Pardubice – 29. července
Ve středu třináctého srpna nebude mistrovský závod stopětadvacítek na krátké dráze v Plzni předcházet třetímu dílu české juniorky. Kvůli časové dostupnosti sanitky a její posádky se oba mítinky uskuteční souběžně. Startuje se o půl páté. Jasno je i s libereckým dvojzávodem kubatur 125 a 250. V červnu o něho nebylo dost zájemců a byl zrušen. Jeho novým termínem se stala sobota třináctého září.
Divišov – 19. července
Sestava Autoklubu U24. Tři závodníci. Na ně jeden mechanik. Rudolf Belan. A jeden kouč. Tomáš Topinka. A právě on si před finálovou rozjížďkou druhého kola první ligy uvědomil, že tři týmy mohou skončit na stejném bodovém zisku. A vskutku mítink byl vyrovnaný až k nevíře a o pořadí na stupních vítězů rozhodovalo až umístění v úplně poslední jízdě žhavého odpoledne. Matouš Kameník vystřihl rychlý start. Jenže Jan Macek se neskutečným venkem úvodní zatáčky dostal do vedení, aby i podruhé posadil Kopřivnici až úplně nejvýš. Domácí borec ke všemu ve druhém oblouku upadl a stříbro braly čtyřiadvacítky. Mistrovské klání stopětadvacítek na klasickém ovále se stalo kořistí Matěje Tůmy.
Městys Divišov prodělává přestavbu náměstí. Materiál se skladuje na plochodrážním stadiónu. Haldy dlažebních kostek a hromady štěrku nebyly jediným překvapením pro návštěvníky. Bývalá klubová restaurace se má proměnit v kavárnu, která své produkty nabídla už nyní. I ostřílení veteráni putující po našich oválech roky závod od závodu marně přemítali, kdy si při ploché dráze mohli dopřát chlebíček či dortík se šlehačkou.
Skládka pochopitelně zmenšila prostor pro závodníky. Proto se mistrovské stopětadvacítky jely jako samostatný závod dvě hodiny před prvoligovým kláním. Vůbec nevyšel Ondreji Trníkovi. Slovenské překvapení letošních českých kolibříků čtyřikrát jezdilo v čele, ale vždy skončilo pádem.
Ve finále se do cíle přihrnul jako první Matěj Tůma. Za ním Jakub Hejkal, první pódium kariéry neminulo Víta Kubala, čtvrté místo bral Roman Štola.
Vedro bylo jako u vysoké pece. Pravděpodobnost pořádné bouřky nebyla rozhodně nikterak malá. A tak se první liga ani při svém druhém letošním závodě nedočkala slavnostního nástupu. Šlo se rovnou ne věc. Protože nesvítilo zelené světlo, startovalo se znovu. Co na tom, že prve byl první Radek Bambuch.
Radek Bambuch popisuje své úvodní starosti:
„Chtěli jsme po tréninku prodloužit řetěz. Nešlo to, tak jsme to znásilnili a jedem.“
Nyní byl nejpohotovější Jan Hlačina. Bruno Belan zaspal, poněkud se přetočil. Přes oba se dostal Jan Jeníček. Dojel do cíle první a tak vůbec poprvé letošní prvoligový mítink vedl jiný klub než Kopřivnice. Pardubickou vládu ale utnula hned druhá jízda. Matouš Kameník exceloval a na pozici leadera poskočil jeho Divišov.
Leč všeho do času. Jakub Valkovič od mantinelu ve třetí jízdě zamířil neomylně do vedení. Brunovi Belanovi se to pranic nelíbilo. Útočil, útočil, ale to bylo všechno, co s tím mohl dělat. Pět bodů dostalo Kopřivnici na bodovou roveň s Autoklubem U24.
Moravané měli problém se sestavou. Nahlásili ji až dnes na prvním zasedání jury a opírala se o dvě esa, Jana Macka a Jakuba Valkoviče. Do rozjížďky s číslem čtyři nastupoval Miroslav Vítek. O tréninku se přetočil a nyní nebodoval. Naproti tomu Adam Nejezchleba hned s letem pásky odvedl Petra Kvěcha.
Na hrotu aktuální klasifikace stály Divišov a Autoklub se sedmi, Pardubice a Kopřivnice měly po pěti. Ale na konečné soudy bylo přece jen brzy. Už jen proto, že manažeři zatím neměli šanci příliš taktizovat. Jako v rozjížďce s číslem pět.
Miroslava Vítka zastoupil Jan Macek, za volnou čtyřku domácích jel na ovál Adam Nejezchleba. Kopřivničan nedal nikomu šanci. Jaroslav Vaníček ale rázně uzurpoval druhou pozici. Jeho klubový kolega Bruno Belan v úvodním výjezdu druhého kola šesté jízdy poslal za svá záda Matouše Kameníka.
V rozjížďce s číslem sedm opět exceloval Jan Macek. O Kopřivničanově excelentnosti se přesvědčil rovněž Jan Jeníček. Záležitostem moravského družstva vzápětí pomohl rovněž Radek Bambuch. Sebral bod Dominiku Hrbkovi. Jaroslav Vaníček vyhrál stylem start – cíl před Adamem Nejezchlebem. Autoklub patnáct, Kopřivnice třináct, Divišov jakbysmet a Pardubice sedm bodů.
