Londýn a Praha – 11. listopadu
Úderem čtrnácté hodiny západoevropského času, tedy u nás o hodinu později, londýnský promotér BSI oznámil termín české velké ceny 2021. Na pražské Markétě se v sobotu 5. června uskuteční celkem již šestadvacátá Speedway Grand Prix České republiky, kterým Auto Klub Markéta Praha oslaví rekordní čtvrtstoletí nepřetržitého pořádání prestižních podniků.
Z klouzavé velké ceny rekordmankou
Pražskou Markétou kráčely světové plochodrážní dějiny – Greg Hancock a Hans Nielsen na nástupu v květnu 1997
Přitom původní promotérovy plány počítaly se stálými velkými cenami v Polsku, Velké Británii, Dánsku a Švédsku. Ostatní země se měly periodicky střídat jako pořadatelé šestého závodu. Po Abensbergu a Wiener Neustadtu přišla v květnu 1997 řada na pražskou Markétu.
Její organizační tým pod vedením Petra Ondrašíka dokázal na další rok zajistit televizní přenosy a česká velká cena v kalendáři zůstala. Své pochopitelně sehrály krásy stověžaté matičky a skvělé organizace i zvýšení počtu podniků. A když letos ploché dráze přistřihla křídla koronavirová krize, dokázali Pražané uspořádat závody dva. Vůbec jediný, jimiž seriál překročil hranice Polska.
„Je to pocta celému organizačnímu týmu Auto Klubu Markéta Praha,“ netají se Pavel Ondrašík. „Odvedl kus práce v dobách dobrých i zlých, v lepších a horších sezónách. Organizátor uznává krédo, které jsme si vytyčili. Proto chci všem našim pořadatelům poděkovat, vážím si jejich práce.“
Greg Hancock, Jason Doyle a Václav Milík na stupních vítězů ročníku 2017
Žijeme však v poměrně nejisté době. A to platí i pro seriál Speedway Grand Prix. Spekuluje se, že mítink ve Varšavě se nebude v květnu moct konat s ohledem na nemocnici a stoupající křivku nákazy. Cardiff, který již napřesrok dostal rovněž svůj termín, se zase dostal do křížku s kalendářem ragby.
„Sport nemá v současné době na růžích ustláno,“ souhlasí sportovní ředitel pražského klubu. „Bojujeme všichni o holou existenci. Na Markétě ale myslíme pozitivně. Budeme se připravovat na pětadvacátý ročník, i když to bude už dvacátý šestý závod.“
Pavel Ondrašík nabídne vstupenky na předvánoční trh:
„Předprodej lístků na červen bychom chtěli začít během prosince. Neříkám, že už prvního, ale tak, aby si je lidé stačili nakoupit jako vánoční dárky.“
Otazníky nad rokem 2022
Mezi návštěvníky pražských velkých cen hrají prim Poláci
Roku 1997 byl Pavel Ondrašík čerstvým seniorem a měl před sebou celou řadu závodních sezón. Do historie Speedway Grand Prix České republiky nezasáhl jako závodník, ale až na organizátorském poli.
