Filip Hájek se v sobotu vrátí do Liberce jako závodník

Liberec – 23. července
Už to bylo sedm let. Pamatuje si to každý plochodrážní fanda. I sám stříbřitý Ještěd to může dosvědčit. O přímé postupové místo do finálové série juniorského mistrovství světa přišel až v dodatkové jízdě proti Nicku Škorjovi. Přesto si svým výkonem v liberecké kvalifikaci řekl o divokou kartu. Dostal ji, byť se zranil hned na úvod v Daugavpilsu. Kdo ví, zda tento příběh probleskne v sobotu hlavou Filipa Hájka. Každopádně současný startmaršál z pražské Markéty se tu objeví v ostré akci. Jako jediný Čech pojede v polském seriálu Budex International Amateur Speedway Cup 2025. A právě v osudovém Liberci. V sobotu. Po obědě.

 

Filip Hájek šel v Liberci před sedmi lety svému štěstí naproti | foto Karel Herman

Jádro pudla je ve výkladu slova amatér. Polští promotéři jej neberou dle finančního profitu. Ale dle ranku závodů, jichž se konkrétní závodník v daném roce účastní. Zkrátka a dobře, má-li licenci a jede mistrovství republiky či zasáhne do reprezentace, je prostě profík. Basta fidli.

Český hobík je naproti tomu nadšený sportovec. A protože plochodrážní pravidla jsou přísnější, pro obyčejný trénink i třeba pohár stopětadvacítek vyžadují závodní licenci. Liteře řádů je učiněno zadost. A takový plochodrážník nezávodí jen na poli v Kostěnicích, kde to na divoko lze, ale tu a tam zasáhne do oficiálního šampionátu.

Souboje kolo na kolo a porce zábavy, to je polská amatérská série | foto Karel Herman

Proč by nepomohl, když je to třeba? Avšak v Polsku je nemožné, že by národnímu šampionátu pomáhali Bolek a Lolek. Nebo čtyři z tanku. Bez psa. V tom případě by byli profíci. Tím je účast českých hobíků v sobotním libereckém klání v zásadě znemožněna.

Borci z Úhřetické Lhoty mají z mantinelů přece jen respekt. Martin Švestka nezávodí. Jan Buňka absolvoval přebory, loni jel finále. Patrik Linhart dokonce OPEN v Mariánských Lázních. Milan Moravec jakbysmet, navíc jej o víkendu čeká evropská kvalifikace na trávě. Učinění profesionálové, byť si při svých vystoupeních vydělali akorát na sváču! Možná.

Pravidla jsou pravidla. A při vší úctě, před Budexem je třeba smeknout. Pořádně hluboko. Řada ze startujících by se rozhodně v našich soutěžích neztratila nejen úrovní svého vybavení, ale především výkony. O míře zábavy ani nemluvě.

Sobotní Liberec nabídne spoustu emocí | foto Karel Herman

Bojuje se fair play, žádné tragédie. Ve čtyřech skupinách dle výkonnosti. Závodí se ve čtyřech, ale na dvě kola. Žádná křeč. Vedle Poláků by do Liberce měli zamířit borci z Německa, Holandska, Dánska, Maďarska, Slovinska, Bulharska a Slovenska.

A také Filip Hájek, jenž ve Starých Pavlovicích před sedmi lety odjel jeden z nejlepších závodů své kariéry. A poté v Divišově i se zlomenou klíční kostí vyhrál domácí juniorský titul. Před Janem Kvěchem. Ano. Byť on tehdy do české velké ceny zasáhnul jako otevírač vrat do depa. Časy se mění. Nyní jej Filip Hájek rovná u pásky.

A pak show. Hudba. Klobásky, pivo a volná zábava, seč budou síly stačit. Začíná se v sobotu zkouškou dráhy ve dvanáct hodin, naostro se bude závodit o šedesát minut později. Doopravdy naostro. Maratón rozjížděk rychlých sprintů. Kdo říkal, že ty pravé plochodrážní bitky se odehrávají jen na oficiální úrovni pod dohledem licencovaných funkcionářů?!

Filip Hájek v roli startmaršála pražské velké ceny vedle Jana Kvěcha, jehož před sedmi lety porazil i se zlomenou klíční kostí v boji o domácí juniorský titul | foto Karel Herman

 

Every cloud has a silver lining, poznal Daniel Klíma

Divišov – 19. července
Na nástupu by nestál. Ve vzduchu byl cítit ozón a bouřka, která naštěstí druhé kolo první ligy v sobotu v Divišově svou návštěvou nepoctila. Na stupních vítězů by dozajista nechyběl, pakliže by mu natřískaný program dovolil. A dost možná by Divišov nebyl doma až třetí. Daniel Klíma se na stadiónu objevil až v průběhu druhé série. O berlích a s plány na srpnový comeback.

 

Když je možnost, bere se

Při dubnovém přeboru byl trošičku nafrněný. I když skončil na pódiu. Ale to bylo naposledy, kdybyste jej zastihli po závodech v zasmušilé náladě. Zdravotní problémy překonal, s tátou Romanem makal na motocyklech. Sezóna jako víno. Na co sáhl, vyšlo. I britský Championship.

Dřina Daniela Klímy a jeho táty Romana přináší ovoce | foto Pavel Fišer

„Chtěl jsem do Anglie, tak mě tam vzali,“ směje se otázce, jak se dostal na druhý břeh La Manche, přičemž se záhy vymaní z výrazové zkratky. „Pavel Ondrašík má v Plymouthu známé. Pomáhal mi i Honza Kvěch. Závodí s Nicolaiem Klindtem, říkal jim o mně.“

Ruka byla záhy v rukávě. „Ozvali se a plácli jsme si,“ přibližuje. „Plácli jsme si. Pro mě to jsou zkušenosti. Neměl jsem velký nároky. Byla možnost, sáhnul jsem po ní.“

 

Na anglických oválech jako doma

Dlouhá dráha šla stranou. V Plzni vrátil Slanému jeho titul mistra českých dvojic. Nazítří na Markétě potrápil soupeře v první lize. Sbalil depa, dal si lehčí relaxační víkend. A tradá do země krále Karla třetího Britského.

Daniel Klíma udělal v Anglii dojem | foto laskavostí Daniela Klímy

„Sedlo mi to tam,“ konstatuje Daniel Klíma. „Všichni mně strašili, že anglický dráhy jsou na prd. Oproti Čechám to není rozdíl. Sedí mi to tam víc než v Polsku.“

Debut českého borce udělal na Angličany velký dojem. Při debutu na domácím ovále šest bodů. Další týden při výjezdu na odvetu do Scunthorpe sedm. A první triumf v jízdě. Soupeři Plymouth v obou případech předčili jen velmi těsně.

„Povedlo se mi vyhrát,“ souhlasí plochodrážník pražské Markéty. „Trefili jsme nastavení, ale kluci ze Scunthorpe to maj najetý. Vědí set up a není snadné se přes ně dostat.“

 

Německá sobota k zapomenutí

Po závodech ve Scunthorpe rychlý přesun do Ludwigslustu. V sestavě Zdeňka Schneiderwinda byl jedním ze žhavých želízek v ohni českého postupu do finále evropských čtyřiadvacítek. Soupeři jej vnímali podobně. Když se opozdil u přejímky, prudili jako horlivý úředník na finančáku ve zkušební době.

Na závodní comeback Daniela Klímy čeká také Tomáš Topinka | foto Pavel Fišer

„Závod za všechny prachy,“ povzdechne si Daniel Klíma. „Člověk nespí, pospíchá z Anglie a oni mu hází klacky pod nohy. Vypláz‘ jsem prachy. Zlomil jsem si nohu a jeli jsme domů.“

Každý tmavý mrak má stříbrné lemování, hodilo by se vzhledem k okolnostem parafrázovat anglické rčení. „Kost v kotníku je zlomená, ale zůstala na svém místě,“ svěřuje se s chirurgickým nálezem. „Není třeba do toho zasahovat. Bylo mi řečeno, že to bude trvat měsíc, uvidím.“

Daniel Klíma v akci s vestou Plymouthu (žlutá) | foto laskavostí Daniel Klímy

Češi a Slováci v akci 556

Hitem našeho uplynulého plochodrážního týdne se bezesporu stal evropský bronz z finále dvojic, který z lotyšského Daugavpilsu dovezla trojice Václav Milík, Jan Kvěch a Adam Bubba Bednář. Divišov viděl dramatickou první ligu a klasické stopětadvacítky. Obraťme se ale nyní k zahraničním oválům jako ostatně každé pondělí.

 

Pondělím také začneme. Tím minulým. Večerní Premierhsip. King’s Lynn vs. Ipswich. 46:44. A Jan Kvěch exceloval osmnácti body s jedním bonusem (3 3 1 2 3 3 3).

Pokračujeme úterkem. Dvanácté kolo polské extraligy U24.  Gorzow doma podlehl Grudziadzi 43:46. Adam Bubba Bednář byl nejlepším mužem odpoledne. Šestnáct bodů a bonus (3 3 3 3 2 2).

A je tu čtvrtek. King’s Lynn dorazil k odvetě do Ipswiche. Soupeři se rozešli smírně. 45:45. Jan Kvěch šest bodů a dva bonusy (0 1 2 2 1).

Pokračujeme pátkem. Dvanáctým kolem polské extraligy. Toruň vs. Rybnik. 59:31. 117:63 z obou duelů. Jan Kvěch devět bodů a bonus (3 1 2 3 0). Gorzow vs. Czestochowa 54:36. Dohromady 90:90 a bonus si do tabulky nepřipsal nikdo. Martin Vaculík deset bodů (3 1 1 2 3).

A nakonec neděle. Dvanácté kolo druhé polské extraligy. Tarnow vs. Lodž. Václav Milík čtyři body a bonus (3 0 1 0).

Adam Bubba Bednář v úterý exceloval , ale jeho Gorzow přesto nevyhrál | foto Mayk Sander

Letní ledařský test skončil záhy

Divišov – 19. července
Ani náhodou nebyl včera v Divišově poprvé. Dozajista ani naposledy. Nepřijel však jen na kus řeči se starými a dobrými známými. A kochat se prvoligovým dramatem. Antonín Klatovský s sebou přivezl svůj dvouventilový motor, aby při testu pozabíjel co nejvíce much, které jej v letošní ledařské kampani trápily.

Před testem: zleva Antonín Klatovský, Adam Nejezchleba, Petr Hurych a Štěpán Ševčík | foto Karel Herman
Ledařský dvouventil se testoval po první lize | foto Karel Herman

„Potřebujeme, aby motor držel dýl,“ vysvětlil Antonín Klatovský. „Po závodech jej vyzkouší Adam Nejezchleba. Léčíme dětské nemoce. Zprovoznil jsem brzdu, budu motor ladit. Uvidíme, co bude dál. Dokud se nevrátí Rusové, bude to jednodušší.“

Reglementy pro ledovou dráhu zakazují čtyřventilový rozvod. „Karter je pořád jawskej,“ popisuje světový exmistr své dílo. „Klika, hlava a píst jsou nový ode mě. Adam to má na ležáku. Potom sundáme hlavu. Uvidí se, co to udělá, připraví se nová, kterou zase otestujeme.“

Gordický uzel zamotaného závodu rozetnula až finálová jízda. Divišov skončil třetí při stejném skóre jako vítězná Kopřivnice. Adam Nejezchleba přišel od pódia a hned jej vytlačili na ovál v sedle motocyklu, který poháněl motor KLABO.

