Plochodrážní fandové a nadšenci jsou tak trochu zvláštní komunita. Kdo k ní nepatří, jen stěží pochopí, jak se zvuk plochodrážní motorky a vůně metylu mohou stát drogou, které se někteří z nás nemohou a vlastně ani nechtějí zbavit bez ohledu na to, zda právě svítí na život sluníčko nebo je obloha plná černých mraků.

Závodní kariéra Dana Macla na speedwayA-Z:

Dan Macl se k ploché dráze vracel stejně pravidelně jako kometa ke Slunci

Jedním z největších srdcařů, kterého jsem měl štěstí poznat, je Dan Macl, bez kterého by nikdy nevznikl a neexistoval kostěnický ovál se svými Srandamači a neopakovatelnou atmosférou spojenou s opékáním buřtů za hlasitého zvuku motorů.

Asi nikdo jiný neumí své okolí tak vyhecovat jak on a dokázat, aby se nadšenci z kostěnické party šli poprat s dráhou plnou louží nebo naopak všudypřítomného prachu a to jak při její úpravě, tak při jejím vyzkoušení v plochodrážní kombinéze.

To, že Dan dříve závodil na klasických stadionech, v tom sice hraje podstatnou roli, ale samozřejmost to určitě není. Zvláště, když člověk vidí, kolik bývalých jezdců přestal potkávat v hledištích plochodrážních stadiónů, uvědomí si, že skutečných plochodrážních srdcařů zase tolik není. O to větší díky od nás, pro které je láska k ploché dráze věčná, právě Danovi patří.

A proč o tom vlastně píšu? Protože, ač je to skoro neuvěřitelné, dnes Dan Macl projede cílem svého šedesátého životního okruhu.

Tak do dalších kol hodně zdraví, potřebného štěstí a nezlomného optimismu!

Bratislava – 5. února
Velkým překvapením skončilo vyhlášení ankety o nejlepšího sportovce Slovenska. Nejenže střelkyně Danka Barteková sesadila z trůnu velkou favoritku lyžařku a vítězku čtyř předchozích ročníků Petru Vlhovou, ale při vyhlašování ankety Klubu športových redaktorov při slavnostním galavečeru v bratislavské opeře došla řada také na motorismus.

Sto dvacet devět sportovních novinářů a členů pořádajícího klubu kromě devatenácti kolektivům dalo hlasy šedesáti čtyřem jednotlivcům. Martin Vaculík se objevil na osmdesáti dvou hlasovacích lístcích, z toho jednou na prvním, čtyřikrát na druhém a desetkrát na třetím místě. Čtyři sta a pětadvacet bodů, o něco více než třetina obou vítězných sportovkyň, jej poslalo na celkové páté místo.

„Jsem opravdu poctěný, že tady mohu stát mezi nejlepšími sportovci,“ říkal při svém ocenění Martin Vaculík. „Je to pro mě velký svátek a mám velkou radost. Zároveň je to velký svátek i pro motoristický sport.“

Zohor – 3. února
V sobotu odpoledne ožil zohorský sportovní areál nevídaným ruchem. Po třech desítkách let zde opět bouřily motory plochodrážních motocyklů ve společnosti mužů, kteří psali historii místního AMK. Záhy se celá společnost přesunula do kulturního domu, v jehož prostorách proběhl křest knihy Davida Mackoviče Plochá dráha Zohor.

Bílina – 3. února
Severočeská Bílina je stále úchvatné město, ačkoliv zdejší lázně nefungují a většina památek vítá turisty zavřenými branami. Obzvlášť v zimním období. I když se to nezdá, starobylé město se zapsalo i do dějin české ploché dráhy. Vážně a v sobotu se zde sešla hned trojice borců spjatých s ústeckým a potažmo chabařovickým klubem. Pochopitelně novinářský blok si za těchto okolností nemohl zachovat svou bílou panenskou čistotu.

Po válce se zde usadil Stanislav Svoboda, který se sportem levých zatáček začínal hluboko po své třicítce. A ve čtyřiceti chybělo jen málo, aby se jako první Čech dostal až do světového finále jednotlivců.

K ploché dráze přivedl své syny. Staršího Stanislava a mladšího Jiřího, jehož se mu povedlo dostat na vojnu do pražské Rudé hvězdy. V jejích barvách zrála jeho kariéra jako víno. Inspiroval rovněž Petra Podholu, který se také pustil do zápolení na oválech.

Z Ústí nad Labem dorazil také Jaroslav Zobal. A tak se vedla řeč a tužka jen kmitala po papíře, aby polozapomenuté příběhy mohly být přepsány do počítačové podoby. A historická rubrika magazínu speedwayA-Z zbohatla o další zajímavé čtení.

Brandýsek – 14. ledna
Jel všehovšudy jediný plochodrážní závod, když mu táhlo na osmnáct. Přesto patří k neodmyslitelným postavám závodních boxů. Šroubuje totiž na motocyklech svého syna, který se vydal v jeho šlépějích. Petr Chlupáč starší dnes slaví padesátku a magazín speedwayA-Z se jménem všech svých čtenářů staví do řady gratulantů.

Jak to bylo s Petrem Chlupáčem

Liberec – 5. ledna
Dne se navždy zastavilo srdce Věroslava Kollerta. Bývalý liberecký a mšenský závodník, exmistr republiky a velký showman opustil tento svět ve věku sedmatřiceti let. Poslední rozloučení se koná v pátek 12. ledna v jedenáct hodin v kostele sv. Antonína Paduánského v Ruprechticích. Čest jeho památce!