„Za těch pětadvacet let jsme to někam dotáhli,“ ohlíží se nazpět. „Díky podpoře OLYMP CS MV, magistrátu hlavního města Prahy, státu i našich partnerů. Pomáhali stadión udržet a vylepšovat, je to hodně vidět. Proto bychom chtěli ten jubilejní ročník uspořádat, i když nevíme, jaká bude situace.“
Otázka, kdo dostane divokou kartu, a zda o osmnáctce rozhodne dubnové Prague Open, není rozhodně namístě. „Co budeme organizovat na jaře, je brzo plánovat,“ povzdechne si Pavel Ondrašík. „Potřebujeme čas a vědět, jaký bude vývoj situace a plán s rozvolňováním, zda od jara začneme zase žít normálním životem. Přejeme si asi všichni, abychom se toho ve zdraví dožili. A mohli zase navštěvovat kulturní a sportovní akce.“
Hygienická opatření musel dodržovat rovněž startmaršál Stanislav Klenovec
Po letošní sezóně se však role BSI ve světě velkých cen uzavře a tak je potřeba ptát se i na vzdálenější časový horizont. „V seriálu FIM Speedway Grand Prix bychom rádi zůstali i nadále,“ má Pavel Ondrašík jasno. „Ale přijde nová společnost. Nechali se slyšet, že budou kontaktovat stávající pořadatele až během jara. Uvidíme, jaké podmínky budou chtít. „Přiznám se, že jsem z toho nervózní a nevím, co očekávat. Určitě příští rok pojedeme, když hygienická opatření dovolí. Uzavřeme čtvrtstoletí, a jak to bude dál, bude záležet na jednáních. Samozřejmě s novým promotérem budeme jednat intenzivně.“
Praha – 10. listopadu
Česká plochodrážní historie již pamatuje, že nejvyšší plochodrážní divize ať už pod názvem I. třída, 1. liga či extraliga nenaplnila svůj kompletní naplánovaný program buď vinou povětrnostních nebo organizačních záležitostí. Nikdy již však neukončila pandemie nebo zásah vlády jako letos. Titul pražské Markéty však dělá radost nejen statistikům, nýbrž i Tomáši Topinkovi.
Průběžný leader šampiónem
Tomáš Topinka konzultuje strategii s Josefem Francem
Redukce obvyklé porce osmi extraligových závodů na pouhou polovinu nelze na vrbu koronaviru přičíst ani náhodou. Přišlo ještě na sklonku loňského roku, kdy se v Evropě čínská chřipka vnímala jako nemoc milovníků syrových netopýrů. Pravda, vyšší soutěž měla vrcholit finálovým mítinkem, který padl při revidovaném kalendáři.
To již bylo jasné, že září nebude mít tolik dnů, aby se uskutečnily všechny naplánované mítinky. Už jen proto, že se během léta rozběhly i jiné soutěže než český přebor, jímž se v červnu startovalo, a ty světové nevyjímaje. Právě Speedway Grand Prix nakonec nepřímo připravila extraligu o pražský závod.
Petrovi Chlupáčovi se letošní extraliga vydařila náramně
V říjnu začala platit stále přísnější vládní omezení. Na zavření hospod doplatili ztrátou místa nejen jejich zaměstnanci, ale paradoxně i tvůrce drakonických opatření plukovník Prymula. Bez diváků v ochozech neměl pražský klub na pořádání závodů ani pomyšlení. Další dny přinesly absolutní zákaz sportovních akcí a sportovní komise nemohla nic než předminulé pondělí oficiálně uzavřít sezónu, byť řada šampionátů měla ještě otevřený účet.
Mezi nimi byla i extraliga s pražskou Markétou na čele tabulky, jež se z průběžné rázem změnila na konečnou. „Ty vždycky říkáš, že extraligu nechceme vyhrát,“ přechází Tomáš Topinka do ofenzívy, sotva si vyslechne otázku po svých pocitech úspěšného obhájce loňského titulu. „A my jsme ji vyhráli.“
Pražané v jiných týmech
Pavel Kuchař nakonec našel uplatnění v pardubickém týmu, kde mu na snímku radí Hynek Štichauer
Ano, to je pravda. Nicméně filozofie týmu složeného výhradně z pražských závodníků vzala za své. I když v průběhu rozjeté soutěže. Při slánské ouvertuře byl Tomáš Topinka jediný, kdo pod svým palcem neměl zahraničního závodníka. Výsledkem se stalo druhé místo, které Pardubice a INTERTEAM na dráze příliš nezpochybňovaly.
