AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. srpna
Před včerejším Memoriálem Antonína Kaspera ve Mšeně pořadatelé hleděli k nebi nejen kvůli částečnému zatmění slunce. Předpověď počasí slibovala mraky, bouřky a dokonce přívalové deště, nicméně atmosférické excesy se nakonec středočeskému městečku vyhnuly. Vítězství si nakonec vybojoval Hynek Štichauer. Ve čtrnácté jízdě sice prohrál s Tomaszem Piszczem, ale ovládl klíčovou poslední rozjížďku, do níž organizátoři nasměrovali čtveřici favoritů. Jan Jaroš, který do té doby nepoznal hořkost porážky, ve třetím kole upadl z druhého místa a nakonec se nevešel na pódium. O druhé místo se tím pádem musel rozjíždět Matěj Kůs s Tomaszem Piszczem. Pražský závodník měl vrch už od vylétnutí pásky.

Trojice suverénů
Pro celou řadu závodníků přináší vzpomínkové klání na Antonína Kaspera příležitost uctít památku skvělého závodníka nejen černou páskou přelepenou přes vestu. Všichni tuto velkou postavu světových oválů znali a možnost zapsat se k Adrianu Rymelovi a Filipu Šiterovi na listinu vítězů zvyšuje jejich motivaci.

Startovní listina dnešního třetího ročníku se vyznačovala velkou vyrovnaností. A díky ní zůstával mítink otevřený až do samotného konce. Oleje pod kotlík dramatické podívané přilili i samotní organizátoři. Favoritům přidělili startovní čísla tak, aby na sebe narazili v závěrečné rozjížďce.

Z úvodních sérií vyšli nejlépe tři borci. Matěj Kůs se vydal na vítěznou cestu v rozjížďce s číslem dvě, v níž odvedl nebezpečného Tomasze Piszcze. Pátá jízda mu posléze přinesla další velké sólo. Rovněž Hynek Štichauer otevřel své skóre porážkou nebezpečného rivala.

Ve třetí jízdě zůstal na jeho štítě Richard Wolff, jemuž ujel již v prvním oblouku. Ve druhé sérii přibyl na jeho kontě další triumf. Zatímco se Michael Hádek musel probíjet přes Pavla Pučka, on jel nerušeně na čele pro tři body. Třetím neporaženým mužem se v úvodních fázích stal Jan Jaroš. Los byl k němu milosrdný a na startovní rošt mu nepřihrál žádného z okruhu žhavých favoritů. A tak se Pražan mohl chlubit dvěma jednoznačnými vítězstvími ve stylu start – cíl.

Zajímavě zamotaná partie
Jenže jak už to u vyrovnaných klání chodí, počet suverénů klesá s rostoucím kvantem odjetých rozjížděk. Navíc roste i počet konkurentů, kteří prahnou po skalpu suverénů. Dnes se o změnu scénáře postaral jako první Richard Wolff.

Na začátku se musel sklánět před Hynkem Štichaurem. V osmé jízdě mu další bod sebral Tomasz Piszcz. Ovšem v rozjížďce s číslem deset porazil Matěje Kůse. Pražský junior se přitom rychle dostal do vedení a setrval v něm celá tři kola. Poté však přišel nájezd Richarda Wolffa, který jej v nájezdu do posledního okruhu poslal do čela.

Hynek Štichauer a Jan Jaroš ale prodloužili své triumfální tažení o další zářez. Pardubičan v deváté jízdě zaznamenal brilantní triumf nad Martinem Málkem. A jeho souputník na čele průběžné klasifikace o dvě rozjížďky později setrval ve vedení navzdory důrazným nájezdům Tomasze Piszcze.

Čtvrtá série však zastihla Jana Jaroše v pozici leadera osamoceného. Rychlý start se stal úhelným kamenem jeho vítězství nad Richardem Wolffem v rozjížďce s číslem třináct. Vzápětí ovšem Hynek Štichauer podlehl Tomaszi Piszczovi, by se ze všech sil snažil o opak. Akcie Poláka tím pádem hodně stouply, což konec konců platilo i pro Matěje Kůse, který z patnácté jízdy přivezl další trojku.

Nicméně vzhledem ke zmiňované dvacáté jízdě nikdo ještě nemohl hovořit, že je za vodou. Navíc Tomasz Piszcz hladce triumfoval v rozjížďce s číslem sedmnáct a se třinácti body mohl snít o pódiu. Zato Richardu Wolffovi k němu nepomohlo už ani vítězství v rozjížďce s číslem devatenáct.

A konečně přišla závěrečná jízda. Jan Jaroš si mohl vybrat, bude-li hlídat Matěje Kůse po své levici nebo Hynka Štichauera na druhé straně. Vybral si svého klubového kolegu, jehož zavřel v první zatáčce. Jejich vzájemné šarvátky však využil pardubický závodník a oba dva je venkem objel.