Druhou půli základní části odstartoval divišovský nápor. Matouš Kameník jel navíc devátou jízdu. A hned poté svoji vlastní desátou. V prvním případě si na něm vylámal zuby nejen Bruno Belan, ale především aktivitou překypující Jan Macek. Vzápětí se vyhnul skrumáže úvodní zatáčky, kterou Petr Kvěch odskákal pádem.
Mezitím se vyřešil problém u startu a červená světla se opravila. Divišovské vedení před Kopřivnicí a čtyřiadvacítkou se zvedlo na tři body. V jedenácté jízdě přivezl Jan Hlačina domácím bod. Bruno Belan před jeho očima v úvodním oblouku druhého kola sebral vedení Davidu Hofmanovi. Ale rozjížďce s číslem dvanáct přinesla do divišovské části depa problém.
Adam Nejezchleba popisuje rozjížďku s číslem dvanáct:
„Kluci mě vyvezli. Závodí se. Úplně jsem se tam nevešel, zůstal jsem tam. Opřel jsem se o bariéru. Byl jsem rád, že jsem se udržel na motorce.“
Jaroslav Vaníček si šel v první zatáčce za svým cílem, jímž nemohlo být nic jiného než vítězství. Naproti tomu Adam Nejezchleba se propadl až na chvost. Vedení říkalo pane autoklubovým čtyřiadvacítkám. Třináctá jízda ale přinesla divočinu.
Matouš Kameník vedl, když ve druhé zatáčce upadl nejprve Petr Kvěch a po něm i Jan Jeníček. Pardubičan v repete nedal ani náznak šance domácímu borci. Pardubice ovšem měly menší šanci na pódium, zatímco pro ostatní soupeře nebylo jisté vůbec nic.
Adam Nejezchleba ve čtrnácté jízdě upevnil domácí vedení, kdežto Jan Jeníček vzápětí velkým sólem reinkarnoval východočeskou pódiovou naději. Jan Macek měl ještě dvě možnosti startovat a Vladimír Kovář je využil naplno. Jeho eso opanovalo šestnáctou jízdu.
Bruno Belan v ní atakoval Adama Nejezchlebu, dokud ve druhém kole neupadl v zatáčce u depa. Divišov osmadvacet, Autoklub čtyřiadvacet, Pardubice a Kopřivnice po dvaadvaceti. Finále s dvojnásobnou porcí bodů mohlo všechno otočit naruby. A také že otočilo.
„Jakože mám bejt aspoň třetí?“ opakoval Jaroslav Vaníček zadání kouče svého týmu Tomáše Topinky. „To snad zvládnu.“ Dopředu letěl Matouš Kameník. A Jan Macek. Divišovský borec ve druhém výjezdu skončil v nafukovačkách.
Kopřivničan dostal svůj celek díky triumfu na první příčku. Divišov přeskočili také čtyřiadvacítky díky druhému místu Jaroslava Vaníčka. Jan Jeníček protnul metu třetí a Pardubicím scházely k pódiu čtyři body.
„Paráda,“ nezastíral Jan Macek svou radost. „Rozhodlo se ve finále. Musel jsem si to vybojovat s Matoušem. Ještěže mám oči, on šel na hubu, já to viděl periferním viděním, že jde pod nafukovačky. Snad by mě strhnul taky. Ty kráso, tolik bodů, trénink nebyl ono. Dali jsme jinou trysku a šli o zoubek nahoru. Druhé vítězství, věřím, že bude i do třetice, snad i čtveřice všeho dobrého.“
„Dráha super, nečekal jsem, že bude taková dobrá,“ komentoval závod Jakub Valkovič. „Jelo se dobře, ale bodově se nedařilo. Kopřivnici potáhnul Honza Macek. Ale vyhráli jsme, v Pardubicích to bude lepší. Ale vyrovnané závody, tři týmy měly po osmadvaceti bodech.“
„Myslel jsem, že to zastaví kvůli Matoušovi,“ vracel se Jaroslav Vaníček k finálové rozjížďce. „Rychle jsem zatáhnul za plyn. Bylo to hodně náročný, co se týče taktiky. Bylo strašný vedro, nám se to povedlo. A já jsem spokojenej.“
„Dobrý,“ vrčel Bruno Belan. „Škoda pádu. Stalo se. Fakt. Posral jsem to já. To je všechno, víc nemůžu říct.“
„Bez mechanika to bylo těžký,“ konstatoval Petr Kvěch. „Ale Ruda Belan zaskočil za tátu. Pády byly zbytečný chyby, jsem z toho nešťastnej. Ten první mě vyvedli z omylu, že jsem spad‘ sám. Ve čtvrtý jízdě celou dobu svítilo zelený světlo, ale červený prej ne.“
