Archiv autora: Antonín Škach

Divišov prohrál s deštěm a bahnem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 4. června
Nízko visící souvislá vrstva šedivých mraků nad Divišovem nevěstila v sobotu odpoledne nic dobrého. A to tím spíše, padal-li z nich odporně studený d隝. Po ovále kroužila těžká kropička ve snaze rozbahněný povrch oválu utáhnout. Nakonec se jely úvodní jízdy šampionátu juniorských družstev i stopětadvacítek, ovšem po nich bylo moudře rozhodnuto problematický mítink hrozící mnoha riziky ukončit. Předpokládaný náhradní termín je 6. srpna.


Už první rozjížďka předznamenala potíže. Závodníci se seřadili do pořadí Jurica Pavlič, Antonín Galliani, Filip Šitera a Ivan Vargek. A přesně tak projeli o chvilku později také cílem. Na nějaké osobní souboje nebylo ani pomyšlení, borci se prali především s náročnou dráhou.

„Mý dojmy jsou mokrý,“ řekl magazínu speedwayA-Z Filip Šitera. „Trošku to klouže a venek vůbec nejde. Ten jsem zkoušel o tréninku, ale fakt nešel.“

Vzápětí se s nástrahami kluzké dráhy nejlépe vypořádal Martin Málek. Zvítězil ve stylu start – cíl. Ostatní však padali. Nejprve mšenská dvojka, která se po vylétnutí pásky usadila ze březolupským leaderem. V první zatáčce druhého kola upadl Zdeněk Šuranský, v dalším oblouku i Adam Vandírek.

Zatímco Adam Vandírek dokroužil pro jeden bod, Zdeněk Šuranský nepokračoval. V závěru spadl také Martin Gavenda, ale druhé místo neopustil.


V rozjížďce s číslem tři jasně vedli slánští Patrik Linhart a Věroslav Kollert. Pražané Michal Matula a Michael Gregor měli problémy. Jim se však nevyhnul ani vedoucí závodník. Patrik Linhart se v posledním výjezdu dostal do hluboké bahna na vnější straně. Přetočil se a upadl. I když s motocyklem běžel pro bod, svůj souboj s motorizovaným Michalem Matulou prohrál.

„Bál jsem se, že to bude horší,“ komentoval stav dráhy o chvilku později Patrik Linhart. „Toho pádu je škoda. Co se dá dělat. Stane se…“ A názor jeho kolegy Věroslava Kollerta? „Jde to,“ řekl. „Ale kdyby jel člověk sám, tak to jde. Ve čtyřech je to však špatný. Jak před tebou někdo upadne, jdeš přímo do něj. Po startu se každej přetáčí. Ale jestli chtěj‘, aby se jelo dál, pojedu…“

Ve festivalu pádů vzápětí pokračovaly stopětadvacítky. Nejprve se Martin Wasyliw zastavil ještě před koncem prvého kola s defektem. Poté upadl Radim Chod a krátce nato i
Michal Dudek. Jízda se opakovala a oba Slaňáci mohli na start. Znovu oba spadli, tentokrát však pokračovali. A Michal Dudek vyhrál.

Dalším vítězem se stal Pavel Pučko. V prvním oblouku se před něho sice dostal Jiří Benda, ovšem úřadující mistr republiky se ve druhé zatáčce vrátil zpět. Další útok slánského jezdce skončil pádem. Třetí jízdu vyhrál Roman Čejka ve stylu start – cíl. Seznam padlých závodníků tady rozšířil Petr Vaic.

Poté rozhodčí Milan Špinka svolal závodníky na travnatý ovál. Stopětadvacítky zrušil okamžitě, po poradě s velkými juniory bylo rozhodnuto pokračovat. Na dráhu vjel mezitím traktor s radlicí. Avšak počasí se evidentně postavilo proti. Liják zesílil a bylo po závodech.

