Werlte – 26. července
Druhé semifinále evropského šampionátu na travnaté dráze ve Werlte skončilo triumfem Dave Meijerinka. Společnost na stupních vítězů mu dělali Kenneth Krusse Hansen a Romano Hummel. Jan Hlačina a Milan Moravec uzavřeli startovní listinu mimo postupové příčky.
Kenneth Krusse Hansen, Dave Meijerink a Romano Hummel na pódiu | foto FIM Europe
Macon – 26. července
Evropský juniorský šampionát za dobu své sedmnáctileté existence zažil již několik stropů věkového limitu. Do devatenácti, jednadvaceti, třiadvaceti a nyní čtyřiadvaceti. Většinou ale stejně vyhrávají Poláci, kteří naposledy prohráli před sedmi lety v Daugavpilsu. Mistry starého kontinentu se stali rovněž v sobotu v Maconu, kde celou dobu drželi těsný odstup od Dánů. Britové skončili třetí, Francouzi se čtyřmi body uzavřeli výsledkovou listinu.
Poláci jsou opět vítězem evropského juniorského šampionátu | foto FIM Europe
Güstrow – 26. července
Německý Güstrow již podesáté hostil závod seriálu SEC. Ve finálové jízdě odstartoval nejlépe Patryk Dudek. Ale zezadu se blížil Leon Madsen, který Poláka předjel ještě v úvodním okruhu. Dramatům nebyl konec. V závěrečném kole se na druhé místo posunul Kai Huckenbeck. Patryk Dudek si udržel postavení leadera aktuální klasifikace. Po pádu ve švédské lize Václav Milík nestartoval, přičemž jej zastoupil David Bellego.
Liberec – 26. července
Všechny vymazlené motocykly se do pavlovického depa nedokázaly naskládat. Jejich majitelé tak rozbili technické zázemí i mimo střechu. Mezi nimi i farář z Ostrowa. Řada z nich by dozajista byla ozdobou českých soutěží. Někteří si oblékali své vlastní kombinézy, jiní použili výstroj z druhé ruky. K vidění byla starší modrá kombinéza Davida Pacalaje. Pravda, již dost nastavená. Rozjížďky na dvě kola byly řádně dramatické. Závod ubíhal jako dravá voda, ale slejváku přece jen neunikl. Takové bylo v kostce šesté kolo amatérské série Budex International Amateur Speedway Cup 2025 v Liberci, jež se v nejprestižnější skupině stalo jasnou kořistí Filipa Hájka.
Filip Hájek (bílá) vede Marcina Boniowskeho (červená) a Roberta Žygalskeho (modrá) | foto Karel Herman
V depu je narváno
Největším problémem pro české kolo polského amatérského seriálu se ukázala účast domácího zástupce. Martin Švestka se letos věnuje pouze motokrosu. A řada hobíků se zapojila do českých šampionátů, což z nich v duchu předpisů poháru činí profesionály. Proto ze startovní listiny vypadl Jan Buňka. Ale Věroslav Kollert s Blažejem Skrzeszewskim, promotérem soutěže, si vzpomněli na éru svého extraligového týmu.
Prestižní skupina nabídla skvělou podívanou – Tommy Schwalb (bílá) vede před Marcinem Bonienm (žlutá), Julianem Kunym (červená) a Henkem Koonstrou (modrá) | foto Karel Herman
A oslovili Filipa Hájka. Juniorský exmistr republiky neřekl ne. A mezi pětatřiceti dnešními startujícími, se okolo poledního jal trénovat. Problémy se mu vyhýbaly. Ostatně jediný incidentem tréninku se stal prasklý řetěz, který si opěšalý Arian Bahlke přinesl do depa.
Trénovalo se po dvojicích. Než se na trati vystřídali všichni, bylo dvanáct padesát. Pak si zkoušku dráhy dopřál sám Blažej Skrzeszewski s plánem jet v závodě jednou jako náhradníka. Společnost mu dělal zmiňovaný duchovní Mateusz Kasprzak. Pak se ještě objevil Marcin Boniowski. Zmizel v boxech a šlo se na nástup.
