Žarnovica – 6. srpna
Jako jediný závodník nechyběl ani v jednom případě na stupních vítězů všech doposud uskutečněných přeborových mítinků. A tuto tradici nepřerušil ani v sobotu ve slovenské Žarnovici. Ondřej Smetana sice v základní části našel přemožitele v osobě Michala Tomky a v semifinále byl před ním v cíli Mark Helmhout. Ovšem ve finále odstartoval od mantinelu jako plochodrážní pánbůh a od té doby se nenašla síla, která by jej z vedoucí příčky sestřelila. Spolu s pražským juniorem stanuli na stupních vítězů Martin Málek a Mark Helmhout.

 

Nešťastné události natahují první sérii

Po nočním dešti se Žarnovica probudila do svěžího rána. Po obědě však sluníčko začalo opět roztápět svůj nebeský kotlík. Depo, které před lety architekt střihnul opravdu velkorysým a nadčasovým metrem, praskalo pod náporem bezmála tří desítek závodníků a jejich motocyklů.

Oproti původní verzi startovní listiny zveřejněné ve středu odpoledne přibyla osmadvacítka. Obsadil ji Maďar Peter Vida, který je držitelem slovenské licence. Naproti tomu scházel další reprezentant SMF, rakouský veterán Anton Wannasek, jehož manželka po srážce s autem skončila v nemocnici. Holanďana Henka Koonstru nahradil krajan Sjoerd Rozenberg, který doprovázel svého zetě Marka Helmhouta. Nedorazil ani Michal Škurla, který si po pádu na trávě ve Willingu dopřál oddech. Do pražské dodávky se místo něho se svými motocykly nalodil Václav Kvěch.

Vlastní závod nezačal šťastně. David Pacalaj najel do pásky a na její zpomalený let k prosluněnému žarnovickému nebi doplatil Patrik Búri stojící přesně na opačné straně. Chytil se do bílého tkalounu jako nebohá moucha do sítě pavouka a přivodil si ošklivé popáleniny na krku.

Vyloučený David Pacalaj zamířil do svého boxu, jehož osazenstvo na čele s dědečkem Zdeno Vaculíkem bylo oblečeno do černých triček s číslovkou 1710 značící letopočet, kdy se jejich závodník před patnácti lety narodil. Patrik Búri se na poslední chvíli vrátil k pásce, aby se bezprostředně po startu ujal vedení.

Nicméně žádný happy end se nekonal. Ve třetím kole se Patrik Búri ocitnul na zemi. „Zvedlo se mi to a neuměl jsem to zastavit,“ popisoval svůj pád. V rozjížďce s číslem šest se postavil na startovní rošt ještě jednou. Ovšem dojel jen do prvního oblouku, aby kvůli bolestem vyklidil své depo předčasně jako při loňském přeboru.

Prvním vítězem dnešního dne se stal nejstarší účastník. Sjoerd Rozenberg se ujal vedení v podruhé opakované rozjížďce s číslem jedna již v úvodním nájezdu. Dokázal se vypořádat s Josefem Novákem, jenž zvyšoval svůj tlak úměrně s ubývajícím počtem kol do cíle. Pardubičan najel poslední zatáčku vnitřkem, avšak Holanďan si dokázal udržet rozhodující rychlost.

Stylem start – cíl se mezi vítěze hned vzápětí zapsal Michal Dudek, který odrazil v první zatáčce. Podobně třetí jízda přinesla čtyři body Andreji Kobrinovi, když po startu od vnitřního okraje vyhnal všechny soupeře na venek a Michal Tomka jej v úvodním oblouku nestihnul.

Emil Peron se o tréninku zdál hodně rychlý, i když sám mladý Polák přiznával, že projel snad každou dírou na žarnovickém ovále. Jenže po startu rozjížďky s číslem čtyři se musel dívat na záda Patrika Mikela, jenž jakoby chtěl ze sebe setřást pověst špatného startéra. Pořadí však vydrželo jen dvě kola, jelikož v tom třetím vletěl Polák rovnou do nafukovacích mantinelů prvního výjezdu.

