Praha – 22. května
Jak jsme už informovali, Antonín Galliani nemohl startovat ve čtvrtfinále mistrovství světa v chorvatském Goričanu, protože neměl licenci FIM. Magazín speedwayA-Z se ptal na detaily Petra Moravce, předsedy VV SPD, Milana Špinky, reprezentačního manažera, a samozřejmě závodníka samotného. A zjistil, že mezinárodně nepříliš ostřílený junior doplatil ve své nezáviděníhodné situaci na řadu dalších nepříznivých faktorů, by sám nezastírá svůj hlavní díl viny.
„Antonín Galliani si nekoupil licenci,“ vyjádřil se na dané téma Petr Moravec. „Každý jezdec je povinen nastoupit k závodu s platnou licencí té organizace, která závod pořádá, v tomto případě FIM. Za to si je zodpovědný závodník. Všichni naši jezdci procházejí školením a vyplňují to v testu. Federace objednává před začátkem sezóny určitý počet celoročních a jednorázových licencí. Ty se používají na všechny plochodrážní závody FIM. Pak jsou ještě navíc celoroční a jednorázové licence UEM. Nemáme objednaný přesný počet licencí, máme jich samozřejmě víc, protože plochá dráha je postupovou soutěží a proto tomu tak je.“
Šéf české ploché dráhy magazínu speedwayA-Z řekl, že AČR je schopen distribuovat licence operativně. „V uplynulém týdnu vezl Karel Nauš (generální sekretář FMS AČR – pozn. redakce) licence Luboši Tomíčkovi a Tomáši Suchánkovi na extraligu do Plzně. Tomášovi jsem ji bral do Pardubic já. A třeba Filip Šitera si domluvil, že mu licenci nechají na vrátnici v Opletalce a on si jí tam vzal cestou do Sheffieldu. Dokonce umíme i licenci vystavit a poslat faxem, ale nemůže ji někdo začít shánět tři hodiny před závodem a navíc ještě v sobotu. Dokonce i Milan Špinka, který byl s Antonínem Gallianim v Goričanu, s tamními funkcionáři pro něho sháněli licenci, protože ji nemusí vystavit mateřská federace.“
Problémem byl ovšem postup jury během závodu v Goričanu. Český závodník byl normálně převzat na mezinárodní licenci AČR a dokonce trénoval. Nikdo si nevšimnul ničeho podezřelého, až teprve těsně před závodem za ním přišli, že nemůže startovat, protože nemá licenci FIM.
Milan Špinka tak měl čas na sjednání nápravy o několik hodin zkrácen. „Volal jsem na slovinskou, chorvatskou a italskou federaci, ale marně,“ líčil magazínu speedwayA-Z svůj postup. „Dokonce za mnou přivedli sekretářku chorvatské federace, která byla na tribuně. Ale řekla mi, že u sebe žádnou nemá.“
Reprezentační kouč telefonoval také samozřejmě profesionálním funkcionářům AČR. „Karel Nauš byl někde na soutěži a Marcele Švejdové (sekretářce VV SPD – pozn. redakce) jsem se nedovolal,“ řekl. Přitom právě sekretářka nafasovala před lety pro podobné případy služební mobil, nicméně Milan Špinka bohužel nevolal ze svého čísla. Když potom Marcela Švejdová kontrolovala zmeškané hovory, chorvatské číslo si bohužel nedala dohromady s možným problémem českého reprezentanta v Goričanu.
„Byly doby, že jsme licence vozili s sebou,“ zavzpomínal Milan Špinka. „Teď to byl pech, že jsem tam nikde žádnou nesehnal. Ale poučíme se z toho do budoucna.“ Právě tato slova jsou jediným pozitivem v kauze nešastného Antonína Gallianiho. Poučit by se však měl i sekretariát FMS AČR. Přece nevypravuje týdně do světa tolik reprezentantů, aby si v éře výpočetní techniky nedal dohromady, že jeden z nich si nekoupil licenci, a nespustil alarm patřičným směrem?! Svým způsobem selhal i klub. Stačil přece jediný dotaz na Antonína Gallianiho, zda si licenci FIM koupil, a možná jsme teď měli v semifinále juniorského mistrovství světa tři zástupce.
A co na to závodník samotný? „Je to škoda,“ svěsil Antonín Galliani smutně ramena. „Poslední rok juniorů a takováhle blbá situace. Předtím jsem jel v mistrovství světa jen loni v Pardubicích a to jsem si licenci koupil tam. Je to samozřejmě moje chyba, ale na přejímce bylo všechno v pohodě. Odtrénoval jsem, jenže pak přišli těsně před závodem. Těžko říct, co by se dalo dělat, ale bez pana Špinky bych tam byl úplně v prdeli. Určitě se snažil, ale bohužel to nevyšlo.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
