Wiener Neustadt – 17. září
Senzační zpráva se rozletěla do éteru tuto sobotu kolem osmnácté hodiny z rakouského Wiener Neustadtu. A mohlo být ještě lépe, protože o mistru světa rozhodoval los. Jenže tady ukázala Fortuna prostřednictvím dvoueurové mince našemu borci odvrácenou tvář. K velké radosti Krzysztofa Kasprzaka. Přesně toho Kasprzaka, jehož si množná mnozí vybaví v souvislosti s rozjezdem o juniorský titul před třemi lety u nás ve Slaném. Tehdy zůstal na štítu Lukáše Drymla jenž se mimochodem byl ve Wiener Neustadtu podívat, letos se karta obrátila a z juniorského titulu se tak potřetí za sebou raduje polský plošinář.

Tomáš Suchánek se i se svým týmem na poslední juniorské finále připravoval dlouho a pečlivě. Chtěl zúročit svoji vzrůstající formu i zkušenosti sbírané v britské lize. Během sezóny
zkusil i služby německé legendy Egony Müllera, který dnes mimo jiné ladí motory. Nakonec se ale dohodl s našim úřadujícím mistrem Bohumilem Brhelem na zapůjčení jeho špičkového motoru i rolí poradce pro světové finále. Následky Brhelova zranění z Divišova ale vystavilo těmto plánům stopku, český šampión se na dlouhou cestu autem ještě necítil.

Pardubický junior působil dobře už v tréninku, měl třetí nejrychlejší čas a v jízdě na pásku podjel i Švéda Lindbäcka, jediného pravidelného účastníka GP ve finálové osmnáctce. Jenže to ještě pálilo slunce a dráha byla rovná a tvrdá, tedy přesně jaká má podle předpokladů Suchánkovi vyhovovat. V noci ale začalo poměrně hustě pršet a d隝 zcela neustal ráno, ani během dopoledne a začaly první úvahy o tom, zda se závod vůbec odstartuje. Odstartoval. Zčásti proto, že rozhodčím byl Angličan Anthony Steele, kde jsou na drsné počasí zvyklí, zčásti proto, že nadpoloviční většina jezdců byla pro závod a navíc předpověď počasí na náhradní termín nebyla o nic příznivější.

Za stále trvajícího deště se tedy odehrálo tradiční představení jezdců a mohlo se začít. Hned první jízda přinesla překvapení, když suverénně a s velkým náskokem vyhrál ten nejméně známý z kvinteta Poláků Krystian Klecha, zatímco favorizovaný Lindgren se s náročnou dráhou jen těžce potýkal a byl rád, že udržel alespoň třetí příčku poté, co ho předjel Angličan Kennett. Další jízdy pak přinesly vítězství Kaprzaka a Jonase Davidssona. Ten působil na vodě velmi suverénně určitě netušil, že to pro něho byly, stejně jako pro Klechu poslední body v závodě. V závěrečné jízdě se prvně představil náš závodník.

Tomáš Suchánek předvedl skvělý vstup do závodu. Ze svého oblíbeného místa od vnitřního oválu bleskově odstartoval a o dění za sebou, kde se černý Švéd Linbäck těžce pral s náročnou dráhou a nakonec podlehl Poláku Hlibovi, se vůbec nemusel starat. O přestávce se pak Linbäck a jeden z členů Lindgrenova doprovodu domáhali ukončení závodu a přeložení za zítřek. Neuspěli.

Ve druhé sérii nejprve zaujal pád Davidssona, který ve snaze útočit na druhého Smolinského proal cílovou metu v kotrmelcích mimo sedlo svého stroje a pak vítězství Kasprzaka nad Lindbäckem. Tomáš Suchánek se představil v sedmé jízdě, jenže tentokrát nezopakoval svůj výtečný start a prohrábl. Ještě ve výjezdu z první zatáčky podjel Kennetta, ale Polák Marcin Rempala už měl slušný náskok, který už náš jezdec dokázal pouze stáhnout, ale na předjetí nedošlo. Pak se ještě ve v podstatně lepším světle, než v první sérii představil Fredrik Lindgren, který suverénně odvedl Hliba. Tento moment, jak se ukázalo později rozhodl o bronzové medaili.

Téměř bez přestávky se pokračovalo do další série. V jejím úvodu Hlib porazil jak Kasprzaka, který už toho měl také viditelně dost i Rempalu. Pak se znovu na start postavil náš borec a to v rozjížďce se soupeři, kterým se dosud moc nevedlo. Po dalším podařeném startu toho beze zbytku využil a s poměrně značným náskokem si dojel pro plný bodový počet. To už ale byla dráha v neustávajícím dešti spíš lehce za hranicí regulérnosti, než na ní a začaly padat úvahy o přerušení, nebo spíš konci závodu. Zbylé dvě jízdy série pak vyhráli nejprve Lindbäck a poté Lindgren.

Způsobilost dráhy k závodění však byla čím dál horší. Rozhodčí nejprve nařídil zhruba čtvrthodinovou přestávku. Během ní se ale nic výrazného nezměnilo, d隝 neustával takže se rozhodl závod ukončit pro nezpůsobilost dráhy a vyhlásit výsledky po odejetí poloviny alespoň jeho poloviny. Protože se za takovýchto okolností nepořádá obvyklý rozjezd přicházejí na řadu nejrůznější pomocná kritéria (např. o třetím místu rozhodla vzájemná jízda ve druhé sérii) až po los. Angličan Steel však navzdory zvyklostem nabídl oběma osmibodovým jezdcům rozjezd. Polák Kasprzak souhlasil, Tomáš byl proti. Ke slovu tedy přišel los. Tomáš si jako první zvolil orla, padla bohužel druhá strana mince a polští mechanici a činovníci mohli začít vyhazovat do vzduchu Krzystofa Kasprzaka. Na Tomáše Suchánka zůstalo stříbro…

Hlasy z depa
Tomáš Suchánek na otázku, zda převládá spíš radost ze stříbrné medaile, nebo smutek, že titul byl tak blízko nejprve krčí rameny: „Tak i tak. Jo je to super, ale to bejt lepší. Na tý dráze se už fakt nedalo a navíc, pokud bychom jeli je to proti regulím. Poražený by se stejně ještě mohl odvolat. Takhle je to jasné, stříbro je super, i když…“

Také Fredrik Lindgren se tvářil lehce rozpačitě: „Škoda té první jízdy, ale dnes bylo to šílené. Bronz – no ujde to.“

Němec Thomas Stange patřil k těm, kteří se na rozbahněném oválu téměř nedokázali zatočit: „Hrozné, takováhle dráha není nic pro mne, na tom se nedá moc udělat. Snad to vyjde příští rok lépe.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)