Leč Jan Jaroš se s prohrou smiřuje až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou. A ani tentokrát nedopřál Hynku Štichauerovi sebekratší chvilku oddechu. Jenže ve druhém kole se v zatáčce u depa přetočil a upadl. Hynek Štichauer tak mohl slavit celkový triumf, zatímco Matěje Kůse čekal rozjezd s Tomaszem Piszczem.

A v něm nedal Polákovi ani náznak šance. Skvělý start jej katapultoval do čela a rychlý venek ho v něm udržoval. „Dal jsem to do stopy, co je nejrychlejší,“ líčil o chvilku později v depu. Tomasz Piszcz však stále útočil a jeho bojovnou náladu zpacifikoval až pád ve druhé zatáčce třetího kola.

Hlasy z depa
„Jsem spokojenej‘,“ zářil Hynek Štichauer. „Zvl᚝ kvůli tomu, že se ten závod jel uctít památku Tondy. Jsem rád, že jsem vyhrál a budu zapsanej‘ mezi vítězi. Bylo to o štěstí, ale to potřebuješ. Měl jsem lehký první jízdy. V poslední jízdě jsem využil toho, že Honza Jaroš odjel na Kůsáka. Zavřel jsem ho. Zůstali na lajně a já je oba objel.“

„Děkuju klukům, že mě v depu rozptylovali a rozhazovali,“ žertoval Matěj Kůs na úkor svého technického doprovodu. „Filip, Kaspík a Láďa mě nepodpořili (smích). Jinak na hovno, nebylo to dobrý, chtěl jsem vyhrát. Podcenil jsem jízdu s Ríšou, kterej‘ mě předjel. Bylo to ve třetím kole a nešlo mu to oplatit. V rozjezdu jsem měl lepší pozici a udržel to od startu. Věděl jsem, že nejrychlejší je venek a dal jsem to tam.“

„Dobrý, až do poslední jízdy to šlo, jak jsem si představoval,“ líčil Jan Jaroš. „Bylo to vabank. Buď budu hlídat Matěje nebo Hynka. Přiřítil jsem se tam moc rychle, abych netrefil Hynka. A zbytečně jsem se přetočil. Ale to jsou závody. Chtěl jsem vyhrát, Tonda byl můj kamarád. Je to život, ne vždy jde všechno podle tvých plánů. Je dobře, že mi forma jde nahoru, jsem spokojenej‘. Hlavně zdraví, to je nejdůležitější.“

„Na hovno,“ neskrýval rozmrzelost Richard Wolff. „Hlavně první dvě jízdy. Na Hynka bylo, ale v prvním vinglu mě zavřel a zdržoval. Moje blbost. S Honzou Jarošem to bylo o startu, jinak nevím, co bych k tomu řek‘. Jedině, že jsem porazil Matěje a to je pěkný. Měl jsem dobrou motivaci a bylo to.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Divišov – 1. srpna
Loňský ročník divišovského pouáku se neuskutečnil kvůli vnitroklubovým záležitostem, předloni ho předčasně ukončil d隝. Dá se tedy konstatovat, že Velká cena Divišova zaznamená svůj comeback po dvou letech. Startovní listina klasického mítinku na dvacet jízd zahrnuje vedle nebezpečně znějících českých jmen také početný kontingent Poláků. Protože je zítřejší začátek stanoven na třináctou hodinu, návštěva divišovského závodu může divákům nabídnout chutný předkrm před večerní Grand Prix České republiky na pražské Markétě.

Startovní listina:

Foto: Antonín Škach

Mšeno – 31. července
Dnes jsou tomu přesně dva roky, co dotlouklo srdce Antonína Kaspera. Osobnost legendárního plochodrážníka připomene opět vzpomínkové klání ve Mšeně, které startuje zítra úderem devatenácté hodiny. Ve svém třetím ročníku se dostává nejblíže ke smutnému výročí jeho skonu. A v předvečer Grand Prix České republiky připomíná jeden z primátů slavného závodníka, který se ještě nikomu z jeho krajanů nepodařilo překonat. Jeho páté místo z roku 1999 zůstává prozatím nejlepším výsledkem našeho závodníka v české velké ceně.

Ze startovní listiny čiší vyrovnanost, díky níž bude mítink klasického rozpisu na dvacet jízd zřejmě dlouho nerozhodnutou záležitostí. Jisté je, že se do historických análů zapíše nový vítěz. Ani Adrian Rymel, ani Filip Šitera, triumfátoři z let 2006 a 2007, totiž zítra vzhledem ke své účasti v Grand Prix České republiky nenastoupí.

Vedle českých jmen se publiku představí rovněž dva Poláci a dva Němci.

Startovní listina: