Liberec – 7. září
Ještěd dnes po obědě vypadal jako na pohlednici, kterou nějaké nezbedné dítě přečmáralo hrubými tahy štětce namočeného v šedivé barvě. Nicméně pavlovický stadión měl už nejničivější nálety dešťovými srážkami za sebou. A v průběhu sedmého letošního přeboru se do akce dostala i oranžová kropička, protože se hodně prášilo. Zdeňkovi Simotovi se ráno nechtělo z vyhřátého pelíšku, navíc jej zdržela zajížďka do Slaného pro Petra Babičku, který pro něho pracoval v depu jako mechanik. Jihočechův pozdní příjezd nikoho nepřekvapil. A konec konců jeho úvodní prohra s Janem Kvěchem ve druhé jízdě také ne. Od té chvíle však neznal nic než vítězství a v rozjížďce s číslem patnáct přestřihnul i vítěznou šňůru Ondřeje Smetany, na níž měl Pražan i uzlík za triumf nad Janem Kvěchem. A tak se celá trojice nakonec sešla na startovním roštu rozjezdu o vítězství. Zdeněk Simota předčasně najel do pásky, což později v depu vysvětloval až příliš velkým soustředěním. Bůh suď, čtrnáct bodů jej znovu vyneslo na přebornický trůn bez ohledu na výsledek závěrečného podniku seriálu na Borech za tři týdny. Vítězství nakonec patřilo Ondřeji Smetanovi, který svého mladšího klubového kolegu v repete dodatkové jízdy odvedl. Na nejvyšší stupínek si prvně v kariéře vyskočil rovněž Michal Baštecký, jenž vyhrál doprovodný závod dvěstěpadesátek.

Tatínek se musí poslouchat

Když Zdeněk Simota dorazil na stadión, lidé měli na hodinkách něco po čtvrt na tři. „Nechtělo se mi z postele a musel jsem do Slanýho pro Bábu (Petra Babičku, jenž mu opět dělal mechanika – pozn. redakce),“ vysvětloval leader aktuální klasifikace, jehož od potvrzení titulu dělil jen kousíček, své zpoždění.

Do začátku předposledního přeboru chyběla již jen tři čtvrtě hodiny, takže plechové depo rezonovalo zvukem zahřívaných motocyklů. Od posledního slejváku uplynuly již dvě hodiny, ale krátce po půl třetí již drobně pršelo. Kropička pochopitelně zůstala raději v klidu.

K tréninku nejprve vyrazila pětice účastníků vloženého závodu dvěstěpadesátek. Nebo vlastně čtveřice, protože Jaroslav Vaníček netrénoval. Jeho GM se po repasu potuloval kdesi s dodávkou kurýrní služby, proto Pražan musel vzít zavděk klubovou Jawou. Těsně před tréninkem mu ale vypadlo plynové lanko.

Čtvrtlitrům patřila také první jízda dne. Daniel Schröder přetrhnul pásku, kam jej nemilosrdně táhla spojka, a byl diskvalifikován. Poté vypálil dopředu jako blesk Jan Hlačina, zatímco Jan Jeníček hlídal druhou příčku před Jaroslavem Vaníčkem.

Ten se však na seznam vítězů zapsal ve druhé jízdě. Triumfoval v ní stylem start – cíl, zatímco Michal Baštecký se ve druhé zatáčce dostal před Jana Jeníčka. Jan Hlačina měl volnou jízdu a po svém návratu na ovál vyšel v rozjížďce s číslem tři bodově naprázdno. Zato Michal Baštecký šel nekompromisně za vítězstvím, když Jan Jeníček poslal Jaroslava Vaníčka až na poslední příčku.

Jaroslav Vaníček inkasoval tři body jedním šmahem ve čtvrté jízdě. Jenže Michal Baštecký uhlídal Jana Hlačinu a Daniela Schrödera a dostal se na sedm bodů. Jaroslav Vaníček měl o jeden navíc, ale v závodě již skončil, zatímco Michala Bašteckého čekal ještě jeden výjezd na ovál.

V ní nejlépe odstartoval, jenže ve druhé zatáčce jej podjel Jan Hlačina. Svět Michala Bašteckého se však nikterak nehroutil. I dva body mu stačily na první místo před Jaroslavem Vaníčkem. Zato Jan Hlačina svým manévrem definitivně sestřelil ze stupňů vítězů Jana Jeníčka.

