Praha – 12. května
Dnešní prvoligový závod na Markétě ozdobí dva závodníci extralgivoého Olympu, kteří byli dodatečně dopsáni jako hosté na soupisky klubů v nižší soutěži. O startu Josefa France v barvách Mšena již magazín speedwayA-Z psal včera. Avšak start Bohumila Brhela s vestou Markéty je dokonalou senzací.
Archiv autora: Antonín Škach
V Plzni se prala celá extraligová čtveřice
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Plzeň – 11. května
Když nejprve Antonín Šváb a posléze Adrian Rymel vyhráli své první dvě rozjížďky, zdálo se, že Praha přijela na třetí extraligové kolo na plzeňské Bory potvrdit svou vedoucí příčku v tabulce. Ale ouha! Vzápětí na Pražany přišla nevídaná krize. Postupně je přeskočily nejen Pardubice a Slaný, ale i Plzeň. V dramatické koncovce nakonec Antonín Šváb udělal svým vítězstvím ve dvacáté jízdě maximum pro třetí místo svého celku, avšak Zdeněk Simota nakonec udolal Slawomira Drabika. A Plzeň si tak mohla vedle pořadatelského úspěchu díky skvěle zvládnutému podniku připsat také první stupně vítězů. V dramatické bitce o vítězství měly nakonec více sil Pardubice. Předčily Slaný o jeden jediný bod a vystřídaly Olymp na čele průběžného pořadí.
První pražské vyhrání Pardubice do čela vyhání
Hluboké koleje, jimiž byla plzeňská dráha ve své prvoligové éře proslulá, jsou dávno minulostí. Ve středu přivítal extraligové celky ovál rovný jako stůl. Nicméně klíčovým předpokladem na něm uspět byl start a průjezd první zatáčkou. A nebo psychologická taktika závodníka jedoucího vzadu dotlačit stíhaného soka k chybě.
Nicméně mýlil by se ten, kdo by za těchto okolností pokládal závod za nudný a prostý emocí. Navíc ani rychlá reakce na let startovací pásky nikdy nemusela znamenat automatický zisk třech bodů. Vyprávět by o tom mohl třeba Stanislaw Bursa. Ten hned v úvodní jízdě začal udávat tempo. Leč rychlý výjezd z úvodního oblouku poslal do čela Antonína Švába.
A když vzápětí podobný kousek provedl Adrian Rymel Jiřímu Štanclovi, usadil se pražský Olymp v čele. Jenže velikánské pražské sólo skončilo prakticky ve chvílích, kdy začalo. Za zlom ve vývojovém trendu můžeme pokládat juniorskou rozjížďku.
Své první body v ní získala Plzeň. A rovnou plný zásah do černého. Nejlepšímu startu Tomáše Suchánka se nikdo nemohl divit. Jenže Zdeněk Simota za jeho zády ustál počáteční nápor Patrika Linharta a Luboše Tomíčka. A hned se zavěsil za výfuk modrého motocyklu pardubického závodníka.
Účastníci třetí jízdy vyjížděli podruhé z první zatáčky. A Zdeněk Simota byl na začátku rovinky u depa dříve než Tomáš Suchánek. By Luboš Tomíček navzdory enormní snaze Patrika Linharta nepřekonal a vedení Olympu se jeho nulou zatřáslo, pražský celek zatím ještě nevyklízel postavení leadera.
Avšak už měl na sešup zaděláno. Před startem rozjížďky s číslem čtyři Bohumil Brhel díky výměně motocyklu laškoval s dvouminutovým limitem. Těžko spekulovat, zda jiný stroj byl špatnou volbou. Nicméně faktem zůstává, že úřadující mistr republiky pokořil pouze Petra Vandírka. Ten se po slávě na nástupu loučil s plzeňským publikem také jediným vystoupením celého odpoledne.
Tentokrát už Olympu nic nepomohlo. Artur Pietrzyk z prvního výjezdu překonal krajana Slawomira Drabika, debutanta ve slánských barvách. A Pardubice šly do vedení. Očekávaný protiúder Prahy se však v druhé sérii nekonal. Navíc se na olympském obzoru zjevil Slaný coby další nájezdník.
Rozjížďku s číslem pět dokonale ovládl Tomáš Suchánek. Veterán Andrzej Huszcza jej sice v první zatáčce atakoval, avšak jeho chybu při volbě stopy okamžitě ztrestal Jiří Štancl. A díky jeho dvěma bodům překonal Slaný Prahu. Bohumil Brhel totiž odjezdil čtyři kola jako beznadějně poslední.
Jenže také ostatní Pražané se stali víceméně jen trpnými svědky slánsko – pardubické bitky. Luboš Tomíček sice v šesté jízdě útočil, nicméně z třetího místa se nepozvedl. A vzápětí Adrian Rymel po špatném startu nenašel recept na předjetí lišácky jedoucího Zdeňka Simoty. Po úvodním vítězství nečekaná nula! A něco podobného v osmé jízdě prováděl Marián Jirout evidentně rychlejšímu Antonínu Švábovi. S tím rozdílem, že tentokrát Pražan inkasoval bod.
Za těchto okolností se Pražanům začala přibližovat Plzeň. Po třetích příčkách Andrzeje Huszczy a Zdeňka Simoty a nule Filipa Šitery začal západočeský tým zvedat náhradník Krzysztof Stojanowski. Marián Jirout měl sice raketový start, avšak plzeňský Polák na tom byl ještě o poznání lépe. A tak jeho triumf dostal Plzeň o jediný bod za Olymp.
V čele se mezitím upasovaly Pardubice. Slawomir Drabik sice porazil v sedmé jízdě Stanislawa Burzu, leč Patrik Linhart posléze vyšel naprázdno. Marián Jirout dojel současně druhý, takže skóre po dvou pětinách bylo Pardubice 18, Slaný 13, Praha 9 a Plzeň 8.
