Archiv pro rubriku: MČR

Mrazy si do Čech pospíšily přespříliš

Pardubice – 6. ledna
Lukáš Hutla je ve Švédsku. Další ledaři ze zemí, kde zimní odvětví plochodrážního sportu ještě nezaniklo, jakbysmet. Jet důstojné mistrovství republiky za těchto okolností není možné, byť vodní plochy tloustnou za vydatné podpory mrazivého počasí. Ale co třeba vypsat něco jako přebor pro borce, které tu ještě máme? Ostatně svého času podobnou funkci sehrála družstva, když bratři Klatovští zmizeli do Ruska. Petr Moravec, předseda plochodrážní komise, ale stojí oběma nohama na pevné zemi.

 

Hamr na Jezeře by se mohl dostat ke slovu čtrnáctého února | foto Jakub Šíp

„Nemáme závodníky,“ říká. „Je tu pět, šest Čechů, co mají motorky, a někteří ani na led nevyjeli. Lukáš Hutla je ve Švédsku až do světové kvalifikace. Andrej Diviš chce jet do Švédska týden před ní.“

O postup do série světového finále se v Örnsköldsviku pojede poslední lednový den. „Mezitím je ve Švédsku liga,“ pokračuje český plochodrážní šéf. „Je tam dva následující týdny. Ti, co by k nám přijeli a závodili, jsou tam.“

Od roku 2009, kdy šampionát družstev nabídl vhodnou alternativu k individuálnímu šampionátu, v němž nemohla jet esa, se doba změnila. Mrazivý únor sedmnáctého roku umožnil u nás pořádat sedm závodů. Ale od té doby se v Čechách jely jen dva a zbytek kontinentální Evropy na tom nebyl lépe.

Opatovice nad Labem hostily jeden jediný závod před devíti lety | foto Karel Herman

Kdo by za těchto okolností investoval do drahého technického vybavení? „Kdybychom dělali závody pro pět, šest závodníků a vybírali vstupné, to by nás diváci zabili,“ bourá Petr Moravec ideu ledařských mítinků nižší úrovně než mistrovství republiky.

Neznamená to, že by se mu stavěl zády. Ba právě naopak, Lukáš Hutla a Andrej Diviš mají svá místa v mistrovstvích světa i Evropy jistá. Ale třetí do party v obnoveném Ice Speedway of Nations by měl vzejít z bitev na zamrzlých oválech.

„Mám dva termíny v únoru těsně před finále mistrovství Evropy,“ svěřuje se Petr Moravec. „Čtrnáctého chtějí v Hamru na Jezeře, o den později by byl Opaťák, což by do sebe zapadalo také logisticky.“

Miloslav Čmejla nabízí i majestátní Račice | foto Pavel Fišer

Zachovala by se úroveň prize money pro účastníky, nad nimiž loni užasl i sám Franz Zorn. V Hamru na Jezeře si vydělal víc, než by mohl doma v Rakousku. Do hry se ale dostávají i další zájemci, jež by ledovou plochou dráhu chtěli uspořádat.

„Ozval se Miloslav Čmejla, že by chtěl také závod v Račicích,“ přibližuje Petr Moravec. „Andrej Diviš jedná s Janem Polívkou, předsedou nepomuckého klubu, že by se udělalo ještě něco navíc.“

Pracovní termíny českých ledů 2026:

14.2. Hamr na Jezeře
15.2. Opatovice nad Labem
další alternativy:
Račice
Nepomuk

 

Andrej Diviš zve na svůj led i jiné pány

Chocenice – 5. ledna
Mrazy jakoby do Čech dorazily přesně na jeho objednávku. Dodělal novou dodávku, připravil tři motocykly. A za humny mu akorát zamrznul rybník Výsovák. Jeho ledový povrch si tloustne a tloustne. K náramné spokojenosti Andreje Diviše, který do Chocenic pozval i jiné ledaře.

 

Andrej Diviš má v Chocenicích tři ovály | foto laskavostí Andreje Diviše

„Dal jsem přednost Čechám před Švédskem,“ usmívá se, aby přece jen okolnosti uvedl jedním dechem na pravou míru. „Mám nový auto, ještě není přihlášený. A tři motorky, teď jsem je dodělal, jedna je úplně nová.“

Ledový ovál prakticky vedle domu mu může ledaskdo závidět, ale on rozhodně není lakomý. „Snad ještě někdo přijede, abych nejezdil sám,“ usmívá se. „Závody nevím, na ně nikdo není, ale zval jsem Webera, mladýho Antona Klatovskýho, psal jsem Wilďákům a Kubovi Tikovskýmu. A Pepa Šiška by moh‘ jezdit na tom mým ležáku.“

