Zadov – 10. února
Soustředění pro mladé plochodrážníky, které Zdeněk Schneiderwind organizuje na šumavském Zadově, patři do českého termínového kalendáře stejně tradičně jako stopětadvacítky. O tomto týdnu si jej užívá desítka mladých českých závodníků. A pražský trenér si nemůže vynachválit týmového ducha.
Zatím se dá jezdit ne běžkách | foto Zdeněk Schneiderwind
Konkrétně jde o pražské Jaroslava Baroka, Matěje Tůmu a nováčka Jaroslava Novotného, Plzeňany Víta Kubala a Jana Dědka, slánské Bruna Berana, Matyáše Rysku a Jakuba Hejkala a mladé pardubické hřebečky Dominika Suchánka a Matyáše Lišku.
„Jsem nadšenej z těch, co stoje poprvý na běžkách,“ usmívá se Zdeněk Schneiderwind. „Zkušenější makaj‘, bezvadně se starají o ty mladý. Jsme tu od pondělí do pátku, podmínky jsou na hovno, ve středu má pršet, ale máme náhradní plán.“
Desítka mladých plochodrážníků si užívá Šumavu, byť jim zima není příliš nakloněná | foto Zdeněk Schneiderwind
Sobota by mohla prasknout pýchou sama nad sebou, kterak byla nejdůležitějším dnem domácího plochodrážního týdne. Kdo by jí bral iluze?! Nafoukanci si je stejně nenechají vzít, jenže jí patří sláva plným právem. Sedmý únor anno domini 2026 totiž vešel do dějin sportu zatáček coby průlomový. Nejen proto, že poskytl exkluzivní materiál dnešní tradiční kompilaci magazínu speedwayA-Z jako den, kdy se začalo nedostávat ledu.
Sobota přišla se zprávou o zrušení českých ledů, ale v Hluboké nad Vltavou viděli v akci ledařský speciál – na snímku v rukou Jiřího Petráska | foto Antonín ŠkachJan Kvěch trhá hlubocký led | foto Antonín Škach
V zimě nebývá pražádná potíž smrsknout plochodrážní dění do jediného dne. Avšak málokdy jde o tam strhující dění. V sobotu po desáté informoval Petr Makušev, že si Hamr na Jezeře naordinoval drastickou dietu. Z jednadvaceti centimetrů bylo rázem patnáct.
Meteorologové jsou navíc krutí jako lidové soudy v padesátých letech. Mistrovský závod na ledech plánovaný na čtrnáctého padl. Ptát se na jeho dvojče v nedělních Mělicích by bylo stejně účinné, jako pustit se do řešení kvadratury kruhu po stovkách marných staletí.
Zdeněk Simota bavil publikum svým uměním poprvé od předloňské rozlučky Josefa France v Kopřivnici | foto Antonín Škach
KUKI aréna ale měla ledu dost, aby nechala české plochodrážníky napsat poslední kapitolu své současné historii, než jí nahradí moderní stánek. Linda Schlixbierová a Vendula Zátopková na motokrosových strojích a Jan Kvěch, Zdeněk Simota, Jan Hlačina a Jaroslav Petrák s plochodrážními šroubky vrátili po jedenácti letech sport levých zatáček nejen do Hluboké nad Vltavou, ale potažmo do celých jižních Čech.
Stovky rozzářených očí za plexiskly nad hokejovými mantinely se staly svědky úchvatné reklamy na plochou dráhu, jež mimo její výsostné vody dlouho neměla konkurenci. A také dost možná viděly a slyšely u nás letos naposledy pravý ledařský speciál, o jehož řidítka se dělili Jiří Petrásek a Adam Nejezchleba.
I když je v rekonvalescenci po operaci ušního bubínku, Adam Nejezchleba neodolal v Hluboké nad Vltavou vábení ledu a motocyklu KLABO | foto Antonín Škach
V Rakousku ale ještě stihli předběhnout oblevu. Mezinárodní pouťák na plochodrážním oválu ve St. Johannu im Pongau ovládl Franz Zorn. Po pěti triumfech projel vítězně rovněž cílem finálové jízdy před Lukášem Hutlou, Johanem Weberem a Jasperem Iwemou.
Lukáš Hutla (E 3 2 3) se na startovní finálový rošt dostal přes vítězství v poslední šanci, v níž za sebou nechal Jaspera Iwemu, Haralda Simona a Christopha Kirchnera. Harald Simon posléze vyhrál finále B o celkové páté místo před Andrejem Divišem (1 1 1 2), Christophem Kirchnerem a Lucou Bauerem.