František Mikel komentuje pech svého syna Patrika:

„Byl to úplně nový sekundár! Říkal jsem ‚vyměníme ho a bude klid‘. Nebyl, kurňa to nemoh‘ prasknout až na rovince?!“

Repete nabídlo opět pohled na Patrika Mikela v čele. Idylka však trvala až do výjezdu z cílové zatáčky. Zavytí od motoru bylo slyšet až do depa. Přetržený sekundární řetěz poslal březolupského borce na zem. A Radek Podhadský se po pádech dvou závodníků stal poměrně bohatým dědicem čtyř bodů.

První série se protáhla na takřka třičtvrtěhodinku. Posledním vítězem úvodní části se stal Ondřej Smetana, který rychle zmizel z dohledu Martina Gavendy. Jaroslava Petráka trápilo bolavé koleno přesto, však uhlídal Jakuba Valkoviče, který na začátku druhého kola podjel Erycha Borczucha.

 

Nevídaný rozpis natahuje rozdíly mezi závodníky

Vytvořit rozpis pro osmadvacet závodníků byl vskutku excelentní výkon. Garantovat, aby se každý potkal na ovále s každým, pochopitelně nešlo. Alfa a omega velely čtyři starty pro každého a pokaždé s jinou barvou povlaku. Ani v první sérii se na ovále nemohli objevit všichni závodníci a také potom měli v konkrétní okamžik rozdílný počet jízd.

Kupříkladu pakliže by Patrik Búri nemusel balit předčasně, základní část by pro něho končila rozjížďkou s číslem šestnáct. V ten okamžik však Andrej Kobrin, Martin Mejtský, Patrik Mikel, Erych Borczuch, Martin Málek a Sindy Weber byli na dráze jen dvakrát. Ovšem účelem základní části bylo zejména určit dvanáct postupujících do semifinále. Uvážíme-li, že v soutěži bere body do tabulky prvních patnáct majitelů licencí AČR a SMF, vlastní přebor startoval až finálovou jízdou.

Zvláštní okolnosti si zkrátka a dobře žádají netradiční řešení a VV SPD vyšel ze šlamastyky tolika přihlášek se ctí a naplnil filozofii přeboru, že závodit bude každý i za cenu rozpisu. Ať tak či onak normální závod po šestnácti jízdách vrcholí, zatímco dnes pro řadu borců prakticky začínal. Byl mezi nimi i Patrik Mikel.

Jaroslav Petrák s bolavým kolenem sděluje své dojmy z dráhy:

„Nečekáš ty díry. Vždycky tě to nakopne.“

Po prasklém řetězu se nevyhrabal z bažiny smůly ani v rozjížďce s číslem dvanáct. Modré světlo se na rampě rozsvítilo na znamení, že se předčasně dotknul pásky. O něco lépe než Moravan na tom byl Ján Mihálik. Ze třetí jízdy, kde trčel celou dobu beznadějně vzadu, si do boxů přivezl jen velikánskou nulu. Posléze v rozjížďce s číslem deset přišel o třetí místo ve třetím okruhu vinou prasklého primárního řetězu.

„Oleje bylo moc, v tom horku začal na řetězu hořet,“ kroutil jeho otec Jozef svou prostovlasou hlavou. Jenže hned po přestávce jásal jako při výhře v loterii. Do rozjížďky s číslem jedenáct totiž nelépe odstartoval právě jeho potomek. A pokud si Michal Dudek myslel, že má vyhráno, když se před něho dostal vnějškem první zatáčky, poněkud se přepočítal.

Ján Mihálik okamžitě přešel do ofenzívy. Neustále dýchal na Slaňákova záda dýchal až do posledního okruhu, v níž svou partii rozhodl šachmatem zkušeného velmistra. V první zatáčce naznačil útok zvenku, aby okamžitě zlomil motocykl k vnitřní čáře. V závěrečném oblouku podjel Michala Dudka, aby proburácel cílem za hlasitého jásotu tribun jako vítěz.