To jsme ovšem v líčení přeskočili až moc daleko. Závod dvěstěpadesátek totiž neproběhnul naráz, ale jeho rozjížďkami pokaždé startovala každá série přeboru. A proto se musíme vracet až na konec první čtvrtlitrové jízdy, po níž do ostré akce vyjely pětistovky poprvé. Jezdci přivezli igelitky s dárky pro navaděčky, protože pakliže dopadne projekt rekonstrukce stadiónu, rok se v Liberci závodit nebude. A pak se konečně zvedla páska a s ní dopředu vypálil Patrik Mikel.

Již v úvodním nájezdu jej objel Ondřej Smetana, jehož rychle napodobil i Daniel Klíma. Jan Kvěch a Zdeněk Simota se mezitím špičkovali v depu, jak na svůj vzájemný duel v rozjížďce s číslem dvě dali nové hrany. Ať tak či onak Plzeňan měl lepší start, avšak pražský junior se ve výjezdu natlačil na vnitřní čáru a převzal vedení.

To už se pořádně prášilo, takže bylo jasné, že se brzy dostane ke slovu oranžová kropící liazka. Pavel Čermák nezpojízdnil svůj motocykl před třetí jízdou, na jejímž startu Martin Gavenda odvedl Václava Kvěcha. A v rozjížďce s číslem čtyři Michal Škurla pochopil, proč je třeba poslouchat otce.

Michal Škurla komentuje své vítězství ve čtvrté jízdě:

„Poslech‘ jsem tátu. Na vnitřku je materiál a jede to tam. Uvidím, co bude dál.“

Tomáš Škurla si totiž nemohl nevšimnout materiálu nahrnutého k vnitřní čáře. Jeho syn Michal přes ni nasunul své přední kolo. Zadní se mělo, o co opřít, a on triumfoval jednoznačným způsobem start – cíl. jaroslav Petrák v úvodní zatáčce objel Petra Chlupáče, jenž ten byl již na začátku protilehlé rovinky zase druhý.

 

Pražský duel řeší otázku leadera

Oblaka načervenalého prachu byla před druhou sérií zpacifikována vodou a Jaroslav Petrák se v páté jízdě ujal vedení. Nicméně během chviličky o něj přišel ve prospěch Zdeňka Simoty a navíc musel hájit druhou příčku před Václavem Kvěchem. Plzeňský junior udeřil spodní stranou druhé zatáčky.

Dostal se dopředu, avšak během pár metrů znovu sledoval Pardubičanova záda. Nevzdal se, zaútočil znovu, ale v předposledním okruhu se ve druhém oblouku dostal do potíží. Ať balancoval sebevíc, aby neupadl, šel k zemi.

Václav Kvěch vysvětluje své patálie v rozjížďce s číslem pět:

„Trošku jsem to přehnal. Chtěl jsem vzít Jardu vnitřkem. On byl rychlejší. Věděl jsem, že půjdu na zadní, zaklapnul jsem a šel.“

Zdeněk Simota si svým prvním triumfem uchoval nejvyšší ambice, ale pětibodových bylo záhy více. V šesté jízdě Petr Chlupáč dal jasně najevo, proč měl dnes láteřit na své starty. Jenže už ve druhém oblouku podjel Patrika Mikela a nedopřál si klidu, dokud nakonec nepředčil i vedoucího Martina Gavendu, jemuž sebral vidinu zůstat v čele jako neporažený.

„Bylo to hezký, ale já měl bejt‘ spíš vepředu než vzadu,“ komentoval Petr Chlupáč svůj triumf, který jej ve své podstatě dostal na stejný bodový level s Martinem Gavendou a Zdeňkem Simotou. A vlastně i s Michalem Škurlou, jenže to poznal až po skončení sedmé jízdy.

V ní nejlépe odstartoval, ovšem Ondřej Smetana byl po vnějšku úvodní zatáčky ještě rychlejší. Michal Škurla se snažil opět profitovat z hlubiny na vnitřku. Jenže Ondřej Smetana byl proklatě rychlý, byť málem svým hákem páral nafukovací mantinely. Ve druhém okruhu se role obrátily, Michal Škurla se zaměřil na druhou stranu dráhy, nicméně Ondřej Smetana dokázal být rychlejší i zevnitř.

Ve chvíli, kdy projížděl cílem, osaměl na hrotu aktuální klasifikace. Nicméně společníka dostal už za chvíli. Jan Kvěch jel totiž celé kolo po venku Daniela Klímu, aby jej v první zatáčce druhého kola po vnější straně připravil o vedení. Se šesti body dostihnul Ondřeje Smetanu, avšak po třetí sérii mohl tempo udávat pouze jeden z nich.

Rozjížďka s číslem jedenáct totiž oba leadery svedla ke startovní pásce dohromady. Mladší z Pražanů měl červený povlak, starší se postavil na třetí dráhu. Mezi nimi byl Václav Kvěch. A aby nebyla konkurence slabá, u mantinelu stanul Petr Chlupáč. A pak se páska konečně zvedla!

Dopředu letěl Jan Kvěch, jenže Ondřej Smetana na jeho vyzrál již vnitřkem spodní zatáčky. „Musel jsem předjíždět i po zadním kole, když je druhý na zemi, má to větší odpor,“ smál se Jan Kvěch nad otázkou po svém manévru, jímž se ve druhé zatáčce chtěl do čela vrátit. Jenže motocykl se mu v jejím výjezdu vzepjal na zadní.

Na první místo se však posunul. Jenže Ondřej Smetana nechtěl vůbec hrát druhé housle. Ve třetím kole se kolem svého juniorského klubového kolegy v první zatáčce mihnul jako vítr. Jan Kvěch však kontroval spodem dalšího oblouku. Konečné slovo ale pronesl Ondřej Smetana v předposlední zatáčce. Osaměl na čele aktuální klasifikace, jenže do konce závodu přece jen zbývaly ještě dvě série.

 

Tříčlenný rozjezd se o jednoho ztenčil

Jan Kvěch zůstával pochopitelně druhý, když ztratil bod, ale o postavení se musel dělit se Zdeňkem Simotou. Také on se v desáté jízdě pořádně zapotil. Za svůj start se vůbec nemusel stydět, jenže ve druhé zatáčce najel až k mantinelu. Michal Škurla samozřejmě věděl, kterak využít spousty materiálu na vnitřní straně.

Ujal se vedení, jenže závodník v plzeňské vestě jej nenechal křičet hop příliš hlasitě, protože mu všemožně dával najevo, že ještě nepřeskočil. Tlačil se dopředu a ve třetím kole neměl zprava protilehlé rovinky daleko k předjetí. Michal Škurla byl rychlejší, ale Zdeněk Simota jel kolem něho celé kolo, dokud jej v půlce toho závěrečného definitivně neudolal.

Michal Škurla tím pádem zůstal na sedmi bodech a v rozjížďce s číslem dvanáct jej vyrovnal Daniel Klíma. Ujal se vedení, v němž vydržel, když před sebe nepustil Jaroslava Petráka, který udolal Martina Gavendu. Nicméně velká trojka si do svých záležitostí dnes nenechala příliš mluvit a navíc ve čtvrté pětině znovu srovnala vzájemný krok.

Ondřej Smetana sice odstartoval do patnácté jízdy jako první, jenže Zdeněk Simota opět vyznával vnější stopu. A do druhého kola se přehnal zprava okolo Pražana, aby prozatím mohl kalkulovat s jedenácti body stejně jako borec, jehož právě přemohl. A také Jan Kvěch, jenž prve ve čtrnácté jízdě sebral vedení Patriku Mikelovi zvenčí v nájezdu do druhého okruhu.

Michal Škurla se na vedoucí trojici dotáhnul v šestnácté jízdě. Jeho sólo mu komplikoval Daniel Klíma, který se na začátku třetího kola dostal spodem dokonce do čela. Michal Škurla jej sice v další zatáčce zpacifikoval a vyhrál, jenže šanci na stupně vítězů ztratil hned po přestávce. Rozjížďka s číslem sedmnáct však stála za to!

Dopředu vystřelil Jan Kvěch. Jenže Michal Škurla prahnul po jho skalpu. Zase využíval hutný venek, o nějž si opřel zadní kolo, zatímco přední dal až za vnitřní čáru. V nájezdu do druhé zatáčky se vskutku ujal vedení. Jenže jeho juniorský klubový kolega ho objel hned v prvním oblouku druhého okruhu a pak si už jen hlídal odstup od Michala Škurly.

Skóre Jana Kvěcha skončilo na hodnotě čtrnáct. Ondřej Smetana s ním srovnal krok v devatenácté jízdě, kterou vedl od startu až do cíle. Podobně si v závěrečné rozjížďce počínal Zdeněk Simota. Vodu kalil Daniel Klíma, jenže jeho slibný nájezd po vnějšku první zatáčky skončil již ve výjezdu. Pražan se dostal moc na venek a klesl až na chvost.

Zdeněk Simota popisuje rozjezd:

„Soustředil jsem se na pásku, až jsem se přesoustředil…“

Filipa Hájka stačil předčit v první zatáčce druhého kola, ale Petra Chlupáče už nikoliv. Natož pak Zdeňka Simotu, jenž mířil vstříc rozjezdu již jako jasný přeborník republiky. Výsledek dodatkové jízdy již nemohl nic změnit. Navíc Plzeňan najel předčasně do pásky a Ondřej Smetana poté odstartoval na Jana Kvěcha.

 

Hlasy z depa

„Fajn závody,“ usmíval se Ondřej Smetana. „Motorka jela pěkně, mnohem líp než ve středu na extralize ve Slaným. Možná vím, co s tím. Bod jsem ztratil se Zdendou, bylo hodně rychlej‘. Dneska to nebylo o startu, ale o první zatáčce a on mě přechytračil. Všechno super jen, aby to tak pokračovalo dál.“

„Ulít‘ mi šteft na spojce, jel jsem skoro celej‘ závod na čtyři,“ vyprávěl Jan Kvěch. „Rozjezd byl dobrej‘, ale neodstartoval jsem jako dneska každej‘ start a dojel druhej‘. S Ondrou jsem měl pěknej‘ souboj v jedenáctý jízdě, ale víc jsem udělat nemoh‘.“

„Dobrý, ale kdyby bylo o bod navíc, bylo by to jednodušší,“ přemítal Zdeněk Simota. „Startoval jsem, ale dochytali jsme to až teď. O dva zuby jsme byli míň, měl jsem tam lehkej‘ převod. Změnil jsem i trysku a dobrý. Teď ještě Plzeň, ale už mě nikdo nemůže dohnat. Škoda, že nejeli všichni všechno. Bylo by to zajímavější.“

„Dobrý to bylo,“ nechal se slyšet Michal Škurla. „Hezká dráha, bylo to zajímavý, předjížděli jsme se, bavilo mě to, bylo to fajn. Škoda těch bodů, co jsem ztratil. Pral jsem se o ně, byly to fakt zajímavý jízdy. Jak s Honzou, tak Ondrou i Simoťákem to nebylo jednoznačný. Fakt mě to dneska hodně bavilo.“

„Dobrý,“ odtušil Petr Chlupáč. „Ale celý závody jsme to nemohli doladit. Až na tu poslední jízdu. Ale ty starty byly o ničem.“

„Dobrý, docela spokojenost,“ usmíval se Daniel Klíma. „Už to nebolí, ale začala mě bolet druhá ruka, nevím proč. Deset bodů slušný, škoda poslední jízdy. Podhrabalo mi to a neodstartoval jsem.“

„Myslel jsem zezačátku, že to půjde a bude dost bodů,“ povzdechl si Martin Gavenda. „V té druhé jízdě Chlup za mnou musel zmáčknout nějaký čudlíky a zvýšil si výkon snad o padesát procent. Nechtělo mi to jet, změnil jsem všechno. V poslední jízdě jsem to zkusil buď a nebo. A nešlo to.“

„Lepší než ve Slaným,“ vracel se Jaroslav Petrák ještě ke středeční extralize. „Dobrý, ale mohlo bejt‘ ještě o chlup lepší. Měl jsem i chuť, aby ze mě všechno spadlo. Nechtěl jsem to pokazit jak ve Slaným. Díky tomu, že nepršelo, dráha byla super, ale zase to bylo tvrdý až moc.“

„Na hovno,“ nebyl Filip Hájek spokojený. „První jízdu držel pásku dlouho a já už chtěl jet. Byl jsem velmi netrpělivej‘. Pak to šlo nějak smolně celý závody. V poslední jízdě jsme byli všichni u sebe. Co se dá dělat?! Je to v poslední době nějaký smolný.“

1. Ondřej Smetana, Praha	3 3 3 2 3	14+3
2. Jan Kvěch, Praha	3 3 2 3 3	14+2
3. Zdeněk Simota, Plzeň	2 3 3 3 3	14+T
4. Michal Škurla, Praha	3 2 2 3 2	12
5. Petr Chlupáč, Praha	2 3 1 3 2	11
6. Daniel Klíma, Praha	2 2 3 2 1	10
7. Martin Gavenda, Březolupy	3 2 1 1 1	8
8. Patrik Mikel, Pardubice	1 1 1 2 3	8
9. Jaroslav Petrák, Pardubice	1 2 2 1 2	8
10. Václav Kvěch, Plzeň	2 F 0 1 2	5
11. Filip Hájek, Praha	T 1 3 0 0	4
12. Pavel Kuchař, Praha	1 0 0 2 1	4
13. Pavel Čermák, Praha	– 1 0 1 1	3
14. Milan Dobiáš, Chabařovice	0 0 2 0 0	2
15. František Klier, DIvišov	0 1 1 0 0	2
16. Jakub Exler, Praha	0 0 0 0 0	0