Filip Hájek (modrá) vede před Oliverem Pettersdorfem (bílá) a Robertem Žygalskim (červená) | foto Karel Herman
Blažej Skrzeszewski se ujal úlohy spíkra. Pokračoval v roli vedoucího depa a zapisovače výsledků. Přesto stihnul onu rozjížďku skupiny Bronze, v níž si vybojoval dva body. Práce nebylo málo. I s finálovými jízdami se závodní pořad skládal z šestačtyřiceti rozjížděk. I když pozor, tato hodnota byla relativní.
Nová skupina Grey má totiž ve středu závodníky, jimž není rozhodně cizí plochodrážní enthusiasmus. Jejich nadšení ale rozhodně nevyváží absenci zkušeností s ovládáním plochodrážní pětistovky. Proto nestartují na pásku, ale mají stíhací závod, kdy jeden stojí na roštu a druhý přesně naproti na rovince. Při osmi účastnících se každá ze čtveřice základních jízd musela dělit čtyřmi.
Rony Weber se převrací na startu třetí jízdy, do níž startují Dominik Picz (žlutá), Bartosz Cwik (bílá) a Laszlo Karczagi (červená) | foto Karel Herman
Měří se čas, který se sčítá. Čtyři nejrychlejší postoupí do semifinále a dva do semifinále bez rizika zranění, který by při startu na pásku mohlo přijít. Jenže… Ačkoliv Tomáš Kollert měřil čas jednomu závodníkovi a Robert Ráliš druhému, z depa přišly protesty. Dvě setiny jsou přece jen dvě setiny.
Suverénní Filip Hájek není spokojený:
„Každej start špatnej. Co bys taky chtěl po pěti letech pauzy?! Jsem ve výjezdu první, ale to je tím, jak to pak zasednu.“
Poslední slovo má déšť
Odpoledne bylo nádherné. Jenže od Ještědu se neozýval jen řev závodních automobilů při Krušnohorském vrchařském poháru, ale také se odtamtud hnaly fialově černé mraky. Skupina Grey byla jediná, která se dostala na semifinálovou úroveň.
Blažej Skrzeszewski (žlutá) stojí u pásky vedle Tomasze Baňky (červená) | foto Karel Herman
Dvě její stíhací jízdy byly bohužel dneska poslední. Drobný déšť, který provázel výběr semifinálových pozic ve všech skupinách, bez výstrahy přešel v hustý slejvák. Jo, od Ještědu to pro ovál ve Starých Pavlovicích bývá vždy nejtěžší. Další pokračování dostalo ultimátum. Pokud se za půl hodiny situace nezlepší, je se závodem jmen.
Přitom bylo jasné, že jde o jen o zbožné přání. Nezbylo než za bernou minci závěrečných výsledků užít pořadí po základní části. Slawek Andrejczuk měl nejrychlejší součet časů mezi šedivci. Mezi Bronzovými byl nejlepší Grzegorz Filipowicz.
Tomasz Gronowski v kombinéze po Davidu Pacalajovi | foto Karel Herman
Borec z Grudziadze měl namále. V poslední rozjížďce totiž upadl. Stačil se ale během následujícího závěrečného okruhu dostat nazpět před Andrzeje Welgosze. Byť byl v cíli před ním Patryk Koreň, celkové pořadí bylo opačné. Stříbrné ovládl Tamas Szanszilo. A podobně si vedl Filip Hájek mezi Platinovými. Ti závodili v jedné skupině spolu se Zlatými a jejich cesty se měly oddělit až na semifinálové úrovni.
Julian Kuny (modrá) vodí Dominika Picze (červená) | foto Karel Herman
Právě tady přišla jediná ztráta celého dne. Na startu třetí jízdy se převrátil Rony Weber. Starší bráška populární Sindy se postavil k pásce ještě jednou. Záhy však odstoupil a po areálu se pohyboval s ovázaným pravým zápěstím.
Filip Hájek kraloval. Ať stál na roštu kdekoliv, nejpozději v úvodním výjezdu se stal dokonalým pánem situace. Čtyři starty, čtyři vítězství. A když pořadatelé přemístili v dešti pódium od startu pod střechu depa, čekal jej ten nejprestižnější stupínek.