„Výborný jako vždycky v Divišově,“ reagoval Matouš Kameník na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dneska bylo. „Pěkně se to rozjelo, ale skončilo to pádem. Něco v tom matroši, pak mě kopla díra a rozplác‘ jsem se o mantinel. Mám jet na sono, tak nevím. Mrzí mě to doma, ale tak to prostě je.“
„Nahoru a dolů,“ líčil Adam Nejezchleba závod ze svého pohledu. „Užil jsem si to. Docela jo. Mohlo to bejt lepší. Ale to může bejt vždycky.“
„Mrzí mě, že mi to nevyšlo,“ svěřoval se Jan Hlačina. „Trápil jsem se na domácí dráze. Kámenovi nemám finále za zlý. Hlavně ať je v pohodě. Stejně jako Dan, s ním by to bylo lepší.“
„Dneska jsem se cítil dobře,“ vyprávěl Jan Jeníček. „Motorka jela dobře, z dráhy jsem spokojenej. Po dlouhý době odjíždím ze závodů s dobrou náladou. Cejtím v sobě dobrej pocit. Doufám, že se do toho dostávám zpátky. Ten pád jsem nečekal, ale stane se. Bylo to překvapení po úpravě, stane se. Nemá cenu se zlobit. Bedna nám utekla o kousek. O čtyři body, to je kousek, můžem bejt spokojený.“
„Škoda, že nevyšla bedna,“ přemítal David Hofman. „Závody dobrý, po tréninku jsme změnili převod a jelo to pěkně.“
| 1. SPT Profil Kopřivnice | 28 | ||
| Jan Macek | 2 3 3 2 3 | 6 | 19 |
| Radek Bambuch | 0 1 1 0 | 2 | |
| Jakub Valkovič, SK | 3 1 1 1 | 6 | |
| Miroslav Vítek | 0 0 1 | 1 | |
| 2. Autoklub U24 Team | 28 | ||
| Bruno Belan | 2 2 3 1 3 F | 11 | |
| Jaroslav Vaníček | 1 2 3 3 2 | 4 | 15 |
| Petr Kvěch | 2 0 F X 0 | 2 | |
| 3. AK Divišov | 28 | ||
| Adam Nejezchleba | 3 1 2 0 3 2 | 11 | |
| Jan Hlačina | 1 0 1 1 1 | 4 | |
| Matouš Kameník | 3 2 3 3 2 | F | 13 |
| 4. AMK ZP Pardubice | 24 | ||
| David Hofman | 1 0 2 2 2 1 | 8 | |
| Luboš Hromádka | 1 0 0 – | 1 | |
| Dominik Hrbek | 0 0 – – | 0 | |
| Jan Jeníček | 3 2 2 3 3 | 2 | 15 |
| bilance výsledků | malé body | velké body | |
| 1. Kopřivnice | 2-0-0-0 | 62 | 8 |
| 2. Divišov | 0-1-1-0 | 52 | 5 |
| 3. U24 | 0-1-1-0 | 56 | 5 |
| 4. Pardubice | 0-0-0-2 | 39 | 2 |
| TOT | FIN | ||
| 1. Matěj Tůma, Praha | 3 3 3 3 | 12 | 1. |
| 2. Jakub Hejkal, Slaný | 3 1 2 3 | 9 | 2. |
| 3. Vít Kubal, Plzeň | 2 2 3 F | 7 | 3. |
| 4. Roman Štola, Mariánské Lázně | 1 3 1 2 | 7 | 4. |
| 5. Jaroslav Bartek, Praha | 2 0 2 2 | 6 | |
| 6. Dominik Suchánek, Pardubice | 1 1 1 1 | 4 | |
| 7. Domen Grečner, SLO | 0 2 0 1 | 3 | |
| 8. Ondrej Trník, SK – Žarnovica | F F X X | 0 |
Divišov – 18. července
Druhé kolo první ligy je na programu zítřejšího odpoledne. Doprovodí ho klasický šampionát stopětadvacítek. Zúčastní se jej osm kolibříků. Šest Čechů, jeden Slovák a jeden Slovinec již mají stáv startovní čísla. Prvoligové sestavy jsou v zásadě jasné až na Kopřivnici, která prošvihla čtyřiadvacetihodinový limit pro nahlášení sestav. Uběhl dnes dvě hodiny po poledni.
Loading ...Divišovský závod v žádném případě ohrožený není. Jen jeho jury bude mít o jeden bod při svém úvodním zasedání navíc. A ostatní otazník navíc, s jakou leader tabulky pod bájný Blaník dorazí.
Jasno mají domácí. Daniel Klíma pauzíruje po svém pádu v Ludwigslustu. Takže Matouš Kameník, Jan Hlačina a Adam Nejezchleba.
Hynek Štichauer už tréninkem ve Svítkově zkrátil nejdelší závodní pauzu své kariéry, ale Pardubice sází na mládí. Starým kozákem je tedy Jan Jeníček. David Hofman, Dominik Hrbek a nováček Luboš Hromádka doplní kvartet.