Poznámka: žlutá karta za startovní přestup Filip Hájek (rozjížďka s číslem tři)

Vložený závod 250 ccm:

1. Michal Baštecký, Praha	2 3 2 2	9
2. Jaroslav Vaníček, Praha	1 3 1 3	8
3. Jan Hlačina, Divišov	3 0 1 3	7
4. Jan Jeníček, Pardubice	2 1 2 1	6
5. Daniel Schröder, D	T 0 0 0	0

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	BŘE	CHA	PCE	SVI	PLZ	LIB	TOT
	20.4.	27.4.	8.6.	12.6.	5.7.	4.8.	7.9.
1. Zdeněk Simota, Plzeň	15	12	13	12	15	14	14	95
2. Michal Škurla, Praha	9	7	12	10	12	13	12	75
3. Martin Gavenda, Březolupy	10	14	5	10	11	11	8	69
4. Jan Kvěch, Praha	13	9	15	14	NS	NS	14	65
5. Petr Chlupáč, Praha	12	13	11	12	NS	NS	11	59
6. Patrik Mikel, Pardubice	o	10*	10	8	NS	12	8	48
7. Jaroslav Petrák, Pardubice	9	5	6	NS	11	9	8	48
8. Ondřej Smetana, Praha	NS	11*	NS	8*	14	NS	14	47
9. Daniel Klíma, Praha	9	5	10	9	NS	NS	10	43
10. Filip Hájek, Praha	4	4	8	7	10	NS	4	37
11. Václav Kvěch, Plzeň	3*	2*	7*	4	7	8	5	36
12. Zdeněk Holub, Praha	NS	NS	NS	11*	NS	15	NS	26
13. Jan Macek, Kopřivnice	4*	5	NS	6*	10	o	NS	25
14. Milan Dobiáš, Chabařovice	3*	0*	6*	2*	5	6	2	24
15. Daniel Šilhán, Pardubice	6	1	INJ	NS	7	10	NS	24
16. František Klier, Divišov	DNR*	o-Q	5*	0*	3	5	2	15
17. Michal Dudek, Slaný	8	7	NS	NS	NS	NS	NS	15
18. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)+	2	NS	2*	DNR*	5	NS	4	13
19. Hynek Štichauer, Pardubice	13	NS	NS	NS	NS	NS	NS	13
20. Martin Málek, Březolupy	NS	12*	NS	NS	NS	NS	NS	12
21. Pavel Čermák, Praha	o-Q	NS	NS	Q-NS*	DNR	7	3	10
22. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	0*	NQ	4*	o-Q	3	3	#	10
23. Jakub Exler, Praha	NS	NS	3*	NS	2	3	0	8
24. Michal Danko, SK – Žarnovica	NS	3*	NS	3*	NS	NS	NS	6
25. Jaroslav Vaníček, Praha (250 ccm)	NS	NS	NS	NS	5	NS	#	5
26. Jan Hlačina, Divišov (250 ccm)	NS	NS	NS	NS	NS	3	#	3
27. Sindy Weber, D – Kopřivnice (ACCR)	NS	NS	3*	NS	NS	NS	NS	3
28. Roman Marek, Kopřivnice	INJ*	NS	NS	DNR*	NS	o	NS	0
29. Lukáš Hromádka, Kopřivnice	NS	0*	NS	NS	NS	NS	NS	0
NC Eduard Krčmář, Slaný	NS	NS	NS	o-Q	NS	NS	NS	–
NC Jan Jeníček, Pardubice (250 ccm)	NS	NS	NS	NS	NS	NS	#	–
NC Andrej Rozaljuk, UA – Slaný	NS	NS	NS	4*	NS	NS	NS	4
NC Daniel Schröder, D (250 ccm)	NS	NS	0*	NS	NS	NS	#	0

Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě přeboru; o = přihlášen k závodu, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci; NQ = nekvalifikoval se; Q-NS = kvalifikoval se, ale nestartoval; * účastník kvalifikace; INJ = zraněn v tréninku; + Pavel Kuchař od třetího závodu v Chabařovicích startoval se strojem 500 ccm; # účastník samostatného závodu kubatury 250 ccm

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Petr Čunek