Úspěšný tým ze St. Johannu im Pongau – Martin Běhal, Lukáš Hutla a Radim Lamberský | foto laskavostí Martina Běhala
Pardubice – 8. února
Trend současné výchovy mladého plochodrážního potěru jsou malé ovály. Kdo je nemá, jakoby stál opodál. Ani ve Svítkově mini dráha není. Jenže v nedalekých Kostěnicích ano. A právě odsud se rekrutovala většina juniorů, která zápolí s bílým půlkoněm na vestě. Mrazy trať u drážního tělesa prvního železničního koridoru upravily do sjízdné podoby. Lukáš Tlapák využil okolností k tréninkům. Jimi by se rád přiblížil svému velkému vzoru, jímž není nikdy menší než Václav Milík.
Lukáši Tlapákovi pomáhá Dan Macl | foto laskavostí Lukáše Tlapáka
Čtrnáctiletý Lukáš Tlapák se v sedle stopětadvacítky v Kostěnících prohání díky Danu Maclovi, jenž jej sem nasměroval a pomáhá mu s ježděním. „S plochou dráhou teprve začínám,“ říká čtrnáctiletý aspirant sportu levých zatáček. „I když jsem se k ní dostal o něco později, motorky a závodění mě přitahovaly už odmalička. Mým velkým vzorem byl vždy Václav Milík. Hodně mě k ploché dráze inspiroval a posílil ve mně chuť se jí jednou věnovat naplno.“
Sport Lukášovi Tlapákovi nebyl cizí nikdy. „Než jsem se dostal přímo k ploché dráze, jezdil jsem na horských kolech,“ dozvídáme se. „Ale v hlavě jsem měl pořád jasno, plochá dráha byl můj sen od dětství. Jakmile se naskytla možnost začít, ani chvíli jsem neváhal a šel do toho naplno.“
Lukáš Tlapák při zimním tréninku v Kostěnicích | foto laskavostí Lukáše Tlapáka
Kostěnice opět posloužily jako skvělý odrazový můstek. „V letošní sezóně se chci hlavně zaměřit na závody ve třídě 125 ccm,“ plánuje Lukáš Tlapák, jenž si vyřizuje oficiální závodní licenci. „Zároveň ale chci postupně sbírat zkušenosti na motorce 250 ccm, abych se mohl dál posouvat.“
Chtít neznamená mít, což si Lukáš Tlapák uvědomuje a maká na cestě za svým cílem. „Jelikož to bude moje první sezóna v ploché dráze, dám do ní maximum a chci odjet co nejvíc jízd, abych nasbíral co nejvíc zkušeností,“ zamýšlí se nad nadcházející závodní kampaní. „Snažím se učit z každého tréninku a závodu a inspirovat se jízdou zkušenějších jezdců kolem sebe. Možná jsem začal později než ostatní, ale věřím, že díky tvrdé práci, poctivému tréninku a odhodlání se jim postupně dokážu vyrovnat.“
Lukáš Tlapák bere plochou dráhu vážně | foto laskavostí Lukáše Tlapáka
Hluboká nad Vltavou – 9. února
Názory se liší. Měl zůstat barokní nebo mu sluší víc kabátek ve stylu anglické novogotiky? Záleží, zda jste romantické duše a kasteologický pragmatik. Své by k tomu řekl jistě i Záviš z Falkenštejna, jemuž tu ufikli hlavu. Prý prknem, ale ono to bylo plkno. Nádherný pohled na zámek Hluboká nabízí také hokejová KUKI aréna. Vlastně nabízela, jelikož se v pondělí začne bourat, aby udělala místo novému zastřešenému zimníku stadiónu. U posledního symbolického zhasnutí byli také plochodrážníci, jejichž exhibice publikum náramně nadchla.
Zasloužili si potlesk: zleva Antonín Klatovský starší, Vendula Zátopková, Adam Nejezchleba, Jiří Petrásek, Linda Schlixbierová, Jan Kvěch, Jaroslav Petrák, Jan Hlačina a Zdeněk Simota | foto Antonín ŠkachKUKI aréna zatím patří bruslení | foto Antonín Škach
Zelená hraje prim už na loukách Vysočiny Táborské a v Českých Budějovicích jakoby už úřadovalo jaro. Plochodrážní veřejnost vydýchává dopolední odvolení závodů mezinárodního šampionátu ledařů. Jižní Čechy léta nejsou plochodrážní destinací. Přesto zde druhou únorovou sobotu metylem krmené pětistovky zabouří. I nefalšovaný ledařský speciál.
Velkoformátové vizualizace nového areálu uchvátily také Jana Holuba | foto Antonín Škach
Dost možná letos u nás naposledy, pakliže se paní Zima nevzpamatuje a nedá si pár facek. V Hluboké nad Vltavou si klidně baba protivná může trhnout nohou. A třikrát zakukat. Je devět na nulou stupnice pana Celsia. Zámek se nemůže dočkat začátku turistické sezóny. Náramně si notuje s loďmi zakotvenými ve zdejším přístavu.
