhou,“ připouštěl Martin Gavenda. „Čekal jsem trošku lepší výsledek. Jsem celý, jednou mi to ujelo, ale bylo to v pohodě. Podruhý jsem s tím prostě nemohl nic dělat.“

„Jsem pobitej‘,“ povzdechl si Zdeněk Holub. „Nevím, co mám dělat. Na konci sezóny mám špatný období. Musím asi začít cvičit, není to ono. Dráha mi nesedla. A za ty svý body přímo já sám ani nemůžu.“

1.-2. PSK Olymp Praha     45
Troy Batchelor, AUS 3 1 3 1 3 11(2)
Matěj Kůs 2 3 3 2 1   11(1)
Josef Franc 1 3 1 X   5
Richard Wolff – – – –   R-R
Peter Kildemand, DK 2 3 3 2 2 12(1)
Martin Gavenda 2 0 1 0 X   3
Zdeněk Holub X X 1 F 1 1   3
 
1.-2. ZP Pardubice     45
Chris Harris, GB 1 0 2 0 3 0 6
Aleš Dryml 0 X – –   0
Lukáš Dryml – – – –   R-R
Tomáš Suchánek 2 1 0 2 0   5(2)
Matej Žagar, SLO 1 3 2 2 3   11
Hynek Štichauer 1 2 0 3 1   7(1)
Václav Milík 3 3 3 2 2 2 1 16(2)

Celkové skóre finále extraligy:

Pardubice vs. Praha 99:83 mistrem republiky se staly Pardubice

Celkové pořadí extraligy po finálové části:

1. Pardubice
2. Praha
3. Slaný
4. Mšeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Zítřejší odpoledne rozhodne

Tento článek obsahuje 18 000. publikovanou fotografii magazínu speedwayA-Z

Praha – 12. října
Loni před odvetou českého extraligového finále nastupovaly Pardubice před svým domácím publikem se ztrátou deseti bodů na pražský Olymp. Letos se změnilo nejen pořadí finálových dějiš. Naše vyšší ligová soutěž končí zítra po obědě na pražské Markétě, ale pořádající tým bude stát před úkolem snížit svůj odstup od svých hostů. Pardubický šestnáctibodový náskok vypadá na papíře luxusně, avšak během zítřejších patnácti rozjížděk se může stát cokoliv.

Tým se musí změnit sám zvnitřku, nikoliv personálně zvenčí
„Hlavně, a se umoudří počasí,“ připomíná Tomáš Topinka, že na pražskou Markétu nechodí jen lízat sladkou smetanu v roli týmového kouče. Dnešek plánuje strávit za volantem traktoru při úpravě dráhy, na níž dlouhé deště předcházejících dnů napáchaly mnoho škod. „Chcalo tu od čtvrtka od šesti večer do včerejška, ale dnes by se to mělo umoudřit.“

Středeční večer Pražany zaskočil. Během prvního finále na pardubické dráze se jim povedlo jen málo. Prakticky jen částečně žolíkový útok, protože další vítězství přišla až v rozjížďkách s čísly třináct a patnáct. Hlavně maximální triumf Josefa France a Petera Kildemanda v poslední jízdě dne má pozitivní dopad i na zítřejší odvetu. Před ním totiž Olymp ztrácel dvacet bodů, a pakliže by Matej Žagar a Patryk Dudek dokázali zopakovat své předchozí velké sólo, nastupovali by Pražané zítra úderem čtrnácté hodiny se zápornou bilancí čtyřiadvaceti bodů.

Nicméně i šestnáctibodový odstup vypadá na první pohled strašlivě. Jenže na jeho likvidaci stačí čtyřikrát vyhrát 5:1. Takovým záměrům by však spíše odpovídala jezdecká změna a skutečnost, že se Olymp objeví na své dráze v nezměněném složení, by mohla evokovat ručník v ringu.

„Proč bych házel ručník do ringu?!“ odmítá Tomáš Topinka rázně veškeré hypotézy podobného charakteru. „V Pardubicích to mohlo bejt‘ taky o padesát bodů a klidně i pro druhou stranu. Prohra nebyla tím, jak byl tým postavenej‘. Musí bodovat všech šest závodníků, ne pouze čtyři.“

Na druhou stranu Olymp by mohl měnit pouze zahraniční posily nebo mezi juniory, případně se vrátit ke své typické filozofii dvou juniorů na šestce a sedmičce. „Nemám koho jiného postavit,“ probírá pražský kouč své možnosti. „Prohru v Pardubicích nezavinili cizinci. Za tím si stojím a nebudu je měnit. Není důvod. Troy a Peter mohli jet o malinko líp, to je pravda. Ale i kdyby nakrásně jeli, výsledek by se nezměnil.“

A tak Pražanům nezbývá nic jiného, než zítra porazit Pardubice alespoň o sedmnáct bodů. „Jsou to závody,“ komentuje Tomáš Topinka své vyhlídky. „Šestnáct bodů je dost, ale jdeme závodit! Je to sport, může se stát cokoliv. Kdyby to bylo jasný předem, mohli jsme si to rovnou napsat a nemusel vůbec jezdit.“

Do patnácti bodů prohrát povoleno
Lubomír Vozár si prošel stejné počty jako jeho pražský protějšek, by ve svém případě kalkuloval s kladnými znaménky namísto záporných. I když díky průběhu středečního večera vykročil k prvnímu extraligovému titulu po pěti letech pravou nohou, je mu jasné, že se konečné účty budou skládat až zítra odpoledne.