„Původní záměr byl odjet extraligu jen s Čechy,“ neskrývá pražský kouč. „Situace nás donutila ke změně. Matěj Kůs a Michal Škurla ukončili závodní činnost a ostatní závodníky jsme půjčili do INTERTEAMu.“
Loni, když se kácel extraligový les, však Pražané nekoukali na létající třísky a Zdeněk Holub byl z INTERTEAMu nazpět v náručí Markéty, aniž by Vladimír Vopat stačil vůbec otevřít ústa ke slovíčku švec. „Určitě jsem nebyl nadšenej, že jsme naše juniory rozdělili,“ připouští Tomáš Topinka. „Daniel Klíma šel do INTETERAMu. Přání Vládi Vopata bylo, že chce jeho a Zdeňka Holuba. Jejich uvolnění na hostování není v žádným případě tím, že někoho preferujeme před jiným. A vidíš, že Čenda (přezdívka Daniela Klímy – pozn. redakce) se z pozice juniora vyšvihnul na leadera týmu.“
Triumfy Jana Kvěcha (žlutá) nad Václavem Milíkem (modrá) měly do slova a do písmene váhu zlata
Vezmeme-li vše kolem a kolem, závodníci z extraligové soupisky pražské Markéty nehostovali pouze ve Slaném. „Chybí nám jen bronz,“ usmívá se kouč extraligových šampiónů. „Dá se to tak říct, ale extraliga se vyhrává jako tým.“
Tomáš Topinka však neopomene připomenout ještě jeden určující moment. „Situace naší plochý dráhy zapříčinila, že jsem naše závodníky museli půjčovat,“ říká. „Tak to prostě je. Kdybychom stáli na svým a nepustili je, extraliga by se nejela.“
A co na to historie?
Pražský klub letošním triumfem vybojoval svůj devětatřicátý titul mistra republiky družstev, což je výkon, který zřejmě nikdy nebude překonán
Ačkoliv extraliga nakonec trvala pouhý týden, není možné hovořit o rekordu v čase získání titulu, jelikož historie pamatuje jednodenní finálové závody
Pouhé tři závody jsou sice naprosto ojedinělé v extralize čtyřčlenných družstev, ovšem celá historie naší ligy už podobný případ pamatuje – hned v prvním ročníku 1956 měla vyšší I. třída jen tři účastníky, a protože se jezdilo jednokolově, stačily RH Praha ke zlatu pouhé tři závody
Mistrovský titul bez domácího závodu již pražský klub zaznamenal v letech 1956 – 1960, protože brány Markéty se prvnímu závodu otevřely až v jednašedesátém
Pomineme-li období, kdy o mistru republiky rozhodoval jediný mítink, jeden vítězný závod stačil ke zlatu až letos
Matias Nielsen byl klíčovým faktorem pro pražské vítězství v Liberci a potažmo titul, ale pražský klub připravil o primát posledního extraligového vítězství získaného bez zahraničních posil – Markéta jej drží od loňska, čímž navázala na svůj předchozí rekord v tomto ohledu ze sezóny 2003
Dán v pravý čas na pravém místě
S Dánem Matiasem Nielsenem se Tomáš Topinka trefil do černého
Ostatně i ten bronz by Pražanům mohl náležet. Jan Macek se totiž klidně mohl nacházet na jejich soupisce místo na slánské. Ať tak či onak, ve druhém závodě v Liberci již pro Pavla Kuchaře nebylo v pražské sestavě místo. Druhý den se však v Pardubicích náramně hodil Lubomíru Vozárovi, zatímco Markéta měla po roce zase zahraniční akvizici.