Tři motocykly jsou připravené na sezónu | foto Andrej Diviš

Chocenice jsou v současnosti českým ledařským rájem. „Mám tři dráhy, budu jezdit každej den,“ pochlubí se Andrej Diviš. „Jsou tu ideální podmínky. Když jsem v pátek vyjel poprvý, probrousil jsem se do vody. Ale každým dnem to přibývá, určitě víc než patnáct čísel. Promrzá to dobře, zejtra to určitě unese i toho mýho samuraje s radlicí.“

Ačkoliv domácí podmínky jsou úžasné, Andrej Diviš stejně brzy popluje přes Baltské moře. „Chtěl bych do Švédska jet dřív,“ plánuje. „Abych se před kvalifikací svez‘ i tam.“

Nová zbraň Andreje Diviše | foto Andrej Diviš

Také Jakub Tikovský nezahálí

Neveklov – 5. ledna
Ani Jakub Tikovský nezahálí s přípravou na možný závod mistrovství republiky ledařů. I když u nás není takový mráz jako ve Švédsku, vyrazil trénovat na rybník u svého rodného Neveklova. Odkroužil jenom pár kola a cítí se spokojený ze svojí technikou. To samé ovšem nemůže říct o své fyzické přípravě, kterou jako každý rok trochu podcenil.

Jakub Tikovský vyrazil na rybník u Neveklova | foto Miloslav Tardovský

 

Led by byl, se závodníky je to horší

Hamr na Jezeře – 29. prosince
Vánoční příchod mrazů nastartoval hamerský efekt, který všichni znají z únorového šampionátu na ledové dráze. Zdejší jezero pokrývá třinácticentimetrová síla ledu, jejíž povrch k velké radosti bruslařů včerejší náledí uhladilo k dokonalosti. Bohužel začíná chumelit, ale horší zprávy přináší termínový kalendář. Závodit se bude moct v únoru.

 

Hamr na Jezeře prozatím patři bruslařům | foto Petr Makušev (Sport Photo)

„Nejsou závodníci,“ krčí rameny Petr Makušev. Celý ledařský svět upírá své zraky na sever. Ve Švédsku se sezóna rozběhne již v první třetině prvního měsíce nového roku. Zítra se do severského království k tréninku vypraví i Lukáš Hutla, který finišuje s přípravou své nové dodávky.

Proto si nestihne v Hamru na Jezeře ani zatrénovat. „Ráno jsem mluvil s Petrem Moravcem,“ říká Petr Makušev. „Volné termíny jsou až na únor. Chceme, ať má závod výbornou úroveň a všichni kvalitní závodníci budou ve Švédsku.“

Pokud se v Hamru na Jezeře uskuteční ledy, bude to v únoru | foto Petr Makušev (Sport Photo)

Dvanáctá vyložila karty na stůl české sezóny 2026

Pardubice – 23. prosince
O termínovém kalendáři české ploché dráhy se jednalo v Praze již předminulý týden. Od té doby ladila sportovní komise jeho definitivní podobu až do dnešního dopoledne. Úderem dvanácté byl oficiálně zveřejněn. Plus jako bonus, že v pátek před Zlatou přilbou města Pardubice se ve Svítkově pojede rozhodující finále SEC. Jeho ostatní podniky slibuje promotér dodat těsně před koncem roku.

 

O mistra ve Svitavách

Podniků ranku mistrovství světa či Evropy nás čeká napřesrok, z toho sedm jich uspořádají v Pardubicích. O mistru republiky jednotlivců se rozhodne ve Svitavách. V jejich Cihelně se o šampiónu rozhodovalo naposledy v září 2009, kdy Lukáš Dryml srovnal tříbodový náskok Josefa France, aby jej nakonec porazil i v rozjezdu o zlato.

Lukáš Dryml je posledním českým šampiónem, jenž byl v Cihelně korunován | foto Pavel Fišer

Svitavští plánovali finále i před šesti lety, jenže chodivá opatření byla proti. Nová parta má našlápnuto docela slušně a první Memoriál Erwina Tragatsche bude hlavní náplň oslav čtyřicetin jejich Cihelny. Původním termínem mistrovského klání měl být druhý květen.

Ovšem ve stejném dni pojede Rybnik domácí duel polské extraligy. Vyreklamovat Jana Kvěcha by bylo obtížné a jet o titul bez úřadujícího šampióna nepředstavitelné. Proto přišel srpen se svou polovinou. Český individuální šampionát proto nemůže poskytnout vodítko nominace pro mistrovství světa a Evropy. Všechno zlé je pro něco dobré, zkraje dubna na Markétě uvidíme nominační závod.

 

Revoluce v první lize

Extraliga se nemění, snad jen, že štafetu úvodního klání přebírají Pardubice. Ale první liga prošla další revolucí. Bude mít sedm závodů a sedm účastníků, přičemž každý z nich uspořádá svůj vlastní podnik. Ke slovu se dostane rozpis klasických dvojic, byť je povolen náhradník, ale na rozdíl od párových závodů budou jízdy bodovány dle klíče 3 – 2 – 1 a 0.

