Osečná – 23. listopadu
Inzertní portály jsou plné motocyklů všech druhů, značek a kubatur na prodej. Nicméně když se objeví ledařský speciál, navíc takový, s nímž jeho majitel ještě loni v únoru bojoval o titul mistra republiky, je nutno zvýšit pozornost. Lukáš Volejník však stále v koutku duše doufá, že se nenajde žádný šílenec, co by do jeho ohřebované Jawy investoval sto šedesát tisíc.

„Prodal jsem to, aby se o mně psalo,“ směje se Lukáš Volejník, aby ovšem jedním dechem připustil, že jeho motocykl stále říká pane jemu samotnému. „Ne. To víš, že se neprodal. Takovej druhej magor, co by ho koupil, se nenajde.“

Že by si stále ještě úřadující vicemistr republiky pořídil novou techniku a tak si může dovolit motocykl pustit, se nezdá příliš pravděpodobné. „Rád bych, strašně rád bych, aby to tak bylo,“ říká. „Přimotaly se mi k tomu nějaký věci. Mám jiný priority, který teď musím upřednostnit.“

Zatímco Rusové již vyjeli na led, jejich čeští protějškové mohou zatím jenom plánovat. Zima sedmnáctého roku se sedmi závody a osmým pokaženým bezohledným nepomuckým vandalem se zdá strašně daleko. A bodejť by ne, když od té doby u nás ledaři závodili jen loni v únoru v Holicích a to jim ještě led tál doslova před očima.

„Kdyby se jezdilo, mělo by to smysl,“ filozofuje Lukáš Volejník. „Ale takhle to nikam nevede. Musíš se připravovat i přes léto, ale to mám jiný aktivity a nemůžu. A teď ještě vidíš svět, jak zkrouhli kvalifikace.“

Meteorologové již slíbili chladnější zimu než letos, na druhou stranu koronavirus a politici se svými opatřeními mohou být horšími nepřáteli ledů než obleva. „Motorka mi zůstane,“ uvažuje čečenský ledař. „Když se zadaří a bude čas, vytáhnu to. Třeba za pět let. Teď ale musím ty prostředky cpát někam jinam.“

Foto: Karel Herman

Petříkovice – 20. listopadu
Ve Švédsku nebyla opatření proti koronaviru tak razantní jako u nás, což se projevilo nejen při cestách, ale odrazilo se rovněž na podobě české ledařské reprezentace. Jan Klatovský se omluvil z mikulášského evropského šampionátu v Tomaszi Mazowieckem, ovšem nepojede ani v mistrovství světa.

„Ledy nepojedu vůbec,“ říká Jan Klatovský. „Tuhle zimu jsem to odpískal. Musel jsem odepsat práci, v létě jsme s ní viseli. Měl jsem negativní testy, ale stejně jsem tady musel bejt v karanténě a sousedi na mě volali policajty. Teď budu makat ve Švédsku, nešlo to odmítnout.“

Jihočeský borec neslevuje ani ze své obligátní kritiky mezinárodních federací. „Navíc Evropu pustí v prosinci, když na tom nikdo neseděl. Pojede se bez tréninku a ještě v hale. Seděl jsem jen na krosce, jezdil na kole, chodil běhat. A co mistrovství světa bude fraška. Kvalifikace, pak Togliatti. A jet do Ruska jen jeden závod a pak Berlín, to už jen pro velký fajnšmekry. A stejně nikdo neví, jestli tě do Ruska vůbec pustí, teď je to zavřený.“

Pokud však český závodník bude přes zimu ve Švédsku, mohl by závodit tam. „Ještě nemají vypsanou žádnou ligu,“ reaguje. „Bojí se, co bude, počet nakažených kovidem zase stoupá. Nic se neví a já mám makat do pondělí do pátku, nevím, kdyby se to změnilo, bylo by to fajn. Švédská liga byla dobrá jako příprava na mistrovství světa, ale když ten svět vypadá, jak vypadá.“

O konci kariéry Jana Klatovského však není ani řeči. „Všechno se může otočit,“ přemítá. „Třeba se zimy vrátí do normálních kolejí. Zatím musím makat. Uvidíme.“

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer