Güstrow – 5. září
Drama druhého mítinku evropského finále jednotlivců v Güstrowě neskončilo finálovou jízdou. Ve druhém kole upadl Kacper Woryna, v té chvíli poslední. Naštěstí vyvázl bez úhony. Zbývající trojka musela k pásce znovu. Maciej Janowski se opět usadil v čele a pádil pro svůj první primát v seriálu. Jan Kvěch mu byl ještě blíže než prve, nicméně Polák mu nedal žádnou šanci. Český mistr však také zaznamenal svůj nejlepší výsledek v SEC, v jehož půli mu patří čtvrtá pozice.
Jan Kvěch, Maciej Janowski a Michael Jepsen Jensen stojí na pódiu | foto FIM Europe
1. Maciej Janowski, PL
2 2 0 3 3 (2.) 3
13
2. Jan Kvěch, CZ
3 1 2 2 3 2
13
3. Michael Jepsen Jensen, DK
0 3 1 3 3 1
11
4. Kacper Woryna, PL
2 3 3 2 0 (1.) X
10
5. Tom Brennan, GB
1 3 3 1 2 (4.)
10
6. Leon Madsen, DK
3 1 2 3 1 (3.)
10
7. Mikkel Michelsen, DK
1 2 3 3 0
9
8. Adam Elllis, GB
0 3 1 1 3
8
9. Patryk Dudek, PL
0 1 3 2 2
8
10. Kai Huckenbeck, D
3 2 0 1 2
8
11. Przemyslaw Pawlicki, PL
2 2 1 0 0
5
12. Nazar Parnickij, UA
3 0 2 0 0
5
13. Piotr Pawlicki, PL
0 0 2 0 2
4
14. Tyler Haupt, D
2 0 0 1 1
4
15. Andrzej Lebeděvs, LAT
1 1 0 0 1
3
16. Mathias Pollestad, N
1 0 1 0 X
2
17. Hannah Grunwald, D (res)
DNR
18. Erik Pudel, D (res)
DNR
Maciej Janowski slaví premiérový triumf v SEC | foto FIM Europe
Krško – 5. září
Ve finále evropských devatenáctek bojovalo o titul patnáct nejlepších mladíků z Evropy, šestnáctým byl traťový náhradník Gregor Zorko, jenž nemohl být klasifikován. Z dvaceti rozjížděk v zásadě rozhodla ta s číslem čtrnáct. Přivedla na startovní rošt trojici doposud neporažených Poláků. Kevin Malkiewicz a Bartosz Banbor nakonec vyskočili na první dva stupínky pódia. Třetí v cíli, Maksymilian Pawelczak, měl na závěr pád, díky němuž jej medaile minula. Bronzem dekorovali Patricka Hyjeka, Adam Nejezchleba skončil jedenáctý.
Bartosz Banbor, Kevin Malkiewicz a Patryck Hyjek na stupních vítězů | foto FIM Europe
Slaný – 5. září
Ta možnost ležela na stole. Místo jednoho pohárového závodu jet dnes po obědě ve Slaném rovnou dva. Kolibříci se ale na takovou možnost tvářili skepticky. Proto jsme viděli jediné klání. V něm si suverénně počínal Jakub Hejkal. Na své čtyři triumfy v základní části navázal vítězstvím ve stylu start – cíl ve finále A před zraky Dominika Suchánka a Matěje Geberta.
Vyhlášení účastníků. vzadu zleva nejlepší trojice Dominik Suchánek, Jakub Hejkal a Matěj Gebert, před nimi zleva David Šindelář, Velen Kocián, František Dvořák, Jan Dědek, Martin Pokorný, Matyáš Holec, Tomáš Nowák z PRO-TEC a Zdeněk Schneiderwind | foto Antonín Škach
Je jich šest
Na startu rozjížďky s číslem jedna: zleva Jakub Hejkal, Matěj Gebert a Ondřej Holec, který najel do pásky | foto Antonín Škach
Krásná sobota rychle zaplašila vzpomínky na noční slejvák. Uprostřed zelené ploché se trenér Miroslav Rosůlek věnoval novým slánským nadějím. František Dvořák je se svou Mini Shupou v livery Tonyho Katry dobře známý. Zbylí dva byli nováčky. Devítiletý Martin Pokorný vodil po malém kolečku plochodrážní pitbike, o rok starší David Šindelář jezdil s větší Shupou po miniovále.
Stejný program je čekal i po obědě v rámci dalšího podniku seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup. Jako první náklad ze svých vozů vyložili pochopitelně domácí Jakub Hejkal a Matyáš Holec. Postupně se tráva zaplnila dalšími účastníky, byť minimální limit šesti licencovaných borců měl namále.
Dominik Suchánek (červená)se ujímá vedení před Janem Dědkem a Velenem Kociánem | foto Antonín Škach
Josef Suchánek, Dominikův děda, měl problém s dodávkou. Nakonec svého vnuka i s motocykly přivezl obytným karavanem. Jakub Gebert zase o tréninku upadl a pokroutil šasi. S pomocnou rukou ovšem přispěchal Matyáš Holec. V šesti se mohlo na start.
Jen dva vítězové
David Šindelář při jedné ze své sólo jízd | foto Antonín Škach
Před čtvrt na tři krásná hasičská retro liazka ještě jednou svlažila ovál. A Bruno Belan coby rozhodčí mohl startovat rozjížďku s číslem jedna. Začátek se nepovedl. Matyáš Holec se chytil do pásky a musel couvnout dozadu na trestnou čáru.
Repete ovládl Jakub Hejkal před zraky Matěje Geberta a právě Matyáše Holce. Vzápětí raketový start vynesl Dominika Suchánka před Jana Dědka a Velena Kociána. Pardubičan se v základní části neměl vůbec potkat s Jakubem Hejkalem.
Jakub Hejkal vede před Velenem Kociánem a Matějem Holcem | foto Antonín Škach
A tak se od té doby střídali pravidelně coby vítězové. Ve třetí jízdě Jakub Hejkal vytrvale odrážel Velena Kociána. Vzápětí Dominik Suchánek udržel za sebou Jana Dědka a Matěje Geberta, aby v páté jízdě hrál opět sólo. Jakub Hejkal s ním srovnal krok přesvědčivým triumfem v rozjížďce s číslem šest. A pak se šňůra přetrhla.
Trojka ve skóre je klíčová
Jan Dědek se brání Matěji Gebertovi | foto Antonín Škach
V rozjížďce s číslem sedm Dominik Suchánek opět odstartoval nejlépe. Pustil se do křížku s dravým Matějem Gebertem. Hájil své postavení leadera, ale ve druhém kole v úvodní zatáčce upadl. Matěji Gebertovi se nakonec tři body, které po Pardubičanovi zdědil, měly náramně hodit.
V osmé jízdě totiž Jakub Hejkal připravil vnějškem první zatáčky o vedení Velena Kociána. Kopřivnický závodník útočil na vedení i nadále. Přitom musel dávat pozor na dravého Jana Dědka, který se tlačil na jeho druhé místo. Slánský závodník první místo uhlídal a s dvanácti body vyhrál základní část.
Dominik Suchánek vede před Velenem Kociánem a Matyášem Holcem | foto Antonín Škach
Dominik Suchánek skončil druhý s devíti body. Po sedmi měli Matěj Gebert, Velen Kocián a Jan Dědek. Chabařovičan díky svému vítězství v sedmé jízdě, které mu dalo do skóre trojku. Druzí dva sedmibodoví se mohli opřít jen o trojici dvojek.
Jakub Hejkal neprohrává
Dominik Suchánek v prekérní situaci | foto Antonín Škach
Volby drah pro obě finále šly jako po drátku. Bez problémů. Bez váhání. Čím víc bodů, tím bližší postavení k vnitřní čáře. Ve finále B se ale jako výhoda ukázala střední dráha. Velen Kocián z ní byl nejrychlejší.
