Praha – 21. října 2004
Vzhledem ke skutečnosti, že VV SPD musí předložit na valné hromadě schválené výsledky všech soutěží, museli členové řídícího orgánu schválit výsledky šampionátů skončených po jeho posledním zasedání. Elektronickou poštou a telefonicky jednomyslně schválili Miloslav Verner, Josef Laštovka, Leopold Klíma, Petr Křikava, Petr Moravec a Milan Špinka skutečnost, že po rezignaci Mšena se vítězem baráže stala Plzeň. Na základě pravidel pro šampionát republiky družstev jsou právoplatnými účastníky extraligy 2005 ZP Pardubice, AK Slaný, PSK Olymp Praha a PK Plzeň.
Archiv autora: Antonín Škach
V Pardubicích se pojede dvakrát mistrovství světa
Pardubice – 21. října 2004
V roce 2005 se na stadiónu v Pardubicích pojedou dva podniky z mezinárodního kalendáře FIM. V sobotu 21. května to bude čtvrtfinále MS juniorů. A jako předzávod Zlaté přilby a Zlaté stuhy se v sobotu 1. října uskuteční finále nově vypsaného světového šampionátu juniorských družstev. Původně uváděný termín v posledním zářijovém víkendu totiž BSI uvádí jako datum jedné velké ceny, tudíž v Pardubicích museli svůj podnik přesunout.
Dvojici MPM nezastavil ani prasklý řetěz
Mšeno – 9. října
By vítězná šňůra Bohumila Brhela v sobotní Super Prix Mšeno byla jednou přerušena přetrženým primárním řetězem, přesto společně s Richardem Wolffem obhájili pro pražskou společnost MPM trading loňské prvenství. Jejich největší soupeři, Aleš Dryml s Miroslavem Fenclem spojeni logem firmy Kohút totiž nakonec remizovali s mladoboleslavským Rimini ve složení Filip Šitera a Luboš Tomíček.
Neotřesitelný pár MPM
Tradiční mšenská Super Prix nabízí atraktivní podívanou už jen z toho důvodu, že sponzorské zájmy mnohdy svedou dohromady závodníky, kteří by v šampionátu republiky nikdy nemohli vytvořit dvojici s ohledem na různé klubové příslušnosti. Tentokrát však závod ovládli kolegové z pražského Olympu Bohumil Brhel a Richard Wolff, nesoucí barvy MPM.
Jednoznačný výsledek v poměru 5:1 nad RK Mělník Věroslava Kollerta a Petra Vandírka však mírně pošramotila rozjížďka s číslem čtyři. Nikoliv však vinou pražských závodníků. Mezi ně se totiž vklínil Marco Müller. A ve druhé zatáčce třetího kola sestřelil vedoucího Bohumila Brhela.
Po zásluze jej stihla diskvalifikace. A při repete Bohumil Brhel s Richardem Wolffem snadno vyzráli na pozůstalého Zdeňka Šuranského. Pro další vývoj závodu byla docela klíčová rozjížďka s číslem osm, v níž na dvojici MPM čekal výběr mladoboleslavské firmy Rimini Filip Šitera a Luboš Tomíček.
Oba mladící totiž patřili ke kapitálním štikám sobotního klání. V rozjížďce s číslem dva jim však život zkomplikoval Vladimír Višváder. Naturalizovaný Slovák testoval nový motor a dle svého zvyku byl na konci sezóny opět ve výborné formě. Když se ve výjezdu nejlépe odstartovavší Filip Šitera ohlédl, kde má svého kolegu, Vladimír Višváder neváhal ani vteřinu. A rázem to byl on, kdo vodil zbývající trojici.
Svým manévrem však rozpoutal zuřivou protiakci. V druhé zatáčce mu Filip Šitera vrátil předjetí i s úroky. A o pár metrů dál jej překonal i Luboš Tomíček. Rimini tak rozehrálo Super Prix s pěti body. Avšak už při dalším startu je čekala ledová sprcha. Po vylétnutí pásky šli do vedení Věroslav Kollert s Petrem Vandírkem. Filipu Šiterovi se zvedl motocykl a start Luboše Tomíčka byl vskutku tragický.
Filip Šitera však byl tím posledním, kdo by v dané situaci proléval hořké slzy nad rozlitým mlékem. Ve druhé zatáčce druhého kola nasadil k trháku, aby už na začátku třetího kola rozčísl jednotu páru v barvách mělnické firmy. Věroslav Kollert ovšem ve vedení statečně vzdoroval. V předposledním oblouku se však Filip Šitera kolem něj mihl jako blesk.
Duel Rimini s MPM v osmé jízdě se pak nesl ve znamení triumfu rutiny nad dravostí mládí. Bohumil Brhel udával tempo už od vylétnutí pásky. A Richard Wolff se v prvém oblouku po vnitřní straně dostal za jeho záda. Pražané tak s patnácti body byli suverénně v čele, zatímco Rimini mělo na svém kontě jen devět.