Vedle statečného úsilí pořadatelů svádějících boj s nepřízní počasí, je však nutno vyzvednout také přístup jury. Ani její šéf Petr Křikava, ani rozhodčí Milan Špinka nedělali na závodníky žádný nátlak, jak to v podobných případech bývá obvyklé. Naopak Milan Špinka s jezdci vždy situaci projednal. Vzduchem nelétala žádná ostrá slova o odebrání licencí, pětistovkových pokutách či permanentních diskvalifikacích za cokoliv. Škoda jen, že to neviděli někteří jiní sudí, aby si mohli vzít příklad.

Bodové stavy po třetí jízdě:

Unia Goričan/AK Divišov 3 Jurica Pavlič 3
  Ivan Vargek 0
PK Plzeň 3 Filip Šitera 1(1)
  Antonín Galliani 2
Mitas Březolupy 5 Martin Málek 3
  Martin Gavenda 2(1)
PDK Mšeno 1 Zdeněk Šuranský F
  Adam Vandírek 1
Markéta Praha 1 Michal Matula 1(1)
  Michael Gregor 2
AK Slaný 3 Patrik Linhart 0
  Věroslav Kollert 3
  Petr Babička DNR
ZP Pardubice Hynek Štichauer –
  Matyáš Hlaváček –
  Pavel Fuksa –

MR 125 ccm:
I – Michal Dudek, Radim Chod, Martin Wasyliw E
II – Pavel Pučko, Jakub Fencl, Jiří Benda F
III – Roman Čejka, Jaroslav Slavata, Petr Vaic F

Foto: Pavel Fišer

Rusové vyřadili Američany

Terenzano a Daugavpils – 4. a 5. června
O víkendu zahájil světový pohár družstev svými kvalifikačními koly o účast v hlavním klání. V Terenzanu, kde závod musel být kvůli hustému dešti a bouřce předčasně ukončen šestnáctou jízdou, suverénně zvítězili Němci. Velké překvapení se zrodilo v Daugavpilsu. Rusové totiž vyhráli a vyřadili Američany.

Terenzano  
1. Německo 33
Christian Hefenbrock 7
Rene Schäfer 7
Martin Smolinski 8
Thomas Stange 8
Michael Hertrich 3
 
2. Slovinsko 23
Jernej Kolenko 6
Matej Žagar 11
Izak Šantej 3
Aleš Kraljič 1
Denis Štojs 2
 
3. Maďarsko 22
Norbert Magosi 2
Laszlo Szatmari 4
Sandor Tihanyi 6
Zsolt Bencze 4
Attila Stefani 6
 
4. Itálie 18
Emiliano Sanchez 9
Simone Terenzani 5
Christian Miotello 0
Matia Carpanese 1
Daniele Tessari 3
 
 
Daugavpils  
1. Rusko 61
2. USA 52
3. Lotyšsko 31
4. Francie 6

Jaroslav Pták jel ve Vilshofenu

Vilshofen – 5. června
Mezinárodní závod na dlouhé dráze v německém Vilshofenu vyhrál v neděli odpoledne Stephan Katt (30 bodů). Na stupních vítězů mu dělali společnost Mathias Kröger (23) a Marcus Eibl (17). Karlovarský Jaroslav Pták byl s jedním bodem desátý. Smůlu měl úřadující světový šampión Gerd Riss. Po pádu v tréninku k hlavnímu klání nenastoupil.

Divišov má startovní listinu

Divišov – 3. června
Včera odpoledne zveřejnil VV SPD startovní listinu zítřejší ouvertury šampionátu juniorských družstev v Divišově. Oproti původním předpokladům nedošlo k žádným změnám, upřesnily se otazníky a zaplnily díry u jmen v týmech Divišova a pražské Markéty. Známa je již také sestava stopětadvacítkářů, v níž figuruje deset jmen. Potvrzena je i účast Pavla Pučka, kterou posvětili i lékaři.

