Inzell – 13. března
Inzell. K tomu není co dodat. Pojem, který je známý ve světě ledové dráhy již bezmála šedesát let. Zítra zde začne letošní mistrovství světa. I když ono prakticky odstartovalo již dnes. Tréninkem, na nějž byl vstup zdarma, čehož využilo asi tři a půl tisíce lidí.

Ledaři si v bavorském městě dali dostaveníčko po roce. Již o tréninku bylo na co koukat. Závodníci najížděli na led v pořadí, ve kterém budou zítra startovat v první série úvodního finálového závodu. Nejdříve sólo jízdy.

Dvakrát. Mezitím úpravy ledu. Pak dvakrát start na pásce. A na dvě kola. Ostře. Byly jen dva pády. V první zatáčce Holanďan Jasper Iwema na nerovném ledu. Ve své další jízdě Andrej Diviš. Chtěl být po tréninku první v depu.

A byl. Po hodině a tři čtvrtě další dospěl trénink ke svému konci. Všichni se rozjeli do svých domovů. Hotelů a penziónů. Pojmout přípravu na zítřejší první závod po svém. Boj o mistra světa začíná.

Inzell – 13. března
Ve světové kvalifikaci v Örnsköldsviku měl smůlu. Bod mu chyběl k nejlepší osmičce, která postoupila do světového finále. Navíc pomocná kritéria jej dostala i mimo permanentní divoké karty. Stal se prvním náhradníkem. Andrej Diviš však v úvodním dvojzávodě v Inzellu po omluvě Aki Ala-Riihimäkiho přece jen nastoupí, takže české barvy budou mít dva zástupce.

Startovní listina víkendových finále v Inzellu:

Kondrac – 3. března
Daj-li nebo nedaj-li medaili? David Lizák neřeší dilema ostrostřelce Antona Špelce tak tragicky jako filmová postava nesmrtelně ztvárněná nezapomenutelným Vlastou Burianem. Pokud to klapne, rozhodně si pro ni na pódium v Heerenveenu ochotně přijde. Na scénu se totiž vrací Ice Speedway on Ice a on bude náhradníkem tandemu Lukáš Hutla – Andrej Diviš. Cesta do Nizozemí dokonale logisticky zapadá do záměrů středočeského ledaře. V pátek pouťák, kdy mu v boxu pomůže sám Franz Zorn, v sobotu se jejich role vymění. A přitom zbude dost času vylepšit plochodrážní sajdkár a domluvit pár pouťáků, než vstoupí jako první Čech do historie evropského šampionátu tříkolových vozítek.

Za Rakousko i proti němu!

„Byl jsem přes zimu s Frankym jako mechanik,“ připomíná David Lizák svou spolupráci se slavným rakouským ledařem. „Já jsem se svezl u Andreje v Chocenicích. Nezapomněl jsem to. Jsem v nároďáku, to vypadá, že jsme v republice zbyli jen tři ledaři (smích).“

V dubnu bude letní část plochodrážní sezóny rozběhnutá, ale v Heerenveenu budou ledaři uzavírat poslední kapitolu té své. „V pátek pojedu Pohár Thijse,“ říká. „Mechanika mi bude dělat Franky. Já jemu zase v sobotu při finále. V neděli opustím Rakušany a budeme soupeři. Víš, jak to je, hlavně se nesmím za ten měsíc rapidně zhoršit.“

Hlavní tíha závodu bude na bedrech dvojice Lukáš Hutla a Andrej Diviš. „V Heerenveenu budu dělat náhradníka,“ souhlasí. „Asi se nesvezu, budu fandit. A pro medaili si rád přijdu. Doufám, že je budou rozdávat po třech. Ale ledy jsou pro mě až na druhý koleji. Soustředím se na sajdy. Ale do Heerenveenu se těším. Franky se o mě postará, půjčí mi kola a bude to na úrovni.“

Tři kola jsou prioritou

David Lizák vůbec prvně v životě bude závodit i letní polovině roku. „Máme místo v Evropě,“ pochlubí se svým sajdkárovým dobrodružstvím. „V Holandsku máme novej podvozek, vyzvedneme ho v období závodů v Heerenveenu. Budeme se muset točit, já budu řídit a spolujezdci Milan Rozkydal a Lukáš Hromádka se budou střídat.“

Že by je pustil za řidítka, nemůže být ani řeči. „Jak člověk stárne, musí jen sedět,“ neopouští jej smysl pro humor. „Chodí to stejně ve fotbale, útočník jde do zálohy. Potřebujeme nový přilby, jedna stojí dvacet tisíc a jsou vyprodaný. Potřebujeme nový výfuky. Jesper Veldhuizen obepisuje holandský pořadatele, snaží se nám sehnat závody.“

V Čechách se plochodrážní sidecary přestaly jezdit v padesátých letech, tak je těžké se zviditelnit v mezinárodním měřítku. „Obeslal jsem s žádostí i Německo,“ přikývne David Lizák. „A nikdo se mi ještě neozval. Jestli se nás bojej. Nebo že jsme někoho vytlačili ze startovky evropskýho šampionátu. Nebo nás nechtěj.“

Uvidíme českou posádku v akci také na našich kolbištích? „Potřebovali bychom se svézt v Mariánkách,“ vydechne David Lizák. „Kdyby nám to ostatní pořadatelé dovolili, budeme objíždět závody, ať se svezeme o přestávce. Lidi by to viděli, na podzim budeme mít sajdy dvě. Můžeme jezdit ve dvou. Nakonec to třeba bude nejsilnější disciplína u nás (smích).“

Přelouč – 3. února
Ledařská sezóna bývá obyčejně krátká. A mívá jeden jediný prubířský kámen. Aspoň pro světová esa. Kvalifikaci o finále mistrovství světa. Ve švédském Örnsköldsviku. Každoročně. Tradičně. Lukáš Hutla po lednových zdravotních peripetiích prošel. Jako šestý z osmi. Sázka na jistotu vyšla, ovšem nyní má přeloučský ledař chuť na pódia.

„V sobotu a v neděli před Ervikem jsem jezdil na písáku v Mělicích,“ vypráví. „A druhej den jsem cejtil krk. Kvalifikaci jsem jel na slabších motorech. Úplně jsme si ji neužili,ale jsme ve finále. A to se počítá.“

I proto se Lukáš Hutla v neděli neobjevil při švédském super poháru ve Strömsundu. „Dole pod krkem to bolí,“ povzdechne si. „Proto jsem nejel. Ale když nedorazil náhradník, už jsem skoro vyndával motorky z dodávky. Byl by to motokros, rozbitá dráha, s tím nemám problém. Ale ten krk bych si dobil, proto zvítězil rozum.“

V tomto ohledu čas pracuje pro Lukáše Hutlu. „Finále začíná až za měsíc a půl,“ souhlasí. „Ještě předtím je Evropa ve Finsku. A teď v sobotu St. Johann. Jedu tam odbruslit to a udělat bednu zase bednu. Dám tam pořádný motory.“

Örnsköldsvik – 31. ledna
Rutina se prosadila při světovém kvalifikačním mítinku na ledové dráze ve švédském Örnsköldsviku. Pětapadesátiletý Franz Zorn v ní neztratil jediný bod. Druhý skončil Aki Ala-Riihimäki, jenž je ještě o čtyři roky starší. Úspěšný comeback po zranění ruky prožil Johann Weber. Vyskočil si na třetí stupínek pódiu. Lukáš Hutla skončil šestý. Andrej Diviš jedenáctý, když jej od osmého, posledního postupového místa dělil jediný bod.