„Chtěl jsem pozvednout morálku a motivovat kluky,“ zdůvodňuje Tomáš Topinka změnu své strategie. „Od druhýho závodu jsem tam dal Dána. Původně jsem chtěl Sama Masterse, ale nevycházelo mu to termínově. A Matias Nielsen se nabídl.“
Ondřej Smetana (žlutá) zápolí se Zdeňkem Simotou (bílá) a Hynkem Štichauerem (červená)
Nabízela se i řada dalších, převážně polských adeptů. „Vůbec jsme nevěděli, co od něj čekat,“ komentuje manažer Markéty svůj výstřel do neznáma. „Hodil se nám do týmu a nelituju toho rozhodnutí. Pohodovej kluk. Líbil se mi svou bojovností.“
Bodů by mu ovšem slušelo více, hlavně v Pardubicích, kde mu však triumf vzalo přejetí vnitřní čáry oběma koly hned po startu osmé jízdy… „Třeba v Pardubicích upad‘,“ kontruje Tomáš Topinka. „Nebo přejel tu lajnu. Přišel za mnou, že ‚sorry, sorry‘. Já mu říkal ‚závodíš‘ a já nemám rád jízdy, co jsou odevzdaný. A je mi jedno, jak se ten závodník jmenuje. Kterej bude závodit, tu šanci dostane.“
Ve jménu velkých cen
Nikdo nemohl tušit, že v Pardubicích extraliga končí
Triumf ve druhém extraligovém závodě v Liberci se stal nakonec klíčový. Matias Nielsen byl vitálním, nicméně nikoliv jediným článkem pražské sestavy. Ostatně o čtyři tabulkové body se zasloužil hlavně Jan Kvěch svým strhujícím finišem, který si protáhl o rozhodující porážku Václava Milíka v rozjezdu.
Konečně se po extralize usmíval také Petr Chlupáč a svou váhu měly i body Josefa France a Ondřeje Smetany. Stejné faktory přišly ke slovu rovněž druhý den v Pardubicích. Tady si však domácí nechtěli nechat vítězství vzít.
Vskutku se jej zmocnili a před říjnovou derniérou extraligového ročníku dvou dvacítek v letopočtu na Markétě živili stále naději, že se od loňské čtvrté příčky odrazí na titul. Jenže člověk míní, covid mění. Soutěž se nedojela a zlato zůstalo v Praze.
„Je to smutný,“ pokrčí Tomáš Topinka rameny nad extraligou skládající se jen ze tří zastávek. „Ale na to, jak to vypadalo na začátku sezóny, nevěřil jsem, že se vůbec extraliga pojede. Je dobře, že se odjely tři závody, je škoda, že jsme nejeli doma.“
Josef Franc rozhodně nebyl jen maskotem Markéty, jak sám sebe v žertu označoval
Před dvojicí velkých cen však byl odklad extraligy pochopitelný, byť se černý scénář pro říjen dal očekávat. „Všechno se komplikovalo,“ konstatuje Tomáš Topinka. „Bylo to složitý. Speedway Grand Prix je důležitá, aby se zachovala kontinuita. A větší závod než Grand Prix není, všechno šlo stranou.“
A jak by se dle jeho názoru mohla odbývat extraliga v příštím roce? „Vůbec nevím,“ nezastírá. „Dokážu si představit podobu, jaká byla letos. Myslím si, že nebylo nic kontroverzního jako loni, když jsem musel stáhnout Zdeňka Holuba zpátky.“
Pražané v extralize 2020:
konečné umístění:
mistři
Bilance výsledků v jednotlivých závodech:
vítězství
2. místo
3. místo
4. místo
Slaný
x
Liberec
x
Pardubice
x
celkem
1
2
Sestava:
SLA
LIB
PCE
TOT
average
9.9.
15.9.
16.9.
Jan Kvěch
12
6+3
10
28+3
2,15
Petr Chlupáč
7
11
11
29
1,93
Josef Franc
12
6
6
24
1,60
Matias Nielsen, DK
8
3
11
1,22
Ondřej Smetana
2
3
1
6
0,75
Pavel Kuchař
DNR
0
–
kouč:
Tomáš Topinka
x
x
x
Poznámka: Matias Nielsen přišel v Pardubicích o tři body po diskvalifikaci za přejetí vnitřní čáry
Vítězné rozjížďky:
Jan Kvěch
6
Slaný 2, Liberec 2 – z toho jedna v rozjezdu, Pardubice 2
Petr Chlupáč
4
Liberec 2, Pardubice 2
Josef Franc
2
Slaný 1, Liberec 1
Matias Nielsen
1
Pardubice 1, dodatečně anulováno pro přejetí vnitřní čáry
Vedle vnitřních prostor vláda poněkud nelogicky uzavřela rovněž venkovní sportoviště. Nicméně plochodrážníkům nabízí skvělou možnost pro vybrušování fyzické kondice motokrosový motocykl. O víkendu jej na volném prostranství osedlal i Petr Marek. Třetí závodník letošní série PRO-TEC Speedway Mini Cup trénoval s ostatními motokrosaři, ale se svým otcem Pavlem již přemýšlí o stavbě nové plochodrážní stopětadvacítky.
