Liberec – 1. června
Ošklivé mraky nabité elektřinou si ještě okolo třinácté hodiny musely dávat setsakramentského majzla, aby si o špičku Ještědu nerozpáraly svá břicha. Překvapivá ohlušující rána, která rozvibrovala ušní bubínky všech na libereckém stadiónu, však nebyla předzvěstí přicházející bouřky, nýbrž zahájením boje o postup do evropského finále juniorských družstev. Pakliže by se někdo domníval, že se zúží na duel Švédů s Čechy, a že Němci bez zraněného Michaela Härtela budou spolu s Ukrajinci do počtu, krutě by se mýlil. Celé trojici peroucí se o vítězství se nevyhýbala ani smůla, ani štěstí. Philip Hellström-Bängs proměnil žlutou kartu. Alexander Woentin, jehož motocykl po pádu v rozjížďce s číslem dvacet připomínal dětský mlýnek roztočený rozvodněnou říčkou, dokonce musel do nemocnice. Pády se nevyhnuly ani Čechům. Petr Chlupáč se přesvědčil, že i kolej, která není vidět, existuje. V jedenácté jízdě jej to stálo vítězství. Daniel Klíma zase upadl z druhé příčky v devatenácté jízdě. Přesvědčil, že jako lev se umí nejen prát, ale také zlobit. Nakonec náš národní tým skončil třetí, zatímco Lukas Fienhage neotevřel Němcům v závěrečné jízdě dvířka do rozjezdu o vítězství se Švédy, jelikož podlehl Marko Levišinovi.
Plattling – 19. května
Úřadující mistr světa Martin Smolinski vyhrál výborně obsazený závod O cenu města Plattlingu, který se jel o předminulém víkendu. Martin Málek ovládl B–finále. Bavorský Plattling patří na dlouhodrážní mapě mezi místa z nejtradičnějších. S přestávkami se tu jezdí od předválečných časů, jako jeden z prvních vítězů je tu zapsán legendární Hermann Gunzenhauser, dvojnásobný držitel pardubické Zlaté přilby. V šedesátých létech byl klub i pořadatelem závodu mistrovství Evropy. To bylo v dobách, kdy se ještě nejezdilo mistrovství světa a stát se šampionem starého kontinentu znamenalo nejvyšší možnou dlouhodrážní metu. V současnosti už závody mistrovství světa neumožňují přísnější pravidla. 835 metrů dlouhá dráha v Plattlingu je totiž dokonalý unikát.
Liberec – 31. května
Od své renesance předloni začala plochá dráha v Kopřivnici nabírat otáčky, do jakých se nedostala již celé čtvrtstoletí. A vtom jako blesk z čistého nebe zpráva, že atletický klub získal dotaci na rekonstrukci Letního stadiónu. Navzdory smělým plánům museli plochodrážníci z kola ven. Amen je již s mistrovským flat trackem stejně jako s říjnovým pohárem přátelstvím. Hraje se však o mistrovství republiky dvojic, kde sympatická snaha moravských pořadatelů o náhradní termín v neděli 23. června bohužel atakuje sportovní úroveň závodu, v němž by nestartovaly ani Slaný, ani Pardubice. Členové sportovní komise proto budou zítra ve Starých Pavlovicích nejen sledovat náš nároďák v boji o postup do evropského finále, ale budou muset rozlousknout pořádně tvrdý oříšek. Ať tak či onak, parta kopřivnických entusiastů si takové starosti nezaslouží.
Liberec – 31. května
Po svém manažerském debutu v roli kouče národního týmu při race-off Speedway of Nations v Landshutu jej čeká premiéra na domácí půdě. Zítra povede naše juniory do boje proti Ukrajincům, Švédům a Němcům o vítězství, které s sebou přinese postup do finále. Filip Šitera se magazínu speedwayA-Z se magazínu speedwayA-Z svěřil, že svým svěřencům dokonale věří.
Herxheim – 30. května
Mathieu Tresarrieu se v Herxheimu sttal vítězem prvního finálového závodu světového šampionátu na dlouhé dráze. Ovšem nejvíce důvodů k úsměvům měl Martin Smolinski. Skončil sice druhý, nicméně s největším počtem bodů. Na vítěze jich dokonce získal rovnou tři. V tomto ohledu se nedařilo Josefu Francovi. Cílem finálové jízdy projel sice jako pátý, avšak jeho ztráta na ledadera činí již devět bodů. ˇ4trnáctý Martin Málek nechtěl závod ani komentovat.
Kostěnice – 30. května
Ačkoliv jsou oválky poblíž Kostěnic v plné permanenci prakticky víkend co víkend, žádný závod se zde ještě letos neuskutečnil. Nicméně v červnu se má všechno radikálně změnit. Během čtrnácti dnů totiž uvidíme dva nezaměnitelné Srandamače.