Adam Nejezchleba v průběhu testu | foto Karel Herman

Test netrval dlouho. „Jel jsem už na suchým,“ líčil Adam Nejezchleba. „Uklouzlo to. Motor je super, na speedway nemá tolik výkonu jako čtyřventil.“

Není přitom nikterak vyloučeno, že s ním nastoupí v prostředí, pro něž jej Antonín Klatovský vyprodukoval. „Ledy bych chtěl určitě zkusit,“ rozzářil se divišovský plochodrážník. „Kdyby byla motorka a šance…“

Pád Adama Nejezchleby se naštěstí obešel bez následků | foto Karel Herman

Dnes nám cinkal bronz

Daugavpils – 19. července
Na úvod Dánové. 2:4. Pak Poláci. Zase 2:4. Pak na ovál místo Václav Milíka vyjel Adam Bubba Bednář. Neprohrál ani jednu ze svých pěti rozjížděk. A v kombinaci s Janem Kvěchem pojistil českému týmu bronz za Lotyši a vítěznými Dány.

Václav Milík, Jan Kvěch a Adam Bubba Bednář se vrátili s bronzem | foto Zdeněk Schneiderwind
Jan Kvěch, Adam Bubba Bednář, Václav Milík a Zdeněk Schneiderwind na pódiu | foto laskavostí Zdeňka Schneiderwinda

„Je to pecka, kluci tu medaili vybojovali,“ raduje se Zdeněk Schneiderwind. „Já jsem za ni hrozně rád. Porazili jsme Angličany, to mají ze ten minulý týden v Ludwigslustu. Ten mě bude dlouho mrzet, protože medaile ve finále v Maconu by byla hodně blízko. Ale takovej je život.“

Po evropském finále dvojic v Daugavpilsu musí být úžasný, ne? „Bubba zajel výborný závod,“ hodnotí český kouč. „Honza potvrzuje svoje vysoký kvality. A Vašek, i když nebodoval, hodně bojoval. Po startu se to vždycky semlelo tak, že byl čtvrtej. Ale všichni si tu medaili přáli a nakonec ji i urvali.“

Momentka z českých boxů | foto Zdeněk Schneiderwind

Kromě soupeřů z oválů se do řad soupeřů českého týmu šikoval i svatý Petr. „Stejně jako v případě Ludwigslustu se mluvilo, že v případě deště se závod ukončí po šestnáctý jízdě,“ říká Zdeněk Schneiderwind. „To by pro nás bylo hodně špatný, protože jsme měli na úvod silné soupeře a 5:1 jsme vítězili až v závěru. Nakonec chcalo hodně, ale až po poslední jízdě.“

A tak je Česká republika druhým vicemistrem Evropy. „Všem patří velký dík,“ uznává náš manažer. „Doufám, že i mladíci jako Karel Průša, Petr Marek, Adam Nejezchleba, ale dnes i Jakub Hejkal a Matěj Tůma si uvědomí, že velké výsledky mohou přijít. Ale musí tomu podřídit hodně a hodně. A jít štěstí naproti…“

Pršet naštěstí začalo až po závodech | foto Zdeněk Schneiderwind

 

1. Dánsko 31
Leon Madsen 3 1 3 2 3 3 3 18(1)
Andreas Lyager 2 3 2 3 F 1 2 13(3)
2. Lotyšsko 30
Andrzej Lebeděvs 2 3 2 3 2 3 3 18(1)
Jevgenij Kostigovs 3 2 0 – – – – 5
Danil Kolodinskis 2 1 2 2 7(3)
3. Česká republika 26
Václav Milík 0 0 – – – – – 0
Jan Kvěch 2 2 1 0 2 2 2 11(2)
Adam Bubba Bednář 3 3 3 3 3 15
4. Polsko 21
Grzegorz Zengota 3 2 1 3 3 1 1 14(2)
Tobiasz Musielak 1 3 2 1 0 0 0 7
Kacper Mania DNR
5. Velká Británie 21
Tom Brennan 2 2 3 1 1 2 1 12(3)
Adam Ellis 1 3 1 2 2 0 0 9(1)
Leon Flint DNR
6. Slovinsko 14
Anže Grmek 0 1 1 2 1 X 2 7
Matic Ivačič 3 0 0 0 3 E 1 7(1)
Denis Štojs DNR
7. Francie 12
David Bellego 1 1 3 1 1 2 3 12
Mathias Tresarrieu 0 – 0 0 – 0 – 0
Tino Bouin 0 0 0 0
8. Finsko 12
Jesse Mustonen 1 1 2 1 0 3 1 9
Antti Vuolas 0 0 0 0 0 2 1 3

