Kolem poledního visely olověně černé mraky nad kopřivnickým stadiónem proklatě nízko jako kolty všehoschopných pistolníků na divokém Západě. Tvářily se stejně odhodlané, že prostě bude pršet. A bude. Jenže Sluníčko se postavilo na stranu práva. Teplota letěla z původních šestnácti stupňů nahoru. A co bylo hlavní, před čtrnáctou hodinou se na nebeské báni páslo jen pár bělostných načechraných beránků. Ideální kulisy pro druhý přebor, který měl stejného vítěze jako pražská ouvertura. Více v původní reportáži magazínu speedwayA-Z doplněné o další snímky Karla Hermana a Pavla Fišera.