Po krku Bohumila Brhela a Richarda Wolffa však tvrdě šli Aleš Dryml s Miroslavem Fenclem, jimž v sobotu byly společné barvy luštěnické společnosti Kohút. V rozjížďce s číslem tři dokonale vyučili Poláky Sebastiana Kowolika a Tomasze Schmida. Ona účast dvojice Kolejarzu Opole se nakonec ukázala jako zklamání. Sebastian Kowolik, jenž při pouácích v Divišově a Březolupech bojoval o vítězství, nakonec přišel po půlce mítinku o kolegu. Tomu se totiž rozsypal motor.
Spanilé vystoupení Kohútovců narušil v rozjížďce s číslem šest Vladimír Višváder. Nejlépe odstartoval Aleš Dryml. Miroslav Fencl vyřešil v prvém oblouku Františka Liebezeita a dostal se tak hned za svého kolegu. Na oba však vyzrál ve druhé zatáčce Vladimír Višváder. Působivým manévrem oba podjel a ujal se vedení. O kolo později sice podlehl Aleši Drymlovi, avšak ani Pardubákův nesmírný cit pro jízdu ve dvojici už nezachránil Miroslava Fencla od ztráty bodu. Ten jim nakonec v půli podniku chyběl ke společnému vedení s MPM. V rozjížďce s číslem deset totiž Kohútovi závodníci hladce porazili Marca Müllera a Zdeňka Šuranského.
První navzdory smůle
Když se závod přehoupnul do druhé poloviny, boj o zlatý věnec se vyhrotil mezi páry MPM a Kohút. By byl Richard Wolff krátce po startu rozjížďky s číslem jedenáct nemilosrdně sevřen oběma Poláky z Opole, nakonec vyjel z první zatáčky jako třetí. Bez ustání pak štval Sebastiana Kowolika. A když ten v posledním oblouku před cílem udělal vyjetím z ideální stopy chybu jako hrom, nemilosrdně ji ztrestal.
Také Aleš Dryml s Miroslavem Fenclem brali při svém čtvrtém vystoupení plný počet. Společně si smlsli na osamoceném Věroslavu Kollertovi. Jeho kolega Petr Vandírek ze závodu odstoupil po svém pádu v rozjížďce s číslem devět, kdy mu dráhu nekompromisně zavřel Vladimír Višváder.
Zato Rimini se muselo smiřovat s další ztrátou. Po vylétnutí pásky se sice Filip Šitera a Luboš Tomíček usadili v čele, leč Sebastian Kowolik ukázal, že jejich postavení zas až tak neotřesitelné není. A ve druhé zatáčce třetího kola si spodem doslova vychutnal pražského juniora. Podobný kousek páru Rimini provedl také v rozjížďce s číslem sedmnáct Marco Müller. Němec krátce po startu odřízl Luboše Tomíčka od Filipa Šitery, který se dostal do vedení. A pak na Filipa Šiteru útočil ze všech sil. V prvé zatáčce třetího kola se dostal pod něj. Celou protilehlou rovinku se držel po jeho levici. A ve druhé zatáčce pak mšenského juniora vytlačil na mantinel.
A právě tahle remíza definitivně vyřadila Filipa Šiteru a Luboše Tomíčka z boje o první a druhé místo. Svým způsobem mohli ještě hovořit o štěstí, že Vladimír Višváder s Františkem Liebezeitem tu a tam nějaký ten bodík ztratili. Jinak se totiž zkušená dvojice mohla postarat o nevídané překvapení na úkor obou mladíků. Vždy jim na ně nakonec chyběly pouhé dva body…
Ale zanechme spekulací a vrame se na ovál. Po patnácté jízdě došlo k prvému a jedinému střídání na absolutní špici. Střetnutí leaderů nejlépe začal Bohumil Brhel. Skvělý startovní manévr jej okamžitě katapultoval do vedení. Hned za něho se však zavěsil Aleš Dryml. Třetí Richard Wolff se dostal do křížku s Miroslavem Fenclem. Slánský borec se na protilehlé rovince objevil zničehonic na třetím místě. Ovšem už v následující zatáčce jej Richard Wolff vyhnal na prkna.
Výsledek 4:2 by pro MPM znamenal definitivní krok ke zlatu. Avšak ve druhém kole mohl Bohumil Brhel v zatáčce u depa jen bezmocně zvednout ruku. Praskl mu totiž primární řetěz. Skóre se tak rázem otočilo a čtyři body bral Kohút. A ten právě vystřídal MPM na čele průběžné klasifikace.
Bohumil Brhel a Richard Wolff udělali to nejlepší, co za dané konstelace mohli. V osmnácté jízdě naměřili rovinku Vladimíru Višváderovi a Františku Liebezeitovi. A pak už jen čekali na výsledek rozjížďky s číslem dvacet. V ní totiž pár firmy Kohút narazil na mladíky z Rimini. Hlavní roli tady sehrál Aleš Dryml. Tři body za pobyt na první příčce trvající od startu až do cíle. Ovšem na Miroslava Fencla odstartoval Filip Šitera. A v úvodním výjezdu jej překonal i Luboš Tomíček.
