Archiv autora: Antonín Škach

Blažej Skrzeszewski letos v české extralize povede ryze polský tým

Gniezno – 3. února
Termíny letošní plochodrážní sezóny jsou podmíněny aktuální koronavirovou situací a současná opatření české vlády činí letošní zimu neobvyklou i ve sportu levých zatáček. Poklidnou atmosféru však rozvířily zprávy o vstupu polského Gniezna do české extraligy. Blažej Skrzeszewski magazínu speedwayA-Z odhalil své plány, dle nichž by měl při všech čtyřech závodech stavět výhradně na svých vlastních závodnících.

 

Touha pokračovat

Triumvirát loňského INTERTEAMu: zleva Blažej Skreszewski, Vladimír Vopat a Věroslav Kollert

„Myšlenka se zrodila v mé hlavě,“ říká muž, kterého naše plochodrážní scéna zaznamenala v souvislosti s loňským koučováním INTERTEAMu. „Po různých rozhovorech jsem věděl, že INTERTEAM v extralize 2021 a tak jsem začal kombinovat. Chtěl jsem především poděkovat pánům Kollertovi a Vopatovi, že mi dali šanci v sezóně 2020 a proto jsem v projektu chtěl pokračovat také letos.“

Co však vede celek ze země s nejlepší ligou světa jít závodit k nám? „Bylo přirozené, že jsem se svým projektem oslovil klub v Gniezně,“ vysvětluje Blažej Skrzeszewski, který se sám aktivně angažuje v seriálu polských amatérů. „Naštěstí souhlasil se startem v české extralize, za což patří velké díky funkcionářům z Gniezna, manažerovi Rafaelovi Wojciechowskemu a řediteli klubu Radku Majewskemu. Bude to také hold Tonymu Kasperovi a poděkování za všechna léta, co startoval za Gniezno.“

 

V ryze polském aranžmá

SC INTERTEAM nabízel mezinárodní společnost, Gniezno má stavět pouze na Polácích

Blažej Skrzeszewski zůstane koučem i nadále. Jaká bude jeho filozofie týmotvorby, nasadí esa nebo juniory, a jak na tom bude v otázce cizinců?

„Pojedeme standardně tři senioři a dva junioři,“ odhaluje své karty. „Budu chtít, aby jezdili Poláci. Miroslaw Jablonski, Kevin Fajfer, Marcel Studzinski, Mikolaj Czapla, Szymon Szwacher.“

Nicméně za těchto okolností bude spousta českých závodníků bez práce v extralize, zejména pražských, pakliže po jejich službách nesáhnou Pardubice či Slaný, jelikož do týmu Markéty se nevejdou. Mohli by tedy být vítanou posilou Gniezna.

„Filozofie budování týmu je bohužel založena na polských závodnících,“ reaguje Blažej Skrzeszewski. „Není pravděpodobné, že bychom využili české závodníky.“

Foto: GRS Liberec a Petr Čunek

Lukáš Hutla bude muset pádit

Přelouč – 2. února
Dle původního plánu měl již vyrážet do Ruska. Jenže víza nedostane dříve než v pondělí ráno. Potom bude muset pořádně pádit a doufat v rychlé přejezd hranic. I tak počítá, že do Togliatti dorazí až v pátek nad ránem. Lukáš Hutla se magazínu speedwayA-Z svěřil, že těsný příjezd na mistrovství světa jej nechává chladným, jelikož na hurá akce je dávno zvyklý.

 

Lukáš Hutla nemá na přesun do Togliatti času nazbyt

„Víza budeme mít až v pondělí ráno,“ povzdechne si. „V devět ráno mám bejt v Praze. Žádost jsem podal, jak to jen šlo. Někdo už je má, já je dostanu až v pondělí.“

Za těchto okolností nezbude, než se na tři a půl tisícovou cestu vydat rovnou z ruské ambasády. „Hnedka vypálíme na dálnici,“ plánuje Lukáš Hutla. „Jedeme přes Narvu, přes Estonsko. Doufám, že nás přes hranice brzo pustěj, nikdo neví, co budou dělat, když je coronavirus. Uvidíme, jak to bude, testy máme negativní.“

Česká výprava rozhodně nebude nikde otálet. „Času není nazbyt,“ uvědomuje si Lukáš Hutla. „V úterý na oběd jsme na hranicích, ale pak je to ještě dva tisíce kiláků. Vychází mi to, že v Togliatti budeme v noci ze čtvrtka na pátek.“

 


Lukáš Hutla si nepřipouští nevýhodu příjezdu na poslední chvíli:

„Jsem na to zvyklej. Loni, jak si Svensson zlomil nohu, jsem byl ještě hodinu a půl před závodem s motorkama na mraze.“


Lukáš Hutla v akci

Klimatické podmínky nedovolily žádný trénink. „Nejezdil jsem nikde,“ připouští český reprezentant. „Švédsko jsme odvolali, musel bych se vracet. A to by bylo velký manko, když se sponzoři v této době nehrnou.“

Nicméně optimismus Lukáš Hutla rozhodně neztrácí. „Jsem na hurá akce zvyklej,“ usmívá se. „Jak říká Tonda Klatovskej, jezdilo se bez tréninků. A já za ty poslední čtyři roky, co není zima, to znám taky.“

 

Foto: Karel Herman a Kiril Ianatchkov

Finále juniorského světa jsou jasná

Mies – 1. února
Volné místo v kalendáři letošního mistrovství světa juniorů bylo zaplněno. FIM dnes oficiálně oznámila, že se druhý závod série díky výstavbě umělého osvětlení uskuteční v Krosně na konci září. O tří týdny dříve se začne ve Stralsundu a mistra světa korunují opět Pardubice na prahu svého plochodrážního super víkendu.

Jaimon Lidsey na své cestě za světovým titulem loni v Pardubicích

Foto: Karel Herman

Jiří Wildt bude ve Švédsku trénovat do půlky příštího týdne

Örnsköldsvik – 31. ledna
Finsko uzavřelo hranice, čímž se postaralo o překážku pro cestu českých ledařů na světový šampionát v ruském Togliatti. Ani Lukáš Hutla, ani Andrej Diviš proto na trénink do Örnsköldsviku nevyjeli. Jiří Wildt je ovšem jiný příklad. Omezují jej pouze pracovní povinnosti, takže si švédský led bude užívat ještě v nadcházejícím týdnu.

 

Celá akce se domlouvala už v Chocenicích den poté, kdy Andrej Diviš musel po prolomení ledu před studenou vodou uniknout střešním oknem svého džípu. „Domlouval se, že pojede s Hutlama a Tondou Klatovským do Švédska,“ říká Jiří Wildt. „Chtěli jsme jet s ním, vzali bychom mu auto do Čech. On by jel do Ruska s Hutlovcema a pak letěl zpátky letadlem.“

Pražského ledaře se však uzavření finských hranic nedotklo. „Pro nás se nic nezměnilo,“ souhlasí. „A Tonda musel stejně někde otestovat motory. Vyrazili jsme ve středu, jednu noc jsme spali u mladýho Tondy ve Švédsku. V sobotu a v neděli jsme jezdili na stadiónu v Örnsköldsviku.“

Na ledě se objevili Stefan Svensson a Jasper Iwema, ovšem Češi měli převahu. Vedle Jiřího Wildta se za řidítky ohybovaného speciálu objevili také Antonín Klatovský a nový adept zimního odvětví ploché dráhy Jakub Tikovský. Pokračovat mají rovněž v následujících dnech.

„Snad nám Stefan půjčí klíče od stadiónu a nechá nás ještě jezdit,“ doufá Jiří Wildt. „Ke konci tejdne ale musím do práce, ale to můžu klidně v sobotu a v neděli. Záleží, jak nás tady nechají. Nevím, jak to plánuje Tonda, ale ve čtvrtek musím domů.“

V neděli k nám vrátily mrazy, avšak vláda se staví proti rozvolňování a utahuje šrouby, ačkoliv její PES indikuje opak. „Ve Švédsku je to jiný než u nás,“ líčí Jiří Wildt. „V obchodě jsme nebyli, ale roušky jsou jen doporučené. Lidé jsou daleko od sebe a v obchodech je teď večer rozsvíceno skoro všude. Do hospody nechodíme, jsem utahanej, nejradši bych si dal pauzu, ale když se bude jezdit, trénovat budu.“

 

Andrej Diviš měl v ledové vodě své předchůdce

Traduje se, že za starých časů bylo všechno lepší. I ty zimy. Prý mrzlo, jen praštělo. Jenže nic není nikdy ideální, ani černobílé a to rovněž v otázce ledové ploché dráhy. Vždyť i pražský Jawa klub, když vyhrál svůj boj s úředním šimlem, musel v šestatřicátém odvolat ledy v Jevanech nejen v řádném lednovém, nýbrž i náhradním únorovém termínu kvůli oblevě. Ostatně ani Suzuki Samurai Andreje Diviše nebylo prvním vozidlem, pod nímž se prolomil led při stavě ledového oválu.

 

Suzuki Andreje Diviše po vytažení z chocenického rybníku

Rybníky v okolí Záhlinic si v půli osmdesátých let vyhlédli březolupští plochodrážníci Jan Jaša, Miroslav Škubal a Pavel Mále. Na trénink se přišli podívat rovněž kluboví funkcionáři. Při vyhrnování sněhu všem přišla pomoc ze strany místního družstevníka, který si na svůj Zetor připevnil shrnovací radlici.

Jenže akce nedopadla dobře a traktor skončil v ledové vodě. Její hloubka naštěstí nebyla velká, nicméně vysušení a odbahnění stroje si nějakou tisícovku přece jen vyžádalo. Andrej Diviš o tom musí ostatně vědět svoje. Svůj džíp musel předminulý víkend vylovit, odbahnit a vyměnit náplně. Navíc u vozu odešly řídící jednotka a rozdělovač a vyměnit bylo potřeba i boční okna.

Družstevní traktor utopený v Záhlinicích před pětatřiceti lety

Foto: archív AMK Březolupy a Andrej Diviš

Publikace Česká plochodrážní ročenka 2021 nabídne inzertní příležitosti

Česká Třebová – 28. ledna
Loňská sezóna na českých a slovenských oválech byla se svými čtyřmi měsíci rekordně krátká. Stála však dozajista za to. Byl by hřích ji nezachytit a porušit tradici táhnoucí se od roku 2005. Ačkoliv ve vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové pracujeme nejen na internetovém deníku speedwayA-Z, ale i třech větších knižních publikacích, knížečku Česká plochodrážní ročenka 2021 samozřejmě připravíme také. V této souvislosti upozorňujeme na skvělé inzertní možnosti, které umožní vyniknout po boku stálých partnerů, díky jejichž štědré přízni se naše plochá dráha dostává i do knihovniček fanoušků.

 

Každý inzerent se díky svému logu objeví rovněž na titulní straně publikace

Foto: Eva Palánová