Pardubice – 24. srpna
Ne, že by se v českém šampionátu juniorských družstev v jeho více než dvacetileté existenci neobjevovali zahraniční závodníci. Vždyť v něm na přelomu tisíciletí regulérně bojovala i polská družstva. Nicméně letošní ročník, který se koná pozítří večer v Pardubicích, v tomto ohledu všechno překonává. Můžeme se těšit na klasický rozpis dvojic na jednadvacet rozjížděk, ale i doprovodné mistrovské dvěstěpadesátky a stopětadvacítky, díky nimž závodní program začíná již ve čtvrt na šest.
Tipujte:
Loading ...
Mezinárodní pojetí
S juniory je to u nás prostě takové, jaké to je. Většina klubů by měla problém postavit dva rovnocenné partnery do jedné sestavy. Jenže zatímco dříve se vytvářely koalice napříč celky, nyní je manko druhého závodníka řešeno cizinci. A to nikterak ledajakými!
Za Slaný proto po boku Vojtěcha Zamazala nastoupí Lotyš Ričards Ansviesulis. Plzeň k Václavu Kvěchovi staví dlouhodrážní hvězdičku Romano Hummela. Jan Macek v kopřivnické železniční vestě pojede s Polákem Bartlomiejem Kowalskim. Bílý koník se objeví na hrudi Daniela Šilhána a Němce Lukase Fienhageho.
Se svými zdroji si vystačí Žarnovica, jež by konec konců mohla postavit dva páry. Ve středu však bude stavět na svých esech Davidu Pacalajovi a Jakubu Valkovičovi. Dvěma výběry bude disponovat jedině pražská Markéta. První s Petrem Chlupáčem, Janem Kvěchem a Danielem Klímou nemá menší ambice, než obhajobu loňského zlata. Druhý tandem zajistí mladící Michal Baštecký a Pavel Kuchař.
Obě nižší kubatury
Protože žádný závodník nemůže v duchu reglementů startovat ve dvou závodech současně, stopětadvacíkty začínají již v 17:15. Trénink hlavního závodu bude rozložen mezi jeho rozjížďky. A tak pořadatelé apelují na jednotlivé kluby, aby byli všichni ve Svítkově nejpozději úderem páté.
Postavení leadera bude hájit Vojtěch Šachl, který má ovšem na své soupeře náskok jako hrom. Nechybí ani borec číslo dvě Štěpán Ševčík, ale také Matěj Frýza, jenž tedy díky zranění přišel v klasickém šampionátu o jediný závod. Protože Adam Bednář mezi kolibříky nepojede, dá se předpokládat, že si to o celkové stříbro začnou rozdávat oba členové plzeňského gangu.
Dvěstěpadesátky klasicky doprovodí velké hochy. V jejich startovním poli nechybí vůbec nikdo. Hlavním lákadlem se tudíž stane boj Jaroslava Vaníčka o udržení se v čele šampionátu. Vojtěch Šachl, Jan Hlačina a Adam Bednář rozhodně nebudou sami s plány překřížit Pražanovu cestu.
Startovní listiny středečních závodů v Pardubicích:
Pardubice – 14. července
Přebor republiky jednotlivců o pohár AČR bude pokračovat v Pardubicích v netradičním termínu. Pořádající klub jej přesunul na příští pondělí, aby umožnil plochodrážním fanouškům nerušeně sledovat přenos z evropského šampionátu v Rybniku, s nímž původní termín mítinku kolidoval. Podoba přeboru se začne rodit v pátek, kdy proběhne uzávěrka přihlášek. Sportovní komise AČR po nedávných zkušenostech upozorňuje na riziko pozdní nebo jury neuznané omluvy, kterou hodlá řešit v souladu s řády. O doprovodný program se tentokrát postarají pouze dvěstěpadesátky. V průběhu závodu bude letos naposledy možné zakoupit knihy o ploché dráze a v současné době se pracuje také na autogramiádě slavných plochodrážníků z minulosti.