Předpokládané sestavy:

Divišov – Unia Goričan 1 Jurica Pavlič, 2 Zoran Strahija
Plzeň 3 Filip Šitera, 4 Antonín Galliani
Březolupy 5 Martin Málek, 6 Martin Gavenda
Mšeno 7 Zdeněk Šuranský, 8 Adam Vandírek
Praha 1 9 Michal Matula, 10 Michael Gregor, 19 Patrik Doubek
Slaný 11 Patrik Linhart, 12 Věroslav Kollert
Pardubice 13 Hynek Štichauer, 14 Matyáš Hlaváček, 21 Pavel Fuksa

MR 125 ccm:
1 Martin Wasyliw, Mšeno
2 Pavel Pučko, Markéta Praha
3 Roman Čejka, SLaný
4 Jaroslav Slavata, Markéta Praha
5 Jiří Benda, Slaný
6 Michal Dudek, Slaný
7 Radim Chod, Slaný
8 Dominik Jech, Markéta Praha
9 Petr Vaic, Plzeň
10 Jakub Fencl, Markéta Praha

Mezi elitu našel cestu pouze Antonín Šváb

St. Macaire a Pfarrkirchen – 28. a 29. května
O uplynulém víkendu stála čtveřice českých reprezentantů před nelehkým úkolem proklestit si cestu do finálové série mistrovství světa na dlouhé ploché dráze. Po semifinálových závodech ve Francii a v Německu se nakonec mohl radovat jen jeden z nich. České barvy bude letos na nejvyšší úrovni hájit pouze Antonín Šváb.


Sobota – St. Macaire
Náš nejzkušenější jezdec na dlouhých drahách Zdeněk Schneiderwind se již delší dobu potýká s následky zranění a závodnické štěstí se na něj příliš nesměje. Sotva se dal trochu dohromady po nešastném pádu loni v Morizes, přivodil si další zlomeninu při pouáku na nizozemské trávě. Přesto se dal znovu do kupy a po boku karlovarského Jaroslava Ptáka nastoupil do semifinálových bojů ve francouzském St. Macaire.

Do Francie přijela skutečně úctyhodná sestava specialistů na travnatý povrch. Vyrovnané startovní pole dávalo jasně tušit, že si tu na osm postupových míst brousí zuby nejméně deset favoritů a někdo z nich bude po závodě odjíždět s prázdnou.

O kvalitě soupeřů se přesvědčil hned v úvodní jízdě i Zdeněk Schneiderwind. Nebýt toho, že ambiciózní Němec Janoschka skončil v prknech, vyšel by náš jezdec na prázdno. Takhle získal alespoň bod, když projel cílem jako pátý za Britem Hurrym, Němcem Barthem, Renkemou z Holandska a domácím Stephanem Tressarieu, od kterého jistě publikum očekávalo lepší výkon.

Druhou rozjížďku ovládl překvapivý vítěz kvalifikace Fin Joonas Kylmäkorpi před dravým Němcem Kattem a jeho krajanem Hansem J. Müllerem. Trochu zklamal mladý Holanďan Dirk Fabriek, který za sebou nechal jen domácího Christopha Dubernarda a mladého Itala Carpaneseho. Ve třetí jízdě se představil náš druhý zástupce Jaroslav Pták, ale ani on nedokázal najít na soupeře účinnou zbraň a skončil poslední. O vítězství se poprali Němec Kröger s Angličanem Appletonem. Zkušený německý závodník byl nakonec úspěšnější a vyhrál. Třetí byl trochu překvapivě italský veterán Massimo Mora před Němcem Jörgem Tebbe a Nizozemcem Pijperem. Pro posledně jmenovaného to byl pramalý důvod
k radosti, nebo Theo Pijper patřil k největším favoritům celého závodu.