První liga se pojede stylem klasických dvojic | foto Karel Herman

Hovoříme-li o dvojicích, velké se v tradičním červnu vrací do Slaného, juniorské se uskuteční v půli května v Liberci. Bohužel budou kolidovat s dlouhodrážním OPEN v Mariánských Lázních. Patnáctý den pátého měsíce je totiž jediný den sezóny, který se západočeskému klubu hodí.

Přebor o pohár AČR čeká sedm podniků. Začíná se v květnu ve Svitavách, končí se o sedm měsíců později v Divišově. Juniorka je čtyřdílná, šampióna korunují v září na Borech. Mezi volné mítinky se vrací Prague Open, díky němuž se celá sezóna otevře již v březnu. A zmiňovaný svitavský mezinárodní pouťák.

 

Menší kubatury mohou ztloustnout, ledy ostatně také

Dvěstěpadesátky česká jediný mistrovský závod. Prozatím. Může dojít k navýšení, pakliže bude pořadatelský zájem. Ale pozor, další závody musí být potvrzeny před začátkem šampionátu. Stejné opatření platí také pro stopětadvacíky. Jenže pouze na klasické dráze.

Mistrovský podnik čeká i nový svitavský ovál | foto Milan Moravec

Jejich mistrovský seriál na minivoálech je pojaté jako turné po všech malých oválech, jimiž u nás disponujeme. A to včetně novostaveb ve Svitavách a Kopřivnici. Čeká nás opět skvělý rok, bude se na co dívat. Pokud ve výčtu postrádáte ledy, musíte se obrátit na vyšší instanci, než je plochodrážní šéf Petr Moravec. Únorový Hamr na Jezeře ale potvrdil, že zázraky se dějí, byť ve Vatikánu o nich nemají ani potuchy.

Robert Král nachází paralelu mezi vlastní závodní kariérou a prvoligovým Divišovem

Divišov – 7. prosince
Třikrát po sobě získal stříbro v českém juniorském šampionátu, přičemž dvakrát přišel o titul až v dodatkové jízdě. Mistrem republiky nebyl ani v extralize, byť s Březolupy i se Slaným mířil až k nejvyšší metě. Středočeský klub ji paradoxně dobyl v první sezóně, kdy již byl v plochodrážním důchodu. Nyní je Robert Král koučem Divišova. Tým s vysokými ambicemi pod jeho taktovkou usiloval o titul. Loni skončil třetí o bod za přeborníkem, letos druhý opět těsně. Není divu, že jeho manažer si vybavuje svou vlastní závodní kariéru.


Robert Král ve dvacetileté historii magazínu speedwayA-Z:

poslední rozhovor kariéry

mistrovství republiky juniorů 1995

mistrovství republiky juniorů 1996


Robert Král s předsedou divišovského klubu Václavem Hromasem brali zavděk prvoligovým pohárem se dvojkou | foto Pavel Fišer

První půle soutěže patřila Kopřivnici. Pod duchnou bouřkových mraků na sklonku června na pražské Markétě dala ostatním rivalům stejné šance jako absolutistický monarcha svým politickým odpůrcům. V červenci přišel Divišov, což Robert Král bere jako rozhodující moment celé soutěže.

„Nevyšlo to,“ povzdechne si. „V Praze vyhrála Kopřivnice, v Divišově se to zlomilo. Pokazili jsme to až v poslední rozjížďce.“

Šance se nabídla v srpnu v Pardubicích. Po zranění se vrátil Daniel Klíma a vedl středočeský celek k triumfu. Domácí se posílili o Hynka Štichauera. Pardubice nepřekonaly Divišov, ale poslaly Kopřivnici na třetí příčku pódia.

Moravané setrvali na hrotu tabulky jen o jediný bod. Deště jim zmařily pořádat svůj závod na Stadiónu Emila Zátopka. S rezervním řešením se nabídla Markéta, která letité tažení Kopřivnice za prvoligovým titulem korunovala úspěchem.

Král a eso aneb Robert Král a Daniel Klíma | foto Pavel Fišer

„Pardubice jsme vyhráli, ale to nestačilo,“  vzpomíná Robert Král. „Na Prahu jsem měl připravenou taktickou rezervu. Ale to už jsme ke konci stejně tahali za kratší konec.“

A tak to s titulem ambicióznímu Divišovu nevyšlo. „Druhý místo,“ usměje se jeho kouč. „Jak jsem o tom přemýšlel, připomíná mi to celou moji kariéru. Taky jsem byl pořád druhej. Možná by to chtělo změnu kouče, ale zkusíme to do třetice. Jedeme zase, myslím, že jo, ještě jsme neměla poradu, nebyl zatím čas.“

Robert Král se svým týmem: zleva Daniel Klíma, Matouš Kameník, Jan Hlačina a Adam Nejezchleba | foto Karel Herman