Zdeněk Simota komentuje akci:
Zdeněk Simota se svým otcem věnovali akci hodně času a úsilí | foto Antonín Škach
„Ty jo, super. Plochá dráha mi chybí, jenže času není tolik, od covidu jsem se svez‘ jen párkrát. Dneska to bylo dobrý, v neděli jsem byl s Honzíkem si zatrénovat. Jsme moc rádi, že jsme mohli tady dneska bejt součástí, než KUKI arénu budou bourat. Bylo to super.“
Jan Holub šroubuje na motocyklu Zdeňka Simoty | foto Antonín Škach
KUKI aréna má ledu dost. Okolo třetí se po něm prohání malí i velcí bruslaři. Grilují se klobásky, párky se zasunují do rohlíků, točí se plzínka a vzduch voní svařákem. Slavní hokejisté se chystají na svou autogramiádu. Z plochodrážníků dorazí jako první Jaroslav Petrák.
Dopřeje si kávičku z kelímku, neodpustí si cigárko. Přijel úplně sám. Slepé střevo Davida Hofmana jej v předevčer akce připravilo nejen o parťáka, ale také o dopravní prostředek. Ale což, když už má motocykl od Hynka Štichauera, půjčil si také dodávku. A nyní přemítá, zda tři cizinci v extraligové sestavě hrají do noty jemu nebo Žarnovici. Slovákům nemůže zapomenout, že mu vyfoukli Jasona Doyleho.
Jan Kvěch dává průchod svému šroubkařskému nadšení:
Jan Kvěch si užívá hlubocký led | foto Antonín Škach
„Dobrý. V tejdnu jsem to dvakrát zkoušel na rybníku. Akorát ten led je tady jinej. Dával jsem motorku jinak, abych neuklouznul.“
Plochodrážní extraliga startuje ve Svítkově až v dubnu. KUKI aréna nyní žije hokejem. Rolba upravuje plochu pro poslední uktání své historie. Hlubočtí Rytíře se rozdělí na bílé a modré. Diváci fandí, mantinely duní. V poslední třetině se na kopci rozsvítí zámek. Za stavu šest ku sedmi pro modré.
Linda Schlixbierová v ledové akci | foto Antonín Škach
Střelec posledního gólu šestadvacetileté historie kolbiště má slíbených šestadvacet piv od místního pivovaru. Stane se jím Láďa Vítovec a střetnutí končí šest ku devíti. Návštěvníci se hokejistů nemohou nabažit. Jenže motorky mají pronést také své slovo. Zdeněk Simota nesmí přijet dle svého zvyku pozdě. Pochopitelně coby jeden z organizátorů by těžce přešlápnul. Má s sebou bratry Kvěchovy.
Jaroslav Petrák lituje nedostatku času:
„Dobrý. Bylo to sice krátký, ale dobrý.“
Petr Muž vyprovází na led Jiřího Petráska | foto Antonín Škach
Mladší Petr se záhadně usmívá nad otázkou, zda jej uvidíme v akci. Jeho starší a prozatím úspěšnější a slavnější sourozenec Jan dává k dobru historky o svém čtvrtečním tréninku na rybníku v Česticích. Rybník je tam prý velkej. Ale on měl k dispozici prostor o velikosti hospody v hlubocké aréně. Odhrabaná dráha připomínala kruh, protože rovinku nešlo najít.
Jaroslav Petrák pádí okolo nadšeného publika | foto Antonín Škach
A konečně bije plochodrážní hodina! Program je skvěle improvizovaný. Na nástup přichází pouze Antonín Klatovský. Odmítne nabídnuté rámě Zdeňka Simoty staršího, čemuž se upřímně řečeno nelze zas až tolik divit. S elegancí odpovídá dotěrné otázky. Včetně jak ve Frankfurtu nad Mohanem v březnu dvaadevadesátého smazal otisky rtěnek z poháru pro nejlepšího závodníka prvního dne světového finále.
Jan Hlačina září spokojeností:
Jan Hlačina experimentoval s tlakem v pneumatice | foto Antonín Škach
„Zezačátku jsme měli moc měkkou gumu, klouzalo to. Dofoukli jsme to a dobrý. Neznali jsme to tady, nikdy jsme tu nejeli. Bylo to hezký.“
Hřiště jako první patři motokrosařkám. Tatínek Lindy Schlikxbierové je švagrem Antonína Klatovského mladšího. Do Hluboké si přiveze svou kamarádku z terénních tratí Vendulu Zátopkovou. Potlesk publika jako první patří oběma dlouhovlasým dračicím, které dokazují, že šroubky mohou být i na motokrosových strojích. Ostatně obě dívky v týdnu trénovaly na ledě v Milevsku.