Autoklub U24 nastoupí standardně. Pražský Jaroslav Vaníček, slánský Bruno Belan a divišovský Petr Kvěch. Zbytek asi až zítra, Václav Hromas už vyrazil do řeznictví tisknout aspoň prázdné tabulky s rozpisem rozjížděk.
| AK Divišov: | Matouš Kameník, Jan Hlačina, Adam Nejezchleba |
| Autoklub U24 Team: | Petr Kvěch, Jaroslav Vaníček, Bruno Belan |
| AMK ZP Pardubice: | David Hofman, Luboš Hromádka, Dominik Hrbek, Jan Jeníček |
| SPT Profil Kopřivnice: | prozatím nejasné |
Poznámka: protože všechny týmy své sestavy nenahlásily, startovní čísla budou jasná po zasedání jury před zítřejším závodem
| 1 Jaroslav Bartek, Praha |
| 2 Matěj Tůma, Praha |
| 3 Dominik Suchánek, Pardubice |
| 4 Ondrej Trník, SK – Žarnovica |
| 5 Roman Štola, Mariánské Lázně |
| 6 Domen Gračner, SLO |
| 7 Jakub Hejkal, Slaný |
| 8 Vít Kubal, Plzeň |
Kopřivnice – 5. července
Praha. První liga. Minulý čtvrtek. Nevyhrál jen rozjížďku, jejíž devadesátivteřinový limit nestihl. Svitavy. Přebor. Sobota před týdnem. Nebyl vyloučen. Pětkrát vyhrál. Dnes se show Jana Macka konala v sedmém přeborovém díle v Kopřivnici. Na domácí dráze exceloval. Zaskočila jej pouze páska, která v rozjížďce s číslem devět nečekaně vyskočila sama od sebe. Přesto vyhrál repete stylem start – cíl. Stejně jako ostatní jízdy včetně sedmnácté, v jejíž první zatáčce se na něco obořil Matouš Kameník. Jan Macek prostě hodoval a soupeřům házel ze své hostiny jen okousané kosti. Boj o druhé místo nakonec vyzněl ve prospěch Jana Jeníčka, ačkoliv se mu rozbitější dráze po kropení nechtělo v deváté jízdě usilovat o progres z třetí příčky. Matouše Kameníka totiž v závěru kromě kopřivnického suveréna překonal i David Hofman. Přesto jej dvanáct bodů poslalo do rozjezdu o bronz proti Adamu Nejezchlebovi. Jenže pardubickému závodníkovi se na ošidnou dráhu nechtělo znovu, takže na účast rezignoval.
V pět odpoledne nechtěl tropický den stále odejít do meteorologických dějin. Kopřivničtí vyřešili problém s kropičkou. O osm minut později šikovali závodníky na nástup, tradičně okázalý. V sedlech svých motocyklů jich dorazilo pouze čtrnáct. Dominik Hrbek se omluvil. Miroslav Vítek odstoupil kvůli tréninkovým problémům se spojkou.
O chvilku později se Jan Macek již hnal za trojicí svých prvních bodů. Adam Nejezchleba připouštěl, že stále hledá nejen ideální nastavení, ale také stopu. Přesto za sebou v rozjížďce s číslem jedna nechal Jana Hlačinu i Filipa Hromase.
Adam Nejezchleba líčí rozjížďku s číslem jedna:
„Honza byl rychlejší, mně tam něco chybí. Neměl jsem rychlost na předjetí a nic jsem nevymyslel.“
Druhá jízda byla první, která kopřivnické publikum zvedla na nohy. Dopředu vypálil Jan Jeníček. Ale po výhře prahnul rovněž Matouš Kameník. V úvodním oblouku ale svého pardubického klubového kolegu nepodjel. Nevzdal se, ovšem vedení ukořistil jen na okamžik.
Jan Jeníček byl v cíli první před Matoušem Kameníka. A Radek Bambuch ztratil bod, když v posledním oblouku upadl. David Hofman v úvodním výjezdu zavřel Matěje Frýzu a uhájil vítězství ve třetím jízdě. Čtvrtým vítězem se stal Štěpán Melč. Jeho sólo ve stylu start – cíl dotěrný Karel Průša nenarušil.
Jan Macek své úvodní vítězství naprosto lehce obhájil v rozjížďce s číslem pět. Jan Jeníček vzápětí jakbysmet. Jen to trvalo o poznání déle. Po útoku na Davida Hofmana po startu šesté jízdy upadl Karel Průša. Filip Hromas se nestačil vyhnout. Při kolizi si zlomil levý kotník. Bohužel ze závodu záhy odstoupil rovněž jeho kamarád Josef Dvořák, jenž se po pádu v jedenácté jízdě necítil ve své kůži.
Karel Průša vysvětluje incident z šesté jízdy:
„Dláblo se to. I když jsem páčkoval, nešlo to dolů. Bolí mě rameno a mám odřenej bok.“
Signál časového limitu pro účastníky šesté jízdy zazněl minutu po čtvrt na sedm. Jan Jeníček se hladkým triumfem dostal na stejnou úroveň s Janem Mackem. David Hofman po dvou sériích disponoval pěti body. Stejně jako Adam Nejezchleba a Matouš Kameník.
Divišovský závodník neměl sedmou jízdu složitou. Vedl v ní od startu až do cíle. Blonďák v pardubické vestě si hned vzápětí počínal neméně jednoznačně. A nechal za sebou Matěje Frýzu a Jana Hlačinu. Po úpravě na sebe narazila neporažená dvojice.