O to větší bylo jeho zklamání, když po přestávce inkasoval pouze o bod více. V této jízdě si pro dalších pět bodů dojel Joonas Kylmäkorpi. Za ním projel cílem na opraveném motocyklu Enrico Janoschka před Nizozemcem Renkemou. Jaroslav Pták skončil opět s nulou, když nestačil ani na Francouze Dubernarda. Jen o bod lépe na tom byl po další rozjížďce Zdeněk Schneiderwind. V této páté jízdě startovali dva silní Britové Hurry a Appleton, mezi ně se však dokázal vklínit ještě Massimo Mora a dal tak jasně najevo, že ještě nepatří do starého železa. Čtvrtý dojel Fabriek. V pořadí šestou jízdu opanovalo německé kvarteto. Vítězství však nezískal dvojnásobný mistr světa Robert Barth, ale jeho kolega, kdysi bronzový, Mathias Kröger. Za nimi projeli cílem Stephan Katt a Jörg Tebbe. Domácí publikum zarmoutil svým chabým výkonem Stephane Tressarieu, když nestačil ani na mladého Mattiu Carpaneseho.

Spanilá jízda Mathiase Krögera však vzala za své hned po přestávce v jízdě s číslem sedm. Jeho souboj s Finem Kylmäkorpim skončil ošklivým pádem obou jezdců a v případě německého reprezentanta, který byl krátce v bezvědomí, musel zasahovat přivolaný lékař. Jezdec byl následně transportován do nemocnice. Po dvacetiminutové pauze byla jízda opakována. Tentokrát se start povedl nejlépe Pijperovi, který si tak po předchozích dvou selháních doslova zachránil kůži. Druhý dojel Kylmäkorpi před Fabriekem, jeho krajanem Renkemou a Italem Carpanesem. Oba čeští reprezentanti na sebe narazili v osmé jízdě, ale jejich výkon bohužel odpovídal jejich současné formě. Obsadili poslední dvě místa a třetí nula
na kontě Jardy Ptáka znamenala definitivní konec jakýmkoli nadějím. Triumfem v této jízdě naprosto zaskočil soupeře Ital Mora, který ukázal záda Kattovi a Appletonovi. Zato dva body Francouze Tressarieu už nikoho nepřekvapily. Jasné vítězství a pět bodů si z deváté jízdy odvezl Robert Barth, který však měl také daleko do své dřívější formy. Za ním protnul pomyslnou cílovou pásku svěřenec Egona Müllera Enrico Janoschka před Paulem Hurrym.

Poslední sérii jízd otevřel pádem novozélandský náhradník Anthony Brendon, který naskočil do závodu za zraněného Krögera. Jízda byla zastavena, což se určitě nelíbilo do té doby vedoucí německé dvojici Janoschka, Katt, zato Joonas Kylmäkorpi, který se po nevydařeném startu musel na čtvrtém místě krýt před sprškami hlíny od zadního kola Massima Mory, možnost reparátu s povděkem uvítal. Faktem je, že k zastavení jízdy vůbec dojít nemuselo, nebo v době, kdy se rozsvítila červená světla již novozélandský jezdec znovu seděl na svém stroji. Možnosti reparátu v opakované jízdě dokonale využil Kylmäkorpi a dalších pět bodů za vítězství z něj udělalo suverénně nejlepšího jezdce základní části závodu. Naopak Janoschka si dojel jen pro dva body za Kattem a Morou a jako jediný z této čtveřice musel ještě do boje o poslední dvě postupová místa ve finále B.

Předposlední jízda základního rozpisu přinesla konec českých nadějí na postup. Zdeněk Schneiderwind si v ní připsal počtvrté jeden bod a tím se definitivně odsoudil k účasti ve finále C. Z vítězství v této jízdě se radoval Barth před Pijperem, Appletonem a Renkemou.
V poslední jízdě si Paul Hurry hladce dojel do cíle pro pět bodů, když za ním dokroužili Fabriek, Tebbe a Carpanese. Jaroslav Pták si připsal jediný bod v tomto závodě, avšak jen díky defektu Stephana Tressarieu, který svým vystoupením domácí publikum příliš nepotěšil.