 

Jan Macek vyřešil prvoligový pat finálových šachmatem

Divišov – 19. července
Sestava Autoklubu U24. Tři závodníci. Na ně jeden mechanik. Rudolf Belan. A jeden kouč. Tomáš Topinka. A právě on si před finálovou rozjížďkou druhého kola první ligy uvědomil, že tři týmy mohou skončit na stejném bodovém zisku. A vskutku mítink byl vyrovnaný až k nevíře a o pořadí na stupních vítězů rozhodovalo až umístění v úplně poslední jízdě žhavého odpoledne. Matouš Kameník vystřihl rychlý start. Jenže Jan Macek se neskutečným venkem úvodní zatáčky dostal do vedení, aby i podruhé posadil Kopřivnici až úplně nejvýš. Domácí borec ke všemu ve druhém oblouku upadl a stříbro braly čtyřiadvacítky. Mistrovské klání stopětadvacítek na klasickém ovále se stalo kořistí Matěje Tůmy.

Autoklub U24, Kopřivnice a Divišov na pódiu | foto Karel Herman

Spěch pod hrozbou bouřky

Ondrej Trník neměl dnes šťastný den | foto Pavel Fišer

Městys Divišov prodělává přestavbu náměstí. Materiál se skladuje na plochodrážním stadiónu. Haldy dlažebních kostek a hromady štěrku nebyly jediným překvapením pro návštěvníky. Bývalá klubová restaurace se má proměnit v kavárnu, která své produkty nabídla už nyní. I ostřílení veteráni putující po našich oválech roky závod od závodu marně přemítali, kdy si při ploché dráze mohli dopřát chlebíček či dortík se šlehačkou.

Skládka pochopitelně zmenšila prostor pro závodníky. Proto se mistrovské stopětadvacítky jely jako samostatný závod dvě hodiny před prvoligovým kláním. Vůbec nevyšel Ondreji Trníkovi. Slovenské překvapení letošních českých kolibříků čtyřikrát jezdilo v čele, ale vždy skončilo pádem.

Jan Jeníček (bílá) na úvod vodí Bruna Belana (modrá) a Radka Bambucha (žlutá) | foto Pavel Fišer

Ve finále se do cíle přihrnul jako první Matěj Tůma. Za ním Jakub Hejkal, první pódium kariéry neminulo Víta Kubala, čtvrté místo bral Roman Štola.

Vedro bylo jako u vysoké pece. Pravděpodobnost pořádné bouřky nebyla rozhodně nikterak malá. A tak se první liga ani při svém druhém letošním závodě nedočkala slavnostního nástupu. Šlo se rovnou ne věc. Protože nesvítilo zelené světlo, startovalo se znovu. Co na tom, že prve byl první Radek Bambuch.


Radek Bambuch popisuje své úvodní starosti:

„Chtěli jsme po tréninku prodloužit řetěz. Nešlo to, tak jsme to znásilnili a jedem.“


Matouš Kameník (červená) vodí Jana Macka (žlutá) a Jaroslava Vaníčka (modrá) | foto Karel Herman

Nyní byl nejpohotovější Jan Hlačina. Bruno Belan zaspal, poněkud se přetočil. Přes oba se dostal Jan Jeníček. Dojel do cíle první a tak vůbec poprvé letošní prvoligový mítink vedl jiný klub než Kopřivnice. Pardubickou vládu ale utnula hned druhá jízda. Matouš Kameník exceloval a na pozici leadera poskočil jeho Divišov.

Leč všeho do času. Jakub Valkovič od mantinelu ve třetí jízdě zamířil neomylně do vedení. Brunovi Belanovi se to pranic nelíbilo. Útočil, útočil, ale to bylo všechno, co s tím mohl dělat. Pět bodů dostalo Kopřivnici na bodovou roveň s Autoklubem U24.

Jan Macek (žlutá) pádí před Jaroslava Vaníčka (modrá) a Adama Nejezchlebu (červená) | foto Karel Herman

Moravané měli problém se sestavou. Nahlásili ji až dnes na prvním zasedání jury a opírala se o dvě esa, Jana Macka a Jakuba Valkoviče. Do rozjížďky s číslem čtyři nastupoval Miroslav Vítek. O tréninku se přetočil a nyní nebodoval. Naproti tomu Adam Nejezchleba hned s letem pásky odvedl Petra Kvěcha.

Na hrotu aktuální klasifikace stály Divišov a Autoklub se sedmi, Pardubice a Kopřivnice měly po pěti. Ale na konečné soudy bylo přece jen brzy. Už jen proto, že manažeři zatím neměli šanci příliš taktizovat. Jako v rozjížďce s číslem pět.

Bruno Belan (modráú překonává Matouše Kameníka (červená) | foto Pavel Fišer

Miroslava Vítka zastoupil Jan Macek, za volnou čtyřku domácích jel na ovál Adam Nejezchleba. Kopřivničan nedal nikomu šanci. Jaroslav Vaníček ale rázně uzurpoval druhou pozici. Jeho klubový kolega Bruno Belan v úvodním výjezdu druhého kola šesté jízdy poslal za svá záda Matouše Kameníka.

V rozjížďce s číslem sedm opět exceloval Jan Macek. O Kopřivničanově excelentnosti se přesvědčil rovněž Jan Jeníček. Záležitostem moravského družstva vzápětí pomohl rovněž Radek Bambuch. Sebral  bod Dominiku Hrbkovi. Jaroslav Vaníček vyhrál stylem start – cíl před Adamem Nejezchlebem. Autoklub patnáct, Kopřivnice třináct, Divišov jakbysmet a Pardubice sedm bodů.

 

Ve finále všechno naruby

Petr Kvěch a Bruno belan sledujíc závod škvírou u střechy depa | foto Pavel Fišer

Druhou půli základní části odstartoval divišovský nápor. Matouš Kameník jel navíc devátou jízdu. A hned poté svoji vlastní desátou.  V prvním případě si na něm vylámal zuby nejen Bruno Belan, ale především aktivitou překypující Jan Macek. Vzápětí se vyhnul skrumáže úvodní zatáčky, kterou Petr Kvěch odskákal pádem.

Mezitím se vyřešil problém u startu a červená světla se opravila. Divišovské vedení před Kopřivnicí a čtyřiadvacítkou se zvedlo na tři body. V jedenácté jízdě přivezl Jan Hlačina domácím bod. Bruno Belan před jeho očima v úvodním oblouku druhého kola sebral vedení Davidu Hofmanovi. Ale rozjížďce s číslem dvanáct přinesla do divišovské části depa problém.


Adam Nejezchleba popisuje rozjížďku s číslem dvanáct:

„Kluci mě vyvezli. Závodí se. Úplně jsem se tam nevešel, zůstal jsem tam. Opřel jsem se o bariéru. Byl jsem rád, že jsem se udržel na motorce.“


Radek Bambuch (žlutá) bojuje o první místo s Adamem Nejeczhlebem (bílá), Petrem Kvěchem (modrá) a Janem Hlačinou (červená) | foto Pavel Fišer

Jaroslav Vaníček si šel v první zatáčce za svým cílem, jímž nemohlo být nic jiného než vítězství. Naproti tomu Adam Nejezchleba se propadl až na chvost. Vedení říkalo pane autoklubovým čtyřiadvacítkám. Třináctá jízda ale přinesla divočinu.

Matouš Kameník vedl, když ve druhé zatáčce upadl nejprve Petr Kvěch a po něm i Jan Jeníček. Pardubičan v repete nedal ani náznak šance domácímu borci. Pardubice ovšem měly menší šanci na pódium, zatímco pro ostatní soupeře nebylo jisté vůbec nic.

Jakub Valkoviš (žlutá) ujíždí Adamu Nejezchlebovi (červená) | foto Karel Herman

Adam Nejezchleba ve čtrnácté jízdě upevnil domácí vedení, kdežto Jan Jeníček vzápětí velkým sólem reinkarnoval východočeskou pódiovou naději. Jan Macek měl ještě dvě možnosti startovat a Vladimír Kovář je využil naplno. Jeho eso opanovalo šestnáctou jízdu.

Bruno Belan v ní atakoval Adama Nejezchlebu, dokud ve druhém kole neupadl v zatáčce u depa. Divišov osmadvacet, Autoklub čtyřiadvacet, Pardubice a Kopřivnice po dvaadvaceti. Finále s dvojnásobnou porcí bodů mohlo všechno otočit naruby. A také že otočilo.

Krátce po startu finále: Jan Macek (žlutá
a Matouš Kameník (červená) letí do čela před Jana Jeníčka (bílá) a Jaroslava Vaníčka (modrá) | foto Karel Herman

„Jakože mám bejt aspoň třetí?“ opakoval Jaroslav Vaníček zadání kouče svého týmu Tomáše Topinky. „To snad zvládnu.“ Dopředu letěl Matouš Kameník. A Jan Macek. Divišovský borec ve druhém výjezdu skončil v nafukovačkách.

Kopřivničan dostal svůj celek díky triumfu na první příčku. Divišov přeskočili také čtyřiadvacítky díky druhému místu Jaroslava Vaníčka. Jan Jeníček protnul metu třetí a Pardubicím scházely k pódiu čtyři body.

 

Hlasy z depa

„Paráda,“ nezastíral Jan Macek svou radost. „Rozhodlo se ve finále. Musel jsem si to vybojovat s Matoušem. Ještěže mám oči, on šel na hubu, já to viděl periferním viděním, že jde pod nafukovačky. Snad by mě strhnul taky. Ty kráso, tolik bodů, trénink nebyl ono. Dali jsme jinou trysku a šli o zoubek nahoru. Druhé vítězství, věřím, že bude i do třetice, snad i čtveřice všeho dobrého.“

Jakub Valkovič měl velký podíl na druhém vítězství Kopřivnice | foto Pavel Fišer

„Dráha super, nečekal jsem, že bude taková dobrá,“ komentoval závod Jakub Valkovič. „Jelo se dobře, ale bodově se nedařilo. Kopřivnici potáhnul Honza Macek. Ale vyhráli jsme, v Pardubicích to bude lepší. Ale vyrovnané závody, tři týmy měly po osmadvaceti bodech.“

„Myslel jsem, že to zastaví kvůli Matoušovi,“ vracel se Jaroslav Vaníček k finálové rozjížďce. „Rychle jsem zatáhnul za plyn. Bylo to hodně náročný, co se týče taktiky. Bylo strašný vedro, nám se to povedlo. A já jsem spokojenej.“

Petr Kvěch pod dohledem Tomáš Topinky, který byl vedle Rudolfa Belana jediným členem doprovodu celého týmu Autoklub U24 | foto Pavel Fišer

„Dobrý,“ vrčel Bruno Belan. „Škoda pádu. Stalo se. Fakt. Posral jsem to já. To je všechno, víc nemůžu říct.“

„Bez mechanika to bylo těžký,“ konstatoval Petr Kvěch. „Ale Ruda Belan zaskočil za tátu. Pády byly zbytečný chyby, jsem z toho nešťastnej. Ten první mě vyvedli z omylu, že  jsem spad‘ sám. Ve čtvrtý jízdě celou dobu svítilo zelený světlo, ale červený prej ne.“

„Výborný jako vždycky v Divišově,“ reagoval Matouš Kameník na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dneska bylo. „Pěkně se to rozjelo, ale skončilo to pádem. Něco v tom matroši, pak mě kopla díra a rozplác‘ jsem se o mantinel. Mám jet na sono, tak nevím. Mrzí mě to doma, ale tak to prostě je.“

Adam Nejezchleba se svěřuje s dojmy tátovi Zbyňkovi, zatímco Petr Hurych naslouchá v pozadí | foto Pavel Fišer

„Nahoru a dolů,“ líčil Adam Nejezchleba závod ze svého pohledu. „Užil jsem si to. Docela jo. Mohlo to bejt lepší. Ale to může bejt vždycky.“

„Mrzí mě, že mi to nevyšlo,“ svěřoval se Jan Hlačina. „Trápil jsem se na domácí dráze. Kámenovi nemám finále za zlý. Hlavně ať je v pohodě. Stejně jako Dan, s ním by to bylo lepší.“

„Dneska jsem se cítil dobře,“ vyprávěl Jan Jeníček. „Motorka jela dobře, z dráhy jsem spokojenej. Po dlouhý době odjíždím ze závodů s dobrou náladou. Cejtím v sobě dobrej pocit. Doufám, že se do toho dostávám zpátky. Ten pád jsem nečekal, ale stane se. Bylo to překvapení po úpravě, stane se. Nemá cenu se zlobit. Bedna nám utekla o kousek. O čtyři body, to je kousek, můžem bejt spokojený.“

„Škoda, že nevyšla bedna,“ přemítal David Hofman. „Závody dobrý, po tréninku jsme změnili převod a jelo to pěkně.“

Jan Macek (žlutá) sleduje pád Matouše Kameníka (červená) ve finálové rozjížďce | foto Pavel Fišer
Jan Macek (žlutá) sleduje pád Matouše Kameníka (červená) ve finálové rozjížďce | foto Pavel Fišer
1. SPT Profil Kopřivnice 28
Jan Macek 2 3 3 2 3 6 19
Radek Bambuch 0 1 1 0 2
Jakub Valkovič, SK 3 1 1 1 6
Miroslav Vítek 0 0 1 1
2. Autoklub U24 Team 28
Bruno Belan 2 2 3 1 3 F 11
Jaroslav Vaníček 1 2 3 3 2 4 15
Petr Kvěch 2 0 F X 0 2
3. AK Divišov 28
Adam Nejezchleba 3 1 2 0 3 2 11
Jan Hlačina 1 0 1 1 1 4
Matouš Kameník 3 2 3 3 2 F 13
4. AMK ZP Pardubice 24
David Hofman 1 0 2 2 2 1 8
Luboš Hromádka 1 0 0 – 1
Dominik Hrbek 0 0 – – 0
Jan Jeníček 3 2 2 3 3 2 15
Jakub Valkovič (žlutá) má za sebou Bruna Belana (modrá) | foto Karel Herman

Aktuální prvoligová tabulka:

bilance výsledků malé body velké body
1. Kopřivnice 2-0-0-0 62 8
2. Divišov 0-1-1-0 52 5
3. U24 0-1-1-0 56 5
4. Pardubice 0-0-0-2 39 2
Jakub Hejkal, Matěj Tůma a Vít Kubal na pódiu stopětadvacítek | foto Pavel Fišer

MR 125 ccm:

TOT FIN
1. Matěj Tůma, Praha 3 3 3 3 12 1.
2. Jakub Hejkal, Slaný 3 1 2 3 9 2.
3. Vít Kubal, Plzeň 2 2 3 F 7 3.
4. Roman Štola, Mariánské Lázně 1 3 1 2 7 4.
5. Jaroslav Bartek, Praha 2 0 2 2 6
6. Dominik Suchánek, Pardubice 1 1 1 1 4
7. Domen Grečner, SLO 0 2 0 1 3
8. Ondrej Trník, SK – Žarnovica F F X X 0
Matěj Tůma (červená) vede finále kolibříků před Jakubem Hejkalem (bílá), Vítem Kubalem (žlutá) a Romanem Štolou (modrá) | foto Pavel Fišer