Pardubice – 8. listopadu
Ačkoliv v kovidové době je plánování obzvlášť dlouhodobého charakteru až přespříliš ošidné, český kalendář má pro rok 2021 první zápisy. Třiasedmdesátý ročník Zlaté přilby města Pardubice se chystá na neděli 3. října. O den dříve mu bude tradičně předcházet Zlatá stuha. Pořadatelé by rádi udrželi tradici třídenního závodního víkendu, a proto jednají rovněž o pátečním programu.
Zlatá přilba se uskuteční opět první říjnový víkend
Bratislava – 6. listopadu
Předevčírem Martin Vaculík oznámil světu, že jeho dvouletá spolupráce se Zielenou Gorou končí. Dnes se svěřil, že jeho další štací v polské extralize se stane Gorzow, jemuž se upsal na dva roky. Přitom právě odsud na sklonku 2018 odešel a jiskřivé mediální přestřelky.
„Nechtěl jsem odejít, ale vracím se,“ komentoval slovenský závodník svůj přestup. „I když to tak úplně pravda není. Vracím se sice na stejné místo, ale dnes je to už úplně jiný klub. V jeho barvách jsem vyhrál medaile v extralize, ale jedna mi chybí.“
Martin Vaculík bude dva příští roky závodit za Gorzow
Pardubice – 5. listopadu
V září se sezóna točila v otáčkách vrtačky pracovitého zubaře. Bylo stále jasnější, že na říjen už spoléhat příliš nepůjde. A vskutku, po Zlaté přilbě byl kvůli hygienickým opatřením vlády s plochou dráhou utrum. Předčasně končil i Hynek Štichauer. Pardubický borec však se svou poslední dvojicí závodů v super krátké sezóně byl náramně spokojený. Vybojoval si postup do finálové série dlouhodrážního mistrovství světa a ve Zlaté přilbě zaznamenal postupem do malého finále svůj prozatím nejlepší výsledek. I když ve druhém případě si to musel matematicky ověřit.
Závodní výlet na pohodu
Hynek Štichauer prožil skvělý konec sezóny
„Konec sezóny byl fajnovej‘,“ souhlasí Hynek Štichauer. „Na moje dlouhodobý výkonnostní kvality to docela šlo. Challenge v Rodenu super. Od začátku povedenej vejlet. S Romanem Andrusivem jsme vyjeli o dva dny dřív. Stavili jsme se u známých a všechno bylo na pohodu.“
I když loni stres s návratem ze služební cesty stál za jeho titulem šampióna české dlouhé dráhy… „Nebylo to takový, že na poslední chvíli děláš motorky,“ vypráví pardubický závodník. „Pak dlouho jedeš, ráno vypadneš z auta celej zelenej a jdeš rovnou do závodu. Luboš Vrtáček onemocněl, jeli jsme nakonec s Romanem jen ve dvou.“
Psychická pohoda evidentně zafungovala. „Krásná dráha,“ zamýšlí se. „Nakonec mi to dalo na sedmý místo. Mělo by to bejt na finále, oficiálně to ještě není známo. Změnit se může úplně všechno. Až šestýho listopadu by to mělo být oficiální.“
Ve jménu fair play
Josef Franc v Rodenu nešetřil vděkem Hynku Štichauerovi
Na definitivní potvrzení postupu Hynka Štichauera si tak budeme muset počkat do zítřka. Jasné je, že díky němu se ale do finále na příští rok dostal druhý Čech. Josef Franc v sedle jeho motocyklu skončil v repete své poslední jízdě na druhé příčce a mohl se jít radovat na nejvyšší stupínek pódia.