Páska zaskočila trojici svých účastníků, když naprosto nečekaně vyskočila ke šmolkově modrému nebi. Náprava se stala dílem okamžiku a Jan Macek si dojel pro třetí vítězství dnešního dne. Ale Jan Jeníček překvapivě zůstal trčet vzadu.
„Nepoved‘ se mi start, bylo to nakropený, nechtělo se mi do toho, jak to bylo mokrý a rozbitý,“ vysvětloval vzápětí ve svém depu. Ztratil dva body, ale sedmičku svého skóre mělo u svého jména po třech výjezdech na ovál více účastníků.
Třeba Matěj Frýza, který v desáté jízdě na oválu potkal pouze Milana Moravce. „Dráha je strašně rozbitá,“ posteskl si. „Je horko. Ve druhém, třetím kole je to na sílu a jednu na jistotu.“
Matouš Kameník zahrál velké sólo v jedenácté jízdě, aby se s jednobodovou ztrátou stal nejbližším sousedem domácího leadera v průběžné klasifikaci.
Adam Nejezchleba se venkem první zatáčky posunul zezadu na druhé místo. A také na sedm bodů v prozatímním součtu. O ně se opíral rovněž David Hofman. Ve dvanácté jízdě jej zaskočil Jan Hlačina, jehož dopředu vynesl rychlý start. Ani on nesršel nadšením směrem k oválu. „Jednu, kudy mě to navede,“ konstatoval a s úsměvem dodal. „Hlavně doleva, to je jistý.“
Jan Macek si šel za svým cílem. Vítězstvím. Velké sólo ve třinácté jízdě mu jej přiblížilo. Matouš Kameník jeho únik zachytil. Rozjížďka s číslem třináct mu na svůj startovní rošt přihrála jen začínajícího Luboše Hromádku. Vzápětí i o pódium řekl Adam Nejezchleba.
Start jej poslal do vedení. David Hofman zůstal trčet vzadu. Štěpána Melče před sebou podjel až v úvodním oblouku třetího kola. V šestnácté jízdě se na vítěznou trajektorii vrátil Jan Jeníček. Takže Jan Macek dvanáct, Matouš Kameník jedenáct, Adam Nejezchleba a Jen Jeníček po deseti bodech.
Jan Macek popisuje rozjížďku s číslem sedmnáct:
„V prvním výjezdu mi natáhla kolej. Málem jsem se zesral z toho wheelie, ale koleje mě zrychlily.“
Rozjížďka s číslem sedmnáct mohla všechny předpoklady postavit vzhůru nohama. Jan Macek sice nejrychleji odstartoval, jenže Matouš Kameník byl na venku první zatáčky hodně blízko předjetí. Zdánlivě kaskadérský kousek v kolejích výjezdu pořadí nezměnil. Domácí borec se pořádně leknul.
Ovšem když se ve výjezdu z druhého oblouku ohlédl, Matouš Kameník jel o několik délek motocyklu za ním. Málem sám skončil v mantinelu. Proto evidentně ztratil motivaci bojovat na problematické dráze, jelikož od druhého kola jezdil druhý David Hofman.
Vrchol si dával načas. Štěpán Melč v osmnácté jízdě vodil za sebou Radka Bambucha celá dvě kola. V jeho druhé zatáčce domácí závodník vletěl do mantinelu, až jedno nafukovací pole vystřelil ven. Bohužel také propíchl. Plzeňský závodník se až pět minut před osmou při repete obkroužil svá čtyři osamocená kolečka.
Ale pak to šlo ráz na ráz. Jan Jeníček vypálil v devatenácté jízdě dopředu. Třináct bodů mu stačilo na druhé místo. Adam Nejezchleba mu jen sekundoval před zraky Luboše Hromádky, jenž se na začátku druhého kola dostal před Matěje Frýzu. Divišovský borec vyrovnal Matouše Kameníka, jenž ovšem z rozjezdu o třetí místo raději odstoupil.