Jezdci Rimini tak definitivně zpečetili své třetí místo. Ovšem vedle toho také pomohli svým soupeřům z MPM. Díky remíze totiž Kohútovci přišli o náskok vybudovaný po defektu Bohumila Brhela. Na první místo jim tak chyběl jeden jediný bod. A Bohumil Brhel s Richardem Wolffem tak přinesli barvy MPM na nejvyšší stupeň.
Další sólo Pavla Pučka
Vložený závod šesti stopětadvacítek přinesl podívanou typickou pro tuto kubaturu. Měl svého dominátora v osobě prvého mistra republiky Pavla Pučka. Jeho vítězné tažení začalo už v první jízdě. V nájezdu do druhého kola se dostal před Radima Choda, aby posléze zmařil všechny jeho nájezdy.
Ve druhé jízdě nejlépe odstartoval Roman Čejka. Avšak Martin Wasyliw, Pavel Pučko a Jaroslav Slavata byli v prvé zatáčce dříve. A z výjezdu vyjel v čele opět Pavel Pučko. Za jeho zády se však rozhořel tuhý boj. V prvé zatáčce druhého kola vyvezl Radim Chod Martina Wasyliwa. Toho využil také Jaroslav Slavata, jenž se dostal před oba dva na druhé místo. Nervy drásající bitva bohužel vyvrcholila předčasně už v dalším oblouku. Martin Wasyliw vrazil do Radima Choda a ten upadl.
Opakovaná jízda bez diskvalifikovaného Martina Wasyliwa i poškozeného Radima Choda se proměnila ve velké sólo Pavla Pučko. Už po dvou vystoupeních byl na nejlepší cestě vyhrát další závod. Ovšem v další jízdě mu pozici poněkud zkomplikoval Michal Dudek. Po startu se rychle dostal do čela, zatímco Pražan se musel probíjet přes Martina Wasyliwa. Když se mu jej povedlo na konci prvého kola předjet a vzápětí i setřást, byl na řadě Michal Dudek. Ten nechtěl prodat svou kůži zadarmo. Cílovou metu však projel přece jen o chloupek později než Pavel Pučko.
Také ve čtvrté jízdě musel Pavel Pučko začínat ze zadních pozic. By se do prvého nájezdu řadil jako čtvrtý, na konci úvodního kola jel v čele. Na druhé místo se v zatáčce u depa ve druhém okruhu prosadil Martin Wasyliw. Původně druhý Radim Chod nakonec klesl až na čtvrtou příčku.
Fenomenální série čtyř triumfů na pozadí nepříliš konzistentních výkonů soupeřů poslala Pavla Pučka na nejvyšší stupínek už před jeho závěrečnou jízdou. Avšak ani nyní Pražan neponechal nic náhodě a zaznamenal své páté vítězství. Tentokrát to však málem nestihl. S druhým Radimem Chodem si totiž poradil až v cíli prvního kola. A Martin Wasyliw v čele jízdy vytrvale vzdoroval. Průjezd poslední zatáčkou ovšem vyzněl pro Pavla Pučka.
Závěrečnou šestou jízdu Pavel Pučko už viděl jako divák. Určitě se nenudil, protože v sázce byl stříbrný věnec. Nakonec se pro něho natáhl Jaroslav Slavata. Prvenství ve stylu start – cíl bylo sice důležitým, nicméně nikoliv rozhodujícím faktorem. Než se totiž Martin Wasyliw dokázal prokousat před Romana Čejku, bylo odmáváno. A třetí místo v šesté jízdě stačilo v celkové klasifikaci jen na stejné umístění.
