AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 6. října
Když Filip Šitera musel v posledním kole opustit druhé místo v rozjížďce s číslem jedna, nebyl zrovna nejlepší vstup do včerejší Zlaté stuhy. Nicméně nový primární řetěz, který nečekaně praskl, nezlomil odhodlání plzeňské juniora. By se v depu musel rozloučit ještě s jedním řetězem, vyhrával jednu rozjížďku za druhou. Ve finále mu triumf nesebrala ani prasklá miska pod ventilem. Na dalších místech skončili Dánové Kenneth Hansen a Nicolai Klindt. Na čtvrtou příčku se prodral Hynek Štichauer, který se po závodech svěřil, že lepší než bramborová medaile by bylo šesté místo. S tím by naopak nesouhlasil Martin Vaculík, který po nevydařeném startu tuto příčku obsadil, by měl po základní části největší počet bodů.
Řetězy, ach řetězy
Když se Filip Šitera chystal na Zlatou stuhu, měl v kapse už dva české juniorské tituly. S Libercem si už předčasně zajistil primát ve tříčlenných družstvech. A šampaňské po středečním extraligovém triumfu Plzně ve Slaném ještě obrazně řečeno nestačilo z jeho kombinézy vyprchat.
Zlatá stuha však v portfoliu triumfů plzeňského závodníka stále scházela. A zpočátku mu osud stavěl překážky do cesty také letos. Filip Šitera se postavil na start rozjížďky s číslem jedna. Po vylétnutí pásky se dostal rychle do čela. Zezadu se však blížil Nicolai Klindt. Dánský kolega z polské Wroclawi v prvním oblouku podjel Kjastase Puodžukse.
Ve druhé zatáčce připravil Filipa Šiteru o vedení. Mnohem větší pohroma se ovšem přivalila v posledním kole. Plzeňský junior zůstal stát a s přetrženým primárním řetězem mohl jen sledovat, jak se Kjastas Puodžuks, Manuel Novotny a Martin Gavenda dělí o jeho tři body.
„Úplně novej řetěz,“ kroutil Filip Šitera nevěřícně hlavou ve svém boxu. Bylo mu jasné, že ve zbývajících třech rozjížďkách musí inkasovat co největší bodový příděl. Nejen, aby postoupil do semifinále, ale také kvůli možnosti vybírat si postavení na startu. Loni na něho zbylo pouze místo na vnější straně. A z něho bylo do finále stejně daleko jako do optimálního nájezdu do první zatáčky.
Nicméně techničtí rarášci stále nenechávali Filipa Šiteru v klidu. V rozjížďce s číslem pět se nekompromisně prosadil do čela už po vylétnutí pásky. A jeho konto zbytnělo prvními čtyřmi body. Jenže když se vrátil do depa, roztrhl se mu další primár. Okamžitě padlo bleskové rozhodnutí, osadit motocykl starým řetězem.
Filip Šitera naštěstí psychický nápor zvládl. Jeho vítězné tažení pokračovalo velkým sólem v deváté jízdě. Do rozjížďky s číslem třináct sice nejlépe odstartoval Tobias Busch, avšak Filip Šitera udával tempo už od prvního nájezdu. S dvanácti body skončil pátý.
Čtyřnásobný český konec
Na řetězy láteřil také Michael Hádek. Také jemu se během mítinku postupně roztrhly dva. Kromě toho si plzeňský junior stěžoval na své patálie se spojkou. Přehršel technických trablů mu uzavřela cestu do semifinále. A skutečnost, že byl z vyřazených českých závodníků nejlepší, ho asi příliš nehřála. „Dráha byla pro mě, ale řetězy a spojky mi zkazily celej závod,“ posteskl si.
S nastavením motocyklu laboroval i Matyáš Hlaváček. Mšenský závodník jel Zlatou stuhu poprvé. Na poslední chvíli nahradil Luboše Tomíčka, který se vydal hájit barvy Goričanu v evropském poháru klubových družstev. Stále se divil, že má pomalý stroj. V průběhu šestnácti jízd získal skalpy Slovince Matiji Duha a svého kamaráda Pavla Fuksy.
Ani jemu se nevyhnul pech. Ráno při zajíždění motoru mu upadl ventil. A náhradní motor ho dovezl pouze na šestnáctou příčku. Na seznamu obětí se po základní části překvapivě objevil také Martin Gavenda. Zpočátku se ani on nemohl trefit do správného nastavení svého stroje. A tak zkusil udělat všechno obráceně.
Okamžitě se mu začalo dařit. Do rozjížďky s číslem deset odstartoval hned za Kennethem Hansenem. V úvodním výjezdu ho však objel Kevin Wölbert. Pražský závodník ovšem nesložil zbraně a pustil se s ním do křížku. Přitom však musel odrážet zezadu útočícího Hynka Štichauera. A Rafal Fleger, další z pozdějších semifinalistů v této jízdě, byl až vzadu.
Krásný souboj bohužel skončil ve třetím kole pádem Martina Gavendy. „K tomu nemám, co říct,“ komentoval ztrátu třech bodů samotný závodník. „Zrovna, když se začalo dařit…“ Díky tomu neměl v závěrečné sérii už ani teoretickou naději na postup. Aby byl jeho pech dokonalý, Kenneth Hansen se nakonec proplížil cílovou čárou s prázdnou pneumatikou až na čtvrtém místě. A právě tady přišel o vítězství v základní části.
Směr semifinále
Skvělým způsobem rozehrál mítink Matěj Kůs. V rozjížďce s číslem dvě ho brilantní start vynesl rychle do čela. Pražan nezaváhal a do svého boxu se vrátil obtěžkaný čtyřmi body. Stejného výsledku dosáhl i v osmé jízdě. Také tentokrát byl alfou a omegou jeho triumfu raketový start.
Martin Vaculík se sice během kola a čtvrt dokázal vypořádat s Martinem Gavendou i Kevinem Wölbertem, leč na stíhání uprchlého Pražana bylo přece už jen dost pozdě. V polovině základního rozpisu se Matěj Kůs mohl hřát na čele průběžné klasifikace. V tomto ohledu s ním mohl držet krok pouze Kenneth Hansen.
Jak Tobias Busch, tak Nicolai Klindt, kteří se v úvodní sérii také zapsali mezi vítěze, dojeli po přestávce na třetích místech. Nicméně s přelomením podniku do druhé půle neudržel čistý štít nikdo. Kenneth Hansen přišel o punc neporazitelnosti vinou už zmiňovaného defektu pneumatiky v desáté jízdě.
A Matěj Kůs hned na to neměl povedený start. Opouštěl rošt až jako čtvrtý, avšak ve druhé zatáčce zdolal Matyáše Hlaváčka. Vpředu mezitím Nicolai Klindt zbavil vedení Kjastase Puodžukse, zatímco dva body poslaly Matěje Kůse už mezi semifinalisty. Druhé místo za Hynkem Štichauerem v rozjížďce s číslem čtrnáct byly už jen pojistkou dřívější volby dráhy.
Ani Hynek Štichauer neměl s kvalifikací mezi deset semifinalistů žádné problémy. A stejně jako Matěj Kůs a Filip Šitera skončil v lepší polovině postupujících. V rozjížďce s číslem dvě stačil objet Pavla Fuksu, ale Frank Facher a Matějem Kůsem mu ujeli.
Úvodní třetí místo však bylo jeho nejhorším výsledkem. V šesté jízdě už slavil triumf. S předním kolem ve vzduchu opouštěl rošt jako třetí. Už v první zatáčce však překonal Matiju Duha. A v nájezdu do druhého kola přišel na řadu také Kjastas Puodžuks.
Desátá jízda nezačala pro Hynka Štichauera optimálně. Avšak po defektu Kennetha Hansena a pádu Martina Gavendy to bylo za tři body. Vysoké ambice naznačil domácí závodník v rozjížďce s číslem čtrnáct, kterou vyhrál ve stylu start – cíl před Matějem Kůsem.
Všechno zapomenuto
Základní část závodu skončila pro české závodníky optimisticky. Hynek Štichauer a Matěj Kůs měli po třinácti bodech, Filip Šitera zůstal na dvanácti jen vinou fatálního defektu. Více nahromadili pouze Nicolai Klindt a Martin Vaculík.
Slovenský mistr České republiky však zažil pořádnou smůlu. Na úvod skvěle odstartoval, nicméně po kontaktu s Matijou Duhem klesl na druhé místo za Tobiase Busche. Na druhé místo se probil i v rozjížďce s číslem osm. Jeho první triumf ve dvanácté jízdě měl nádech Pyrrhova vítězství, by vedoucí příčku neopustil ani na okamžik.