„Rychlé celkem,“ reagoval Jan Macek na tradiční dotaz magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Myslel jsem, že dráha bude tvrdé. Ale bylo to kolejiště a já jsem jel venkem, jak to šlo. Nastavení po posledních dvou závodech jsem neměnil, jelo to. Spokojenost, děla jsem komplet doma a chystám se na další přebor.“
„Dneska to bylo hrozný,“ netajil se Jan Jeníček. „Dráha divočina, bylo to o hubu, váhal jsem s nastavením. Hnul jsem se zapalováním, ať si v hlavě věřím. A mám za to bod.“
„Takový divoký,“ vydechl Adam Nejezchleba hodnocení. „Jsem rád, že jsem se s tím popral. Než jsme přišli, kudy se tady jde, prohrál jsem s Matoušem. Pořád se učím, pak jsme přišli na stopu a zase další bedna.“
„Nemám to zapotřebí,“ vysvětloval Matouš Kameník, proč odmítl rozjezd. „Aby se mi stalo něco s tím ramenem. Zezačátku to šlo, pak se dráha rozsekala, za mě už je nebezpečná. V poslední jízdě mě to nakoplo, šel jsem málem do mantinelu. Vykašlal jsem se na to a usoudil, že nepojedu ani rozjezd.“
„V poslední jízdě se mi poved‘ start,“ říkal David Hofman. „“Držel jsem se za Matoušem. Pojedl jsem ho a hlídal si druhý místo až do cíle. Dráha byla rozbitá, samá díra. Říkal jsem si, že musím, jinak bych toho Kameníka nedal.“
„Dobrý závody,“ bilancoval Karel Průša. „Ale ta dráha byla takovej motokros. A ten pád. Musel jsem to hodit na zadní kolo. Poslední jízdu jsem si spravil chuť. Měli jsme dobrý nastavení a dvě pade jede dobře. A asi i já jsem jel dobře.“
| 1. Jan Macek, Kopřivnice | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Jan Jeníček, Pardubice | 3 3 1 3 3 | 13 |
| 3. Adam Nejezchleba, Divišov | 2 3 2 3 2 | 12 |
| 4. Matouš Kameník, Pardubice | 2 3 3 3 1 | 12 |
| 5. David Hofman, Pardubice | 3 2 2 2 2 | 11 |
| 6. Štěpán Melč, Plzeň | 3 0 2 1 3 | 9 |
| 7. Matěj Frýza, Plzeň | 2 2 3 2 0 | 9 |
| 8. Jan Hlačina, Pardubice | 1 1 3 2 2 | 9 |
| 9. Karel Průša, Slaný (250 ccm) | 2 1 1 1 3 | 8 |
| 10. Luboš Hromádka, Pardubice | 1 2 E 2 1 | 6 |
| 11. Milan Moravec, Svitavy | 0 1 2 1 0 | 4 |
| 12. Radek Bambuch, Kopřivnice | F 2 X 0 X | 2 |
| 13. Josef Dvořák, Svitavy | 1 1 F – – | 2 |
| 14. Filip Hromas, Svitavy | 0 F/R – – – | 0 |
| 15. Miroslav Vítek, Kopřivnice | – – – – – | DNR |
Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Dominik Hrbek; Miroslav Vítek odstoupil po tréninku kvůli zadřenému motoru; rozjezd o třetí místo se nekonal, protože Matouš Kameník rezignoval na účast v něm
Kopřivnice – 3. července
Přebor pokračuje tuto sobotu od sedmnácti hodin na velké dráze v Kopřivnici. Startovní listina čítá šestnáct jmen. A především je pestrá jako celý seriál, jenž se letos pod zříceninou hradu Šostýn dočká již sedmého závodu.
Loading ...
Na jedné straně diváci uvidí favority. Bezesporu mezi ně patří Jan Macek. Minulý týden ve dvou závodech vyhrál všechny své rozjížďky. Prohrál jen v Praze, když se v prvoligovém depu pral se zaseknutým sekundárním řetězem a sekundy z časového limitu pádily jako zběsilé.
Mezi kandidáty pódia patří i leader aktuální klasifikace Matěj Frýza a samozřejmě Jan Jeníček. Matouš Kameník. V neposlední řadě i Adam Nejezchleba, který se na ně prvně po individuálním mítinku pětistovek prvně postavil v sobotu ve Svitavách. A co by to bylo za plochodrážní závod, kdybychom se nedočkali nějakého překvapení?!
Na druhou stranu přebor konečně opět dává závodní prostor borcům výkonnostního středu. Na nástup se přijdou představit letošní nováčci Filip Hromas, Miroslav Vítek a Josef Dvořák. A také Milan Moravec. Letos již závodil s ohřebovaným speciálem, s flat trackerským motocyklem i na dlouhé dráze. Díky speedway v Kopřivnici si zkompletuje oválový čtyřboj.
| 1 Jan Macek, Kopřivnice |
| 2 Filip Hromas, Svitavy |
| 3 Adam Nejezchleba, Divišov |
| 4 Jan Hlačina, Pardubice |
| 5 Miroslav Vítek, Kopřivnice |
| 6 Jan Jeníček, Pardubice |
| 7 Radek Bambuch, Kopřivnice |
| 8 Matouš Kameník, Pardubice |
| 9 Josef Dvořák, Svitavy |
| 10 David Hofman, Pardubice |
| 11 Dominik Hrbek, Pardubice |
| 12 Matěj Frýza, Plzeň |
| 13 Luboš Hromádka, Pardubice |
| 14 Karel Průša, Slaný (250 ccm) |
| 15 Milan Moravec, Svitavy |
| 16 Štěpán Melč, Plzeň |
Svitavy – 28. června
Posunout začátek šestého dílu českého přeboru ve Svitavách až na čtvrt na pět se ukázal jako nesmírně povedený nápad. Poslední červnová sobota totiž roztopila den do tropických rozměrů a v Cihelně přesně devětatřicet let po plochodrážní premiéře byl stín luxusem. Ovál byl neskutečně skvěle připravený. Jan Macek si jej nemohl vynachválit. Ovšem ani své startovní manévry neupozadil. Ostatně jak by mohl, když vyhrál bez ztráty květinky. Bruno Belan se před ním sklonil ve druhé jízdě. Na závěr ale přelstil Matěje Frýzu. Dokonce dvakrát, jelikož rozjížďka s číslem dvacet se opakovala vinou pádu Filipa Hromase. Plzeňan želel svého čtvrtého pole na startovním roštu. Nedokázal se dostat včas dopředu a vypadl z možného rozjezdu o stříbro. Třetí místo proto bral Adam Nejezchleba, který se v individuálním závodě pětistovek na pódium postavil vůbec poprvé.
Čtvrt na pět. Co je to za začátek závodu? Podobných otázek se v souvislosti s šestým přeborem ve Svitavách vynořila celá řada. Odpovědi nabídla samotná poslední sobota měsíce června. Respektive její počasí. Stadión v Cihelně je vystavený přímé sluneční palbě, jež na prahu pozdního odpoledne již nebyla tolik intenzivní.
Parta z Úhřetické Lhoty si na stadiónu dala vskutku záležet. Tribuna v prvním výjezdu zmizela, ale spousta práce je ještě naplánovaná. Dneska na den přesně uplynulo devětatřicet let od prvního mítinku na druhém svitavském stadiónu. A oslavy čtyřicítky by měly být vskutku velkolepé.
Startovní listina nakonec nebyla plná od jedničky až po šestnáctku. Po pádu při čtvrteční první lize se dopoledne omluvil Matouš Kameník. Nakonec nepřijel ani Dominik Hrbek. Ke svému debutu se chystal Josef Dvořák, bývalý mitfára Filipa Hromase z rallye. Miroslav Vítek přijímal gratulace k pětadvacetinám ještě, než nastoupil do sedmatřicítky dodge v livery US Army, jež vozila plochodrážníky na nástup.
První jízda skončila překvapením. Vlastně i začala. Adam Nejezchleba vystřihnul start jako plochodrážní pánbůh. A ukázal favoritům, zač je toho loket. Zamířil pro tři body stylem start – cíl. Matěj Frýza ve žlutém povlaku se nedostal dostat v úvodní skrumáži dopředu. V úvodním nájezdu druhého kola držel vnitřní stopu a dokázal vyšťouchat druhého Jana Jeníčka ven. A podjet ho.
Vzápětí vypálil dopředu Radek Bambuch. Jenže na konci úvodního okruhu jej přivítala červená vlajka. Páska se totiž prve nezvedla na vnitřní straně. Muselo se opakovat. Bratru po deseti minutách. Kopřivničanova reakce byla opět excelentní. Jenže už v prvním nájezdu měl před sebe Bruna Belana a Jana Macka, který rovněž otevřel své dnešní skóre třemi body.
Jaroslav Petrák vysvětluje, proč po rozjížďce s číslem tři odstoupil ze závodu:
„Zadřeno. Ten půjčenej motor, co nejede. Já věděl, že do Svitav jednu jen, abych přivez‘ metyl.“
Ve třetí jízdě vyhrál o rovinu Jan Hlačina. Jaroslav Petrák vzdoroval Davidu Hofmanovi až na cílovou rovinku. Na ní zastavil a zadřený motor jej odstavil ze závodu. Čtvrtým vítězem odpoledne se stal Luboš Hromádka. Svou první jízdu s pětistovkou vyhrál na úkor čtvrtlitru v rukou Karla Průši až v poslední zatáčce. Oba přitom stačili předčit debutujícího Josefa Dvořáka o kolo.
Luboš Hromádka dokázal své vítězství zopakovat rovněž ve druhé sérii. Start sedmé jízdy jej dostal před Miroslava Vítka a Filipa Hromase. Větší porce zkušeností je před nimi udržela až do cíle. Jenže již po další přestávce realita ukázala, že i pardubický mladík je v sedle pětistovky začátečníkem. Přesto dělit se o vedení mítinku s Janem Mackem bylo samozřejmě fajn.
Kopřivničan prve v silně redukované rozjížďce s číslem šest odvedl Jana Jeníčka. A jako černá ruka řádil i nadále. V deváté jízdě si dal záležet, aby na Adama Nejezchleba odstartoval. Povedlo se, když se na začátku druhého kola otáčel, divišovského borce v dohledu nespatřil.
S devíti body neohroženě vedl. Na hrotu aktuální klasifikace měl dva těsné pronásledovatele. Osmibodové Bruna Belana a Matěje Frýzu. Na Slaňáka v páté jízdě vytrapoval Adam Nejezchleba. Bruno Belan pádil venkem první zatáčky dopředu, aby divišovského borce před sebou na protilehlé rovince tlačil na mantinel.
Bruno Belan přemítá nad svým triumfem v páté jízdě:
„Po tom venku to bylo rychlý…“
V rozjížďce s číslem deset ujel Janu Jeníčkovi. Rovněž Matěj Frýza napravil úvodní zaváhání. David Hofman jej nestihnul v osmé jízdě, Karel Průša Plzeňanovi nestačil ve dvanácté. O bod za nimi byl Jan Hlačina, ale také Adam Nejezchleba. Divišovský závodník si své první pódium s pětistovkou přiblížil v rozjížďce s číslem třináct.
S letem pásky k prosluněnému nebi zmizel Davidu Hofmanovi. Ob jízdu později Josef Dvořák získal první bod své kariéry, když mu předtím praporkář pomohl roztlačit ztichlý motocykl. Především ale Bruno Belan jednoznačným sólem zvedl hodnotu svých akcií. A pak přišel okamžik pravdy.
