Votice – 20. května
Evropské stříbro za čtvrt roku, světový bronz za necelých pět měsíců. To byla jeho bilance v kubatuře kolibříků po vstupu na ovály roku 2017. Předloni už stopětadvacítku odložil a ani dvěstěpadesátce nevěnoval přehnanou pozornost. Soustředil se na pětistovku, s níž loni platil za dravou plochodrážní štiku, ačkoliv kvůli úrazu musel bezmála čtvrt roku stát. Daniel Klíma se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se chce stále posunovat nahoru, až sezóna dvou dvacítek v letopočtu konečně odstartuje.

 

Nešťastný Daugavpils

Táhlo mu na šestnáct, takže jeho předloňské rozhodnutí soustředit se výhradně na pětistovky mělo zdravou logiku. „No, ono ani moc závodů na dvěstěpadesátce nebylo a na stopětadvacítku jsem byl už větší,“ souhlasí Daniel Klíma. „Dostal jsem od Zdeňka Schneiderwinda nabídku zatrénovat si na pětistovce. A to mě zaujalo nejvíc.“

V sedle plnoobjemového plochodrážního motocyklu neztrácelo tempo jeho závodní kariéry svůj švunk. Loni si vyjel místo v kvalifikaci mistrovství světa juniorů a debutoval v něm ve Stralsundu třináctým místem.

„Byla to pro mě velká zkušenost,“ bilancuje závodník pražské Markéty závod, v němž jednu rozjížďku vyhrál. „Byl jsem rád, že jsem se tam dostal. Akorát škoda, že se nepovedlo víc jízd.“

Pochopitelně nemohl utéct z hledáčku Filipa Šitery, jehož pozvánky do nároďáku na sebe nenechaly dlouho čekat. Při liberecké Evropě šel postup jen kousíček okolo našeho omlazeného družstva. Smůla se v českých boxech usadila rovněž při evropském poháru v Plzni. Ale černá série vyvrcholila v semifinále mistrovství světa v Daugavpilsu. Přitom Daniel Klíma zprvu ukázal výfuk Maksymu Drabikovi.

„Na tyto závod moc dobře nevzpomínám, protože se mi ani v jednom z nich nedařilo.“ zamračí se. „No, v Daugavpilsu to začalo dobře, akorát v posledním kole jsem si to pokazil sám. Už jsem se viděl v cíli, nesoustředil se na jízdu a udělal chybu, ze který byl zbytečnej‘ pád.“

 

Triumfální Divišov

Fraktura ruky mu zajistila nechtěný program na letní prázdniny. „Byla to pro mě dlouhá doba,“ povzdechne si Daniel Klíma. „Byla to pro mě dlouhá doba. Chodil jsem na rehabilitace a snažil se dá ruku co nejdřív dohromady. Když jsem se konečně zbavil sádry, chtěl jsem co nejdřív sedět na motorce. Ale nebylo to na trénování, ani na závody.“

Řešení přinesl motokrosový motocykl. „S tátou jsme pořídili krosku, abych aspoň držel v rukách řidítka a trénoval,“ vypráví Daniel Klíma. „Filip Šitera mi volal, jestli bych nechtěl jet v Polsku dvojice. Tak jsem zkusil první trénink v Divišově. Docela to šlo, ale ruka mě furt dost bolela. Tak jsem comeback odložil, abych si s ní znovu nic neudělal. Motorku jsem ještě neměl moc v rukách.“

Na ovály se Daniel Klíma vrátil až první zářijový den v rámci poháru přátelství v Žarnovici. V době jeho léčby měl naštěstí český juniorák přestávku po dvou úvodních květnových podnicích. V Plzni mu chyběl ke stupňům vítězů jediný bod, v Praze už bylo třetí místo jeho. Nakonec přišel zářijový triumf v Divišově a celkové třetí místo v seriálu.

„Na závod v Praze vzpomínám rád, protože to byla moje první bedna v jednotlivcích,“ připouští. „V junioráku, i přesto že mi chyběly body, jsem moc chtěl bejt‘ na bedně. Tak jsem do toho v Divišově chtěl dát maximum. A nakonec se povedlo, že jsem závod vyhrál. Byl jsem moc šťastnej‘, že se to povedlo takhle krátce po zranění.“

 

Zlatá Žarnovica

V extralize Daniel Klíma závodil za INTERTEAM. Dlouho to vypadalo, že je s ním na cestě za zlatem. Nakonec však skončili třetí a tak svůj první titul mistra republiky vybojoval spolu s Petrem Chlupáčem při šampionátu českých juniorských družstev v Žarnovici. Na slovenském ovále měl přitom posílit Kopřivnici, avšak po zranění Jana Kvěcha operativně zamířil do pražské sestavy. Se svým kolegou řádili jako černá ruka a neztratili jediný bod.

„Bylo moc fajn, že se mi pan Vopat ozval, jestli bych chtěl jet extraligu právě za něj,“ ujímá se Daniel Klíma opět slova. „Nebýt jeho, asi bych se do extraligy dlouho nepodíval. Bylo to moc fajn, byla to pro mě další možnost se zlepšovat v závodění. A jsem zvědav, jak to bude tuhle sezónu, protože by se mělo jet bez cizinců. A nevím, jak bez nich chtěj‘ složit týmy. V Žarnovici byl taky dobrý závod, myslím, že jsme byli s Petrem dobrá dvojice. Byli jsme oba na ten závod dobře připravený a dařilo se nám.“

Mezi plusy loňské sezóny Daniela Klímy patří také debut v mistrovství republiky jednotlivců. V Praze byl náhradník, ale do dalších závodů se již kvalifikoval z přeboru. Náramně mu vyšla Plzeň, ale také Březolupy s vítěznou rozjížďkou nebyly špatné. A jak hodnotí své dvanácté místo celkově?

„Ani jsem nečekal, že se zúčastním mistráku,“ svěřuje se. „No, nebyl to špatný výsledek. Ale pokud se tento rok mistrák pojede, budu dělat vše, aby to dopadlo líp. Rád bych se dostal aspoň do prvních osmi míst.“

 

Blbý koronavirus

Letos se však závodit ještě nezačalo. „Prošel jsem si trochu zimní přípravu, chodil jsem cvičit s Tomášem Topinkou,“ líčí Daniel Klíma, kterak prožil období mezi letopočty, a plynule přechází do žhavé přítomnosti. „Snažím se nadále trochu cvičit, abych zlepšil fyzičku a líp ovládal motorku. Posranej‘ virus moje plány celkem narušil. Člověk se přes zimu připravuje, je natěšenej‘, až konečně vjede na dráhu. A těsně před začátkem se všechno pokazí. Je to už moc dlouhý čekání, ale aspoň, že budou přebory.“

První přebor startuje v Pardubicích za čtrnáct dnů a Daniel Klíma má za sebou první tréninky. „Chtěl jsem se hlavně prosadit na mistrovství světa a na mistrovství Evropy,“ krčí rameny. „Bohužel plno závodů je zrušeno, ale zase je moc fajn, že některé kluby nám umožnily trénovat. Nemůžu se dočkat, až konečně začne sezóna naplno a začne se závodit.“

Ve svých touhách není rozhodně osamocený. „Doufám, že se v sezóně bude dařit, a že se budu posouvat dál a zlepšovat se,“ rozvíjí své ambice. „Uvidíme, jak to bude vypadat v průběhu sezóny. Snad se to uvolní a bude víc závodů.“

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Daniel Šilhán st.