Julian Kuny, Filip Hájel a Tommy Schwalb na pódiu skupiny Platinum | foto Luboš Hájek
Platinum/Gold:
TOT
Platinum
Gold
1. Filip Hájek, CZ
3 3 3 3
12
1.
2. Julian Kuny, D (AMZS)
3 3 3 2
11
2.
3. Tommy Schwalb, D
2 3 2 3
10
3.
4. Oliver Petersdorf, D
2 2 3 3
10
4.
5. Dominik Picz, PL
3 2 2 2
9
1.
6. Marcin Boniowski, PL
0 0 2 2
4
2.
7. Laszlo Karcsagi, H
2 1 0 1
4
5.
8. Henk Koonstra, NL
1 1 1 1
4
6.
9. Arian Bahlke, D
0 2 1 0
3
3.
10. Robert Žygalski, PL
1 0 1 1
3
.
4.
11. Bartosz Cwik, PL
1 0 0 –
1
5.
12. Rony Weber, D
X 1 – –
1
7.
Silver:
TOT
1. Tamas Szanszilo, H
3 3 3 3
12
2. Daniel Smolinski, D
2 3 3 3
11
3. Marcin Zielinski, PL
3 2 1 2
8
4. Damian Gancarz, PL
1 2 2 1
6
5. Marcel Belling, D
2 1 2 1
6
6. Tomasz Potoczny, PL
1 1 1 2
5
Bronze:
TOT
1. Grzegorz Filipowicz, PL
3 3 3 2
11
2. Patryk Koreň, PL
3 2 3 3
11
3. Wojtek Marciniak, PL
2 3 2 3
10
4. Roland Schulz, D
2 2 2 –
6
5. Tomasz Baňka, PL
1 1 1 1
4
6. Andrzej Wielgosz, PL
1 0 1 1
3
7. Maciej Kwasinski, PL
0 1 0 0
1
res Blažej Skrzeszewski, PL (res)
2
2
Grey:
TOT
SF1
SF2
1. Slawek Andrejczuk, PL
37,00 – 36,42 – 38,90 – 37,03
149,85
38,10
2. Carsten Steffens, D
37,6 – 37,40 – 40,06 – 35,09
149,97
38,18
3. Rafal Maciejewski, PL
44,80 – 37,50 – 37,59 – 37,52
157,51
41,38;
4. Andrzej Turzynski, PL
45,00 – 40,00 – 39,00 40,13
164,23
38,61
5. Patryk Gronowski, PL
44,98 – 43,25 – 41,60 – 42,03
171,84
6. Michal Polanowski, PL
44,30 – 42,98 – 42,65 – 42,08
172,31
7. Mateusz Kasprzak, PL
50,30 – 49,87 – 41,68 – 47,83
192,49
8. Wlodek Kwasinski, PL
47,87 – 50,42 – 48,60 – 48,19
194,47
Poznámka: rozjížďky na dvě kola; skupina Grey stíhací rozjížďky po dvou účastnících s měřenými časy; kromě skupiny Grey, která stihla dvě semifinále, byly závody ukončeny po základních částech skupin, jejeichž výsledky byly ve všech případech vzaty za bernou minci pro konečné pořadí; nestartoval Jan Buňka(Platinum – v duchu reglementů seriálu považován za profesionála), nahradil ho Oliver Pettersdorf, a Guido Boeck (Bronze).
Slaný – 25. července
Riga. Evropský pohár mládeže stopětadvacítek. V sobotu. Zlatá trofej pro stejnou generaci začínajících plochodrážníků. V neděli. Na takový vrchol sezóny je potřeba se pořádně připravit. Jakub Hejkal se svým tátou Tomášem připravili dva motocykly.