„Ten druhej Čech by byl ve finále bylo tak jako tak,“ nechce Hynek Štichauer svůj přínos přeceňovat. „Pravděpodobně by nebyl vítěz challenge, ale určitě by postoupil. Pepe by se na mým místě zachoval stejně. Není to tak dlouho, co jsem měl problémy ve Swingfieldu a on vytáhnul svý brko.“
Nicméně v klíčový okamžik se Hynek Štichauer sám chystal na své poslední vystoupení v challenge a o finále 2021 šlo i jemu samotnému. „Já už měl helmu,“ usmívá se. „Kvůli Kvidu bylo depo roztahaný po louce a na dráhu jsi musel vyrazit o pět minut dřív. Já už tam byl zaparkovanej, přiběh‘ Roman, jestli mu půjčím motorku.“
Tečkou za Rodenem byl až Rzeszow
Hynek Štichauer se při Zlaté přilbě města Pardubice probil až do malého finále
Příběh byl rozepsán ke šťastnému konci. „Pepe dojel druhej na mojí rezervní motorce,“ říká pardubický závodník. „Já pak jel na svý a vyhrál jsem. Čtyři body mě posunuly na sedmý místo.“
Přímý postup do challenge měli zajištěný první čtyři. Jenže mezi nimi byli závodníci, kteří o další týden později cílili na lepší umístění ve druhém finále v polském Rzeszowě. Potom se logiky právo postupu pohybuje dolů výsledkovou listinou challenge.
„Už v Rodenu jsem se díval na tabuli s výsledky a začal pomalu počítat,“ svěřuje se Hynek Štichauer. „Už když jsme se vraceli domů, věděl jsem, že by to s postupem mohlo dopadnout. Pak jsem sledoval online přenos z Rzeszowa a viděl jsem, že to klapne.“
24 – 10 je více než 36 – 13
Semifinálová mela: Hynek Štichauer (ČB), Jakub Jamrog (červená) a Matic Ivačič (bílá)
Za další týden přišla na řadu Zlatá přilba. „Pro mě to byl životní výsledek,“ bilancuje Hynek Štichauer své čtvrté místo v malém finále. „I když jsem z tý skupiny jsem to neměl s postupem tak jednoznačný. Dostal jsem se tam až z poslední jízdy. Byly to super závody a já si tu Zlatou přilbu užil.“
Cesta do malého finále však vedla i přes povrch svítkovské trati. „V semifinále jsem docela dobře odstartoval,“ popisuje. „Venca byl pode mnou. Já to chtěl zatočit pod něj. Měl jsem ale rychlost a na lajně nebylo místo. Tuším, že Jamrog se přetočil. Já si o něj líznul a urazil mu levou rukou blatník. Upad‘ jsem, že jsem neměl rychlost. Ta ruku jsem cejtil ještě tři dny.“
A bolela i v malém finále. „Byla to už sedmá jízda a závodů nebylo tolik,“ přemítá Hynek Štichauer. „Musím přiznat, že mi došla síla. Byl jsem třetí, pak jsem se propad‘. Odstoupil Ivačič, byl jsem čtvrtej, moh‘ jsem bejt třetí.“
Takhle daleko se Hynek Štichauer v závodě všech závodů ještě nikdy nedostal. „Co se týče pozice, bylo to nejlepší umístění,“ souhlasí. „Ale je to trošku sporný, v roce 2016 jsem byl třináctej z šestatřiceti a teď desátej z čtyřiadvaceti. Historie se neptá, ale kdo o tom něco ví, spočítá si to. Ale nejlepší výsledek to je.“
Hynek Štichauer dal sezóně 2020 skvělou tečku
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Pavel Fišer a Jiří Georgiev
