Pfarrkirchen – 28. května
Poslední květnový víkend se na kilometrovém oválu v Pfarrkirchenu uzavřel letošní pavouk kvalifikačních bojů o Grand Prix na dlouhých a travnatých drahách. Konání závodu bylo dlouho na vážkách. Déš dělal jezdcům i pořadatelům vrásky už o sobotním tréninku, v neděli pak pršelo celé dopoledne. Po poledni ale ukázalo počasí vlídnější tvář a kvalitní písčitohlinitá dráha dokázala po krátké úpravě množství spadlé vody absorbovat tak, že v závěrečném finále se už lehce prášilo.
V závodě, kterému suverénní způsobem – pět startů pět výher – vévodil domácí obhájce světového prvenství Robert Barth, se představilo i trio našich. Vedle specialistů na dlouhou dráhu Zdeňka Schneiderwinda a Jaroslava Ptáka se sem z kvalifikačního kola v Mulmshornu probojoval i Richard Wolff. Tomu původně patřilo místo druhého náhradníka. Neúčast Rusa Bondarenka bojujícího v sobotu v předkole MS družstev ve vzdáleném lotyšském Daugavpilsu posunula pražského jezdce o místo blíž k vlastnímu závodu. Do akce ho pak poslaly technické potíže Nora Tjessema, který už po dvou rozjížďkách rezignoval a dál nepokračoval. Nerozjetý Wolff utržil dvakrát po bodu za dvě pátá místa a ve finále C, do posledka bojující o lepší příčku, dojel čtvrtý, což znamenalo celkové šestnácté místo.
Jaroslav Pták se představil velmi solidním bojovným výkonem. V základní části nashromáždil deset bodů, které ho opravňovaly ke startu v B finále. Třikrát dojel třetí a jednou s technickými problémy (svíčka) sebral zbylý bod po defektujícím Wintertonovi. Jeho větší ambice brzdily slabší starty. V základní části se dvakrát prokousával ze zadních pozic, ale v rozhodující finálové jízdě se mu už ztrátu nepodařilo dohonit. Výsledkem tak bylo celkové dvanácté místo, což je veliká škoda, protože v tomto semifinále mohl Jarda určitě pomýšlet na víc.
Ve skvělém světle se v Bavorsku představil Zdeněk Schneiderwind, jež si po loňské přestávce znovu vyjel účast v Grand Prix a po závodě zářil štěstím. Už po základní části byl hodně blízko postupu, když jeden jediný bod mu chyběl k A finále, které zaručuje jasné Grand Prix. Osudná se mu v tomto směru stala třetí rozjížďka, ve které ho trio domácích závodníků zavřelo po startu a Zdeněk získal jediný bod. V B finále si ale už podobnou situaci pořádně ohlídal, zařadil se hned za vedoucího Sirga Schützbacha a s dostatečným náskokem před ostatními si oba dva zajistili místa v prestižním seriálu.
Hlavní finále, stejně jako celý závod ovládl Robert Barth, který kus za sebou nechal největší soupeře Gerda Risse a Holanďana Theo Pijpera. Spolu s nimi se do seriálu GP kvalifikovali i další Němci Daniel Bacher, Enrico Janoschka a Jörg Tebbe, místo náhradníka patří Holanďanovi Eriku Eijbergenovi. Smolařem závodu byl Angličan Andrew Appleton, pravidelný účastník posledních ročníků GP. Toho třikrát po sobě zradila v základní části technika a postupu si pak v C finále mohl nechat jen zdát.
Vložený závod jezdců mezinárodní licence se stal kořistí místního Markuse Eibla, který před pár lety závodil i v otevřeném českém mistrovství v Mariánských Lázních. Velice solidně představení (mj. suverénní vítězství v jedné z rozjížděk) předvedla i ze stejné dráhy populární Nynke de Jong. Ta navíc potvrdila, že se v Mariánských Lázních určitě objeví i letos, takže se naši příznivci této plochodrážní disciplíny mají v půli června určitě na co těšit!
Hlasy z depa:
Richard Wolff: „Včerejší trénink včetně nastavení motorky byl dobrý. Dnes jsem nastoupil do půlky závodu a nemohl se dopracovat k tomu, aby ta motorka byla nějak echte. Byl bych samozřejmě spokojenější, kdybych byl v tom C finále trošku výš, za Appletonem by to bylo O.K. Zapla pánbůh, že se to po tom dešti odjelo. Leze na mne nějaká chřipka, takže hurá domů.“
Jaroslav Pták: „Na startu finále se mi to trochu zvedlo, asi z přemíry snahy. Dostával jsem pak cejchu od všech přede mnou, v tom se dá těžko jet, ta cejcha brzdí a jsi pomalejší. Jeden se ještě dá udělat, ale když je jich tam pět, je to v háji. Systém, kdy o postupu pak rozhodne jedna jízda je drsný, ale je pro všechny stejný. Jako třeba čtvrtfinále v hokejovém MS. Defekt ve druhé jízdě způsobila svíčka, asi od cejchy, ale stejně byla černá, bylo toho tam hodně. Škoda postupu, ale nemám z toho vůbec špatný pocit.“
Zdeněk Schneiderwind: „To mi spadl kámen ze srdce, že to musí být slyšel až v Praze. Ani jsem s tím postupem moc nepočítal, myslím, že jsem odvedl dobrou práci. Dal jsem tomu všechno, po té nule v Herxheimu (pozn. red.: volný závod v týdnu), jsem ani nevěřil, že se dostanu do B finále. Velký dík za tenhle úspěch patří Jawě. Vaškovi Mikovi a Vaškovi Hromasovi. Celý pátek do večera makali na motorech a pak jsme mazali sem.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Přímá cesta do finále se otevře vítěznému celku. Druhý v pořadí se může z postupu radovat, pakliže dokáže získat alespoň jednačtyřicet bodů. Potom překoná bodový zisk německého nároďáku z prvního semifinále v Abensbergu.