Matěj Tůma, Miroslav Rosůlek a Jakub Hejkal v Rize | foto Petra Hejkalová
„Čtrnáct dnů jsme měli dvě motorky,“ povzdechne si Jakub Hejkal. „Na Rigu jsme postavili druhou, aby byla jako ségra té první.“
Jakub Hejkal v Rize | foto Petra Hejkalová
Jenže přání se vždy neodvíjejí dle plánu. Hned v sobotní rozjížďce s číslem jedna se o tom přesvědčil rovněž slánský plochodrážník. V souboji se soupeři upadl a Tomáš Topinka jej vyloučil z repete.
„Na Evropě se jelo hezky, akorát v první jízdě jsem spadnul ve druhý zatáčce,“ líčí. „Bolela mi ruka, nebylo to dobrý. A navíc jsem měl po tom pádu z motorky rohlík.“
Šestnáctému místu se nešlo divit. V neděli Jakub Hejkal skončil sedmý. Nebýt nuly z dvaadvacáté jízdy, byl by pódiu blíže. A dost možná stál na něm.
„Byl jsem potlučený,“ říká český reprezentant. „Ale na mistrovství světa mi to už jelo. A skončil jsem sedmej.“
Taktická porada v české části depa | foto Petra Hejkalová
Slaný – 24. července
Ve své druhé kompletní sezóně za řidítky stopětadvacítky se etabloval mezi českou kolibří špičkou. Nominace na rižský víkend jej proto nemohla minout. Matěj Tůma při premiéře v evropském a světovém poháru měl medaile na dohled.
Nástup před evropským pohárem i s dvojicí Čechů Jakubem Hejkalem (s vlajkou) a Matějem Tůmou (zcela vpravo) | foto Lenka Fránová photography
O bronz v rozjezdu
Matěj Tůma se soustředí na startu | foto Lenka Fránová photography
„Bylo to pěkný,“ shrnuje závodník pražské Markéty své dojmy. „Organizace v Rize dobrá. Užil jsem si to. Užil jsem si debut v reprezentaci. Bohužel bedna šla nějak kolem.“
V sobotu při evropské soutěži jel dodatkovou jízdu s Arsenijem Mikulčinem. „Rozjezd o třetí místo,“ upřesní. „Neměli jsme dobře naladěnou motorku a Ukrajinec mě předjel ve druhým kole. Ve druhé zatáčce. Najel si na venek, zkoušel jsem ho vyvézt, ale měl rychlejší motorku.“
Celkově čtvrté místo. „Na premiéru to bylo dobrý,“ bilancuje Matěj Tůma. „Nejel jsem s tím se umístit, byl bych rád za top desítku. Užil jsem si to a byl v top pětce. Takže naprostá spokojenost.“
Pád má hodnotu cenného kovu
Po třech sériích nedělní zlaté trofeje FIM, jinými slovy neoficiálního mistrovství světa stopětadvacítek, byl Matěj Tůma jediným neporaženým. „Začalo to hodně dobře,“ svěřuje se. „Chtěl jsem bednu a po třech jízdách to vypadalo slibně. Měl jsem jako jedinej devět bodů.“
Matěj Tůma se v Rize chystá k pásce | foto Lenka Fránová photography
Přišel nešťastný duel s Jakubem Hejkalem v rozjížďce s číslem jedenáct. „Upad‘ jsem,“ říká lakonicky. „Rozhodčí rozhod‘, že se opakovačka pojede ve třech. Beze mě. V poslední jízdě jsem měl tvrdej souboj s Ukrajincem.“
Arsenij Mikulčin si šel nakonec pro stříbro, pátému Matěji Tůmovi chyběl k bronzu bod. „Byl jsem blízko medaile,“ uvědomuje si. „Říkal jsem si, že se to snad povede, byla to škoda. Mrzelo mě to. V reprezentaci jsem byl poprvý, doufám, že ne naposledy.“
Příběh nekončí
V sobotu Matěj Tůma vyhrál mistrovství republiky stopětadvacítek v Divišově. „Rigu jsem si hodně užil, ale jede se dál,“ dává se slyšet. „Teď mě čekají tréninky na 500R a malá dráha v Čechách. Snad to bude dobré.“
Matěj Tůma a Jakub Hejkal s českou ekipou v Rize | foto Petra Hejkalová