Praha – 29. října
Nová orlickoústecká pobočka jisté banky je stejná jako jiné, z nichž se genius loci grandiózních historických budov vytratil do nenávratna. Čistá. Lesklá. Prosvícená. Jenže příliš sterilní. Bez vůně, historie, atmosféry. Jednání s bankovní poradkyní je podobné. Konec konců na jedné straně nejde o nic jiného, než posílání peněz. A z druhé strany aby poplatky nebyly krvavé a podmínky výhodné. Podepisuje se spousta lejster. Elektronicky. A pak ještě na papír. Tisk chvilku zabere. Hovor plyne mimo finanční svět. Vy vážně píšete knížky a články o ploché dráze? Viděl jste Zlatou přilbu? Víte, s manželem si ji nenecháme ujít žádný rok. Ovšem co se teď stalo tomu mladýmu klukovi?! Bednář se jmenuje, ano, Bednář! Taková smůla, určitě by vyhrál! Bylo nám ho moc líto, stejně to byla chyba startmistra! Inu, někdejší klučina s tvářičkou jako umouněný kominíček se ze stopětadvacítky dospěl. Jeho kariéra postoupila tak daleko, že propaguje plochou dráhu i mezi lidmi, jimž sport levých zatáček nic moc neříká. Adam Bubba Bednář v těchto dnech ale žije život běžného osmnáctiletého mladíka. Aspoň než skončí listopad.