Šestnáctá jízda. Jan Macek si dojel pro svůj čtvrtý dnešní triumf před zraky Matěje Frýzy a Jana Hlačiny. Druhá nula Luboše Hromádky v této společnosti nebyla zase tak neobvyklá. Takže prozatím Jan Macek dvanáct, Bruno Belan jedenáct a Matěj Frýza s Adamem Nejezchlebem po deseti bodech.
Posledně jmenovaný jich měl záhy třináct, když ovládl sedmnáctou jízdu. Jan Macek se v rozjížďce s číslem devatenáct vyšvihnul na nejvyšší stupínek.
S patnácti body to ani nemohlo být jinak. O jeho společnících se rozhodlo až v samotném závěru. Bruno Belan s červeným povlakem vyhnal v úvodním výjezdu Matěje Frýzu. Tři body mu daly druhé místo, zatímco Plzeňan postrádal bod na Adama Nejezchlebu.
„Paráda, vyšlo to,“ radoval se Jan Macek. „Nechal jsem nastavení jako v Praze, žádná změna. Měl jsem krásný starty, dráha byla krásně připravená. I já. Dříve se mi to tu nelíbilo. Technická, těžká dráha, ale jak tady člověk zajede, změní názor.“
„Jo, hezký závody,“ souhlasil Bruno Belan. „Pěkně připravená dráha. Sedlo mi to dneska. Doladili jsme motorku, ale se starty byl problém. V poslední jízdě byla výhoda, že Matěj Frýza jel ze žlutý. Než jsme se k sobě dostali, byl jsem před ním. Takže bedna. Moc hezky jel Adam Nejezchleba, flat tracker. Naštěstí jsem ho po venku předjel. Gratuluju mu k první bedně v pětistovkách.“
„První individuální bedna na pětistovce,“ připomínal Adam Nejezchleba. „Bylo to super, dráha byla úžasně připravená. První tři starty se mi podařily, pak jsem nebyl v jízdě rychlej, Bruno mě předjel. Zrychlili jsme motorku, ale nešla dobře od startu. Mohlo to bejt lepší, ale to může bejt vždycky, takže jsem spokojenej. Děkuju moc týmu.“
„Nestálo to za nic, nejsem spokojenej,“ vrčel Matěj Frýza. „V první jízdě jsem se snažil, že bych moh‘ vyhrát. Šel jsem po Jeníčkovi a Adam byl první. Docela zklamání. Pak jsem tam měl Mácu. A v poslední jízdě bylo těžký dostat ze z venku. Bylo to suchý, Bruno mě vytáhnul ven a já neměl šanci se tam dostat.“
„Jaký to byly závody?“ opáčil Jan Jeníček na otázku otázkou. „Myslím, že jsem trefil motorku, nesvádím to na ni. Po třetí jízdě se ale jelo líp. Takže neříkám, že bych to vyhrál, ale bylo by to lepší. Zrovna škoda, že se mi to nepovedlo před týmem z Úhřetické Lhoty. Snad to bude příště lepší.“
„Pár jízd se mi podařilo, za což jsem rád,“ liboval si Jan Hlačina. „Neodhadli jsme ale převod na nějaký rozjížďky, ale dneska to bylo pěkný. Takže dobrý. Byla vcelku dobře připravená dráha, děkujeme Milanu Moravcovi.“
„Dopasovali jsme to až na tu poslední jízdu,“ připouštěl David Hofman. „Sedmý místo není špatný. Pořád jsme ladili, aby to bylo lepší a lepší. Bohužel, škoda…“
| 1. Jan Macek, Kopřivnice | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Bruno Belan, Slaný | 2 3 3 3 3 | 14 |
| 3. Adam Nejezchleba, Divišov | 3 2 2 3 3 | 13 |
| 4. Matěj Frýza, Plzeň | 2 3 3 2 2 | 12 |
| 5. Jan Jeníček, Pardubice | 1 2 2 3 3 | 11 |
| 6. Jan Hlačina, Pardubice | 3 1 3 1 2 | 10 |
| 7. David Hofman, Pardubice | 2 2 1 2 2 | 9 |
| 8. Luboš Hromádka, Pardubice | 3 3 0 0 2 | 8 |
| 9. Radek Bambuch, Kopřivnice | 1 1 2 2 1 | 7 |
| 10. Karel Průša, Slaný (250 ccm) | 2 0 2 1 1 | 6 |
| 11. Miroslav Vítek, Kopřivnice | 0 2 1 2 F | 5 |
| 12. Filip Hromas, Svitavy | 0 1 1 E X | 2 |
| 13. Josef Dvořák, Svitavy | ex 0 0 1 x | 1 |
| 14. Jaroslav Petrák, Pardubice | 1 – – – – | 1 |
Poznámka: Karel Průša zastoupil Petra Kvěcha, který se nemohl dostat na závod z logistických důvodů, po pádech při čtvrteční první lize v Praze se omluvili Matouš Kameník a Dominik Hrbek; Josef Dvořák v rozjížďce s číslem čtyři předjet o kolo
