Toruň – 16. a 17. července
Dvoudenní zápolení zažila toruňská aréna při evropském poháru dvěstěpadesátek. Sobotní dvě semifinálové skupiny ochránilo zastřešení stadiónu před vydatným deštěm, který po celý den posílal provazy vody na celou Toruň. Voda ovlivnila až poslední jízdu celého dne.

Deštivá semifinále

Adam Bednář se měl v rozjezdu v rozjezdu s Villadis Luka Nagel Christiansenem o první místo druhého semifinále při bodové shodě čtrnácti bodů. Déšť přidal na intenzitě a lajna už byla velmi mokrá. Nakonec tedy rozhodla vzájemná jízda, třináctá v pořadí, ze základního rozpisu, a konečný verdikt zněl: Adam Bednář druhé místo druhé semifinálové skupiny, ale to předbíhám.

V pátek už v 7:30 měla první semifinálová skupina přejímku motocyklů a start byl naplánován na dvanáctou hodinu. V této skupině byl Vojtěch Šachl  s číslem deset a Jaroslav Vaníček se čtrnáctkou.

Vojtěch Šachl postoupil do finálové skupiny z krásného čtvrtého místa s jedenácti body a Jaroslav Vaníček z osmého posledního postupového místa. Pražan si svůj zkomplikoval spadlým řetězem ve dvacáté jízdě. Z této rozjížďky byl vyloučen, a body chyběly, ale  dostal poslední šanci v rozjezdu o dvě postupová místa do finále, když po sečtení výsledků mělo pět závodníků shodně sedm bodů.

Avšak Němec Mario Häusel předčasně a se slzami v očích odstoupil, kvůli poruše motoru, ještě před rozjezdem, tak se na startu se objevili Kevin Malkiewicz, Szymon Ludwiczak, Mateusz Lopuski, Jaroslav Vaníček. Český reprezentant dojel druhý a tím pádem si zajistil postup do nedělního finále.

Druhá skupina měla původně startovat v osmnáct hodin, ale kvůli špatné předpovědi počasí byla posunuta na sedmnáctou a v ní byli nominováni tři Češi. Jan Hlačina skončil šestnáctý, Matouš Kameník dvanáctý a o druhé příčce Adama Bednáře již víte.

Tropické finále

Sobotní finále se neslo ve znamení tropického vedra s ohromnou vlhkostí. Ze všech přítomných tekl pot i nervozita proudem, ale nikdo si nechtěl nechat ujít závod šestnácti nejlepších dvěstěpadesátkařů v Evropě se zvučnými jmény na soupisce jako je Pedersen, Paluch, Piper aj.

V patnáct hodin to vypuklo slavnostním nástupem, uvítání se s diváky, přeběhem přes stupínek vítězů a zamávání vlajkou. Čtvrtá rozjížďka byla hodna vysílání v televizi jako profesionální a ukázková.

Vojtěch Šachl předvedl famózní jízdu plnou předjíždění a následného vítězství a nechal za sebou Mateusze Affelta, Antoni Kawczynskeho i  výborného Nicklase Aagaarda! Všem se tajil dech a měli i husí kůži, když viděli ty centimetrové mezery mezi závodníky, do kterých se nacpali za vidinou získání lepšího umístění. Klobouk dolů, Vojto, za tuto jízdu by se nemuseli stydět ani profesionálové.

Smolná byla jízda s pořadovým číslem sedm, ve které odpadli hned tři závodníci včetně našeho Vojtěcha Šachla a byly uděleny pouze tři body vítězi Oskarovi Paluchovi. Další velmi očekávanou jízdou byla ta sedmnáctá, ve které se měli potkat všichni tři Češi a jeden z favoritů Dán Christiansen,

Ten se dostal do čela a všem Čechům ukazoval záda po celou dobu. Naši se srovnali v pořadí Vojtěch Šachl, Jaroslava Vaníček, Adam Bednář, a bylo rozhodnuto.  Vojtěch Šachl osm bodů, Adam Bednář pět a Jaroslav Vaníček čtyři.

Vítězem finále se stal Polák Oskar Paluch, další dvě místa patřila Dánům Bastianovi Pedersenovi a Nagelovi Christiansenovi. Na bednu to tedy Čechům nestačilo, ale kluci určitě neudělali ostudu a posbírali nové zkušenosti a už nyní se těší na příští závodní víkend v Německu, kde se v Cloppenburgu pojede mistrovství světa dvěstěpadesátek.

Foto: Jiřina Šifaldová