Pardubice – 10. února
Poslední ledy se u nás jely před šesti lety. Závod v Holicích měl spíše březnové aranžmá. Zázrak, říkalo se. Dost možná. Ale štěstí přeje připraveným. Poručit větru a dešti se totiž nedá. Ani mrazu. Jenže současná předpověď je slibná. Co kdyby opět letos? Každopádně sportovní komise ploché dráhy je ve střehu.
Zlatá přilba společně s Petrem Makuševem coby styčným manažere mezi klubem a obcí Hamr na Jezeře plánuje závod individuálního mistrovství republiky na příští sobotu 22. února. Startovalo by se úderem jedné hodiny po obědě.
Klíčovou podmínkou je setrvání současného rázu počasí, přičemž konání závodu se definitivně potvrdí ve čtvrtek 20. února. Nebo nedejbože, zruší. Aby optimismu nebylo málo, není problém další podnik uspořádat hned v neděli. O organizátorovi se prozatím jedná.
Startovní listina bude bezpochyby mezinárodní. Češi mají přednost, musí se ale Petru Moravcovi přihlásit do příštího pondělí na e-mail moravec.pardubice@seznam.cz.
Kdyby vydržel ráz počasí, mohlo by se závodit na ledové ploché dráze v Hamru na Jezeře… | foto Martin Běhal
Jistebnice – 8. února
Sobota v Jistebnici patřila opět tréninku ledařů. Blíží se mistrovství Evropy, dost možná se statně i český zázrak. Každopádně motocykly s motory Klabo Factory testovali Lukáš Hutla i Andrej Diviš, jehož stroj si vypůjčil rovněž Adam Nejezchleba.
Lukáš Hutla (vlevo) a Andrej Diviš trénovali v sobotu v Jistebnici | foto Jan Klatovský
Při rekonstrukci a výměně potrubí ústředního topení v našem domku na nás vypadl zbytek starých okresních novin PROUD. Vycházely jako týdeník každý pátek. Protože noviny nebyly již celé, tam scházelo datum. Ovšem článek z Velké ceny Podřipska z Polep stojí i tak za přečtení.
Na tomto mítinku jsem byl jako divák a z mých vzpomínek je i to, že tam opravdu na Polepy bylo hodně lidí. Což však v Polepech bývalo zvykem. Hlavním spíkrem byl sám pan Čmejla starší. Bylo krátce po sklizni chmele, a tak Polepští nasadili První závod o Pohár chmelového věnce.
Na plochodrážní Polepy zbyly jen vzpomínky – a novinové články
Z úst hlasatele jsme se dověděli, že místní Svazarm chce tento závod jezdit každý rok. Již když jsem jel domů, jsem se těšil, že za rok zase přijedu, ovšem další léta přišla se zákazem asfaltových drah. A bylo po závodě.
A protože Polepy byly malá sportovní organizace, zlomilo to vaz jak dráze, tak funkcionářům. Za několik let o tomto konci jsem s panem Čmejlou hovořil, a on mi prozradil, že by se stejně asi neudrželi, protože sílily hlasy proti tomu černému oválu, hluku, černé ostudě apod. V současné době je to také velký problém na autodromu v Mostě.
Jak jsem již kdysi zmínil, tak potom v Polepech závodily motokáry a poslední co se konalo, bylo vystoupení AUTO RODEO PRAHA. A to byl konec dráhy a mojí vzpomínky na rok 1973.
Protože se ofocený článek dá docela dobře přečíst, tak ho nekomentuji. Zavzpomínejte prosím na naše velikány plochých drah.
Československé dráhy s asfaltovým povchem:
Břeclav
zánik
Březolupy
přestavba 1976
Plzeň
přestavba 1977
Polepy
zánik
Slaný
přestavba 1974
V Břeclavi je místo plochodrážního oválu park | foto Antonín Škach
Bernardov – 7. února
V půlce srpna si v Krosně zlomil ruku. Zbytek sezóny byl v háji. Jenže záhy se ukázalo, že v sázce je mnohem více. Lékaři v Čáslavi naštěstí odhalili vnitřní zranění včas, byť slezinu již zachránit nedokázali. Václav Milík má za sebou prozatím nejdelší přestávku své šestnáctileté kariéry, ale na novou sezónu je připraven.
Opět v plném zápřahu
Václav Milík si povídal s magazínem speedwayA-Z | foto Antonín Škach
„Dával jsem se do kupy celkem dost dlouho,“ líčil Václav Milík po hokejovém utkání na plzeňské Košutce, kde nastoupil v týmu Richarda Wolffa. „S rukou jsem neměl problém, před Zlatou přilbou by už šlo jezdit na motorce. Ale s tím břichem jsem nechtě. Poslechl jsem tátu, říkal, ať nedělám blbosti a kvůli třem závodům si neublížím.“
Pardubický závodník se vracel do formy postupně. „Jednou, dvakrát za tejden jsem chodil posilovat,“ vyprávěl. „Od začátku prosince jedu naplno. Dlouho jsem na motorce neseděl, pauza ale už asi byla potřeba, byl jsem přezávoděnej. Odpočinul jsem si, strávil hodně času s dětmi, je to fajn.“
Nový začátek v Polsku
Václav Milík v akci | foto Karel Herman
Václav Milík se vedle rekonvalescence musel vypořádat také se ztrátou polského angažmá. „Měl jsem těžký období,“ připouštěl. „Nevěděl jsem, co bude. Krosno mi slíbilo, že budu ještě další rok. V půlce sezóny jsme si podali ruce. Nakonec podepsali Bjerreho a mně ukázali záda. Ale na druhou stranu je to možná dobře, po čtyřech letech nemusí být špatný změnit klub.“
Fanoušci se rozloučili se svým oblíbeným závodníkem krásnými cenami. „Mrzelo mě to, byl jsem tam kapitánem,“ neodcházelo se mu lehko. „Ozvala se mi Lodž, je to lepší. I po psychický stránce mít jistotu než varšavskej kontrakt. I když by se na začátku sezóny určitě někdo ozval.“
Jistota v nejistotě
Václav Milík se těší na novou sezónu | foto Karel Herman
Příští měsíce se už opět bude závodit. „Co se týče sezóny, stoprocentně vím, že pojedu polskou ligu,“ svěřoval se Václav Milík. „Stoprocentně švédskou ligu, podepsal jsem tam dva roky. Pardubice samozřejmě zůstávaj. Jsem rád, že jsem přežil a můžu se ke sportu vrátit. Sám nevím, jak to bude, nikdy jsem nebyl takhle dlouho po zranění. Dlouho jsem neseděl na motorce, nevím, jak bude reagovat hlava. Neskládám zbraně. Je to věc pudová, buď to pude nebo nepude. Důležitá je fyzička.“
A také štěstí. „Děkuju čáslavský nemocnici, tam se o mě postarali jak nikde jinde,“ má dokonale jasno. „Jsem rád, že jsem trefil do Čáslavi. Zachránili mi život, dali mi jistotu, věděl jsem, že jsem pod rukama dobrejch lidí.“
Na plzeňském ledě
Na plzeňském ledě se Václav Milík rozhodně neztratil. „Hokej chodíme hrát jednou za tejden,“ vysvětloval. „Tohle byla super sportovní zábava. Vidět lidi, co přes zimu nevidím. Takže fajn. Ale už aby plochodrážní sezóna začala.“
Český nároďák loni postoupil do evropského Grand Finále ve složení: zleva Jan Macek, Adam Bubba Bednář, Jan Kvěch, Daniel Klíma, Václav Milík a kouč Zdeněk Schneiderwind | foto Pavel Fišer
Kopřivnice – 6. února
Středy a soboty jsou v Kopřivnici pracovní. Hodí se každá ruka, která je ochotná přiložit ruku k dílu. Na jaře by totiž chtěli uspořádat první závod stopětadvacítek na malém ovále v prostoru bývalé černé plochy, kde se kdysi začínalo na pětistovkách. Čas běží rychle a úkolů mraky.
V Kopřivnici se pilně pracuje | foto PD Kopřivnice
Všechna povolení nejsou schválena, ale klubu pomáhají také sponzoři. Rovněž Jaroslav Šůs, protože Kopřivničtí chtějí odstartovat svou vlastní akademii pro mladé zájemce, kteří se sami hlásí i bez cíleného náboru. Na novém ovále by měli podnikat své první krůčky. Nejen na plochodrážních stopětadvacítkách, ale také s mini motokrosovými motocykly, které jsou také k dispozici.
Problém představují stromy, které jsou okolo zamýšlené trati. Na ní proto budou muset být mantinely. Kopřivnický klub použije vyřazené hrazené ze zimního stadiónu. Alternativ je víc, pracuje se také s myšlenkou využít vyřazené plochodrážní pneumatiky jako pružné prvky.
V dubnu by mělo být hotovo, aby se nové dráze kroužily motocykly. A mohly se chystat první závody. Kopřivnice pochopitelně myslí i na závody na velké dráze, která by se mohla dočkat dalších investic. Ve hře je test match proti Polákům na osmého května.
V Kopřivnici se pilně pracuje | foto PD Kopřivnice