Michal Dudek se přitom smiřoval s druhou prohrou, jelikož jej prve v osmé jízdě předčil Josef Novák. „Dudci mi nevaděj‘,“ žertoval Pardubičan, který slánskému závodníkovi sebral vedení již vnějškem první zatáčky. „Podařil se mi start, vzal jsem to venkem a byl jsem tam. Dneska je to zatím dobrý. Mohlo by to bejt‘ lepší, ale dobrý.“

Nejen smolaři ovšem prakticky vstupovali do závodu až jeho šestnáctou jízdou. Byl to ostatně případ jejího vítěze Martina Gavendy. V první zatáčce objel Marka Helmhouta. Poté odrazil všechny jeho útoky, takže se Holanďan dostal dopředu až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou. Martin Málek zase začal závodit až hodinu po nástupu.

V šesté jízdě utnul slibný nájezd Michala Tomky vnějškem první zatáčky, aby triumfoval stylem start – cíl. Neméně suverénní byl rovněž v rozjížďce s číslem dvanáct. Podobně procházel dnešním závodem Andrej Kobrin. Ukrajinec navázal na úvodní čtyři body dalším vítězstvím ve třinácté jízdě, v jejíž první zatáčce objel Martin Gavendu.

 

Sláva patří šestce na startovním roštu

Shodou okolností jak Martin Málek, tak Andrej Kobrin byli po šestnácti jízdách jedinými neporaženými dnešního závodu, byť stáli teprve v polovině svých výjezdů na ovál v základní části. Své úvodní prvenství dokázal zopakovat už jen Ondřej Smetana. V rozjížďce s číslem deset se protáhnul mezi v prvním výjezdu mezi Markem Helmhoutem a mantinelem. Pražan ovšem hned vzápětí zaknihoval svou první prohru.

V rozjížďce s číslem patnáct sice předvedl pohotovou reakci na let pásky. Pozice u vnitřní čáry jej vynesla do čela. Jenže záhy přiletěl Michal Tomka se žlutým povlakem na přilbě a vedení bylo jeho. Ondřej Smetana se ale začal zajímat o vzdálenější startovní pole, z čehož měl nakonec profitovat. Avšak pěkně popořadě…

Martin Málek se o třetí vítězný zářez postaral v sedmnácté jízdě. V úvodním oblouku jej podjel Eryk Borczuch, což mu vrátil prakticky na stejném místě v závěrečném okruhu. Dvanáctibodové skóre Martina Málka hned vzápětí srovnal Andrej Kobrin. Po startu vypálil dopředu a udržel na uzdě Jaroslava Petráka útočícího vnějškem prvního obloku.

Že Martin Mejtský na sklonku druhého kola objel Davida Pacalaje, se mohlo zdát jako malicherné. Jenže Pardubičanovi i tyto dva body pomohly do semifinále. Bodík po bodíku přidával na svůj účet také Jakub Valkovič. V rozjížďce s číslem dvanáct se ale rozhodl, že to vezme šmahem. Jenže Martin Málek byl pro domácího začátečníka přece jen velkým soustem. A tak se Jakub Valkovič dočkal premiérového vítězství své kariéry v rozjížďce s číslem devatenáct.

Kvůli pádu Jána Mihálika a Filipa Hájka v první zatáčce svítila červená světla. Po restartu se po žezlu natáhl Krystian Wlodarczyk, jenže mladí Slováci s ním byli rázně hotovi již v úvodní zatáčce. Jakub Valkovič jel první a ten ustrážil i Jána Mihálika. Body se každopádně hodily, protože jestli si v depu u Mikelů mysleli, že se už budou mazlit se štědře obdařenou Štěstěnou, šeredně se spletli.

Přitom zpočátku dvacáté jízdy se jim mohlo oprávněně zdát, že se všechno konečně v dobré obrací. Michal Tomka sice vystřihnul rychlý start, avšak Patrik Mikel jej vnějškem první zatáčky odsunul za svá záda. Ve třetím kole mu však v rámu zachrastilo. A bylo nejen po motoru, ale i po postupových ambicích.

V jednadvacáté jízdě vyhrál Andrej Kobrin počtvrté, avšak hned nato Martin Málek dočkal první prohry. Stál na žluté pozici, odstartoval vcelku rychle, ale Ondřej Smetana stojící po jeho pravici byl ještě rychlejší. „Ztratil jsem hodně na startu a blbě se to dohánělo,“ povzdechl si Martin Málek, zatímco pražský junior se utvrdil ve výhodnosti vnějších drah roštu.

Martin Gavenda vysvětluje důvody svého odstoupení ze závodu:

„Mám problémy s motorem. Celý závod se s tím pereme, popadaly nám misky na hlavě, dvakrát mi praskla vrchní objímka.“

Bez Martina Gavendy přijelo k prvnímu semifinále pouze pět závodníků. Michal Tomka dnes jako první porazil Andreje Kobrina, jehož předčil v první zatáčce. Poslední postupové místečko ukořistil Adam Čarada na úkor Jakuba Valkoviče a Martina Mejtského.  Ve druhém semifinále se Mark Helmhout probil do čela před Ondřeje Smetanu již v úvodním nájezdu. Spolu s ním se svezl i Michal Dudek, jehož však Pražan předstihnul ve druhé zatáčce druhého kola. Slaňáka nakonec vyřadil také Martin Málek.

„Ve finále jsem doufal, že na mě zbyde šestka,“ svěřoval se později Ondřej Smetana, proč tak suverénním způsobem ovládl finále. „Naštěstí se nikomu nelíbila, ale byla nejlepší. Odstartoval jsem, zvenku tam byl a pak jsem jel nejrychlejší stopu.“Martin Málek se zpočátku zdržel s Markem Helmhoutem. Když jej ve druhém okruhu konečně objel v první zatáčce, stáhnout odstup od Pražana bylo nemožné.

 

Hlasy z depa

„Bojoval jsem celej‘ závod,“ vyprávěl Ondřej Smetana o svém triumfu. „Zezačátku na prd, nevěděl jsem, jak jet. Pak jsme vyladili motor a našel jsem si stopu, kudy to jelo. Mý starty zvenku, to byla paráda. Ve finále jsem odstartoval, zvenku tam byl a jel jsem nejrychlejší stopu. Jel jsem tady kolo za kolem, nechtělo to zatočit.“

„Zezačátku dobré,“ bilancoval Martin Málek. „Až v poslední jízdě jsem ztratil hodně na startu a blbě se to dohánělo. Ve finále jsem chtěl být od startu trošku rychlejší. A o tom to bylo. Chtělo to ještě kolo, ale nevyšlo to. Jinak dobré, měsíc jsem na tom neseděl, tak dobré.“

„Dobrý,“ odtušil Mark Helmhout při komentáři na adresu svého třetího místa. „Dráhy pěkná, trošku těžší. Něco jako dlouhodrážní speedway, ale spíš krátká dráha než long track. Třetí místo je dobré, jsem rád. Jel jsem tady poprvé a hned třetí místo. Na příští rok jsem přemýšlel o české lize, v Holandsku není, budu o tom přemýšlet příští rok.“

„Neměli jsme problémy s technikou,“ pochvaloval si Michal Tomka. „Troufal jsem si na bednu. Měl jsem ale slabý start. Martin Málek se Smetanou mě zavřeli. Já už neměl rychlost a nestačil je předjet.“

„Celkem se mi dařilo až na to finále,“ konstatoval Adam Čarada. „Po rozsvícení zeleného světla jsem otočil plynem. Potáhla mě spojka a byl jsem v pásce. Vyloučili, ale jsem celkem spokojený:ů

„Dobrý, ale mohlo to bejt‘ lepší,“ meditoval Michal Dudek. „V semifinále jsem nějak odpad‘. Dráha těžká, ale dalo se to, pro všechny byly stejný podmínky. Nastavení perfektní, mechanik chvalitebný (smích). Je trošku nespravedlivý, že jedeš semifinále, tak se něco stane a nakonec může vyhrát ten poslední s minimálním počtem bodů na postup.“

„Hrozný, vždycky z prvního místa,“ láteřil Patrik Mikel nad svými vyřazeními. „První jízda primár, druhá páska a třetí motor. Čtvrtou jízdu jsem jel na nedopasované motorce a to víš, jak to bývá. Je to na hovno, mohl jsem být na bedně.“

