Svitavy – 1. listopadu
Na sluníčko sedl listopadový splín. Místo aby rozkopalo své mlhavé peřiny a vydalo se užívat si soboty, choulilo se v nich s jasným plánem nevystrčit hlavu ven. Ideální kulisy pro Dušičky. Pro plochou dráhu o poznání méně. Navíc když se kolibříci měli prvně objevit na nové malé dráze, kterou ve Svitavách nedávno dokončili.
Roman Štola si na konec sezóny přivodil frakturu nohy | foto Antonín Škach
Ta informace se rychle šířila svitavským depem. Malá dráha je nesjízdná. Milan Moravec na ní vyjel oranžovou kropičkou, aby její povrch utáhl. Bylo jisté, že na oválku, jemuž přesně metr okolo vnitřní čáry naměřili rovných sto osmnáct metrů, závodit nebude.
Zdeněk Schneiderwind lajnovačkou vykroužil čáru, kudy vede ideální stopa. Hejno kolibříků mělo jezdit podle ní. Leč záměr dostal trhlinu. Jako první no nový ovál vyrazil Roman Štola. Jenže na konci svého prvního okruhu upadl. Incident bohužel odskákal frakturou pravé nohy.
Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlou rekonvalescenci.
Kolibříci se chystají prvně na nový ovál | foto Karel Herman
Slaný – 2. listopadu
Postavu má stále na stopětadvacítku. Ale už mu bylo šestnáct. A velcí kluci patří na velký motocykl. Plochodrážníci na pětistovku. Proto začal trénovat. Jenže přišlo úterý jednadvacátého. Na Markétě se kopřivnický tým stal prvoligovým přeborníkem. O nějakých sto kilometrů severněji v Chabařovicích se trénoval. A on si při pádu zlomil levé zápěstí.
Pomoc v hodině dvanácté
Matěj Tůma se na konci sezóny zranil | foto Karel Herman
„Bolí mě ruka, ale dá se to,“ říká Matěj Tůma. „Je to oteklý, nemůžu nic dělat, musím bejt v klidu, aby se zlomenina zahojila. A moh‘ jsem cvičit. Ale je to nuda. Na operaci zatím nemusím, když si s tím nehnu, nebudu muset. A já na operaci jít nechci. Doktor říkal, že se mi povedlo si ruku dobře zlomit.“
Pojďme zahnat nudu závodníka, který k prvnímu květnu přestoupil ze Slaného do Prahy. „Zezačátku sezóny jsme oddělali dva motory,“ chytá niť vyprávění. „Nemáme tolik financí a já přišel o několik závodů, než jsme dali techniku dohromady. Přišli za mnou z Markéty, že nám pomůžou, dají motorku a motor.“
Pražané vytrhli v dané chvíli trn z paty Matěje Tůmy, ale i jeho táty Martina. „Řekli jsme si, že to je jediný možnost, jak jet dál,“ souhlasí. „I pak na pětistovky. Přestup nebyl nic osobního, ve Slaným je velká parta, ale bohužel nebyla jiná možnost.“
Do půllitrů
Matěj Tůma ve vestě pražské Markéty rychle vletěl do obou domácích šampionátů stopětadvacítek. Jeho duely s Jakubem Hejkalem se staly pověstnými. A daly jasně najevo, že rovněž kolibříci závodní doopravdy. Tituly ale bral slánský závodník a na hrdinu naše vyprávění zbyly stříbrné medaile.
Souboje Matěje Tůmy (bílá) a Jakuba Hejkala (modrá) patřily k tomu nejlepšímu, co letošní sezóna přinesla a to nejen ve stopětadvacítkách | foto Pavel Fišer
„Na krátký to bylo tím, že jsem první závod nejel,“ vysvětluje Matěj Tůma. „Ale to k tomu patří. Na klasice jsem si to pokazil v Liberci. Jel jsem na dvouventilu a dělal chyby. Nedostal jsem se do finále a to mě stálo titul. Doufejme, že přijde v pětistovkách, uvidím…“
Jeho následující sezóna bude jen a jen o nich. „Dvěstěpadesátky úplně přeskočím,“ plánuje. „Už mi bylo šestnáct, proto příští rok jedu jen pětistovky. Možná i erka, když bude příležitost a moh‘ bych jet dobrý závody.“
Rána a ponaučení
První zkušenosti se stroji 500 a 500R již má. „Začal jsem někdy, jak byla malá Markéta v srpnu,“ vrací se Matěj Tůma na konec letních prázdnin. „První trénink na Markétě na erku, pak jsme na něm chodili trénovat i dál. Bubba a Martin Kurz taťkovi poradili, ať tu vložku vyndá a zkusím to. Od té doby trénuju na klasickým půllitru.“
Může tedy obě pětistovky porovnat. „Rozdíl tam určitě je,“ uvažuje. „Je znát rychlost a samozřejmě i výkon taky. Řek‘ bych je to znát na startech. Erko je na nich takový hodnější.“
Matěj Tůma se proháněl nejen v Praze, ale také ve Slaném a na konci sezóny vyrazil rovněž do Chabařovic. „Natáhla mě kolej a napálil jsem do mantinelu,“ povzdechne si Matěj Tůma, který se už nemůže dočkat konce rekonvalescence. „Měl jsem hodně rychlý převody, co nám poradili. Fakt to bylo hodně rychlý. No, ale stane se, no. Aspoň mám nový zkušenosti.“
Matěje Tůmu už za řidítky stopětadvacítky neuvidíme | foto Karel Herman
Svitavy – 1. listopadu
Má se prase na grilu otáčet v alobalu nebo bez? Otázka Hrabalovského stylu dnes ve Svitavách nebyla podstatná. Vepř byl výtečný i tak. Ale místní Automotoklub se prezentoval oblřímí prací posledních měsíců. Ostrý křest přivábil neskutečný počet kolibříků. Bohužel dráha nebyla sjízdná a plánovaný program po úvodním pádu Romana Štoly vzal za své. Pražan v mariánskolázeňské vestě bohužel odjížděl se zlomenou nohou. Odpolední velký ovál patřil Srandamači, jenž se sem přesunul z Kostěnic. David Hofman ve finále porazil Jana Hlačinu, který ovšem v celkovém součku nakumuloval více bodů. Závod flat tracku se nesl zejména ve znamení duelu profesora a žáka. V základní části vyzněl nerozhodně, avšak ve finálové jízdě se Adam Nejezchleba na úkor Pavla Pučka přece jen prosadil.
Kolibříci se bohužel malé dráhy nedočkali | foto Karel Herman
Když to nejde, tak to nejde
K rozlučce patří i dobré jídlo | foto Karel Herman
Sluníčko se schovávalo pod peřinami šedivé mlhy. Ale ve svitavském depu panoval čilý ruch. Program na nové malé dráze začínal již od devíti hodin. Připraven byl pardubický potěr. Dominik Suchánek a Matyáš Liška. Vedle nich Roman Štola a Roman Kníže.
David Hrbek s malou Micro Shupou. Jaroslav Novotný, nová akvizice pražské Markéty, jehož kolegu Matyáše Holece bohužel sklátila nemoc, čekal na Zdeňka Schneiderwinda. Pak se přivalila kopřivnická záplava. A nakonec Jakub Hejkal.
Milan Moravec při vzácné chvilce svého klidu:
„Takhle jsem si to představoval. Akorát jsem nečekal, že těch kluků bude tolik.“
David Hrbek vodí svou MicroShupu | foto Karel Herman
Všichni se setkali u malé dráhy, aby byli rozděleni do dvou skupin dle výkonnosti. Jenže malý ovál nebyl příliš sjízdný. Houpal se a Milan Moravec se jej pokusil utáhnout kropící sedmsetšestkou. Josef Franc se chopil své role hlavního organizátora tréninku. Zdeněk Schneiderwind mezitím namaloval lajnovačkou ideální stopu, kudy kolečko jezdit.
Roman Štola komentuje svůj pád:
„Chtěl jsem zkusit, jestli to půjde do smyku. V první zatáčce nešlo, zkusil jsem druhou zatáčku, kouslo se to. Mám zlomenou pravou nohu, sere mi to, chtěl jsem trénovat na pětikilu.“
Jaroslav Novotný podniká první krůčky ve své plochodrážní kariéře | foto Karel Herman
Padla desátá a šlo se na věc. Jako první Roman Štola. Motocykl mu nešel do smyku, v první zatáčce vyjel z trati ven. Ve druhém výjezdu dopadl ale hůř. V kotrmelci se převrátil až na velkou dráhu. Bohužel si při incidentu zlomil nohu.