V první zatáčce zavřel Jana Dědka pod sebou. A ujel mu, kdežto Matyáš Holec je po vnějšku nestihnul. V áčku byl nejrychlejší Jakub Hejkal. Kdyby se v poháru hrálo na povlaky, měl by na své přilbě červený.
Jakub Hejkal se vzdaluje bojujícím Velenu Kociánovi a Janu Dědkovi | foto Antonín Škach
Udržel v šachu Dominika Suchánka, který se nevzdával ani v dalším průběhu jízdy. Ve druhém oblouku spadl Matěj Gebert. Vrátil se ale do sedla, aby byl třetí nejen na stupních vítězů, ale také pod šachovnicovou vlajkou.
Po startu finále A letí Jakub Hejkal do čela před Dominika Suchánka a Matěje Geberta | foto Antonín Škach
B
A
TOT
1. Jakub Hejkal, Slaný
3 3 3 3
3
15
2. Dominik Suchánek, Pardubice
3 3 3 F
2
11
3. Matěj Gebert, Chabařovice
2 1 1 3
1
8
4. Velen Kocián, Kopřivnice
1 2 2 2
3
10
5. Jan Dědek, Plzeň
2 2 2 1
2
9
6. Matyáš Holec, Slaný
1 1 1 2
1
6
7. František Dvořák, Slaný
sólo
= David Šindelář, Slaný
sólo
= Martin Pokorný, Slaný
sólo – mini ovál
Velen Kocián má na čele finále B za sebou Jana Dědka a Matyáše Holce | foto Antonín ŠkachNa nejmenší dráze debutoval Martin Pokorný | foto Antonín Škach
Týden po německém Scheesselu pokračoval světový šampionát ve flat tracku v King’s Lynn. Britské počasí mu vůbec nebylo nakloněno. Mítink musel končit předčasně po základní části, která posloužila za bernou minci pro konečné pořadí. Ervín Krajčovič se čtvrtou příčkou přiblížil vedoucí trojici. Seriál pokračuje příští sobotu v maďarském Vasadu a poté uvidíme flat trackery ve Svitavách a v Březolupech.
Thomas Hunt, Jack Bell a Gerard Baillo Pelegrin na podiu | foto FIM – Breaking Point Images
Nejvíce bodů dal dohromady Jack Bell. Před jeho Triumphem byl v cíli pouze další Angličan James Hunt ve čtvrté jízdě. Ten skončil druhý, zatímco společnost na stupních vítězů uzavřel Španěl Gerard Bailo Pelegrin.
Ervín Krajčovič vyhrál rozjížďku s číslem jedenáct, což bylo klíčové. Český borec se díky tomu umístil coby čtvrtý. Ondřej Svědík skončil desátý. Díky lepšímu času by se vyhnul poslední šanci, pakliže by jury na čele s Pavlem Ondrašíkem nadstavbovou část nezrušila.
Tim Neave byl v Kin’s Lynn pátý. Zůstal na čele aktuální klasifikace se 125 body. Na druhé místo poskočil vítězný Jack Bell (116). Ashton Boughen by na sobotu nejraději zapomněl, protože byl až sedmnáctý.
Průběžně drží třetí příčku (108). Za ním jsou Gerard Bailo Pelegrin (105), Ervín Krajčovič (102) a Ondřej Svědík (102).
Jack Bell vede před Timem Neavem | foto FIM – Breaking Points Images
Gdaňsk – 3. září
Baltský Gdaňsk se stal svědkem evropského šampionátu dvojic ve čtvrtlitrové kubatuře. Titulu se zmocnili domácí mladíci. O společnost na pódiu se jim postarali Britové a Dáni. Lukáš Tlapák nastoupil ve společném týmu s Ukrajincem Arsenijem Mikulčinem. Skončili šestí.
Letohrad – 30. srpna
Rychlost je na ploché dráze důležitá. Důležitější jako ostatně v řadě dalších motoristických disciplín je být první v cíli. Časy se u nás dnes měří sporadicky a tak je těžké zjistit, jak rychle se vlastně na oválech závodí. O top speedu ani nemluvě. Nicméně Ladislav Dopita ví své. V neděli si na šestnáctém hobby sprintu v Letohradě vyzkoušel limit svého motocyklu.
Sprintem do cíle
Jiří Švec v září 1984 časem 11,72 sekundy překonal v Letohradě rekord na čtvrt míle | foto Jiří Schánělec
Motocyklové sprinty na čtvrt míle se staly fenoménem československých osmdesátek. S plochou dráhou jej spojovala překvapivá řada věcí. Za řidítky dragsteru kulminovala kariéra vůbec prvního našeho motocyklového mistra světa Antonína Švába. O rodinném klanu Hutlových není třeba se více rozepisovat.
Čtyřtaktní jednoválec Jawa se hodil jako pohonná jednotka speciálních motocyklů. Jaroslav Sulek, mechanik pardubických plochodrážníků, patřil k závodníkům, kteří jej používali. Stejně jako Jiří Švec, který se proslavil se svým kupátkem v automobilových závodech do vrchu.
Závody v motocyklových sprintech daly prostor pro šikovné ruce českých konstruktérů a klubům možnost pořádat atraktivní závody. AMK Letohrad patřil mezi ně. Doba se změnila, boom sprintů je za námi, nicméně východočeský klub je pořádá i nadále.
Jaroslav Sulek předváděl svůj dragster v Letohradě na výstavě před čtyřmi lety | foto Antonín Škach
Šestnáctý letohradský hobby sprint v neděli přitáhnul nejen stovky diváku, ale především bezmála sto padesát borců v kabinách automobilů či za řidítky motocyklů. Mezi nimi Jiřího Bambergera, jehož automobilový dragster by se neztratil ani v USA, domovské zemi takových podniků. Ale také dvojici plochodrážníků.
S plochodrážním strojem na osmimílové rovné trati
Ladislav Dopita se chystá do akce v Letohradě | foto Radek Červenka
Milan Moravec prožil smolný víkend. V sobotu se vypravil na přebor v Liberci, když před Jičínem těsně před jeho dodávkou nesmyslně zabrzdila řidička osobního automobilu. V neděli v Letohradě plánoval prezentovat AMK Svitavy. Napadlo jej ukázat svůj dlouhodrážní speciál v akci. Jenže rozsypaná spojka řekla ne.
Ladislav Dopita trénoval v sobotu v Kostěnicích a svého kamaráda do Letohradu doprovodil. Na prezentaci se prezentoval pod svou přezdívkou Dopi. Pořadatelé popletli jeho křestní jméno, proto svitavský plochodrážník v Letohradě oficiálně účinkoval coby Jaroslav Dopi.
Trať poblíž Mistrovic, kde letohradský klub svého času pořádal závody silničních motocyklů, vedla mírně do kopce. Měřila zhruba osminu míle, tedy dvě stě metrů. Ladislav Dopita se svým plochodrážním GM měl nejlepší čas osm sekund a dvacet šest setin k tomu.
Domů s pohárem
Průměrná rychlost něco nad sto sedmdesát. Ladislav Dopita ovšem musel brát v úvahu, že prostor pro zastavení měřil asi čtyři sta metrů. Pokud někomu nedošlo, že plochodrážní motocykl nemá brzdy, on si specifika svého motocyklu jasně uvědomoval.
Milan Moravec po poruše svého motocyklu asistoval Ladislavu Dopitovi | foto Radek Červenka
„Přijel jsem do Letohradu s převodem, jaký jsem měl v sobotu v Kostěnicích,“ vypráví. „Ale můj mechanik Aleš Duben věděl, že ho musíme změnit. Dali jsme dozadu menší rozetu. Po první jízdě se rozsypala spojka, dala se nová a letělo to.“
Letělo až k druhému místu v kategorii motocyklových dragsterů za Otto Kneblem. „Zatížíš řidítka, aby se motorka nezvedla,“ vysvětluje. „Mám nějaký kila navíc a na asfaltu to hodně upaluje. Hlavní bylo, že jsme ukázali, že AMK Svitavy nespí, i když nepořádáme plochodrážní závody.“