Liberec – 11. července
Celonoční deště procházející naším územím se Liberci vyhnuly. O půl osmé dopoledne zde drobně mžilo, ovšem Ještěd nebylo vidět, což dle místní tradice nevěští se srážkami nic dobrého. Opak se ale stal pravdou! Stříbřitý rotační hyperboloid se rychle vyhrabal z mraků, aby mu nic neuniklo z dění na plochodrážním ovále v Pavlovicích. Nejprve Vojtěch Šachl zúročil usilovný trénink startů a vyhrál druhé letošní klání mistrovských stopětadvacítek na klasické dráze. Svůj triumf posléze zopakoval i při pokračování šampionátu dvěstěpadesátek. Hlavní pozornost však poutal pátý díl přeboru. V jeho rozjížďce s číslem sedm praskla vítězná šňůra Eduarda Krčmáře. Nůžky si na ni nabrousil Josef Franc. A kromě slánského esa porazil všechny ostatní, pochvaloval si, že neduělal žádnou chybu, takže se stal celkovým vítězem mítinku. Ona sedmá jízda ve své podstatě rozhodla o pořadí první trojky na pódiu. Eduard Krčmář a Petr Chlupáč, kteří dorazili k šachovnicové vlajce v rukou Romana Dolečka hned za vítězným Pražanem, totiž o žádné další body nepřišli.
Stopětadvacítky se prolínají s kvalifikací
Z vlhkého rána měli radost snad jen houbaři, kteří se od Ještědu vraceli s plnými košíky úlovků. Nicméně na stadiónu v Pavlovicích byli nadšeni o poznání méně. Není-li totiž vidět stříbřitá věž, jde o špatné znamení. Nicméně dnes pranostiky nevycházely. Pravda, o půl osmé začalo drobně mrholit, ale záhy se na nebeské báni objevilo sluníčko.
Bundy a mikiny rychle mizely v autech, jak rtuť teploměru šplhala nahoru. Bylo to jedině dobře, vždyť nás dnes čekal nápor čtyř kvalifikačních, dvaceti přeborových, šesti stopětadvacítkových a pěti dvěstěpadesátkových rozjížděk. Sportovní komise připravila poměrně sofistikovaný program, aby se závody nižších kubatur v rozporu s řády nikterak neprolínaly.
Mistrovské stopětadvacítky proto zahájily dnešní závodění spolu s kvalifikací. Vojtěch Šachl strávil celou středu v Chabařovicích, kde trénoval jen a jen starty. Jenže nyní v rozjížďce s číslem jedna byl rychlý až přespříliš. Rozhodčí Tomáš Topinka jeho start uznal jako letmý a dal mu varování.
Při repete se ujal vedení Matěj Frýza, ovšem borec v chabařovické vestě jej objel již v první zatáčce. Něco podobného provedl Štěpán Ševčík svému kolegu Josefu Černému ve druhé jízdě. Josef Černý ale musel záhy čelit novému nebezpečí. Dominík Hrbek ve druhém oblouku podjel Olivera Schmida, což mu bylo málo.
Nakonec na cílové rovince zleva minul rovněž Josefa Černého a sebral mu druhou příčku. Rychle následovala rozjížďka s číslem tři. Nejlepší start vystřihnul Matěj Frýza, ale Vojtěch Šachl jej předčil vnějškem úvodního výjezdu. Protože se oba měli utkat znovu ve čtvrté jízdě, kde měl rovnou z chodu opakovat také Dominik Hrbek, nastal správný čas pro kvalifikaci přeboru.
Přemítající Pavel Kuchař:
„Nemůžu se na tom srovnat…“
V její úvodní rozjížďce vystřihnul nejrychlejší start Jan Macek. Ale Daniel Šilhán hodně zrychlil v úvodním výjezdu a převzal vedení. Cestu k progresu nabral i Rastislav Ciferský. Ačkoliv se Vojtěch Zamazal usilovně bránil, nakonec musel kapitulovat. Při omluvě Martina Gavendy stylem last minute stanuli na startovním roštu druhé jízdy jen tři závodníci. Prim udával Pavel Kuchař.