Zdeněk Schneiderwind rozebíral plénu kolibříků, co se stalo. Verdikt byl ale jasný. Trénovat se nedá, ale kdo chce, ať si zkusí malý nebo velký ovál. Ale s chladnou hlavou a zdravým rozumem. Jako první kroužil svá kolečka David Hrbek. A další nezůstali pozadu.
Finálové verdikty
Do závodnického se převlékli také mechanici Luboš Vrtáček, Ondřej Kucharík a Marek Kníže | foto Antonín Škach
Čas běžel. Kolibříci mizeli ve svých boxech a pozornost se soustředila na velké hochy. V depu se pohybovala spousta plochodrážníků. Ale ne každý se převlékal do kombinézy. Naproti tomu v závodnickém se objevili i mechanici Luboš Vrtáček a Ondřej Kucharík. Po letech i otec Šimona Knížete, Marek, svého času jezdící za Markétu. A mimo jiné i Nikolas Petrák, syn pardubického matadora.
Ondřej Kucharík na téma plochodrážních dovedností mechaniků:
„Máme natrénovaný. Umejt, rozebírat a skládat motorky.“
Jeden z duelů Adama Nejezchleby (93) a Pavola Pučka (175) | foto Karel Herman
Svezení se dočkali, ale startovní listina plochodrážní rozlučky se nerodila snadno. Nakonec čítala čtyři jména. Jan Hlačina a David Hofman. Také Josef Dvořák, jenž se nechal ochotně školit na trenažéru od Josefa France. A Vojtěch Stachník, kopřivnický závodník, který si s sebou do Svitav vzal také dvěstěpadesátku.
Její zapalování ovšem zlobilo. Proto se na ovále objevil jen dvakrát, z toho jednou na stopětadvacítce. Program se skládal z dvanácti rozjížděk, přičemž k pásce dorazila vždy jen dvojice závodníků. Rozhodovalo se proto především v duelech obou juniorů pardubické Zlaté přilby.
Závodní debut Vojtěcha Stachníka | foto Karel Herman
Narazili na sebe už v rozjížďce s číslem jedna. Jan Hlačina letěl dopředu hned po startu. Stejně tak i v sedmé jízdy, kdy na roštu stáli v obráceném pořadí. O výsledku bylo rozhodnuto. Protože se finálové body přičítaly k těm ze základní části, nebylo co řešit. David Hofman ve finále kraloval, nicméně jeden bod mu chyběl.
Závod flat tracku byl přece jen šálek silnějšího čaje a chyběla mu jen větší pozornost sluníčka. Na úvod kraloval Pavol Pučko. Ve dvou prvních jízdách na něho Adam Nejezchleba dotíral vytrvale, ale naprosto marně.
Marek Kníže má oči jen pro ovál, Jan Macek vůbec ne | foto Karel Herman
Z první řady třetí jízdy vystřelil dopředu Tomáš Kaňovský se svou elegantní modrobílou Yamahou. Vedl do druhé zatáčky, než jej předčil Pavol Pučko. Na začátku druhého kola také Adam Nejezchleba, který v závěrečném oblouku strhnul triumf na svou stranu.
V rozjížďce s číslem čtyři se Adam Nejezchleba trefil do startu. Pavla Pučka zavřel ve výjezdu, aby po čtyřech startech měli oba po šestadvaceti bodech. Rozhodnout se ale mělo ve finále. Na rozdíl do ploché dráhy, o celkovém výsledku rozhodovalo pořadí na metě.
Damián Kolář ujíždí před Tomášem Kaňovským | foto Karel Herman
Pavol Pučko si stoupnul doprostřed první řady. Vystřelil dopředu a odrazil Adama Nejezchleba. Ve třetím okruhu se divišovský plochodrážník spodní stranou ujal vedení. Pavol Pučko kontroval, oba minuli Michala Rösslera o kolo.
První oblouku čtvrtého kola a Adam Nejezchleba se vrátil do čela. Tentokrát už jednou provždy. Bez problémů minuli o kolo Petra Koláře. Jeho syn Damian, který celé závody sváděl krásné duely s Jiřím Mikšovským a Tomášem Kaňovským, dorazil se svou stopětadvacítkou k šachovnicové vlajce jako třetí.