		TOT	S1	S2	F
1. Ondřej Smetana, Praha	4 4 3 4	15		2.	1.
2. Martin Málek, Plzeň	4 4 4 3	15		3.	2.
3. Mark Helmhout, NL	3 3 3 4	13		1.	3.
4. Andrej Kobrin, UA	4 4 4 4	16	2.		4.
5. Michal Tomka, SK	3 3 4 4	14	1.		5.
6. Adam Čarada, SK	2 4 4 3	13	3.		T
7. Michal Dudek, Slaný	4 3 3 2	12		4.
8. Martin Gavenda, Březolupy	3 3 4 2	12	–
9. Jakub Valkovič, SK	1 2 3 4	10	4.
10. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 2 3 3	10		5.
11. Josef Novák, Pardubice	3 4 2 0	9		6.
12. Martin Mejtský, Pardubice	2 3 2 2	9	5.
13. Adam Fencl, Slaný	1 4 2 1	8
14. Radek Podhadský, Plzeň	4 1 1 2	8
15. Sjoerd Rozenberg, NL	4 2 1 1	8
16. Kamil Brzezinski, PL	1 3 2 2	8
17. Ján Mihálik, SK	0 E 4 3	7
18. Eryk Borczuch, PL	0 1 3 3	7
19. Emil Peron, PL	X 2 1 3	6
20. Filip Hájek, Praha	3 E 1 1	5
21. Krystian Wlodarczyk, PL	0 1 2 2	5
22. Václav Kvěch, Praha	2 2 0 0	4
23. David Pacalaj, SK	T 2 1 1	4
24. Peter Vida, H (SMF)	– 2 0 0	2
25. Sindy Weber, D – Chaba (ACCR)	1 1 0 E	1
26. Patrik Mikel, Březolupy	F T E 1	1
27. Patrik Búri, SK	X R – –	0

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Anton Wannasek (A – SMF); s výjimkou finalistů rozhodlo o pořadí závodu umístění v základní části

 

Průběžné pořadí seriálu:

	PLZ	MŠE	BŘE	CHA	ŽAR	TOT
	30.4.	1.5.	11.6.	18.6.	6.8.
1. Ondřej Smetana	22	25	22	22	25	116
2. Michael Hádek	25	22	16	NS	NS	63
3. Martin Málek	NS	NS	25	NS	22	47
4. Martin Mejtský	8	14	2	16	6	46
5.Adam Fencl	NS	16	7	18	5	46
6. Michal Škurla	NS	NS	18	25	NS	43
7. Filip Hájek	18	12	5	NS	3	38
8. Petr Babička	10	16	NS	12	NS	38
9. Jaroslav Petrák	14	NS	10	NS	8	32
10. Michal Dudek	16	NS	NS	NS	14	30
11. Josef Novák	12	6	3	NS	7	28
12. Martin Gavenda	NS	NS	14	NS	12	26
13. Radek Podhadský	7	NS	4	10	4	25
14. Jakub Valkovič	6	7	0	NS	10	23
15. Michal Tomka	NS	NS	1	NS	18	19
16. Piotr Dziatkowiak	NS	NS	12	7	NS	19
17. Adam Čarada	NS	NS	NS	NS	16	16
18. Anne Spaan	NS	NS	NS	14	NS	14
19. Martin Švestka	NS	10	NS	NS	NS	10
20. Ján Mihálik	NS	NS	6	NS	3	9
21. Sindy Weber	NS	NS	NS	8	0	8
22. Patrik Mikel	NS	NS	8	NS	0	8
23. Dan Macl	NS	8	NS	NS	NS	8
24. Václav Kvěch	NS	NS	0	NS	2	2
25. David Pacalaj	NS	NS	NS	NS	1	1
NC Peter Vida	NS	NS	NS	NS	0	0
NC Patrik Búri	NS	NS	NS	NS	0	0
NC Jan Kvěch	NS	NS	0	NS	NS	0
NC Petr Chlupáč	NS	NS	0	NS	NS	0
NC Pavel Čermák	NS	NS	0	NS	NS	0
NC Ronny Weis	NS	NS	NS	NC	NS	–
NC Buddy Prijs	NS	NC	NC	NC	NS	–
NC Richard Geyer	NS	NS	NS	NC	NS	–
NC Geert Bruinsma	NS	NC	NS	NS	NS	–
NC Mark Helmhout	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Andrej Kobrin	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Sjoerd Rozenberg	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Kamil Brzezinski	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Erych Borczuch	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Emil Peron	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Krystian Wlodarczyk	NS	NS	NS	NS	NC	–

 

Foto: Mirek Horáček