Plzeň – 1. dubna
Oproti praxi předcházejících let budeme znát mistra republiky dvojic již zkraje sezóny, protože závod v Plzni je plánován již na osmý den měsíce května. Po odhlášení týmu SC Miletice zůstává ve hře stále jedenáct párů. A tak poprvé od Mšena v srpnu 2012 přijde ke slovu kvalifikace, jejíž podobu již schválil VV SPD.
Do obou skupin je rovnou nasazeno sedm nejlepších párů z loňského závodu na pražské Markétě. Zbývající a nově přihlášené týmy se utkají o tři zbývající místa. Kvalifikace se bude skládat ze tří rozjížděk. Z každé z nich povede do hlavní části závodu vítězství.
Obsazení úvodních kvalifikačních jízd bude vylosováno a do třetí nastoupí poražené dvojice. Pro účastníky je důležitá rovněž informace, že se kvalifikace budou účastnit na své vlastní náklady.
Program mistrovství republiky dvojic – Plzeň, 8.5.:
Kopřivnice – 11. března
Boj kopřivnického klubu o záchranu plochodrážního sportu na Letním stadiónu skončil rozhodnutím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy neudělit dotaci na rekonstrukci, po jejíž realizaci by ovál zanikl. Tím pádem se mění plány plochodrážníků a místo happeningu před jednáním městského zastupitelstva je čeká práce na dráze. Richard Dufek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by letos rádi pořádali dva závody.
„Zastupitelstvo vyhodilo téma přestavby stadiónu ze svého jednání 16. března,“ říká Richard Dufek. „Předpokládáme, že stadión řešit nebudou. Chceme se ale sejít s místostarostou. Teď jsme veškerou energii věnovali boji o zachování ploché dráhy a ztratili jsme čas na přípravu dráhu. Přejdeme proto do novýho nastavení. Chystali jsme výstavu na termín jednání zastupitelstva, určitě ji uděláme, ale posuneme ji. Chceme se zviditelňovat co nejvíc.“
Práce na rekonstrukci dráhy začaly již na podzim, avšak byly zastaveny. „Letos chceme dokončit opravu mantinelů,“ plánuje Richard Dufek. „A navýzt materiál, aby dráha nebyla tak děravá a byla bezpečnější. Na příští rok bychom chtěli rozšířit dráhu. Cílem je, aby se obě zatáčky posunuly o dva metry dovnitř a rovinka pod tribunou o metr. Tak bychom mohli pořádat závody na dlouhý dráze.“
VV SPD dal Kopřivnici čas na zařazení jejich závodu do přeboru do konce března a nyní je tato lhůta splněna. „Nechceme si vzít velký sousto,“ komentuje Richard Dufek letošní závodní program v Kopřivnici. „Prioritou je udělat sjízdnou dráhu. Chceme dva závody, jeden přebor a jeden mezinárodní a další akce pro motorkáře.“
O přesných termínech je zatím předčasné hovořit? „Ideální je někdy druhá půlka června nebo první půlka července pro přebor,“ reaguje Richard Dufek. „Uděláme určitě ještě soustředění, jak bude hotová dráha.“
V Kopřivnici se můžou vrátit k práci, která započala na podzim
Mariánské Lázně – 9. března
Z euforie bronzové medaile českého dlouhodrážního nároďáku v Mariánských Lázních vystřízlivěli poměrně rychle. Zmatené otazníky, proč je místo korunek od smluvní agentury v klubové pokladně díra jako na boku Titanicu, vystřídaly rozhořčené vykřičníky. Karel Kadlec je naštvaný jako škodovácký dělník při ohlášení komunistické měnové reformy v třiapadesátém. Na rozdíl od něho však nevychází do ulic, ale žádá o pomoc pro zachování kontinuity mistrovství republiky, pro něž přichází v úvahu jediný termín.
„Díky bronzový medaili, s kterou se všichni chlubili, je plochá dráha v Mariánkách úplně v prdeli,“ nemůže pochopit Karel Kadlec. „To je ostuda český plochý dráhy! V pondělí jsem hodinu mluvil s Mírou Musilem, přál jsem mu k svátku. Je to spousta problémů. Je to k zblití, nechali ho v tom všichni!“
S největší pravděpodobností se letos bude v Mariánských Lázních závodit pouze jediný víkend na sklonku března. Kvalifikace světového šampionátu má pomoci zalepit finanční šrámy stejně jako veteránská série ELVS plánovaná na druhý den. A právě v jeho rámci by se mohlo konat mistrovství republiky, ale evidentně v nějaké redukované podobě.
„Veteráni platí startovné, z něhož by se mistrák moh‘ zaplatit,“ přemítá Karel Kadlec. „Mistrák bychom udělali takovej‘ malej‘. Zrušit se to dá vždycky a říct ‚sorry, jsme v prdeli, nemůžeme jet‘.“
Pokud by se záměr uspořádat mistrovství republiky nepovedl, vůbec poprvé od roku 2013 by naše země neměla dlouhodrážního šampióna. „Jinej‘ termín než tuten už bejt‘ nemůžeme, nic jinýho neexistuje,“ konstatuje Karel Kadlec. „Je to špatný, ale budeme se snažit to organizovat, jestli někdo pošle třeba tisíc korun, moc to pomůže.“
Mistrovství republiky na dlouhé dráze má problémy
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Čtyři víkendy na přelomu ledna a února měli napilno čeští ledaři. Naplno využili pořádné zimy, která se k nám vrátila po pěti letech. A nebýt hloupých vandalů, kteří motorovou pilou zničili ovál v Nepomuku, dočkali jsme se historického maxima osmi závodů. Nicméně i tak se sedm uskutečněných podniků těšilo takovému zájmu, nad nímž by v létě zešílel radostí pokladník jakéhokoliv českého plochodrážního klubu.
Na hrázi Větřkovické přehrady byla dobrá místa stejně vzácná jako na záchranných člunech Titanicu
Dle hrubých údajů získaných od samotných pořadatelů se na boje českých ledařů přišlo podívat okolo patnácti tisíc diváků. Rekord v tomto ohledu drží Kopřivnice, kde prodali přes čtyři tisíce vstupenek. Odhady o počtu lidí, kteří se kolem Větřkovické přehrady byť jen mihli se, však pohybovaly i takřka na dvojnásobku.
O diváky nebyla nouze ani v Opatovicích
Po Kopřivnici dorazilo nejvíc diváků do lokalit, kde se jelo poprvé, tedy v Opatovicích, Račicích a Soběslavi. Naproti tomu nad výdělkem splakali v Chrastné, možná i proto, že se v sousedních Osečné či Hamru na Jezeře v nedávné minulosti jezdilo pravidelně a často.
Podobný trend je možné vysledovat také ve východočeských lokalitách. Počet návštěvníků kulminoval již v Opatovicích, zatímco do Holic a Mělic dorazilo posléze méně a méně diváků. Přesto je však počet prodaných vstupenek úctyhodný.
Divácká návštěvnost na závodech českých šampionátů na ledě 2017:
místo:
typ šampionátu:
počet diváků:
Opatovice
jednotlivci
3000
Kopřivnice
jednotlivci
4300*/6500**/8000***
Chrastná
družstva
500
Holice
jednotlivci
1500
Račice
družstva
2500
Mělice
družstva
1200
Soběslav
družstva
2900
Poznámka: počty diváků vycházejí z údajů pořadatelů; v případě Kopřivnice * počet prodaných vstupenek, ** měření z dronu, *** hrubý odhad lidé, kteří se okolo Větřkovické přehrady mihli
Plakát na Mělice v areálu kolínské TCPA. jejíž zaměstnanci měli na závod volný vstup
Přelouč – 17. února
Začátek sezony nebyl pro náš tým opravdu nic moc. Dva motory připravené na sezónu odešly během několika kol na soustředění v Jistebnici, průser,ale ještě ze tak. Další měl být nejlepší, ztratil ve Švédsku při kvalifikaci mistrovství světa výkon. A zbytek závodu na záložním motocyklu nic moc. No nic, jedeme dál! Jenom já začínám mít mindrák – natočím motor a posere se.
Hutla Team: zleva Václav, Lukáš a Radek
Opatovice, Kopřivnice, Osečná. Zdá se, že motory drží, ale Lukášovu brutálnímu stylu, bez něhož nejde jet na špici, nestačí parametry přední vidlice. Na úpravu v kolotoči závodů – co víkend dva – není čas.
Tak Lukáš přesedl na starší Radkovu motorku, všechno je jinak.
Osečná, Račice, Mělice, Soběslav. Lukáš jako predátor. Starty nic moc ale dál je jenom otázka sekund, kdy se dostane do vedení v jednotlivých jízdách. A to okusili i náhradníci pro finále světového šampionátu Luca Bauer a Charly Ebner. I hodně dobrý Markus Jell, který prohrál jenom s Lukášem.
Jsme mistři.
Dopadlo to, jak dopadlo.
Favorité Lukáš Volejník a Honza Klauz, bezesporu nejvyrovnanější pár letošního seriálu mistrovství republiky družstev, doplatili na několik drobných minelů jako třeba utržený ventilek. Body chybí, začínají se počítat body týmových dvojek.
A tady hodně záleží na štěstí. Po šestadvaceti letech v sedle závodních motocyklů bych mohl vyprávět. Jenom pro ilustraci – rok 2012 Mělice – Radek odpadá z prvního místa pro povolená řídítka, v rozjezdu čtyř týmů Lukáš druhý a po vítězství v Kopřivnici právě tyhle body chybí.
2013 Růžená – sporný pád Radka a hlavně úplně zbytečný pád Lukáše v nejlehčí jízdě a na konci závodu chybí dva body do rozjezdu.
Konečně se štěstí unavilo. Nejde o jezdce, ale motorky drží, za čtyři závody fungují jako švýcarské hodinky. Radek si rozumí svým klidnějším stylem s původně Lukášovým motocyklem
V Soběslavi jsem do poslední jízdy posílal do jinam různé psavce i gratulanty. I v nejlehčí jízdě je v banku pět bodů, stačí nejmenší závada a všechno je jinak. A že se o pořadí na bedně o druhé a další místa rozjíždějí čtyři týmy, svědčí o vyrovnanosti startovního pole.
No, a na závěr – to, co vymyslel Tonda Klatovský, korunovace nových mistrů! Za šestadvacet let v sedle závodních motocyklů jsem byl snad dvěstěkrát na bedně, ale to, co jsem cítil při korunovaci kluků, mě dostalo…
Jedem‘ dál – čo bolo, to bolo, posralo se nám hlavní auto na dopravu do Ruska na mistrovství Evropy. Snad všechno včetně přípravy motocyklů stihnem‘.
No, a pokračování příště.
Foto: Mirek Horáček, Karel Herman a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Přelouč – 14. února
K oslavám mistrovského titulu samozřejmě patří šampaňské. Vychutnali si jej také Lukáš a Radek Hutlovi s ledařskými korunami na hlavách po svém soběslavském triumfu v mistrovství republiky ledařských družstev. Jenže pak je čekala patálie. Když jejich dodávka najela k depu pro motocykly, zpod její kapoty se vyvalilo tolik dýmu, že by zakryl i válečný dreadnought z počátku dvacátého století.
„Na Ducatu nám odešlo turbo a olej valil do motoru,“ vysvětlil Václav Hutla, přičemž neskrýval, že oslavy zlatých medailí pokračovaly i nadále. „Šli jsme pařit do klubu a čekali, až pro nás přijedou kluci z Přelouče.“
Nicméně komplikace jsou o to horší, že příští pondělí odjíždí přeloučští ledaři na mistrovství Evropy do daleké Ufy. A v jejich plánech figuruje rovněž Becher Cup, jenž by se mohl v sobotu uskutečnit na mělickém písníku.
Radek a Lukáš Hutlovi si na nejvyššímu stupínku soběslavského pódia připíjí na svůj titul
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