„Zadřel jsem motor,“ odtušil Martin Vaculík na pozadí nezvyklého hemžení ve svém boxu. I s druhým agregátem však dokázal zvítězit v šestnácté jízdě. Musel se přitom vypořádat s Matyášem Hlaváčkem a Kevinem Wölbertem. Kjastas Puodžuks mu situaci ulehčil sám. By se v nájezdu do druhého kola dostal do čela, v dalším okruhu vzdal kvůli poruše.
Nicméně Zlatá stuha graduje nadstavbovou částí, v níž jsou všechny předchozí výsledky zapomenuty. První semifinále se stalo kořistí Kennetha Hansena. Dánský závodník se po startu dostal rychle do čela. A na konci druhého kola měl na své pronásledovatele už bratru padesátimetrový náskok.
Zatímco Kevin Wölbert a Rafal Fleger rozšířili seznam obětí závodu, Martin Vaculík s Hynkem Štichauerem hladce postoupili. Pardubický závodník dlouhou spekuloval nad výběrem startovní pozice. Nakonec zvolil bílou a vyplatilo se.
S poklidným průběhem prvního semifinále křiklavě kontrastovalo to druhé. Přineslo rychlý startovní manévr Nicolaie Klindta. Na poslední chvíli mu ovšem vítězství uzmul Filip Šitera.
Matěj Kůs odstartoval hned za nimi. Jenže ve druhém kole se před něho dostal Frank Facher. Pražan se okamžitě pustil statečně do boje o finálový postup. Vnější stopa mu v zatáčce u depa ve třetím kole úspěch nepřinesla. Naopak ho vynesla příliš vpravo, takže ho podjel Kjastas Puodžuks. V předposlední zatáčce Matěj Kůs ještě jednou razantně zaútočil, nicméně záměry mu nevyšly.
Ve finálové jízdě tak měli čeští diváci letos jen dvě želízka v ohni. Hynek Štichauer se mezi nejlepších šest dostal už loni, Filip Šitera měl premiéru. Nyní rychle odstartoval, udělal si prostor a na protilehlou rovinku vyjel s dostatečným náskokem před Nicolaiem Klindtem a Kennethem Hansenem.
Dánská dvojice byla zaměstnána svým interním duelem, což se nakonec ukázalo šastným momentem pro Filipa Šiteru. Když se Kenneth Hansen probil před svého krajana a dokázal se ho zbavit, pustil se do Filipa Šitery. Plzeňský borec ho pokaždé odrazil, by mu v závěru mu praskla ventilová miska. Fungovaly jen tři ventily a motor ztrácel výkon, ale Filip Šitera dovedl svůj motocykl vítězně do cíle.
Vytoužených stupňů vítězů se však před domácím publikem nedočkal Hynek Štichauer. Po nepovedeném startu během prvního kola předjel Martina Vaculíka. Během doby zbývající k šachovnicové vlajce se prodral i před Franka Fachera, aby zopakoval své loňské čtvrté místo.
Hlasy z depa
„Po první jízdě jsem byl v rozpacích,“ připustil Filip Šitera. „Prasknul řetěz. Měl jsem novej, ale nevydržel. Když jsem přijel z druhý jízdy, prasknul zase. Dal jsem starej, protože novým jsem už nevěřil.Sbíral jsem každej bod, protože záleží na startovní pozici a více bodama si 
volíš dřív.“ Po úvodním defektu si král domácí juniorské jízdy už nenechal vzít už ani jediný bod. A po semifinálovém triumfu hladce proniknul do finále. „Bál jsem se, aby mě Nicolai Klindt a Martin Vaculík nezavřeli,“ svěřil se. „Hlídal jsem si start a pak už to šlo. Jenže mi praskla ventilová miska a motor šel jen na tři ventily. Ztrácel sem a dotahovali mě.“ Poté, co ovládl všechny české juniorské šampionáty se Filip Šitera poprvé prosadil i na Zlaté stuze. „Cením si toho,“ říkal upřímně. „Stuha patří k významným závodům v Evropě. Bylo to vyrovnaný a každej moh‘ překvapit. Bylo to o vyrovnanosti a to se počítá. Díky Oldovi Řezníčkovi, celou sezónu pro mě dělal maximum. Jeho motor jsem jel teď ve vylučovačce Zlatý přilby. Největší dík patří Bohoušovi Brhelovi, kterej mě začal dělat motory. Tohle byla hlavně jeho práce. Obětuje pro mě čas. Takovejch mechaniků, že ti přes noc dělaj‘ motory, je málo. Díky dědovi, strejdovi a mechanikům. Dělali jsme tým a moc mi pomohli.“