„Každej‘ závod je jinej‘,“ souhlasí a připomíná letitou pravdu. „Uvidíme, jestli nakonec neudělaj‘ přece jenom nějakou změnu.“ V duchu reglementů může totiž manažer modifikovat složení svého družstva i po oficiální uzávěrce osmačtyřiceti hodin před plánovaným začátkem.

Sám však svou vítěznou sestavu musel modifikovat. Patryk Dudek jede zítra Pohár fair-play, jímž chce jeho Zielona Gora svým fanouškům kompenzovat zpackané finále polské extraligy, z něhož management Toruně po zranění Tomasze Golloba ve skandinávské SGP vycouval. Protože na dráhu úřadujícího polského šampióna dorazí Czestochowa, nemohli Pardubičané kalkulovat ani s Rune Holtou.

Ani další možnosti nedávaly příliš velké naděje na úspěšné řešení. „Je hodně závodů v Anglii a v Polsku,“ krčí rameny Lubomír Vozár. „Chtěli jsme Scotta Nichollse, ale má Anglii. A Joonas Kylmäkorpi je zraněnej‘.“

Z mozaiky jednotlivých faktorů se nakonec složilo jméno Chrise Harrise, s nímž se klub během včerejšího dopoledne dohodl. Krátce po obědě jej Lubomír Vozár nahlásil ve svém týmu pod startovním číslem osm. Tomáš Topinka nezůstal dlouho pozadu, takže přesně šest minut před jednou byla oficiální startovní listina zítřejšího finále zveřejněna.

Pardubice zůstávají u stejné filozofie. „Je to osvědčená koncepce,“ říká východočeský kouč. Starosti mu dělal pouze Hynek Štichauer, nicméně lékařské zranění neukázalo vážnější následky, které by si pardubický závodník měl odnést ze svého hrozivého pádu při středeční rozjížďce s číslem devět. „Hynek je dobrej‘, byl na cétéčku, naštěstí nemá nic zlomenýho, pád to byl těžkej‘.“

Zítra už zůstane na šestici jeho závodníků, aby promluvili svými výkony na ovále. „Uvidíme,“ komentuje Lubomír Vozár své vyhlídky. „Vyhraje ten lepší, my nesmíme prohrát o sedmnáct bodů. Do patnácti bodů je to povolené (smích).“

Oficiálně nahlášené sestavy:

    oficiální average
PSK Olymp Praha: 1 Troy Batchelor, AUS 2,44
  2 Matěj Kůs 1,82
  3 Josef Franc 2,23
  4 Richard Wolff (R-R) 1,00
  5 Peter Kildemand, DK 2,75
  6 Martin Gavenda 0,88
  7 Zdeněk Holub 1,50
  součet average: 12,62
 
ZP Pardubice: 8 Chris Harris, GB 2,00
  9 Aleš Dryml 1,96
  10 Lukáš Dryml (R-R) 2,00
  11 Tomáš Suchánek 1,83
  12 Matej Žagar, SLO 2,52
  13 Hynek Štichauer 1,76
  14 Václav Milík 2,18
  součet average: 14,25

Východisko k titulu:
Aby Praha obhájila loňský titul, musí porazit své hosty alespoň o sedmnáct bodů. Vítězství o šestnáct bodů přinese rozjezd, jakýkoliv jiný výsledek poprvé od roku 2008 posadí na trůn Pardubice.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Odveta má jedinou personální změnu

Praha – 11. října
I když Tomáš Topinka připouštěl, že uvažuje o změnách pro nedělní odvetu českého extraligového finále, nakonec v jeho strategických plánech převážila idea nastoupit před domácím publikem s navlas stejnou sestavou a koncepcí jako ve středu. Zato Lubomír Vozár byl nucen hledat náhradu za Patryka Dudka, kterou našel v osobě Chrise Harrise.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha: 1 Troy Batchelor (AUS), 2 Matěj Kůs, 3 Josef Franc, 4 Richard Wolff (R-R), 5 Peter Kildemand (DK), 6 Martin Gavenda, 7 Zdeněk Holub
 
ZP Pardubice: 8 Chris Harris (GB), 9 Aleš Dryml, 10 Lukáš Dryml (R-R), 11 Tomáš Suchánek, 12 Matej Žagar (SLO), 13 Hynek Štichauer, 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout