Plzeň – 25. června
Tenká a malá plastiková planžeta na víčku nádrže. Jeden by se divil, jakou funkci jí výrobce přisoudil. Každopádně metyl ji rozpouští a drobné částečky plastu proudí do trysek karburátoru. Než si Petr Chlupáč se svým otcem v depu uvědomili, která bije a proč motocykl nejede, byly dvě jízdy v čudu. A s nimi dost možná sedm bodů z konta Olympu. A když přišel klíčový duel s Třebusicemi, druhý muž pražské sestavy Jaroslav Vaníček upadl. Petr Chlupáč Daniela Klímu s Vojtěchem Šachlem porazil, proto se třebusický tandem dělil o vedení s Pardubicemi, na něž si na úvod vyšlápnul Matěj Frýza. V klíčové rozjížďce s číslem šestnáct vedl Daniel Klíma, jenže Východočeši se seřadili za ním. Vedoucí Pražan v týmu spolku Vladimíra Vopata neztrácel hlavu. Když se otáčel a viděl za sebou Matouše Kameníka, jel pomalu, jak jen mohl, aby pomohl svému parťákovi. A Vojtěch Šachl se vskutku dostal před Jana Jeníčka, takže Třebusicím zbývalo ke zlatu již jen formalita v podobě vítězství nad druhým párem domácích. Závěrečná zápletka nesplnila lákavý slib na rozjezd trojice týmů o stříbro, které nakonec braly Pardubice před domácími a Olympem.
La Reole – 24. června
Challenge o pět míst ve finále dlouhodrážního světa nevyšlo ani Josefu Francovi, ani Hynku Štichauerovi. Oba mají jedinou jistotu, že se v elitní společnosti mohou udržet jen svými výkony v letošních finálových podnicích. Triumfoval Chris Harris, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Dave Meijerink a Andy Appleton.
Gorzow – 24. června
Už sice v polské extralize působí v Lublině, ale přesto rozjásal fanoušky ve svém bývalém Gorzowě. Finále polské velké ceny se dvakrát opakovalo kvůli pádům. Ani na potřetí neměl Bartosz Zmarzlik excelentní start. Záhy se však vypořádal s Fredrikem Lindgrenem, aby se obořil také na vedoucího Leona Madsena. V poslední zatáčce jej vskutku překonal a svým třetím letošním triumfem potvrdil postavení muže číslo jedna aktuální klasifikace. Martin Vaculík tentokrát skončil čtrnáctý.
Praha – 24. června
Na sobotním programu v Praze byl předposlední podnik klasického šampionátu stopětadvacítek společně s flat tracky. Základní část vyhrál Karel Průša, ale finále si vyjel Adam Nejezchleba. Třetí skončil Petr Marek a za ním Julian Wronecki. Dělo se toho strašně moc.
Svitavy – 24. června
Bzučení RC závodních autíček se ze svitavského depa dočkalo adekvátní odezvy ze sousedního plochodrážního depa až pár minut před půl třetí, kdy devět startujících v pátém díle českého přeboru začalo ohřívat své půllitry. Ranní deště se protáhly až do dopoledne, ale svitavský ovál se díky obstarožnímu smyku povznesl ze svého neregulérního stavu. Po deseti rozjížďkách základní části začal mítink gradovat až v nadstavbové části. A to poměrně nečekaně. Dosavadní suverén Matouš Kameník upadl v prvním semifinále, z druhého nepostoupil ani Jaroslav Petrák. Pardubický matador se hnal nocí z Gorzowa, kde pomáhal Petru Chlupáčovi při SGP2. Moc toho nenaspal, navíc proměnil výstrahu za zlitý start. Finále opanoval Jan Jeníček. Vojtěch Šachl na něho permanentně dotíral, ale vyděsil jej až při průjezdu cílem. Metu protnul hned vedle Pardubičana, ale přece jen o okamžik později. Třetí příčku bral Jan Hlačina, jenž coby druhý Honza v závodě bral ke svým dnešním jmeninám také pohár.
Gorzow – 23. června
V Gorzowě nebyl zrovna hezký pátek. Deště zrušily trénink před druhým letošním SGP2 a ovál byl zakrytý plachtami. Úřadující šampión juniorského světa vyslyšel nabídku svých přátel, aby s nimi šel na ryby. V prodlouženém večeru vyhrál sedm rozjížděk, což se ve finálovém klání mistrovství světa juniorů naposledy povedlo Bartoszi Smektalovi v Pardubicích v říjnu osmnáctého roku. Petr Chlupáč skončil patnáctý.