„Byl bych radši šestej než čtvrtej,“ nechal se slyšet Hynek Štichauer, který těsně pod stupni vítězů skončil také loni. „Jsem nasranej.“
„Úplně na hovno,“ láteřil Martin Vaculík. „Zadřel jsem dobrej motor a jel na druhým. A kombinoval jsem, až jsem to překombinoval. Výsledkem je pěkné šesté místo. A ze startu ten Šitera. Viděl, že tam nejsem, tak se zklidnil.“
„Zlatá stuha mi nevyšla,“ řekl Matěj Kůs nešastně. „Zkazil jsem tu rozhodující rozjížďku. Škoda, že se nesčítaj‘ body…“
„Je to v prdeli,“ svěřil se Michael Hádek. „Ze čtyř startů jsem byl málem dvakrát v pásce. Odešly mi dva řetězy. Úplně nový Reginy. Jeden měl jeden a půl závodu, druhej byl novej. Jel jsem ho jenom o tréninku.“ Svůj debut ve Zlaté stuze si plzeňský junior představoval dozajista úplně jinak. „Dneska to bylo strašný,“ souhlasil. „Chtěl jsem aspoň semifinále. Snad příští rok. Představoval jsem si to jinak. Dráha suprová, něco pro mě, ale byl to propadák. Debilní řetězy a spojky ti zkazí celej závod!“
„Úplně na hovno,“ komentoval svůj výkon Martin Gavenda. „Zezačátku byl problém nastavení. Pak jsme na to šli z jiné strany.“ Pražský závodník přišel o body také vinou pádu v rozjížďce s číslem deset. „Na to nemám, co říct,“ reagoval. „Byla to smůla. Zrovna v tom nejlepším, kdy se dařilo, se to posralo.“
„Suprovej závod,“ řekl magazínu speedwayA-Z Matyáš Hlaváček. „To jsem chtěl vždycky jezdit. Už jen nástup s hymnou byl špičkovej. Pomíjím svý jízdy, škoda, že tam nebylo víc bodů.“ Mšenský junior si v boxech pořádně máknul. „Celej závod jsme šli se vším dolů,“ prozradil. „Než to nastavíš, je po všem. Pořád je to pomalý, chápeš?!“
„Ráno jsem zajížděl motor na stojánku,“ líčil Pavel Fuksa. „Malý točky a najednou rána! Upad‘ ventil. Úplně novej motor! Už od rána jsem tak věděl, že to nebude dobrý!“
| TOT | SMF1 | SMF2 | FIN | ||
| 1. Filip Šitera, Plzeň | E 4 4 4 | 12 | 1. | 1. | |
| 2. Kenneth Hansen, DK | 4 4 1 3 | 12 | 1. | 2. | |
| 3. Nicolai Klindt, DK | 4 2 4 4 | 14 | 2. | 3. | |
| 4. Hynek Štichauer, Pardubice | 2 4 3 4 | 13 | 3. | 4. | |
| 5. Frank Facher, D | 3 3 3 1 | 10 | 3. | 5. | |
| 6. Martin Vaculík, SK | 3 3 4 4 | 14 | 2. | 6. | |
| 7. Matěj Kůs, Praha | 4 4 2 3 | 13 | 5. | ||
| 8. Kevin Wölbert, D | 3 2 4 3 | 12 | 4. | ||
| 9. Kjastas Puodžuks, LAT | 3 3 3 E | 9 | 4. | ||
| 10. Rafal Fleger, PL | 1 3 2 3 | 9 | 5. | ||
| 11. Tobias Busch, D | 4 2 1 E | 7 | |||
| 12. Nikola Martinec, SLO | T 0 3 2 | 5 | |||
| 13. Manuel Novotny, A | 2 1 2 E | 5 | |||
| 14. Michael Hádek, Plzeň | 2 R 2 1 | 5 | |||
| 15. Martin Gavenda, Praha | 1 1 F 2 | 4 | |||
| 16. Matyáš Hlaváček, Mšeno | 1 0 0 1 | 3 | |||
| 17. Matija Duh, SLO | 0 2 E 1 | 3 | |||
| 18. Christoph Demmel, D | 1 1 1 0 | 3 | |||
| 19. Pavel Fuksa, Pardubice | 0 1 1 1 | 3 | |||
| 20. Andrea Baroni, I | 0 0 0 1 | 1 | |||
| res Jan Holub, Plzeň | 2 | 2 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