Slánští nájezdníci dotáhli vedoucí příčku
Rozjížďka s číslem devět však nevyzněla ve prospěch útočnými tendencemi kypících Slaného a Plzně. Andrzej Huszcza nejlépe odstartoval, jenže už v nájezdu do první zatáčky jej předčil rychlejší Artur Pietrzyk, spěchající ke třetímu triumfu v řadě. V dalším oblouku se před Poláka dostal i Adrian Rymel. Slánský Patrik Linhart vyšel bodově naprázdno.
Poslat náhradníka Krzysztofa Stojanowského do nabité desáté jízdy zpočátku vypadalo jako taktická chyba Bořivoje Hádka, jenž ve funkci manažera nahradil Václava Vernera. A to tím spíše, když dvojnásobný úřadující šampión naší země v soutěží dvojic odjížděl ze startovního roštu jako poslední.
Leč vnější stopa jej v první zatáčce katapultovala ze čtvrtého místa přes Tomáše Suchánka a Antonína Švába na druhé za Slawomira Drabika. Plzeň cítila šanci a útočila i nadále. V rozjížďce s číslem jedenáct zvedl všechny sedící diváky do pozoru Zdeněk Simota.
Beznadějný start mu nikterak neochladil touhu po bodech. V nájezdu do druhého kola překonal Tomáše Suchánka. A pustil se i do Bohumila Brhela. Předčil jej v zatáčce u depa. Téměř současně však Bohumil Brhel odstoupil s poruchou motoru. Po příjezdu do depa se okamžitě jal balit.
Plzeň se tak dostala před Olymp na třetí příčku průběžné klasifikace. A držela ji i nadále. Její úsilí prakticky zosobňoval v rozjížďce s číslem dvanáct Krzysztof Stojanowski. Celá čtyři kola nedal ani náznak šance Antonínu Švábovi, přilepenému za jeho deflektorem.
Stejně jako Praha, zažívaly ve třetí sérii hubené časy rovněž Pardubice. Po triumfu Artura Pietrzyka přišla nula Tomáše Suchánka. Potom Marián Jirout neudržel Zdeňka Simotu a bod si připisoval až po fatálním defektu Bohumila Brhela. A nakonec se Stanislaw Burza v prvním oblouku propadl za Jiřího Štancla na poslední příčku.
Zato Slaný byl v laufu. Jak Slawomir Drabik v rozjížďce s číslem deset, tak vzápětí i Sebastian Ulamek triumfovali stylem start – cíl. Jiří Štancl sice byl ve dvanácté jízdě třetí, ale před Stanislawem Bursou. Slaný tak Pardubicím dýchal už doslova na záda.
Jenže ve třinácté jízdě se středočeský nápor lehce zastavil. Patrik Linhart ujel jen dvě kola a v půlce dalšího zadřel. A to z první zatáčky vyjížděl jako druhý za suverénním Antonínem Švábem! Při vší smůle však Slaný dostal i malou část štěstí. Stanislaw Bursa získal opět jen jediný bod. Vzápětí však excelentní Slawomir Drabik zaznamenal další trojku a Marián Jirout nepřekonal ani jeho, ani Andrzeje Huszczu. V rozjížďce s číslem patnáct však Artur Pietrzyk porazil Jiřího Štancla.
Hned poté však přišla velikánská chvíle Sebastiana Ulamka. Po startu byl třetí s nulovou tržní hodnotou jeho akcií. Leč problémy do té doby vedoucího Krzysztofa Stojanowského, jenž se za malou chvíli ukázaly být technického rázu, jej ve druhé zatáčce dostaly na druhou příčku. Přes Adriana Rymela se však v nájezdu do posledního kola musel dostávat už sám.
A protože Tomáš Suchánek protnul metu až jako třetí, Slaný dostihl vedoucí Pardubice. Smírně skončila čtvrtá pětina také pro oba celky peroucí se o třetí místo. Třináctou jízdu ovládl takticky nasazený Antonín Šváb. Do cesty dalšího taktika Zdeňka Simoty se však postavil Patrik Linhart. Než se plzeňský junior probil na konci úvodního okruhu na druhou příčku, na tři body už nemohl vůbec pomýšlet.
Druhou příčkou se mohl vzápětí pochlubit i Andrzej Huszcza. Předvedl nejlepší start, a by jej pokořil Slawomir Drabik, nikdo další už ne. Navíc Josef Franc při svém druhém a 
posledním vystoupení na body nedosáhl. Jenže tříbodový plzeňský náskok vzápětí roztál nulou Zdeňka Simoty a defektem Krzysztofa Stojanowského. Antonín Šváb útočícího Zdeňka Simotu udržel. Adrian Rymel vzápětí sice podlehl útočícímu Sebastianu Ulamkovi, ale po odstoupení plzeňského náhradníka to na srovnání kroku s domácími stačilo.
Drama poslední rozjížďky
Pardubice a Slaný po 28 bodech. Plzeň a Praha o osm méně. Takové aranžmá provázelo počátek poslední série. Za daných okolností se v ní mohlo stát cokoliv a nikdo z přítomných by se asi příliš nedivil.
Do sedmnácté jízdy nastupoval Andrzej Huszcza jako taktická rezerva. Půjčil si neojetou pneumatiku od pauzírujícího Filipa Šitery. A vyplatilo se. Téměř padesátiletý polský veterán vodil zbývající aktéry od startu až do cíle. Jeho bezprostřední soused v pořadí, Adrian Rymel, měl plné ruce práce s odrážením Mariána Jirouta.
Pardubice a Plzeň se tak začaly od svých pronásledovatelů odpoutávat. A stejný trend jednobodového odskoku se potvrdil hned vzápětí. Nejlepší start předvedl Jiří Štancl, ale v první zatáčce jej objel Stanislaw Burza. A Krzyzstof Stojanowski celá čtyři kola úspěšně odolával tlaku Luboše Tomíčka.
V devatenácté jízdě se situace na čele zkomplikovala. Sebastian Ulamek ukázal záda Tomáši Suchánkovi už po vylétnutí pásky. Pardubice tak vedly už jen o pouhý bod. Zato Plzeň měla na Prahu už celé tři body k dobru. Adrian Rymel se pral jako lev, nicméně Andrzej Huszcza jej zatvrzele odmítal na třetí příčku pustit.
V první zatáčce třetího kola už to vypadalo, že zvnějšku útočící Adrian Rymel jeden bod přece jen utrhne. Ale Polák byl rychlejší. O kolo později Pražan stejný manévr zopakoval. Byl snad i rychlejší, leč Andrzej Huszcza mu na začátku rovinky překřížil cestu. A tak si diváci do svých programů mohli před poslední jízdou zapisovat skóre Pardubice 34, Slaný 33, Plzeň 25 a Praha 22. Pakliže ovšem samým napětím nezapomněli dýchat.
O správnou gradaci mítinku se nakonec zasloužili Antonín Šváb a Zdeněk Simota. Pražan dobře věděl, která bije. A že k zisku dvou tabulkových bodů musí stůj co stůj zvítězit. A po vylétnutí pásky se jal svůj záměr převádět v čin.
Těsně za jeho zády jeli nalepení Artur Pietrzyk, Slawomir Drabik a Zdeněk Simota. Celá čtyřka se navzájem hlídala jako ostříž. Ani průjezd první zatáčkou nepřinesl žádnou změnu v pořadí. O vítězi tedy bylo rozhodnuto, nebo Slawomir Drabik ne a ne najít recept na svého krajana v pardubickém žoldu.
Leč Zdeněk Simota se nehodlal smířit se čtvrtou příčkou. Dobře věděl, že by tento výsledek přinesl rozjezd. A proto útočil na Slawomira Drabika za každou cenu. V předposledním oblouku jej nemilosrdně vytlačil na prkna. Dostal se před nadávajícího Poláka, který hned na to odstoupil. Plzeňáci si tak mohli radostně nakráčet pro zelený věnec. A soupeři, vítězové i poražení, je přivítali v právoplatné extraligové společnosti.
Hlasy z depa
„Myslím, že těžko soudit,“ reagoval na dotaz magazínu speedwayA-Z, jak hodnotí závod, Stanislaw Burza. „Vyhráli jsme, to je dobré. Ale já jsem se spletl s převody a nemohl jsem motorku napřevodovat. A půlka závodu byla hned pryč!“ V poslední sérii však pardubický Polák nakonec triumfoval. „Až na tuhle poslední jízdu nebylo nic, jak má,“ lamentoval. „Dvakrát jsem špatně odstartoval. Motor šel nahoru. A na týhle dráze nešlo předjíždět.“ A zlepší se to na dalších extraligových kolech? „Dnes jsme skutečně laborovali s motorem,“ zněl názor Stanislawa Burzy. „Příště to bude lepší. Jsme první v tabulce a bylo by dobře, aby to tak zůstalo i dál. Jestli chceme titul, musíme se tam udržet. Chtěl bych pozdravit všechny fanoušky.“
„Nestálo to za nic,“ ulevil si cestou ze stupňů vítězů Jiří Štancl. „Už druhá extraliga, co jsem se vůbec nesvez‘. Je třeba to vyladit. Je špatný přijet na závody a nemít to vyzkoušený. Musíme s tím něco udělat. Zkoušel jsem to už v Anglii.“ Nicméně Slaný se v tabulce zuby nehty drží Olympu a od vedoucích Pardubic jej dělí pouze dva body. „Závisí to 
podle dráhy, ale z účinkování v extralize jsem zklamanej,“ vnesl do této záležitosti svůj osobní pohled Jiří Štancl. „Body dělám, ale žádná sláva. Před Slaným budu dva dny testovat. Přijel bych už v pondělí. Uvidíme, jak se to skloubí. Není to špatný, ale potřeboval bych se svýzt.“
„Pocity z bedny jsou dobrý,“ řekl magazínu speedwayA-Z Zdeněk Simota. „Závody byly určitě hodně dramatický. Hlavně ta poslední jízda. Protože Tonda Šváb byl první, musel jsem dojet třetí. Musel jsem udělat trošku takovou prasárnu na Drabika. Poslal jsem ho do prken. V depu na mě byl dost nasranej. Mně se totiž nechtělo do rozjezdu. Nikdy jsem dneska neodstartoval a musel hodně předjíždět.“ Bude plzeňský trend postavení na stupních vítězů pokračovat také v dalších extraligových kolech? „Snad jo,“ zadoufal. „Musíme, abychom nejeli baráž. Je ještě pět závodů, tak to snad ještě zvrátíme.“ Zdeňka Simotu čeká náročný program. „Zítra si připravím motorku a v pátek odjíždím do Anglie,“ svěřil se. „Sobota 
Workington, neděle Glasgow a v pondělí Reading. Pak se vracím zpátky do Čech. Chtěl bych už mít čtyři motorky a lítat. Autem je to strašný. A tak juniorák asi nepojedu, za letenky by to bylo hodně peněz.“
„Docela pěkné závody,“ nechal se v depu slyšet Adrian Rymel. „Chtělo to ale rychlejší motor. Ten můj už má hodně za sebou, chce to generálkovat. Chybí mi tak půlmetřík. Doladil jsem to převodem, ale víc z toho už dostat nedokážu.“ Pražané se sice prali, ale od čtvrtého místa je nic nezachránilo. „Myslel jsem si, že to vyhrajeme,“ svěřil se Adrian Rymel. „Papírově to vypadalo v pohodě, ale ne vždy jména ve startovní listině rozhodují. Jsme tým, každej zkurvil něco a konec už známe. Ostudu jsme ale neudělali.“ A kdy se Adrian Rymel opět objeví v Čechách? „Zítra mám Sheffield,“ plánoval. „A doufám, že o víkendu i nějakou Evropu. Mário totiž snad nemá auto, aby se tam dostal. Mám ho ale docela rád a tak na něj nechci bejt prase. V Česku bych měl asi možná měl jet první ligu v Březolupech.“
| 1. ZP Pardubice | 36 | |
| Tomáš Suchánek | 2 3 0 1 2 | 8 |
| Artur Pietrzyk | 3 3 3 3 2 | 14 |
| Marián Jirout | 1 2 1 1 1 | 6 |
| Stanislaw Burza | 2 2 0 1 3 | 8 |
| Hynek Štichauer | DNR | |
| 2. AK Slaný | 33 | |
| Sebastian Ulamek | 1 2 3 3 3 | 12 |
| Jiří Štancl | 2 2 1 2 2 | 9 |
| Slawomir Drabik | 2 3 3 3 E | 11 |
| Patrik Linhart | 1 0 0 E 0 | 1 |
| Jan Hlačina | DNR | |
| 3. PK Plzeň | 26 | |
| Petr Vandírek | 0 – – – – | 0 |
| Zdeněk Simota | 3 1 2 2 0 1 | 9 |
| Filip Šitera | 0 0 – – – | 0 |
| Andrzej Huszcza | 0 1 1 2 3 1 | 8 |
| Krzysztof Stojanowski | 3 2 3 E 1 | 9 |
| 4. PSK Olymp Praha | 25 | |
| Adrian Rymel | 3 0 2 2 2 0 | 9 |
| Antonín Šváb | 3 1 1 3 1 3 | 12 |
| Luboš Tomíček | 0 1 – – 0 | 1 |
| Bohumil Brhel | 1 0 E – – | 1 |
| Josef Franc | 2 0 | 2 |
Aktuální extraligová tabulka:
| 1. Pardubice | 105 | 10 |
| 2. Praha | 97 | 8 |
| 3. Slaný | 97 | 8 |
| 4. Plzeň | 61 | 4 |
Zajímavá situace nastala při rovnosti tabulkových i malých bodů u Prahy a Slaného. Pakliže by šlo o závěrečné kolo celé soutěže, rozhodl by rozjezd. Dle platného znění řádů nejde-li použít kritéria většího počtu tabulkových bodů, většího počtu malých bodů a rozjezdu, pořadí určuje větší počet tabulkových bodů ze všech závodů soutěže: Praha (4 – 3 – 1), Slaný (3 – 2 – 3).
Vložené jízdy juniorů PK Plzeň:
I – Michal Hádek, Petr Vaic, Tomáš Hanzlík
II – Michal Hádek, Tomáš Hanzlík, Petr Vaic
Foto: Pavel Fišer
Prvoligové týmy zbrojí
Praha – 11. května
Tento týden čeká skalní plochodrážní fandy opravdu řádná dávka cestování. Po dnešní plzeňské extralize se zítra na pražské Markétě utká rovněž prvoligový kvartet. Magazín speedwayA-Z pátral po sestavách a zjistil, že ani třetí kolo nižší ligy nikterak nevybočí z nastoupeného vysokého trendu.
Pražská Markéta složená výhradně z juniorů toho v první lize ještě příliš nepředvedla. Na konkurenci stačil vlastně jen Antonín Galliani a ve Mšeně skvěle bojující Matěj Kůs. Ti by měli mít své místo v zítřejší sestavě jasné. Stejně tak i Michal Matula, jenž zářil v neděli v Kopřivnici. Zbytek je však otázkou. Pohled na nevýrazné juniory dává vzniknout otázce, proč Vladimír Kovář přehlíží Adama Vandírka. Syn slavného závodníka sice v kvalifikaci slánské juniorky předčil všechny své kolegy, leč do ligy se paradoxně stejně nedostal.
Lubomír Vozár, kouč Březolup, ani zítra nebude mít velkou možnost výběru. Miroslav Fencl je stále zraněný a Martin Málek maturuje. Slánská farma tedy nastoupí ve čtyřech. Ke stálicím Patriku Linhartovi, Janu Hlačinovi a Martinu Gavendovi, přibude Vladimír Višváder. Ten musel mšenské dějství vynechat kvůli kolizi se startem v mistrovství Evropy.
Antonín Kasper má v současnosti potvrzenou účast Věroslava Kollerta, Jakuba Hejrala a Karla Průši. S Antonínem Švábem stále vede jednání a zájem o hostování má i Josef Franc. Zbytek sestavy bude určen podle toho,jak se situace vyvine. Mšenský manažer povolá buď Jana Markvarta nebo Zdeňka Šuranského, případně oba dva.
Hlavu jako pátrací balón má v současné době František Kalina. Disponuje šesti jezdci ve skvělé formě. A všichni by chtěli jet. O tom, zda se do jeho zítřejší sestavy nevejde Tomáš Suchánek, Marián Jirout, Matyáš Hlaváček, Hynek Štichauer, Filip Šitera či Jaroslav Petrák se prozatím nerozhodl.
Jak zítra zřejmě nastoupí:
| Markéta Praha | Antonín Galliani, Matěj Kůs, Michal Matula, Jakub Fabian?, Michael Gregor?, Patrik Doubek?, Adam Vandírek? |
| AK Březolupy | Vladimír Višváder, Patrik Linhart, Jan Hlačina, Martin Gavenda |
| PDK Mšeno | Věroslav Kollert, Jakub Hejral, Karel Průša, Antonín Šváb?, Josef Franc?, Jan Markvart, Zdeněk Šuranský? |
| ZP Pardubice 2 | Tomáš Suchánek?, Marián Jirout?, Matyáš Hlaváček?, Hynek Štichauer?, Filip Šitera?, Jaroslav Petrák? |
Foto: Pavel Fišer a Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)
Dnes nás čeká vskutku výjimečný závod
Plzeň – 11. května
Třetí extraligové kolo, které se začne odvíjet dnes úderem sedmnácté hodiny na plzeňských Borech, bude vskutku zvláštní. Naše vyšší soutěž se do západočeské metropole vrací poprvé od roku 1997. Navíc se od sezóny 2001, kdy debutovalo Mšeno a týmová elita se objevila v Kopřivnici, se extraliga pojede na jiné dráze než v Praze, Pardubicích, Slaném a Mšeně. Magnetem divácké pozornosti je i startovní listina, v níž se objevují i nečekaná jména jako Petr Vandírek, Andrzej Huszcza či Slawomir Drabik!
Za svých prvoligových časů mívala Plzeň na své domácí dráze pech. Zatímco z jiných míst vozila věnce, doma ne a ne vyhrát. Dnes, když na Borech debutuje její extraligová sestava, by Plzeňáci nepochybně rádi zamávali po dvacáté jízdě ze stupňů vítězů.
Výsledek pardubického závodu, během něhož se západočeskému celku neodlepila z pat smůla, se logicky promítl do dnešní nominace. Doma zůstal slabší Polák Robert Mikolajczak. Klub však angažoval zkušeného Andrzeje Huszczcu. Pan Andrzej, jak jej oslovují jeho mladší kolegové v Polsku, je navzdory blížící se padesátce opravdu v obdivuhodné formě. Svůj den v Pardubicích neměl ani Krzysztof Stojanowski. A zřejmě proto se dočkal nasazení v pozici náhradníka i za cenu oželení jeho případného šestého startu v roli taktické rezervy. V základním kádru Plzně zůstalo juniorské duo Filip Šitera a Zdeněk Simota. Se startovním číslem jedna se však objevuje další legendární jméno. Petr Vandírek, který měl v minulosti medvědí podíl na postupu z první ligy, oblékne dnes večer rovněž extraligovou vestu.
S výsledkem minulé středy v Pardubicích nemohl být spokojen ani slánský kouč Milan Mach. Tým sice atakoval druhou příčku Olympu, avšak na pardubickém letišti se dařilo vlastně jen Sebastianu Ulamkovi. Dnes je však na programu menší dráha.
By do konce extraligy zbývá po Plzni ještě pět dalších kol, v závěrečném účtování by mohl chybět každičký tabulkový bod. To si uvědomili i ve Slaném a patřičně se posílili. Vedle výjimečného muže pardubického klání, Sebastiana Ulamka, angažovali také Slawomira Drabika. Někdejší stálý účastník Grand Prix před svým loňským vážným zraněním při mistrovství světa ve Slaném pozvedl Mšeno mezi extraligovou elitu. Jiří Štancl se statečně pral i ve svých nemilovaných Pardubicích a jeho jméno figuruje ve startovní listině také dnes. Čtvrtým mužem výběru Milana Macha bude Patrik Linhart, zatímco vestu náhradníka oblékne Jan Hlačina.
Pardubice před týdnem hladce vyhrály a dostaly se na jednobodový dostřel vedoucího Olympu. Bez šancí na dobrý výsledek nejsou ani tentokrát. A to tím spíše, že jejich závodníci znají dráhu ze startů za prvoligovou farmu.
Josef Laštovka se musel opět obejít bez služeb bratří Drymlů. K dispozici není ani Matej Ferjan. A tak se tým bílého půlkoně poprvé ve své historii objevuje s dvojicí Poláků v sestavě. Stanislawa Bursu jsme viděli v Praze, Artura Pietrzyka v Pardubicích. Ani v jednom případě nezklamali. Zbytek základní čtveřice tvoří v životní extraligové formě závodící Tomáš Suchánek a stále se zlepšující Marián Jirout. Hynek Štichauer bude opět čekat na svou příležitost v roli rezervy.
Domácí triumf a druhá příčka z Pardubic dostaly pražský Olymp do postavení vedoucího družstva průběžné tabulky. Pražané by z něho neradi ustupovali ani dnes, by prognóza Milana Špinky zněla opět velmi opatrně.
Česká sestava zdobí úřadujícího leadera i dnes. Jejími základními kameny jsou Bohumil Brhel a Antonín Šváb. Od nich můžeme očekávat největší příděl pražských bodů. Jako junior nastoupí Luboš Tomíček. Poslední výsledky devatenáctiletého blonďáka naznačují, že bude zlobit své soupeře také jinde než pouze v rozjížďce s číslem tři. Jak Adrian Rymel, tak Josef Franc zaznamenají svůj letošní debut ve vyšší soutěži. Prvně jmenovaný bude v základní sestavě, zatímco malý velký bojovník z Kutné Hory má náhradnické číslo dvacet.
Klubové ambice očima manažerů:
Václav Verner, Plzeň
S magazínem speedwayA-Z nekomunikuje.
O plzeňských ambicích proto hovoří Petr Vandírek: „Plzeň mě chtěla, abych jel. Už týden mě bombardovali. Nakonec jsem si řekl, že jim tu ostudu udělám (smích). Ještě jsem se nesvezl, ale za čtrnáct dnů jedu mistrovství světa 
na dlouhé. Andrzej Huszcza jede jako střelenej, takže uvidíme. Za Slaný pojede Sebastian Ulamek, to je prima kluk, co mi kdysi vykládal motorky. A Drabika jsem to učil jezdit, ale to už je strašně dávno.“
Milan Mach, Slaný
„Ambice? Podle toho, co vidím, tak nesmírně vyrovnaný závod a mančafty. Vyhrát může kdokoliv. A my uděláme maximum, abychom to byli my. Angažoval jsem Slawomira Drabika. Předevčírem jsem ho dal na naši soupisku. Koketoval jsem s ním už od začátku sezóny. Každopádně by to měly být další moc pěkné závody.“
Josef Laštovka, Pardubice
„Bude to po letech závod na jiném stadiónu, než jsem zvyklí. To bude pro většinu účastníků nové. Zatímco ostatní posílili, my jsme oproti minulému kolu trošku oslabili. Slaňáci mají lepší polskou sestavu, ale jsou to závody. A my bychom tam dnes mohli uspět.“
Milan Špinka, Praha
„Vyhrát a udržet vedoucí příčku? To bych byl rád. Ale víš, jak to je. Jsou to závody a extraliga je vyrovnaná. Záleží na sportovním štěstí. Můžeš mít pět es, ale když máš smůlu, tak prostě máš smůlu.
Startovní listina nahlášená včera k 17:00:
| PK Plzeň | 1 Petr Vandírek |
| 2 Zdeněk Simota | |
| 3 Filip Šitera | |
| 4 Andrzej Huszcza, PL | |
| 17 Krzysztof Stojanowski, PL | |
| AK Slaný | 5 Sebastian Ulamek, PL |
| 6 Jiří Štancl | |
| 7 Slawomir Drabik, PL | |
| 8 Patrik Linhart | |
| 18 Jan Hlačina | |
| ZP Pardubice | 9 Tomáš Suchánek |
| 10 Artur Pietrzyk, PL | |
| 11 Marián Jirout | |
| 12 Stanislaw Bursa, PL | |
| 19 Hynek Štichauer | |
| PSK Olymp Praha | 13 Adrian Rymel |
| 14 Antonín Šváb | |
| 15 Luboš Tomíček | |
| 16 Bohumil Brhel | |
| 20 Josef Franc |
Foto: Pavel Fišer a Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)
Můj motocykl: Filip Šitera
V podobně nazvaných rubrikách se v motocyklových časopisech motorkáři rozepisují o svých jednostopých miláčcích. Magazín speedwayA-Z nyní přichází s podobnou myšlenkou, kdy o svých závodních speciálech budou hovořit samotní závodníci. A jako první tak učiní plzeňský junior Filip Šitera.
„Motor je krátkozdvih Jawa,“ začíná popis svého stroje Filip Šitera. „Jsem na něj už zvyklej a používám ho od té doby, co se vyrábí. Rám je taky Jawa a je naprosto sériovej. Spojku mám anglickou NEB. Jawácká spojka totiž měla problémy s unašečem. Hodně se vymačkával. Karburátory mám buď bezplovákovej typ z Jawy nebo švédskej od firmy Mikael Blixt Racing. Blixt je ostřejší a jezdí ho celej svět. Motory mi v Jawě ladí Přemek Míka. Dle jeho údajů má výkon asi 51 kW při maximálních otáčkách 11000 za minutu.“
A jaká inspirace ovlivňovala Filipa Šiteru při volbě barevného designu? „Zvolil jsem si ho sám ze svých oblíbených barev modré a stříbrné s červeným lemováním,“ vysvětluje plzeňský závodník. „Tyhle barvy se mi líbí už od tý doby, co jsem se narodil. Ladí to i se sponzory, kterými jsou Rimini bytový textil, ČSOB pojišovna Mladá Boleslav Ivan Novotný, Jawa Divišov, SPS Bakov nad Jizerou, Kohút stavební stroje, Autokomplex Menčík, SýS, Emerge, Air Design a Grent.“
Pokud se týká vlastní výstroje, používá Filip Šitera kombinézu LNK products, přilbu Shoei s designem Troy Lee Designs, brýle Smith nebo Pro Grip, rukavice Scott a boty Daytona.
Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)
Senioři ovládli závod vytrvalých
AKTUALIZOVÁNO
Kopřivnice – 8. května
By se s ohledem na psí počasí našlo dost pesimistů tvrdících, že se nedělní pouák v Kopřivnici nemůže uskutečnit, pořadatelé svůj záměr dovedli až do konce. Obávaná dráha, tentokrát ještě mokrá, však vzbuzovala respekt. Už po tréninku odjela čtveřice německy hovořících jezdců. Mítink byl proto narychlo změněn ze systému pro šestnáct na rozpis pro dvanáct závodníků. Nicméně v průběhu klání odpadli další tři jezdci. Z osmi pozůstalých byl nakonec nejlepší Adrian Rymel, který ve finálové rozjížďce odvedl svého neméně favorizovaného kolegu Richarda Wolffa. Třetím místem překvapil Vladimír Višváder, jenž po chabém začátku naplno zabral v nadstavbové části. Naopak velikánskou smůlu si prožil Michal Matula. V semifinále se mu na postupové pozici zadřel motor.
Hrátky na oraništi
Navzdory nepřejícímu počasí se nakonec do Kopřivnice sjelo patnáct borců. Zdejší dráha vzbuzuje respekt už za sucha, natož pak za mokra. A tak se tři Rakušané a jeden Němec rozhodli po tréninku rezignovat. Naložili motocykly a vybavení a zmizeli z depa, aniž by vůbec chtěli vyplatit cestovné.
Pořadatelé museli improvizovat a narychlo změnili systém z klasického rozpisu na závod pro dvanáct závodníků se semifinálovými jízdami a závěrečným finále. V úvodních jízdách hrál klíčovou roli start. Ten první zvládl nejlépe Adrian Rymel, který během čtyř dnů zvládl švédskou ligu, zrušený závod v Berwicku a kopřivnický pouák. Do míst, kde vyrůstal, se z ruzyňského letiště dokázal dostat za něco víc než tři hodiny. Naštěstí policisté nebyli tentokrát příliš bdělí a radaru v klesání před Bílovcem si pražský závodník všimnul dříve, než se chytil do jeho tenat.
Za Adriana Rymela se v úvodní rozjížďce dostal jediný zbývající cizinec Marco Müller. Na protilehlé rovince na něj zaútočil Filip Šitera, nicméně Němec se držel a ve druhé zatáčce si druhé místo pojistil definitivně zpátky. „Dobrý,“ sděloval se zjevnou ironií v hlase své dojmy zablácený Filip Šitera. „Bál jsem se i převinout rolo na brejlích. Nevíš, jestli to ustojíš nebo tě to nakopne!“
Vzápětí po Adrianu Rymelovi triumfoval další místní odchovanec, Michal Matula. Alfou i omegou třech bodů byl povedený start. Z něj ve třetí jízdě profitoval také Richard Wolff. Na Matyáše Hlaváčka si vypracoval takový náskok, že v posledním kole stačil ještě zpomalit a na rovince u depa zdravit své příznivce jízdou po zadním kole. Antonín Galliani na rozbahněném oraništi neobjel ani dvě kola a čekal u vrat do boxů, až se otevřou. „Tady nemá cenu, abych něco zkoušel,“ komentoval své odstoupení z jízdy a ze závodu.
Ve čtvrté jízdě triumfoval dlouhodrážním stylem jezdící Marco Müller. A díky špatné propagaci závodu poloprázdné ochozy se dočkaly prvního předjetí. Postartal se o něj Vladimír Višváder, který o minutku dříve ještě běhal po depu, protože jeho BM ne a ne naskočit. V prvém oblouku zvnějšku objel Zdeňka Šuranského, ovšem na Martina Gavendu už nestačil.
„Když dobře odstartuješ, je to dobrý,“ hodnotil dráhu Richard Wolff. A Matyáš Hlaváček nedokázal v páté jízdě jeho taktiku zhatit. Druhou sérii pak završil svým dalším triumfem Adrian Rymel. Na druhé příčce se dlouho držel Filip Šitera, avšak Michal Matula prahnul po dvou bodech. Útočil jako drak, leč Plzeňák stačil jeho nájezdy odvracet. Jejich duel gradoval v předposledním výjezdu.
Filip Šitera mířil k prknům a ohlížel se doleva, kde to jeho sok je. Ten jej však v té chvíli už objížděl z vnějšku. Úzkou skulinou mezi ním a mantinelem proniknul na druhé místo. „Ani nevím, jak jsem se nad něj dostal,“ konstatoval Michal Matula o chvilku později v depu.
Kdo vydržel, postoupil
Půlka závodu přinesla startovní listině další ztráty. Svůj motocykl a další vybavení začal do svého modrého Fordu nakládat Filip Šitera. „Tohle nejsou závody,“ vysvětlil své důvody. „A já chci jet extraligu a mistrovství světa.“ Po svém druhém účinkování na mokré dráze sbalil depo také Jakub Fabian. Toho po úvodní nule dokonce v páté jízdě předjel Richard Wolff o celé jedno kolo.
Postupová aritmetika byla rázem vyřešena. Kdo v závodě vydržel, postoupil. Zdeněk Šuranský tak ani nemusel želet prakticky jisté ztráty třech bodů v sedmé jízdě. Nastoupil k ní 
sám, nicméně místo technických bodů musel v duchu litery řádů objet samotný čtyři kola. Ale ještě před koncem prvního mu praskl řetěz.
Třetí série měla tedy jen dva vítěze. Adriana Rymela a Richarda Wolffa. Jeho souboj s Marco Müllerem se však nekonal. Němcovi se totiž roztrhnul řetěz už na startu. A Michal Matula se za těchto okolností díky druhému místu začal blížit pozici muže číslo tři základní části.
V rozjížďce s číslem deset na sebe narazili Adrian Rymel a Richard Wolff. Miláčka kopřivnických davů zdržel v první zatáčce Marco Müller. By se tak v prvé chvíli ujal vedení Richard Wolff, na protilehlou rovinku vjel v čele už Adrian Rymel.
Vzápětí Michal Matula odvedl Vladimíra Višvádera. A v závěrečné jízdě to samé provedl Zdeněk Šuranský Martinu Gavendovi. Spíše to však vypadalo na rozjezd, nebo v obou případech najeli k pásce pouze dva jezdci. Nicméně od vyvrcholení v podobě semifinálových jízd a finále se oprávněně očekávalo další drama.
Vstali noví bojovníci
Adrian Rymel, který si v úvodním semifinále volil pozici jako první, už jel na startovní rošt s modrým povlakem. Sice si u pásky důkladně okopal všechny dráhy, nicméně nakonec zůstal u dvojky. A dobře udělal.
Povedený start jej totiž okamžitě katapultoval do čela. Marco Müller nestačil zírat. S přehledem však uhájil druhý a poslední postupový post před juniory Matyášem Hlaváčkem a Martinem Gavendou. Leč kdo si myslel, že je rozhodnuto, mýlil se.
Ve druhé zatáčce třetího kola se Němec sklouznul a upadl. Udržel motor v chodu a bleskurychlým skokem se vrátil do sedla. Matyáš Hlaváček jej stačil dojet, ale na předjetí už neměl čas. Němec hned zatáhl a vzdálil se mu. „Vůbec jsem si nevšimnul, že upad‘,“ ospravedlňoval se po návratu do depa Matyáš Hlaváček. „Kdybych to viděl, šel bych po něm dřív!“
Skutečnost, že v základní části závodu o nic nejde, si nejlépe uvědomil Vladimír Višváder. Díky slabšímu výkonu v úvodních čtyřech jízdách mohl jen přihlížet, jak si jeho konkurenti na startu volí výhodnější dráhy. Na něho zbyla až žlutá.
Po vylétnutí pásky však nastal šok! Vladimír Višváder se tvrdě propasíroval skrumáží první zatáčky a z výjezdu vyjížděl jako první. O kolo později jej však v prvém oblouku podjel Richard Wolff. A zuby na postupovou příčku si brousil i Michal Matula.
Ve druhé zatáčce druhého kola složil Michal Matula svůj motocykl na vnitřní stopu. Ocitnul se před Vladimírem Višváderem, avšak ten byl zvnějšku v nájezdu do cíle rychlejší. Michal Matula nicméně nepovolil. Třetí kolo jej zastihlo znovu na druhé příčce. Jenže o pár sekund později zadřel.
„Půjdu po nich fest,“ loučil se v depu Vladimír Višváder svou tradiční formulkou předtím, než vjel na dráhu k finálové rozjížďce. Žlutá barva povlaku mu však tentokrát nedala takový start jako prve v semifinále. Do prvé zatáčky vjížděl jako poslední, ale překonal alespoň Marco Müllera. A třetí příčku udržel až do cíle.
V čele mezitím Adrian Rymel po bleskovém startu zavřel Richarda Wolffa. Ten však nesložil zbraně a jal se svého pražského klubového kolegu stíhat. Stačil ho dojet, ovšem na rozhodující útok už bylo pozdě. Adrian Rymel protnul metu jako první. A po čtyřech prvních místech v základní části a vítězném semifinále odešel neporažen i z finále. Mohl tak stříkat šampus jako absolutní král nedělního mítinku, na jehož trůn soupeři tu a tam zaklepali. Otřást s ním však nedokázal nikdo.
Hlasy z depa
„Jednoznačná záležitost, docela v pohodě,“ komentoval svůj kopřivnický triumf Adrian Rymel. „Richard pořád ladil převody, ale já jsem jen posunul elektriku. O motorce to tady dnes nebylo. Na tak těžké dráze jsem ještě letos nejel. Je mi líto diváků, ale naštěstí se to povedlo uskutečnit.“ A jak suverénní vítěz prožíval klíčovou finálovou jízdu? „Jednou mi to trošku ďablo,“ připustil. „Ale jinak taky v pohodě. Láďa Dvořák to dobře naladil. Jsem spokojenej, po třech dnech ježdění po Evropě jsem si konečně zazávodil. Berwick včera uplaval.“ Cesta na sever Moravy byla pro Adriana Rymela neméně dramatická. „Včera jsem přijel do Berwicku tři hodiny před závodem,“ líčil. „Řekli mi, že se nejede a tak jsem se otočil zpátky do Londýna. Ve čtvrt na jedenáct dopoledne jsem vyšel z terminálu na Ruzyni a o pět minut později vyjížděl. Řídil jsem sám a všechny dopravní přestupky byly dokonány (smích). Kolik jsem jel, ti nebudu říkat, to auto totiž bylo půjčený od mechanika.“
„Jsem rád,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z Richard Wolff. „Zkoušel jsem novej 
motor. Tady to bylo dobrý a na jinejch drahách uvidíme.“ A jak vnímal své duely s pražským klubovým kolegou? „V první jízdě nemělo cenu se s Aďou honit,“ konstatoval Richard Wolff. „Ve finále mě zavřel a já to prokormidloval. Ujel mi, ale ve třetím kole jsem ho doklap. Na předjetí bylo pozdě, ale na jeho domácí dráze jsem na něj měl. Druhý místo byla povinnost.“ Pražskému jezdci se nelíbilo, že řada jeho kolegů ze závodu vycouvala. „I když dráha byla těžká, dalo se to odkvrdlat,“ hodnotil. „Je to volnej závod a mohli to odjet. Vůči divákům to není fér a mohli aspoň jezdit kolo za kolem. Občas je dobrý se svýzt i na takovýhle dráze. Trošku zklamání pro mě však je, že nepřišli diváci.“ Zatímco v prvních dvou extraligových kolech obléknul vestu Olympu, v Plzni bude chybět. „Sekunduje za mě Tonda Šváb,“ vysvětlil Richard Wolff. „Pro tým je to asi o krok lepší. Řekl, že si potřebuje zatrénovat. Hodilo se mu to, protože možná pojede i první ligu.“
„Zkraje to bylo na odjetí domů,“ nechal se slyšet Vladimír Višváder. „Takový oraniště. Ale za ty roky mě už znáš. Když jsem viděl, že ostatním to jde, šel jsem do toho taky. A přineslo to výsledek. Je to o nasazení. Když se chce, jde všechno.“ Po rozpačitém úvodu o sobě Vladimír Višváder dal vědět v semifinále. „Když jsem jel na dráhu, říkal jsem si, že to není normální a že tady jezdí jenom blázni,“ řekl. „Dal jsem všechno do startu jako mazák. Chvilku jsem byl první, ale chyběla mi jistota. Předjeli mě, ale určitě bych šel přes Michala zpátky. Byla však klika, že mu to kleklo. Před finále jsem řekl mechanikovi Ďáblovi, že do toho půjdu. A fakt se mi jelo krásně!“
„Vcelku se dařilo,“ komentoval svůj nedělní výkon v Kopřivnici Michal Matula. „Tři body, potom dvakrát dva a nakonec jsem zase vyhrál.“ V semifinále jej však potkala nehorázná smůla. „Když jsem se dostal na druhý místo, zadřel jsem,“ vysvětlil příčinu svého odstoupení. „Pech. Ale takové jsou závody.“
„Bral jsem to jako posilovnu,“ vysvětlil svůj postoj Matyáš Hlaváček. „Je těžký říct, jestli bych byl v semifinále, kdyby jeli všichni. Nejel skoro nikdo. Já si ale chtěl dokázat si tady zajezdit. Kopalo to, prostě Kopřivnice. Tady to není o motorce!“
| SMF1 | SMF2 | FIN | |||
| 1. Adrian Rymel, Olymp Praha | 3 3 3 3 | 12 | 1. | 1. | |
| 2. Richard Wolff, Olymp Praha | 3 3 3 2 | 11 | 1. | 2. | |
| 3. Vladimír Višváder, Březolupy | 0 1 2 2 | 5 | 2. | 3. | |
| 4. Marco Müller, D | 2 3 E 1 | 6 | 2. | 4. | |
| 5. Zdeněk Šuranský, Mšeno | 2 0 E 3 | 5 | 3. | ||
| 6. Matyáš Hlaváček, Mšeno | 2 2 1 0 | 5 | 3. | ||
| 7. Michal Matula, Markéta Praha | 3 2 2 3 | 10 | E | ||
| 8. Martin Gavenda, Březolupy | 1 2 1 2 | 6 | 4. | ||
| 9. Filip Šitera, Plzeň | 1 1 – – | 2 | |||
| 10. Jakub Fabian, Markéta Praha | 0 ex – – | 0 | |||
| 11. Antonín Galliani, Markéta Praha | R – – – | 0 |
Pozn.: Jakub Fabian v rozjížďce s číslem pět předjet o kolo. Manuel Nowony, Manuel Hauzinger, Christopher Fink (všichni A) a Thomas Mühr (D) nenastoupili do závodu s ohledem na stav dráhy.
Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)