Komentáře hlavních protagonistů
„Dařilo se,“ pochlubil se na stupních vítězů Bohumil Brhel. „Ale ještě nejsem z tý chřipky venku. Přechodil jsem ji a ona se teď vrací. Na začátku jsem byl ještě slabej a první jízdy byly hodně těžký. Po dvou kolech jsem už byl zadejchanej.“ Nicméně nakonec se dvojici MPM podařilo obhájit loňský triumf, o nějž se postarali Antonín Šváb a Jan Jaroš. „Bylo to vydřený,“ komentoval vítězství Bohumil Brhel. „Svou účast jsem ale slíbil Michalu Stárkovi za celoroční pomoc. Chtěl jsem mu to vrátit. A nakonec to při tý mý smůle s pádem a defektem dopadlo dobře. Podařilo se, co jsme chtěli. Pro mě to asi byl letos poslední závod, pokud nepojedu baráž. Snad se tedy už doléčím a připravím na další sezónu.“
„Bylo to dobrý,“ přizvukoval svému kolegovi Richard Wolff. „Bogasovi však není úplně nejlíp. Já jsem taky měl zvýšenou teplotu, ale nechci se na to vymlouvat. Jel bych i s osmatřicítkou. Měl jsem to pod kontrolou. Až na tu poslední jízdu. To už jsem to nezvládl. Ale jinak byla pohoda. Dráha sice těžká, ale pro všechny stejná. Dojíždím sezónu na jednom motoru. Mám sice novej, ale nechci už laborovat. Odmítl jsem tři závody za ne moc dobrý peníze, dva v Maďarsku a jeden v Rakousku. Radši se teď pobavím na závěrech v Kopřivnici a na Markétě. A třiadvacátýho na motokrosu v Habeši u Strakonic.“
„Dráha byla sice trochu rozbitá, ale šlo to,“ konstatoval po závodě Aleš Dryml. „Ke konci se to ještě zlepšovalo, přálo počasí. Včera bylo u nás v Pardubicích šeredně, ale nakonec to tady bylo pozitivní.“ Na rozdíl od některých ostatních závodů měl Aleš Dryml vždy dokonalý přehled o svém kolegovi. „Když to jde, snažím se jezdit ve dvojici,“ prozradil svůj recept na jízdu v páru pardubický závodník. „Proti těm slabším to jde, ale proti Bohoušovi a Ríšovi ne. Tam to fakt nešlo.“ Aleš Dryml byl jediným závodníkem, který neprohrál s žádným soupeřem. „Paráka nikdy nehoním,“ konstatoval. „Mohl mě porazit jedině Bohouš. Ale prdnul mu řetěz. Říct, zda bych ho dohonil.“ A co ještě čeká Aleše Drymla v této sezóně? „Teď pravděpodobně pojedu baráž,“ odpověděl. „Nejdřív jsem to slíbil Mšenu, minulý týden se ale ozvali i z Plzně. Pak mám ještě nějaký Německo, Anglie je už u konce. A Austrálie letos nebude, pojedu někam na dovolenou.“
„Byl to poslední závod sezóny,“ řekl magazínu speedwayA-Z Miroslav Fencl. „Možná ještě pojedu v Polsku, uvidím. Povedlo se nám to, ale určitě jsme chtěli vyhrát. Nebyl jsem ještě v takový formě. Jindy bych tam asi vlítnul, teď jsem však myslel hlavně na to zdraví. Nemám to ještě dohojený a nechci celou zimu ležet v nemocnici. A na ten úkor byla i ta nula z poslední jízdy.“ A jak se Miroslav Fencl těší na novou sezónu? „Asi jako na každou sezónu,“ zněla odpověď. „Už aby to bylo. Teď si trošku odpočinu, pak to snad bude lepší než v juniorech.“
„Závody byly pěkný,“ pochvaloval si Filip Šitera. „Ve třetí rozjížďce jsem měl smůlu, předjel mě Wolffík. Praskla mně totiž hadička od metylu. Spíš to teklo ven než dovnitř. A s Marco Müllerem jsem dal novou hranu a těžkej převod. Tahalo mě to ven. Ale byla bedna a to je dobrý. Jsem rád, že mi vyšla ta poslední jízda a trochu jsme jim to zkomplikovali.“ Jaký další program má úspěšný mšenský junior? „Teď by měla bejt baráž,“ svěřil se Filip Šitera. „Ale už se těším do Austrálie. Bude to taková dovolená.“
„Zkoušeli jsme motor a udělali jsme si určité poznatky,“ vysvětlil Vladimír Višváder své podařené účinkování v Super Prix Mšeno. „Ke konci jsem to ale kvůli baráži vypouštěl. Jako obvykle se na konci chytám. Jenže teď už musím motorky pomalu už zazimovat…“
| 1. MPM team | 27 | |
| Bohumil Brhel | 3 3 3 3 E 3 | 15 |
| Richard Wolff | 2 2 2 2 2 2 | 12(5) |
| 2. Kohút team | 26 | |
| Aleš Dryml | 2 3 3 2 3 3 | 16(2) |
| Miroslav Fencl | 3 1 2 3 1 0 | 10(1) |
| 3. Rimini team | 19 | |
| Filip Šitera | 2 3 1 3 2 2 | 13(1) |
| Luboš Tomíček | 3 0 0 1 1 1 | 6(2) |
| 4. BM team | 15 | |
| Vladimír Višváder | 1 2 2 1 0 1 | 7(3) |
| František Liebezeit | 0 0 3 2 1 2 | 8 |
| 5. Grepl team | 14 | |
| Marco Müller | U 2 1 3 3 3 | 12 |
| Zdeněk Šuranský | 1 0 0 0 0 1 | 2 |
| 6. Kolejarz Opole | 11 | |
| Sebastian Kowolik | 1 3 1 2 ex 3 | 10 |
| Tomasz Schmid | E 1 0 – – – | 1 |
| 7. RK Mělník team | 11 | |
| Věroslav Kollert | 0 2 1 1 3 2 | 9 |
| Petr Vandírek | 1 1 F/R – – – | 2(1) |
Vložený závod 125 ccm:
| 1. Pavel Pučko, Markéta Praha | 4 4 4 4 4 – | 20 |
| 2. Jaroslav Slavata, Markéta Praha | 1 3 1 2 – 4 | 11 |
| 3. Martin Wasyliw, Mšeno | – U 2 3 3 2 | 10 |
| 4. Michal Dudek, Slaný | 2 – 3 0 1 3 | 9 |
| 5. Radim Chod, Slaný | 3 F – 1 2 1 | 7 |
| 6. Roman Čejka, Slaný | 0 2 0 – 0 0 | 2 |
Foto: Pavel Fišer
Evropské dvojice pojedou ve Slaném
Semifinále evropského šampionátu dvojic, který se měl uskutečnit 20. srpna v Praze, se uskuteční ve Slaném. Důvodem je skutečnost, že v Praze se v tomto termínu zřejmě uskuteční Grand Prix. Nový datum AK Slaný prozatím neoznámil.
Jason Crump dostal divokou kartu.
New Plymouth – 19. října
V době, kdy se na našich plochodrážních oválech prohání už jen vítr, se na opačné straně zeměkoule připravuje poslední vrcholný závod letošní sezóny. Na dráze Pakura Raceway na Novém Zélandě si to 6. listopadu rozdá osmnáctka borců v pátém a tedy posledním závodě letošního světového šampionátu na dlouhé ploché dráze.
Kromě světových šampionů Gerda Risse, Kelvina Tatuma a Roberta Bartha, úřadujícího evropského šampióna na trávě Theo Pijpera a mnoha dalších, se v závodě představí na divokou kartu i novopečený mistr světa na krátké dráze Australan Jason Crump. Ten má se
závoděním na dlouhých drahách nemalé zkušenosti, vždy v minulosti třikrát startoval ve finále mistrovství světa a této disciplíně se téměř každoročně věnuje v době zimních přestávek. Mezi dalšími jezdci startujícími na divokou kartu se objeví například i exmistr
světa družstev Dán John Jorgensen.
Startovní listina:
1 Maik Groen, NL
2 Enrico Janoschka, D
3 John Jorgensen, DK
4 Stephane Tressarieu, F
5 Strider Horton, NZ
6 Massimo Mora, I
7 Herbert Rudolph, D
8 Jörg Tebbe, D
9 Jason Crump, AUS
10 Kelvin Tatum, GB
11 Theo Pijper, NL
12 Gerd Riss, D
13 Glen Philipps, GB
14 Mathias Kröger, D
15 Andy Appleton, GB
16 Troy Batchelor, AUS
17 Bernd Diener, D
18 Stephan Katt, D
První ligu nakonec vyhrály Pardubice
Plzeň – 7. 10. 2004
Barva zlátnoucího listí v okolí plzeňských Borů ve středu korespondovala s náladou pardubického béčka. Nejenže vyhrálo poslední závod letošní první ligy, ale nakonec na pomocné body i celou soutěž. Třetí místo za pražskou Markétou stačilo Plzni k celkovému stříbru a tím i k vyzvání Mšena, posledního týmu vyšší ligy, k baráži o účast v extralize 2005.
Praha, Pardubice či Plzeň?
Zadání úkolů pro poslední prvoligový závod bylo prosté. Pardubice musely k zisku celkového zlata vyhrát. Plzeňákům stačilo druhé místo se současnou podmínkou porážky východočeského družstva. Jejich hlavním motivem však byla baráž. Dostačujícím ziskem pro ni byly alespoň dva tabulkové body. Ani Praze, ani Mšenu už o vylepšení pozice v průběžné tabulce nešlo. Nicméně Pražané jsou družstvem, které nerado prohrává, zatímco Mšeno mohlo plnit úlohu jakési páté kolony. Kdyby se jim totiž podařilo odsunout domácí na poslední místo, na překonání pauzírujícího Slaného by Plzni mohly scházet pomocné body. A tím by se baráž vrátila do pozice hypotetického článku plochodrážních pravidel.
Pakliže se však některé z předpokladů nenaplnily, pak jedině ten o aktivní roli Mšena. V prvé sérii totiž dokázal bodovat pouze Věroslav Kollert třetím místem v rozjížďce s číslem jedna. Jezdící kouč František Liebezeit přišel o stejné umístění díky pádu ve čtvrté jízdě. Stalo se tak v první zatáčce posledního kola. A by zkušený jezdec znovu bleskově vsedl na svůj motocykl, ztrátu už logicky dohnat nemohl. Čtvrté místo pak v úvodní pětině obsadil nejen Zdeněk Šuranský, ale překvapivě i Filip Šitera. Skokan roku, jak bývá plochodrážními fandy někdy přezdíván, špatně odstartoval do juniorské jízdy. Tím pádem bylo rozhodnuto.
Mšeno tedy stálo mimo bitvu o vítězství. Zbylé celky se jí však zúčastnily s o to větší vervou. Jako první do ní vstoupil Radek Smolík, ovšem způsobem, jakým si nemohl přát. Porucha zapalování mu zabránila by jen přejet startovní čáru první rozjížďky. A tak nic nestálo v cestě pozitivně naladěnému Antonínu Gallianimu. Záhy ukázal výfuk Martinu Málkovi, hostujícímu za Plzeň, i Věroslavu Kollertovi.
Už vzápětí se však prosadili domácí. Rutinér Petr Vandírek triumfoval ve stylu start – cíl. Třetí rozjížďka viděla vítěze ze třetího klubu. Nejlepší start předvedl Tomáš Suchánek. A jak známo, v takových případech už většinou není, co řešit. A nebylo ani tentokrát. Na Zdeňka Simotu si totiž vyšlápl Luboš Tomíček. V prvém oblouku se drze vecpal pod Plzeňáka. Na rovince klesl zpět, ale nakonec se ve třetím kole přece jen prosadil na druhé místo.
Pražskou věc ve čtvrté jízdě pojistil Richard Wolff. Díky jeho brilantnímu vítězství šla Markéta do průběžného vedení. Za Pražanem odstartoval Vladimír Višváder. Ovšem rychlost jeho motocyklu nebyla v přímé úměře k jezdcově nasazení. A tak jej v prvé zatáčce vystřídal Marián Jirout, ve druhé i František Liebezeit. Nebýt jeho zmiňovaného pádu, Plzeň by vyšla naprázdno.
V čele tak byla Praha s dvoubodovou převahou nad Plzní a Pardubicemi. Avšak dvě následující rozjížďky jí dokonale nevyšly. Nejprve Michal Matula neviděl cíl, vzápětí Antonín Galliani neudržel za sebou útočícího Filipa Šiteru. Ten stejně jako při svém úvodním vystoupení nezvládl startovní manévr. Z prvé zatáčky vyjížděl jako poslední. Zpočátku se nezdálo, že by si své postavení měl vylepšit. Až ve druhé zatáčce předčil Petra Vandírka, jehož na stejném místě o kolo dříve objel Antonín Galliani. Jenže mšenský junior se s jedním bodem nespokojil. V nájezdu do třetího kola byl rychlejší než Pražan jedoucí na druhé příčce.
Žádné nervy si však v úvodních jízdách druhé série nepřipouštěli Pardubáci. Jak Tomáš Suchánek, tak Marián Jirout začali udávat tempo již s vylétnutím startovní pásky. Počínaje rozjížďkou s číslem sedm se to však začalo otáčet. Radek Smolík se v prvém oblouku propadl z druhé pozice za Richarda Wolffa. Na čele úřadoval Zdeněk Simota, avšak vzápětí Vladimír Višváder protnul metu až na třetím místě. Porazil však Hynka Štichauera a Plzeň tak od Pardubic dělil jediný bod.
Do čela se však vrátila Markéta. Luboš Tomíček totiž předvedl skvělou stíhací jízdu z posledního místa po startu. V prvém oblouku předjel Hynka Štichauera, ve druhé Vladimíra Višvádera. Vedoucí Věroslav Kollert však byl po výtečném startovním manévru mnohem větším problémem. Avšak ve druhé zatáčce třetího kola musel před zleva útočícím Lubošem Tomíčkem přece jen kapitulovat.
Boj o vítězství bez Plzně
Praha 15, Pardubice 14, Plzeň 13 a Mšeno 6. Takové byly průběžné bodové zisky před začátkem třetí pětiny. Právě v ní začal Plzni v boji o vítězství docházet dech. V rozjížďce s číslem devět si Luboš Tomíček odpustil jakýkoliv nervák. Své soupeře vodil od začátku až do konce.
Pardubice však pražský nápor zachytily. V deváté jízdě Marián Jirout ještě před prvním výjezdem objel Martina Málka. A vzápětí Tomáš Suchánek vyhrál i při svém třetím účinkování a stal se po třech sériích jediným neporaženým jednotlivcem. Pardubice tak dotáhly Prahu v průběžném pořadí. Svým způsobem jim pomohl rovněž Petr Vandírek. Richard Wolff totiž neodstartoval dobře. Z prvé zatáčky vyjel třetí, když překonal Věroslava Kollerta. To však bylo maximum. Petr Vandírek se předjet nenechal. Závěrečný útok v poslední zatáčce zmařil nekompromisním zavřením na mantinel. Jeho manévr měl dohru po průjezdu cílem a také v boxech.
Zbývající dvě rozjížďky série Plzni body už nepřinesly. Nejprve musel Zdeněk Simota opustit ve druhém kole jedenácté jízdy vedoucí pozici kvůli přetrženému primárnímu řetězu. A pak náhradník Karel Kadlec v nájezdu do posledního kola podlehl Jakubu Fabianovi. Bitva o zlatý věnec se tedy zúžila na Prahu a Pardubice. Po dvanácti jízdách to však bylo nerozhodně.
By Antonína Gallianiho natlačil ve druhém oblouku Zdeněk Simota na prkna a sebral mu tak vedení, po Plzeňákově odstoupení se pražský borec do čela vrátil. Hynek Štichauer byl druhý, stejně jako o chvilku později Radek Smolík. Toho však překonal Filip Šitera, jehož muziku však Mšeno netvrdilo. Bod Jakuba Fabiana tak na poslední chvíli udržel Prahu na stejné úrovni s Pardubicemi.
Nikdo z obou týmů definitivně nedokázal strhnout vývoj závodu ve svůj prospěch. V rozjížďce s číslem třináct se díky Petru Vandírkovi z vítězství radovali opět Plzeňáci. Luboš Tomíček se dokázal probít před Františka Liebezeita i Radka Smolíka, ovšem domácí veterán byl už nad jeho síly. V další jízdě se prosadil opět Filip Šitera, když v prvním výjezdu podjel Martina Málka. Boj o vítězství i tentokrát přinesl více Praze. Richard Wolff dokončil jako třetí před Hynkem Štichauerem.
Jenže v patnácté jízdě Pardubice šmahem vyrovnaly svou dvoubodovou ztrátu. Beznadějně poslední Michal Matula totiž ve třetím kole upadl. Rozhodčí Petr Ondrašík rozsvítil červená světla. Nicméně ani při repete se na dominantním sólu Mariána Jirouta nic nezměnilo. A Zdeněk Simota opět dorážel marně. Překvapivého výsledku jsme se dočkali vzápětí. Na čele se usadil Antonín Galliani a hned za ním Vladimír Višváder. A teprve potom Tomáš Suchánek. Jeho útoky však žádné výrazné zlepšení nepřinášely. Až náhlý nájezd spodní stranou předposlední zatáčky posunul pardubického borce na druhou příčku.
Před poslední pěticí jízd byla skóre Prahy a Pardubic vyrovnána na devětadvaceti bodech. Sedmnáctá jízda však přinesla pád Jakuba Fabiana. A Radek Smolík z přerušení vytěžil vskutku maximum. Zatímco prve překonal Vladimíra Višvádera až v prvním výjezdu, tentokrát mu ujel už po vylétnutí pásky. Přes Plzeňáka se za Smolíkův deflektor v prvním oblouku probil takticky nasazený Filip Šitera. Avšak Pardubák jel mistrovsky. Na dráze se orientoval podle stínu mšenského juniora, který mu ostře zapadající sluníčko kreslilo před motocykl. A tak byl každý útok Filipa Šitery de facto zmařen už v zárodku.
Na pradubický trhák zareagoval v rozjížďce s číslem sedmnáct Richard Wolff. V první zatáčce sice neuhlídal Zdeňka Simotu, ovšem druhou příčku udržel až do cíle. A Hynek Štichauer bral bod až po dalším lehkém pádu Františka Liebezeita ve třetím kole. Uzmutí jednoho bodu však bylo to poslední, co Pardubice pražské Markétě dovolily. V předposlední jízdě ukázal Marián Jirout další velikánské sólo, jemuž Antonín Galliani jen přihlížel.
Pardubice tak vedly už o tři body, což na vítězství už samo o sobě teoreticky postačovalo. Tomáš Suchánek se však nespokojil s žádným kompromisem. By mu Filip Šitera ujel už po startu, druhou příčku si nenechal vzít. Ke vší pražské smůle se Luboš Tomíček musel probíjet opět z posledního místa. Tentokrát však stihl pouze v nájezdu do druhého kola předjet Petra Vandírka. I když Filip Šitera svou poslední jízdu vyhrál, postaral se o tragikomickou tečku za celou ligou. Po průjezdu cílem si totiž v zatáčce ustlal. Škodu na motocyklu později vyčíslil na dvacet tisíc.
A tak si Pardubice ze západu Čech odvážely skutečně všechno, co mohly. Nejen čtyři tabulkové body, ale také vítězství v celé lize. Ústředním mottem většiny rozhovorů se však stalo druhé místo Plzně. A ve všech pádech se tak skloňovala baráž. To ovšem ještě nikdo nemohl tušit, jak se věci vyvinou. S napětím očekávaný prolínací závod tak po hození ručníku do ringu Mšenem zůstal i nadále nenaplněným odstavcem plochodrážních řádů.
Komentáře hlavních protagonistů
„Náladu jsem si spravil v tý poslední jízdě,“ řekl při balení svého boxu Radek Smolík. „Dnes to totiž byla jediná dobrá rozjížďka. V první jízdě mě hned na startu upadl konektor u cívky. Pak jsem se nemohl na druhý motorce srovnat. Nebylo to ono. Sedl jsem tedy na tu první a s ní jsem se skamarádil. Potom jsem se naštval a šlo to líp. Bohužel až tu poslední rozjížďku. Filipa jsem si hlídal podle stínu na dráze. První zatáčku jsi musel jet proti sluníčku naslepo. Vymejšlet něco se dalo jedině v zatáčce u depa. Hlavně, že se dařilo i ostatním a vyhráli jsme. Nejen dneska, ale i celkově.“ Proskočily hlasy, že bychom Radka Smolíka na oválech v sezóně 2005 už neměli vídat… „Nejsou peníze, je málo závodů,“ povzdechl si pardubický závodník. „Teď nebudu dělat žádný unáhlený závěry. Kdyby se ale tak našel nějaký kloudný sponzor… Každopádně pojedu ještě v Murecku.“
„Dneska jsem to podělal já,“ sypal si na hlavu popel Richard Wolff. „Omlouvám se klukům. Pro devět bodů jsem sem nepřijel. Ale vůbec jsem do nedoladil. Naštěstí Luboš s Galičem jeli dobře. V poslední sérii na nás však Pardubice naskočily. Druhý místo je však dobrý, neudělali jsme ostudu.“ A co jeho incident s Petrem Vandírkem? „Normálně jsem ho čistě objížděl,“ komentoval situaci Richard Wolff. „On mě však vyprasil na prkna. Kdybych neklapnul, musel bych pravou rukou a hákem jet po prknech. V depu mi pak vytelil dělo. Ještěže jsem měl přilbu. Prát se s ním nebudu. Ale nechápu, že někdo někoho sprasí a pak mu ještě přijde dát na držku.“
„Štve mě ta poslední rozjížďka,“ ulevil si po závodech Petr Vandírek. „Ta je snad za trest. Uděláš nejvíc bodů a pak je ztratíš. Jenže dnes jsem se trápil a nešlo mi to. Doufám, že Mšeno vyzveme k baráži. Ale stejně asi skončím. Možná. No, ještě uvidíme…“ A jak plzeňský matador viděl onen incident s Richardem Wolffem? „Když jako kluk přišel před lety na Markétu, bylo to pane Vandírek tam, pane Vandírek sem,“ reagoval. „Se vším jsem mu poradil a on mi teď řekne, že jsem prase! A jede, když je rychlejší, ale já mu přednost dávat nebudu. To je plochá dráha. Já to jezdím pro zábavu, on je profík a měl by mě porážet. A a váží slova. Ve Mšeně jsem taky jel normálně a on to pode mě fláknul!“
„Docela dobrý,“ vystihl závod Zdeněk Simota. „I když mi táhla spojka a nemohl jsem odstartovat. Potřeboval bych nějakýho otroka, aby držel tu motorku. Nohama jsem to nemohl udržet. A jednou mi prasknul primární řetěz. Tři body mi tak schází, měl jsem mít dvanáct. Mistři sice nejsme, ale baráž jedeme, a to je hlavní. Poslední závod to není, měl bych ještě jet na jeden do Anglie.“
„Závody to byly docela pěkný,“ prohlásil Filip Šitera, aby se vzápětí dotknul svých dvou extempóre. „Až na tu první jízdu a poslední dojezd cílem. V první jízdě jsem startoval ze čtyřky. Byl tam písek a já se zahrabal. Nikdo tam dnes neodstartoval, ta čtvrtá dráha je tady hrozná. A ten závěrečnej pád? V nájezdu byla hrozná díra. Chytil jsem ji předním kolem. Zasekly se mi řidítka, přelítnul jsem a už to bylo. Škoda na motorce je asi tak za dvacet tisíc. Ale jinak jsem měl samý lepší pozice na startu, takže jsem bodoval. Z tý čtyřky jsem jel zase až v poslední jízdě a to už jsem se před Radka nedostal.“
| 1. ZP Pardubice 2 | ||
| Tomáš Suchánek | ||
| Marián Jirout | ||
| Hynek Štichauer | ||
| Radek Smolík | ||
| 2. AK Markéta Praha | ||
| Antonín Galliani | ||
| Michal Matula | ||
| Richard Wolff | ||
| Luboš Tomíček | ||
| Jakub Fabian | ||
| 3. PK Plzeň | ||
| Vladimír Višváder | ||
| Zdeněk Simota | ||
| Petr Vandírek | ||
| Martin Málek | ||
| Karel Kadlec | ||
| 4. PDK Mšeno 2 | ||
| Zdeněk Šuranský | ||
| Věroslav Kollert | ||
| Filip Šitera | ||
| František Liebezeit |
Aktuální prvoligová tabulka:
| 1. Pardubice | 8 | 278 | 24 |
| 2. Plzeň | 8 | 267 | 24 |
| 3. Slaný | 8 | 275 | 23 |
| 4. Praha | 8 | 241 | 20 |
| 5. Mšeno | 8 | 134 | 9 |
Foto: Pavel Fišer