Hlasy z depa
David Hofman se ve finálové jízdě dostává před Jana Hlačinu | foto Karel Herman
„Co by se stalo?“ reagoval Jan Hlačina na otázku po své jediné dnešní prohře. „Neodstartoval jsem z lajny. Chtěl jsem si vzít venek, ale nevzal. Pak jsem se nikam nehnal. Nemělo to cenu, odjel jsem ve zdraví, věděl jsem, že jsem vyhrál, protože se body sčítaly.“
Josef Dvořák si mítink užil | foto Karel Herman
„Zezačátku jsme nechytli nastavení,“ přemítal David Hofman. „Dráha byla v zatáčce rozbitá, takový jsou ale závody. Ve finále se mi poved‘ start. A ve výjezdu jsem si vedení udržel.“
„Užil jsem si to parádně, ale jsem vyčerpanej,“ nechal se slyšet Josef Dvořák. „Jsem zpocenej jako vrata od chlíva. Tak příští sezónu.“
Pavol Pučko také vozil děti | foto Karel Herman
„Bylo to dobrý,“ vracel se Adam Nejezchleba k finálové rozjížďce flat tracku. „Startoval jsem z vnitřku. Pavol mě rychlejší start, ale dlouho nejezdil, tak jsem mu to dal. Měl by víc cvičit, ale na ten svůj věk jel skvěle (smích). S plochodrážní sezónou jsem skončil, chtěl jsem si to dnes užít na flat tracku. Je to pro mě doplňkovej sport pro zábavu, když si dám pauzu od plochý dráhy.“
„Adam by se měl stydět, jak jsem ho vodil,“ přisadil si Pavol Pučko. „A dvakrát jsem ho porazil. Musel jsem kvůli němu zahodit i slídu. Je to ale závěrečná a já si to užil, když osm let nejezdíš, je to znát. Ve finále si říkám, tady mě měl předjet a nepředjel.“
Jiří Mikšovský, dnes nejlepší z kategorie Classics | foto Karel Herman
Účastníci prvního tréninku na malé dráze:
David Hrbek, Pardubice
Jakub Hejkal, Slaný
Matyáš Liška, Pardubice
Dominik Suchánek, Pardubice
Šimon Kníže, Chabařovice
Roman Štola, Mariánské Lázně
Filip Hložánek, Kopřivnice
Vojtěch Jusuf, Kopřivnice
Vojtěch Stachník, Kopřivnice
Jakub Finger, Kopřivnice
Vilém Kostelník, Kopřivnice
Velen Kocián, Kopřivnice
Radek Leiter, Kopřivnice
Jaroslav Novotný, Praha
Matyáš Holec, Praha – nedorazil kvůli nemoci
David Hofman, Jan Hlačina a Josef Dvořák na stupních vítězů | foto Karel Herman
Srandamač – Speedway:
FIN
TOT
1. Jan Hlačina, Pardubice
2 2 2 2 2 2
1
13
2. David Hofman, Pardubice
1 2 2 1 2 2
2
12
3. Josef Dvořák, Svitavy
1 1 1 2 1
6
4. Vojtěch Stachník, Kopřivnice (125, 250)
2 – 1 – – –
Pavol Pučko, Adam Nejezchleba a Damian Kolář na pódiu flat tracku | foto Karel Herman
Srandamač – Flat Track:
TOT
FIN
1. Adam Nejezchleba
Husqvarna 450 – FT1
6 7 6 7
26
1.
2. Pavol Pučko
KTM 450 – FT1
7 6 7 6
26
2.
3. Damian Kolář
Suzuki 125 – FT Young
5 5 3 5
18
3.
4. Jiří Mikšovský
Suzuki SLOV 650 – FT Classics
3 4 4 4
15
4.
5. Tomáš Kaňovský
Yamaha SR 500 – FT Classics
4 2 5 3
14
5.
6. Radovan Bednář
Suzuki – FT1
2 3 2 2
9
6.
7. Petr Kolář
Suzuki 450 – motard
1 1 1 1
4
7. (l)
8. Michal Rössler
Honda – FT Classics
l l 0 l
0
8. (l)
Medaile si odnesli i hlavní pořadatelé – zleva Josef Franc, Milan Moravec a Richard Berger | foto Karel Herman