Na řadu přišly finálové jízdy. Nejprve finále C i s našimi dvěma jezdci. V něm se nejvíce dařilo Stephanovi Tressarieu, ale to byla poměrně slabá náplast na zmařené postupové ambice. Za ním dojeli Hans Jorg Muller před Schneiderwindem, Dubernardem, Ptákem a Carpanesem.

V béčku bylo přeci jen trochu víc dusno, vždy šlo o dvě poslední postupová místa a post náhradníka do světového finále. Na start se postavila jen pětice jezdců bez zraněného Krögera. Roli favorita nejlépe splnil Enrico Janoschka a zvítězil. Druhou postupovou příčku s přehledem udržel Theo Pijper a pro náhradnický post si dojel Jorg Tebbe před dvojicí Holanďanů Fabriek, Renkema.

Šestice účastníků finále A měla již postup zaručen, přesto ani v této jízdě nebyli diváci ochuzeni o nádhernou a dramatickou podívanou. Zlatý věnec si nakonec vybojoval Robert Barth, kterému na stupních vítězů dělali společnost Paul Hurry a Joonas Kylmäkorpi. Za nimi projeli cílem Appleton, Katt a Mora.

Ještě jedna dobrá zpráva na závěr: Mathias Kröger utrpěl pouze lehký otřes mozku a po vyšetření byl propuštěn z nemocnice.

Neděle – Pfarrkirchen
V neděli bylo v bavorském Pfarrkirchenu na programu druhé semifinále mistrovství světa. V nabitém startovním poli figurovala i dvě česká jména. Se startovním číslem deset nastoupil k závodu úřadující český šampión na dlouhé dráze Pavel Ondrašík. Jeho dosavadní výkony by se daly charakterizovat jako nevyzpytatelné. Na dráze buď zazáří nebo totálně
vyhoří. Nicméně jeho šance na postup nebyly úplně nereálné. Druhým zástupcem našich barev byl s pověstnou třináctkou na zádech Antonín Šváb. Od toho se naopak z českých reprezentantů očekávalo nejvíc. Již delší dobu patří mezi světovou špičku a jeho talent a obrovský potenciál z něho v této náročné disciplíně dělají černého koně každého závodu. Vloni postoupil suverénně do finále MS, ale zranění z krátké dráhy předčasně ukončilo jeho slibně rozjetou sezónu. Letos se blýskl vítězstvím v kvalifikačním závodě ve Francii a stal se tak rázem největším českým želízkem v ohni.

První z velkých jmen ze startovní listiny se objevilo hned v úvodní rozjížďce. Trojnásobný mistr světa Brit Kelvin Tatum v ní porazil čtveřici domácích borců ve složení: Rudolph, Schützbach, Hülshorst a Patrik Diner. Patrik je synem slavného Benda Dienera, vicemistra světa, mistra Evropy i Německa, jehož jméno rovněž figurovalo ve startovním poli. Ve druhé jízdě nastoupil do bojů Pavel Ondrašík. Pro pět bodů za vítězství si dojel podle předpokladů úřadující světový šampión Gerd Riss před výborně jedoucím Danielem Bacherem. Třetí místo a tři body si na své konto připsal mladý talentovaný Holanďan Jannick de Jong. Pavel Ondrašík projel cílem jako čtvrtý. Na posledních dvou místech skončili Richard Hall z Velké Británie a nejmladší z francouzské bratrské trojice Mathieu Tressarieu. Ve třetí jízdě se na start postavil Antonín Šváb. Angličan Phillips neudržel nervy na uzdě a najel do pásky. Místo něj byl povolán jako náhradník známý Nor Marius Rokeberg. Po startu
šel do vedení Bernd Diener a na čele projel i cílem. Čtyři body za druhé místo inkasoval Šváb. Za ním dojeli Phillipe Ostyn z Francie, Ital Alessandro Milanese, Němec Eibl a náhradník Rokeberg.

Po přestávce a úpravě dráhy si diváci mohli vychutnat souboj otce a syna Dienerových, který vyzněl lépe pro zkušenějšího Bernda. Mezi něj a syna Patricka se ještě dokázal vklínit Markus Eibl. Bohužel se v této jízdě nedařilo Pavlu Ondrašíkovi, který si nepřivezl ani bod, když nedokázal najít účinnou zbraň na Hülshorsta a Halla. Pátá jízda byla ve znamení defektů. Kvůli poruše svého stroje cíl neviděli Tatum, Šváb ani Phillips. Body za první tři místa si tak mohla rozdělit domácí trojka Riss, Rudolph a Bacher. Bez velkých hvězd se obešla jízda s číslem šest. V ní si bodově hodně pomohli Jannick de Jong a Sirg Schützbach. Společnost jim dělali Mathieu Tressarieu, Alessandro Milanese, Phillipe Ostyn a Erik Eibergen.

V úvodu třetí série si rodinný duel zopakovali Dienerové, kteří byli na dráze od sebe k rozeznání pouze díky startovním číslům. Ze souboje nakonec vyšel vítězně syn Patrick. Nutno však dodat, že ho tatínek zas tak moc nepotrápil. Vítězem v této jízdě však nebyl ani jeden z nich. Tím byl Gerd Riss, teprve za ním projeli cílem oba Dienerové a Pavel Ondrašík. Zajímavá byla i jízda s číslem osm. Místo souboje Tatum – Šváb se na špici drželi Markus Eibl a Sirg Schützbach, teprve za nimi byl Tonda Šváb a mezi ním a Tatumem byl dokonce ještě Jannick de Jong. Šváb i Tatum si tak značně zkomplikovali svou situaci, nebo po
defektech v předchozí sérii nebyl pohled do jejich bodového konta příliš optimistický. V deváté jízdě upadl Christian Hülshorst a za něj nastoupil náhradník Rokeberg. O vítězství si to v ostrém souboji rozdali dva mladí dravci Rudolph a Bacher. Třetí dojel Richard Hall a z čtvrtý Milanese.

V první jízdě poslední série na sebe narazili oba čeští reprezentanti. Zatímco Šváb si druhým místem za Bacherem udržel postupové naděje, Ondrašík se musel spokojit s jedním bodem, když pro defekt vypadl de Jong. V rozjížďce s číslem jedenáct se potřetí utkali Bernd a Patrick Dienerovi. Mladý Patrick dokázal, že jablko nepadá daleko od stromu a jízdu vyhrál před Kelvinem Tatumem, svým otcem Berndem a Rokebergem. K obrovskému překvapení došlo v poslední jízdě základního rozpisu. Mladíček Eibl, kterého znají i naši diváci z Mariánských Lázní a který ještě vloni závodil v Německu s tzv. B – licencí, si vyšlápl na Risse, Schützbacha a Rudolpha a vítězstvím se posunul do finále A. Tam jej doprovodila i zmiňovaná trojice jeho krajanů. Aby byla dominance německých barev dovršena, finálovou šestku a tedy jisté postupující do bojů o světové medaile doplnili ještě Bernd Diner a Daniel Bacher.


Ve finále C si Pavel Ondrašík nedokázal poradit s trojicí Phillips, Rokeberg, Tressarieu a nebýt defektů Halla a Hülshorsta, skončil by asi poslední. B finále začalo nešastným pádem Patricka Dienera. Při pádu si zlomil stehno a musel být transportován do nemocnice, kde se podrobil operaci. Sen o historicky prvním páru otce a syna ve světovém finále na dlouhé se tak nesplnil. Chybělo k tomu opravdu málo, vždy Patrick vybojoval v průběhu závodu třináct bodů. V opakované jízdě si nejlépe vedl Kelvin Tatum a s přehledem zvítězil. Jeho cesta do finále sice nebyla zrovna přímočará, na obranu exmistra světa je však nutno dodat, že si o tři dny dříve při pouáku v Altripu poranil ruku. Nám udělal druhým místem v béčku velkou radost Tonda Šváb, který se před časem rozhodl více věnovat dlouhé dráze. Poznal, že v této disciplíně může jednou dosáhnout velkého úspěchu. Pomalu přebírá žezlo po Zdeňku Schneiderwindovi a úspěšně si buduje svoje místo mezi světovou dlouhodrážní elitou.

Finále A, které svým složením těšilo zejména početnou domácí diváckou kulisu, pro sebe překvapivě nerozhodl pětinásobný mistr světa Gerd Riss, ale o vítězství se poprali mladíci Herbert Rudolph s Danielem Bacherem. Nakonec zvítězil dravě jezdící Bacher, který na sebe upozornil již dříve při startech na divokou kartu v mistrovství světa. Druhý tedy skončil Rudolph a pro zelený věnec si dojel Riss před Dienerem, Schützbachem a Eiblem.

Finálová série mistrovství světa na dlouhé ploché dráze začíná 26.6. na pískovém ovále v Mühldorfu a pokračuje závody v Marmande, Parchimu, Morizes a New Plymouth.

Foto: Pavel Fišer, ilustrační Jiří Bayer

Slovinci se radovali na domácí Grand Prix v Kršku

Krško – 27. května
Krásné letní počasí a na plochodrážním stadionu v Kršku se sešli opět ti nejlepší z nejlepších jezdců na krátké ploché dráze v čele se zatím vedoucím v celkovém pořadí o titul mistra světa Tonym Rickardsonem.

Matej Žagar up, Antonio Lindbäck down
Divokou kartu pro tento závod obdržel domácí jezdec Matej Žagar, který domácím divákům připravil krásné chvíle. Tento jezdec se představil ve druhé jízdě společně s Lee Richardssonem, Jasonem Crumpem a Tomaszem Gollobem. Plně si vědom toho, že musí smazat několikabodové manko na vedoucího Rickardsona, jel od začátku naplno a zároveň na prvním místě Crump a v klidu si odkroužil své povinné čtyři kola a jako vítěz si dojel pro první tři body v závodě. Boj se odehrával pouze mezi Gollobem a právě domácím Žagarem. Necelé kolo se tito dva přetahovali o druhou příčku, nakonec však Žagar hnán domácími fandy zabojoval a Golloba odsunul na konečné třetí místo. Žagar však bojoval dál a dokonce se dotáhl na dosud vedoucího Crumpa, ten si však jak již bylo řečeno svůj post uhájil. Tři body patřily Crumpovi, dva Žagarovi, jeden Gollobovi a bez bodu projel cílem Richardsson.

Jízda s číslem čtyři patřila k těm více bojovným a dramatickým zároveň. Z červeným povlakem na hlavě se představil Nicki Pedersen, s modrým povlakem do této jízdy nastoupil Antonio Linbäck, s bílým Andreas Jonsson a se žlutým Ryan Sullivan. Po startu se do čela dostal Pedersen a s ním se o první příčku pral Lindback. Byl však příliš dravý a jeho ještě mladické nezkušenosti využil Sullivan. Antonio se však nezalekl a ve druhé zatáčce opět zariskoval a kolem prken znovu poslal Sullivana na třetí příčku. Linbäck pak uháněl co mu motor stačil a v posledním kole těsně před cílem se pokoušel předjet i zatím prvního Pedersena. Svůj motocykl však v zatáčce před cílem hodně naklonil a moc nechybělo a skončil v kotrmelcích. Toho pohotově využil Sullivan a dojel si pro druhé místo. Linbäck byl třetí a čtyřku uzavíral Jonsson.

V celé Grand Prix exceloval právě Žagar, na kterého asi velmi nerad vzpomíná náš Antonín Šváb a hlavně Maďar Róbert Nagy, kterému mladý Slovinec přivodil velice těžký pád na dráze ve Mšeně. Na domácí velké ceně však jezdil ohleduplně k ostatním a velice zkušeně. Tento jezdec vyhrál i jízdu s číslem devět a nechal za sebou Anderssena, Adamse i Jonssona. V této jízdě už měl na svém kontě Žagar sedm bodů.


První pád mohli diváci vidět v jízdě číslo jedenáct. Na startu od vnitřní dráhy stáli na roštu připraveni Gollob, Chrzanowski, Nicholls a Linbäck. Právě posledně jmenovaný „černoušek“ po startu v první zatáčce příliš naklopil svůj stroj na vedle jezdícího Nichollse, na kterého se chtěl položit, ten mu však ujel a Linbäck šel do prken pod nafukovací vaky, které právě na této dráze kdysi tolik ublížily našemu Lukáši Drymlovi. Jen těžce se ze země zvedal a ke svému údivu byl z jízdy vyloučen. Nepomohl ani rychlý telefon hlavnímu rozhodčímu.
V opakované jízdě, která se jela pouze ve třech, vyhrál Nicholls, před Gollobem a jeden bod patřil druhému z Poláků Chrzanowskému.

Tak jak byl ze všech stran chválen v minulých Grand Prix Lindbäck, tentokrát se mu vůbec nedařilo a skončil v poli poražených. Největší boje o přední příčky opět svedli Crump s Rickardsonem a Nicki Pedersenem. Tentokrát se za svůj výkon nemusel stydět ani Gollob. Velikým bojovníkem byl i Nicholls. Matej Žagar opět zvýšil své bodové konto a čekalo ho semifinále.

Tony Rickardsson letí
První semifinále bylo doslova pastvou pro oči. Jednoznačně nejkrásnější jízda v celém závodě. První dráhu si vylosoval Pedersen, druhou dráhu si vybral Sullivan, pro kterého to bylo v letošním roce první semifinále, třetí dráhu si vzal za svou Adams a žlutou tu nejméně výhodnou Žagar.


Po startu se do čela dostal Adams spolu s ním téměř tělo na tělo Pedersen a Žagar. Adams se však na chvíli dostal do čela, ale Žagar ho předjel. Adams se však nechtěl vzdát a zezadu narazil do zadního kola Žagara. Toho využil Pedersen a odsunul Adamse až na třetí místo. Ovace nebraly konce. Žagar za sebou nechal celou plochodrážní elitu a semifinále vyhrál. Do finále s ním putoval ještě Pedersen.

Červená dráha druhého semifinále Rickardson, modrá Crump, bílá Gollob, žlutá Andersen. Po startu se do čela dostal Crump a hned za ním se usadil Rickardson. Oba dva své posty pouze hlídali a bez problémů se dostali do finále. V tomto semifinále se jelo v klidu a od začátku bylo jasné jak celá jízda skončí. Pomyslná vrata do finále se uzavřela třetímu Andersenovi a čtvrtému Gollobovi.

Finále. Jezdci jsou připraveni u pásky, ta vyletí nahoru Rickardson jde dopředu a získává okamžitě veliký náskok. Za ním vyráží Žagar, který šikovně zavře Crumpa u vnitřní dráhy a donutí ho zpomalit. Tímto manévrem odsune Crumpa až na bramborovou medaili. Třetí jezdí Pedersen, ten však zabojuje a domácího jezdce odsouvá za svá záda. Rickardson vyhrává svou další velkou cenu, ale pro domácí fandy je vítězem Žagar, který získává třetí místo. Pedersen se na stupních vítězů postaví na stupínek s číslicí dvě. Rickardson svým dalším prvním místem soupeřům v celkovém pořadí značně uniká.

Další díl GP je za námi, škoda jen, že diváci, kteří mají možnost sledovat tento seriál na kabelové stanici Galaxie sport, musí občas trpět tím, že od moderátorů dostávají špatné informace, co se týče identifikace jezdců. A tak ti, kteří si tento závod pustí náhodně, se jen těžko mohou orientovat, kdo je vlastně kdo. Doufejme, že se těchto chyb v budoucnu bude objevovat co nejméně. I tak však děkujeme, že máme možnost tuto plochodrážní show vůbec v televizi sledovat navíc v přímém přenose.



Foto: Pavel Fišer