A pak už opět zápolily stopětadvacítky! V rozjížďce s číslem čtyři šel Vojtěch Šachl rychle dopředu a díky třetímu vítězství nad Matějem Frýzou stál na prahu triumfu. Překročil jej hned vzápětí v rozjížďce s číslem pět. Triumfoval stylem start – cíl a jeho dvanácti bodům nemohl nikdo konkurovat ani zdaleka.
Než se však rozhodlo o dalším pořadí, vyjeli na ovál zase účastníci kvalifikace. V její třetí jízdě nejlépe odstartoval Rastislav Ciferský. V první zatáčce se musel sklonit před Danielem Šilhánem, jenž se po vnějšku dral dopředu. Mnohem horší pro Slovákovy ambice se ale stal pád v druhém nájezdu.
Po něm totiž musel vědět, že v hlavním závodě na něho nezbude nic jiného než sedmnáctka jediného náhradníka. A vskutku, při repete odvedl Daniel Šilhán Jakuba Exlera, který se dnes rozhodně nemusel bát vyřazení. Hned na to Jan Macek v úvodním oblouku sebral vedení Pavlu Kuchařovi, zatímco Vojtěchovi Zamazalovi a Františku Klierovi stačilo na postup umístění za nimi. Měli sice jeden bod jak Rastislav Ciferský, ovšem lepší bilanci skóre.
Pak už přišla řada na vyvrcholení stopětadvacítek. Druhé místo si nenechal vzít Matěj Frýza, když jednoznačně vyhrál šestou jízdu nad třemi dalšími členy plzeňského gangu. Štěpán Ševčík, jehož motor byl po úterním poháru v Praze na opravě u litomyšlského ladiče Petra Schmida, dvěma body potvrdil své třetí místo. Na pódium šel ve své kariéře poprvé.
Přebor má rychle jediného leadera
Obloha již dávno nehrozila černočernými mračny, když začal pátý díl letošního přeboru. Jaroslav Petrák do jeho první rozjížďky vystřelil jako z praku. Jenže Daniel Šilhán po svém kvalifikačním triumfu nechtěl ustupovat z vítězné cesty ani o píď. A pokud si Jaroslav Petrák myslel, že se svého mladšího klubového kolegy zbavil v úvodním výjezdu vytlačením na mantinel, mýlil se.
Daniel Šilhán jej totiž proháněl celá čtyři kola. V nájezdu do poslední zatáčky vletěl spodem pod ostříleného matadora, aby na metu dorazil o chviličku dříve. Kraťoučký liberecký ovál dostál své pověsti místa, kde se bojuje od startu až do cíle i nadále. Petr Chlupáč sice v rozjížďce s číslem dvě nepřipustil ani stín pochybností, že by neměl vyhrát.
Avšak Ondřej Smetana si své dva body musel tvrdě vydřít na úkor Hynka Štichauera a Filipa Hájka. Vzápětí Eduard Krčmář vyhnal Zdeňka Holuba už v první zatáčce a první série skončila primátem Josefa France. Pražan se konečně dočkal svého opozdilého mechanika Jiřího Georgieva a rychle ujel z dohledu Daniela Klímy.
Eduard Krčmář popisuje rozjížďku s číslem sedm:
„Pepa odjel, snažil jsem se, byl jsem u něj, ale hlídal si mě a jel optimální stopu.“
Na rozdíl od jiných závodů, kdy závodník osiří sám na čele aktuální klasifikace až někdy kolem půlky klání, dnes jsme měli jediného leadera již po druhé sérii. Mohl za to los, který na startovní rošt rozjížďky s číslem sedm poslal hned trojici úvodních vítězů.
Právě v ní se Eduard Krčmář dočkal své úvodní porážky v letošním přeboru. Josef Franc totiž brilantně odstartoval. Dokázal mařit jeden Slaňákův nájezd za druhým, zatímco Petr Chlupáč nyní musel vzít zavděk jedním bodem na úkor Václava Kvěcha. Krok s Josefem Francem mohl udržet Daniel Šilhán, kdyby ovšem ke své úvodní trojce přidal druhou v rozjížďce s číslem osm.
Avšak tady byl proti Zdeněk Holub, jenž neměl konkurenci. A co víc na severočeského juniora v pardubické vestě vytrapoval rovněž Filip Hájek. V první zatáčce se dopředu nedostal, ale ve druhé již ano. Daniel Šilhán rychle osnoval protiofenzívu a v cíli byl o chloupek dříve než Pražan.
Josef Franc svou vítěznou sérii prodloužil posléze v rozjížďce s číslem deset. V ní se trošku ulil Ondřej Smetana, který si vysloužil žlutou kartu. Po restartu se ujal vedení Zdeněk Holub, zatímco Josef Franc se v prvním oblouku přenesl přes Ondřeje Smetanu.
Avšak když se Zdeněk Holub ve druhém výjezdu ohlédl za sebe, spatřil Josefa France, kterak míří do čela. Exmistr republiky neslevil ani posléze a do cíle dorazil s náskokem zvící půl rovinky. Skvělou podívanou předváděli také borci za řidítky dvěstěpadesátek, kteří velké hochy doprovázeli.
Úvodní rozjížďka viděla nejlepší start Vojtěcha Šachla. Jaroslav Vaníček ovšem držel vnitřní stopu a v první zatáčce šel do čela. Avšak jen na chvilku, protože jako první na protilehlou rovinku vyjel jako první zase Vojtěch Šachů. Ve třetím kole upadl Jan Jeníček, což ve finále prospělo Janu Hlačinovi, jemuž v poslední zatáčce spadnul řetěz.
Vojtěch Šachl kraloval rovněž druhé jízdě, aby hned v další rozjížďce podruhé odvedl Jaroslava Vaníčka. Nicméně vyhráno ještě neměl. Obzvlášť, pakliže Pražan využil jeho volného losu v rozjížďce s číslem čtyři ke svému prvnímu vítězství. Všechno tedy musela rozhodnout rozjížďka s číslem pět. Nejlepší start vystřihnul Jaroslav Vaníček. Vojtěch Šachl jej nedokázal předčit v první zatáčce. Byť útočil, zkalkuloval si, že i dva body mu stačí na triumf.
Pokračuje se v odkazu rozjížďky s číslem sedm
Dvěstěpadesátky poznaly své konečné výsledky již po šestnácté přeborové jízdě. Právě v ní se Josef Franc prohnal jako první pod šachovnicovou vlajkou v rukou Romana Dolečka dnes již počtvrté. Tentokrát triumfoval stylem start – cíl, když za sebou přivedl Hynka Štichauera, Daniela Šilhána a Františka Kliera.
Závodníci jakoby respektovali výsledek rozjížďky s číslem sedm jako nezpochybnitelný axiom. Ale opusťme svět konspiračních teorií, byť nezvratným faktem, že její tři hlavní aktéři již neznali nic jiného než vítězství. A poráželi přitom soupeře, jež by je mohli sestřelit z pódia.
Eduard Krčmář se na vítěznou trajektorii vrátil v rozjížďce s číslem devět. Hynek Štichauer se v ní rozhodně nemusel červenat hanbou za reakci na let pásky. Eduard Krčmář startující až od mantinelu, zamířil na střed první zatáčky a na protilehlé rovince byl přece jen rychlejší.
Jenže pardubický závodník protáhnul nájezd do druhého oblouku a znovu se vrátil do čela. Na slánské eso si ale nepřišel. Eduard Krčmář z něho četl jako z otevřené knihy a v nájezdu do třetího okruhu se kolem něho mihnul jako modrobílá raketa.
Petr Chlupáč kraloval rozjížďce s číslem dvanáct, v jejíž první zatáčce Daniel Šilhán stačil jenom Jana Macka. Po čtvrté jízdě dvěstěpadesátek a úpravě oválu stál pražský junior u bílé startovací pásky podruhé. Sotva vyletěla k nebi, ujal se navzdory lehkému wheelie vedení. A Daniel Klíma se musel chtě nechtě smiřovat s koncem svých medailových ambicí.
Eduard Krčmář dorazil na rošt rozjížďky s číslem čtrnáct na poslední chvíli. Ale čím větší zpoždění měl při příjezdu, tím větší byl jeho náskok v cíli. Než se za jeho zády Filip Hájek stačil opřít do Jaroslava Petráka a Jana Macka, upadl v první zatáčce. „Motor,“ odtušil smutně příčinu. „Zaklepalo to a bylo…“
Před poslední pětinou se na hrotu průběžného pořadí hřál Josef Franc s náskokem bodu na Eduarda Krčmáře a dalšího na Petra Chlupáče. Záhy bylo jasné, že se po zisku titulu slovenského šampióna dočká pražský rutinér rovněž svého prvního vítězství na české půdě.
Daniel Šilhán líčí rozjížďku s číslem dvacet:
„Kdybych neprojebal první zatáčku, moh‘ jsem bejt třetí. Dal jsem to na venek, dostal jsem cejchu a zastavil se. Měl jsem to zlomit na lajnu.“
Josef Franc si v sedmnácté jízdě vychutnal triumf ve stylu start – cíl, dostal se na patnáct bodů a mohl se těšit na největší z trojice pohárů. Petr Chlupáč svého staršího klubového kolegu napodobil hned v rozjížďce s číslem osmnáct. Se třinácti body musel čekat na odpověď Eduarda Krčmáře až do závěrečné jízdy dnešního odpoledne.
Mezitím Zdeněk Holub přivedl do cíle devatenácté jízdy Hynka Štichauera, za jehož zády Jan Macek nakonec uhájil poslední bod před Václavem Kvěchem. A konečně tu byla ona rozjížďka s číslem dvacet. Na jejím startu byl nejpohotovější Ondřej Smetana, avšak Eduard Krčmář se přes něho přehnal zprava v první zatáčce.
Na sklonku druhého okruhu upadl Daniel Šilhán. Dnes sice odjezdil svůj nejskvělejší přebor vůbec, avšak nyní jej Tomáš Topinka musel diskvalifikovat. V repete Eduard Krčmář objel Ondřeje Smetanu ještě rychleji než prve. Závod ale skončil smolně pro Daniela Klímu, jenž by si připsal aspoň bod nebýt zadřeného motoru, s nímž musel zastavit ve třetím kole.
Hlasy z depa
„Před tréninkem byl chaos, mechanik nikde,“ líčil Josef Franc. „A tak jsem asi dvacet minut před tréninkem nevěděl, jestli to zvládnu. Ale všechno se otočilo. Super odpoledne. Nic jsem nezkurvil, štěstíčko bylo. Jezdil jsem pořád stejně, jen jsem nedělal chyby a to se zúročilo. Konečně první vítězství a skalpík Edy. Aspoň nám tolik neujel. Potřebujeme se zachytit, aby bylo v Březolupech, o co jet.“
„Dobrý,“ odtušil Eduard Krčmář. „Zazávodil jsem si. Pepa odjel, snažil jsem se, byl jsem u něj, ale hlídal si mě. Jel optimální stopu a pohlídal si mě. Jeden bod jsem ztratil, jsou to závody, nic se neděje.“
„Hezký závody,“ usmíval se Petr Chlupáč. „Dneska to bylo hodně o startech. Dráha byla tvrdá a moc se nepředjíždělo. Mohli víc kropit. Jsem moc spokojenej‘, ani se mi sem dneska nechtělo. Ale nakonec dobrý.“
„Šlo to, ale bída,“ nebyl Zdeněk Holub na vrcholu blaha. „Jsou to závody, bramborová medaile ale není nic moc. To je po druhým místě nejhorší. Jsou to závody, příště bude líp. Uvidíme, musím makat, je léto.“
„Mrzí mě bedna, zase chyběl kousek,“ smutnil Ondřej Smetana. „Jeden bod se Zdendou, jeden s Chlupíkem a bylo by to jinak. Ale to jsou závody. Celý závody jsem špatně startoval, dobře jsem odjel až s Edou. Mám poznatky ohledně motorky. A snad to bude už lepší.“
„Dneska zase taková údržba,“ bilancoval Hynek Štichauer. „Závodil jsem hlavně, že jsem závodil. Snažím se, to je ten základ. A v těhle závodech o nic víc nejde. Určitě bych moh‘ udělat o dva body víc, ale to bych zase musel jet rozjezd. A to se mi nechce, takže jsem spokojenej‘.“
„Motor zadřenej‘,“ vysvětlil Daniel Klíma své odstoupení z rozjížďky s číslem dvacet. „Je to škoda, aspoň ten bodík jsem moh‘ mít. Dneska nic moc, nelíbilo se mi to. Nevím, jestli to bylo mnou nebo motorkou, ale nepřišlo mi to moc rychlý.“
„Dneska to bylo super,“ radoval se Daniel Šilhán. „Jsem spokojenej‘ po dlouhý době. To jsem potřeboval, vyhrál jsem kvalifikaci a rozjížďku a měl jsem dvě druhý místa.“
„Lítal jsem a lítal,“ říkal Filip Hájek. „Trošku záchvěvy tam byly. Zkoušeli jsme různý nastavení. Bylo to dobrý, ale ve čtvrtý jízdě se zadřel motor. Pak nemělo cenu to dolaďovat. Jinak závody pěkný.“
kvalifikace:
1. Daniel Šilhán, Pardubice
3 3
6
2. Jan Macek, Praha
2 3
5
3. Pavel Kuchař, Praha
3 2
5
4. Jakub Exler, Praha
2 2
4
5. Vojtěch Zamazal, Slaný
0 1
1
6. František Klier, Divišov
1 0
1
7. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica
1 X
1
Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Martin Gavenda
hlavní závod:
1. Josef Franc, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Eduard Krčmář, Slaný
3 2 3 3 3
14
3. Petr Chlupáč, Praha
3 1 3 3 3
13
4. Zdeněk Holub, Praha
2 3 2 1 3
11
5. Ondřej Smetana, Praha
2 3 1 3 2
11
6. Hynek Štichauer, Pardubice
1 3 2 2 2
10
7. Daniel Klíma, Praha
2 2 3 2 E
9
8. Daniel Šilhán, Pardubice
3 2 2 1 X
8
9. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 1 0 2 2
7
10. Filip Hájek, Praha
0 1 2 F 2
5
11. Václav Kvěch, Plzeň
1 0 1 2 0
4
12. Jan Macek, Praha
1 T 1 1 1
4
13. Vojtěch Zamazal, Slaný
0 2 0 0 1
3
14. Pavel Kuchař, Praha
0 0 1 1 1
3
15. Jakub Exler, Praha
1 0 0 0 0
1
16. František Klier, Divišov
0 1 0 0 0
1
17. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica (res)
X
0
Poznámka: z původně přihlášených se omluvili Jan Kvěch a Martin Málek; výstraha za startovní přestupek Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem deset
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
PLZ
SLA
PHA
LIB
TOT
3.6.
14.6
18.6.
23.6.
11.7.
1. Eduard Krčmář, Slaný
15
15
15
15
14
74
2. Josef Franc, Praha
12
14
14
13
15
68
3. Petr Chlupáč, Praha
11
12
9
8
13
53
4. Zdeněk Holub, Praha
9
12
9
12
11
53
5. Ondřej Smetana, Praha
12
10
10
10
11
53
6. Hynek Štichauer, Pardubice
10
9
9
12
10
50
7. Daniel Klíma, Praha
8
9
11
10
9
47
8. Martin Málek, Březolupy
11
10
7
6
o
34
9. Filip Hájek, Praha
8
6
5
5
5
29
10. Jaroslav Petrák, Pardubice
5
4
4
3
7
23
11. Jan Kvěch, Praha
–
–
12*
11
o
23
12. Václav Kvěch, Plzeň
5
4
5
2
4
20
13. Daniel Šilhán, Pardubice
5
3
2
o
8*
18
14. Jan Macek, Kopřivnice
–
5*
–
8*
4*
17
15. Martin Gavenda, Březolupy
3
–
6*
3
o-Q
12
16. Pavel Kuchař, Praha
4*
0
1
o-Q
3*
8
17. Vojtěch Zamazal, Slaný
–
0*
NQ
2*
3*
5
18. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
–
5*
–
–
–
5
19. Jakub Exler, Praha
1*
1*
NQ
DNR*
1*
3
20. Michal Baštecký, Praha
1*
1
o-Q
o-Q
–
2
21. František Klier, Divišov
–
–
0*
o-Q
1*
1
22. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica
–
–
1*
0*
0*
1
23. Luboš Krejča, Praha
–
–
–
DNR*
–
0
24. Patrik Linhart, Slaný
–
–
0*
–
–
0
25. Milan Dobiáš, Slaný
INJ
–
–
–
–
0
Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě bez kvalifikace; * účastník kvalifikace; INJ zraněn v tréninku; o = přihlášen, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci; NQ = nekvalifikoval se
Liberec – 10. července
Pokud jste chtěli někdy vědět, co běžně dělá český plochodrážní šéf, vězte, že mimo jiné úkoly dnes pořád přepisoval tabulky. Naprosto vážně. Situace se zítřejším libereckým trojzávodem se totiž měnila hodinu z hodiny. A Petr Moravec ve svých mailech vždy vyjadřoval naději, že rozpisy mění naposledy. Prozatím už třikrát.
Nejprve se oficiálně potvrdila informace, že Josef Novotný nepojede oba závody nižších kubatury, nýbrž jen dvěstěpadesátky. Startovní listina stopětadvacítek byla proto upravena pro šest závodníků na šest rozjížděk. A poněkud natřískanému časovému harmonogramu se poněkud ulevilo.
Avšak pak si Jan Kvěch vyjel na svém horském kole. „Šel jsem se projet,“ usmíval se pražský junior poněkud provinile. „V lese jsem si dal na držku. Jsem pomlácenej‘, Liberec vynechám. Ale na juniorku v Plzni už budu v pohodě a pak už pojedu všechno,“
Petr Moravec škrtnul Jana Kvěcha z hlavního závodu a upravil pravidla kvalifikace, aby z ní do hlavního závodu postoupilo prvních pět plochodrážníků. Jeho přání, aby šlo již o poslední změnu, se naneštěstí nevyplnilo.
„Člověk míní, osud mění,“ se stoickým filozofickým klidem komentoval skutečnost, že se mu dnes před obědem ze zítřejšího přeboru omluvil rovněž Martin Málek. Tím pádem se poslední dva z liberecké kvalifikace promění na dva náhradníky, přičemž vyřezaný nebude vůbec nikdo.
Ale proč v Liberci neuvidíme ani březolupského závodníka? „Z pracovních důvodů,“ vysvětlil Martin Málek. „Šetřím čas. A těch důvodů je víc. Hlavně ten přebor není nejdůležitější, mistrák bych určitě jel. Přehodnotil jsem situaci, abych stihnul i další věci. A využívám čas efektivněji pro dlouhou dráhu.“
Je tedy docela pravděpodobné, že definitivní odpověď přinese až příští sobota s českým dlouhodrážním šampionátem v Mariánských Lázních.
Liberec – 9. července
Skvělá podívaná čeká všechny, kteří přijdou v sobotu po obědě na stadión v libereckých Pavlovicích. Hlavním bodem programu je páté kolo přeboru, který v době po koronavirové krizi s velkým úspěchem plní úlohu luxusního zboží ve výkladní skříni české ploché dráhy. Doplní jej mistrovská klání stopětadvacítek a dvěstěpadesátek, jež jsou časově sladěna, aby je případní zájemci stihli obě. I když v praxi to pomůže jen Vojtěchu Šachlovi.
Tipujte:
Loading ...
Pouze Vojtěch Šachl je totiž přihlášen, jak do stopětadvacítek, tak dvěstěpadesátek. Druhým obojživelníkem se mohl stát Adam Bednář. Jenže ten šel prakticky rovnou z pódia úterního poháru na malé Markétě na operaci slepého střeva, po níž v sobotu ještě nebude fit. Jaroslav Vaníček už svého kolibříka bude prohánět jen na malých oválech. A ostatní dorostenci jezdí buď osminky nebo čtvrtlitry.
Každopádně liberecký program začne již deset minut před půl druhou tréninkem stopětadvacítek. Po jeho skončení začnou jejich závodní rozjížďky, které budou proloženy tréninkem velkých hochů a posléze i kvalifikací. Vzhledem k reglementům, které ukládají, že stopětadvacítky musí nejdřív ukončit závod před tréninkem dvěstěpadesátek, čtvrtlitry budou mít trénink až po skončení kvalifikace. Jejich ostré jízdy tradičně doprovodí přebor.
Přebor se těší velkému jezdeckému zájmu. A tak už sportovní komise nemůže dělat žádné kvalifikační kompromisy. Přímo nasazeno je dvanáct nejlepších z aktuálního pořadí seriálu. Osm dalších přihlášených čeká kvalifikace. Ta bude obsahovat čtyři jízdy, přičemž každý borec vyjede na ovál dvakrát.
Čtyři bodově nejlepší postoupí mezi hlavní šestnáctku, dva další budou náhradníky. Pro dva vyřazené navržený časový harmonogram s žádnými jízdami útěchy nepočítá. I pátý přeborový podnik bude především o tom, zda někdo z české špičky bez Václava Milíka, dokáže uzmout doposud neporaženému Eduardu Krčmářovi alespoň jeden jediný bod.
Takový kousek se nikomu prozatím nepovedl, ale co nebylo včera, může být v sobotu. Slánské eso ovšem takový scénář rozhodně neplánuje, takže je jisté, že nás čeká opět úchvatná podívaná. Pakliže se do ochozů libereckého stadiónu nedostanete osobně, borci ze SpeedwayPro pro vás chystají opět přímý internetový přenos.
Knihy v prodeji:
V Liberci bude pro návštěvníky připraven také prodejní stánek s knihami. Zájemci si budou moci zakoupit poslední kousky publikací Česká plochodrážní ročenka 2020, Zlato z ledu a sedmdesátkrát ZLATÁ PŘILBA.
Pardubice – 4. července
Čtyři přeborové podniky uspokojily během června apetit českých plochodrážních fanoušků. Z domácí špičky neviděli v akci jedině úřadujícího šampióna Václava Milíka. Jeho plány nezahrnují start v Čechách ani v nejbližších dnech. Kromě polské extraligy jej čeká také mistrovství Evropy jednotlivců, které dnes startuje v Toruni. Pardubice kvůli tomu přesunuly svůj přebor o dva dny dopředu, navíc plánují oddělit doprovodné stopětadvacítky od dvěstěpadesátek.
„Ve středu bude finále SEC,“ vysvětluje Petr Moravec přesun z 22. na 20. července. „A my nechtěli přijít o žádného diváka. Předpokládám, že někteří by dali přednost Eurosportu před námi a my už na podzim jsme pro tenhle závod měli náhradní termín. Jenže tenkrát to bylo kvůli polským juniorským družstvům, pokud by naši postoupili dál.“
Kromě přeboru se v pondělí 20. července ve Svítkově představí rovněž šampionáty stopětadvacítek a dvěstěpadesátek. Pakliže by se konaly souběžně, není možné, aby kdokoliv ze závodníků absolvoval oba dva naráz.
„Jezdec je přijat pro jeden závod mistrovství republiky a nemůže během něho absolvovat žádný jiný závod,“ cituje český plochodrážní šéf reglementy. „Narazili jsme s tím v minulosti a museli přijmout opatření. Jezdec může nastoupit do dalšího závodu, pokud ten první je skončený. Mimochodem i v mezinárodních řádech je to formulováno podobně. Tam se dokonce jezdcům zakazuje třeba i samostatný závod o nejrychlejší kolo během tréninku.“
Řešením je tedy, aby jeden závod skončil dříve, než druhý začne. „S Libercem jsem již v podstatě dohodnutý,“ souhlasí Petr Moravec. „U nás to také vyřešíme a Slaný s Divišovem si s tím také pohrají, v Praze je normální, že malá dráha končí dříve.“