Zdeněk Simota v akci | foto Antonín Škach
Pak se ve vazech pro rolbu objeví Jiří Petrásek. Motocykl mu v depu připravuje Petr Muž. Pro otrlého otužilce panují tropy, takže kdo by se divil jeho krátkým kalhotám?! Exmistr republiky a účastník světového finále lituje, že současný motor KLABO neměl již před lety. Diváci žasnou nad jeho uměním.
Jiří Petrásek je nadšený z moderního ledařského speciálu KLABO:
Jiří Petrásek po dvaceti letech v sedle ledařského speciálu | foto Antonín Škach
„Přesně osmnáctýho února před dvaceti lety jsem tady v Budějicích naposledy seděl na leďáku. Pak jsem upad‘ v Teterowě, koupil barák a byl konec. Nádherný svezení, ale ten Tondův motor jsem měl mít před dvaceti lety, jede zespodu jako blbec. Jen škoda, že byl tak malej stadión.“
Vendula Zátopková čeká na pokyn ke startu | foto Antonín Škach
Trať je ale správně projetá pro plochodrážní šroubky. Zdeněk Simota jezdí ve dvojici s Janem Kvěchem, Jaroslav Petrák s Janem Hlačinou. Startují na stíhací závod, ale bez startmaršála nikdo nepočítá kola. Ostatně dnes nejde o body, nýbrž o zábavu pro diváky. Jsou ve svém živlu, motocykly burácejí okolo mantinelů.
Jan Hlačina ujíždí Jaroslavu Petrákovi | foto Antonín Škach
Překvapení nachystá Adam Nejezchleba. Se svým otcem Zbyňkem změnili plánovanou sobotní destinaci. A místo pouťáku ve St. Johannu zamířili do Hluboké nad Vltavou. Junior pražské Markéty neveze kombinézu nadarmo. Byť by jeho nedávno operovaný ušní bubínek měl být v klidu, nadchne diváky za řidítky ledařského speciálu.
Adam Nejezchleba si nemůže vynachválit ledařský motocykl:
Adam Nejezchleba krotí ledařský speciál | foto Antonín Škach
„Super. Sice mě tlačilo ouško, ale jak jsem vyjel, spadlo to ze mě a užil jsem si to. Jsem ráda děkuju Tondovi Klatovskýmu za půjčení motorky.“
Show must go on. Bohužel i skončit, byť je sebekrásnější. Čas je neúprosný. Závodníci se jedou ukázat návštěvníkům bez přileb. Zatímco se převlékají a těší se na skvělý raut, na ledě probíhá ohňová podívaná. Pak se KUKI aréna jednou provždy zhasne.
Jiří Petrásek byl dost možná posledním, kdo u nás v této sezóně vyjel s ledařským motocyklem na led | foto Antonín Škach
A večerem svítí jen zámek, který bude ze své výšky dohlížet na stavbu nového areálu. Abychom skončili ještě více optimisticky, Zdeněk Simota mladší doufá, že se plochodrážní akci podaří ještě někdy realizovat. Snad. Tak si držme palce. Všechny. Všichni.
Na depo nezbylo mnoho místa | foto Antonín Škach
Účastníci ledařské show:
šroubky:
Zdeněk Simota vs. Jan Kvěch
Jan Hlačina vs. Jaroslav Petrák
ledový speciál:
Jiří Petrásek
Adam Nejezchleba
motokros:
Linda Schlixbierová vs. Vendula Zátopková
KUKI aréna zhasla a osvětloval ji pouze zámek Hluboká | foto Antonín Škach
Hamr na Jezeře – 7. února
Blázni, nemožní blázni, ale jen blázni mohou strhnout hvězdu z nebe! Miloš V. Kratochvíl, klasik české historické literatury, v tom měl jasno již před lety. A měl pravdu, byť se nadšencům podobný smělý plán občas nepovede. Jako českým ledařským pořadatelům o příštím víkendu.
Hamerský leda se proklatě ztenčil | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Inspekce ledu v sobotu o půl jedenácté dopoledne v Hamru na Jezeře zasadila krutou ránu valentýnským ledům. Na hladině je krásný led, ale jeho síla se oproti středě strašlivě ztenčila. Místo jednadvaceti centimetrů má již jen patnáct.
Předpověď počasí vůbec nepočítá s mrazivými dny. Čtrnáctého zde závodit nepůjde. V neděli zde mohou trénovat zájmeci a nezbývá než doufat v náhradní termín poslední den letošního února.
Luboš Pytloun v měřičské akci | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Hamr na Jezeře – 7. února
Předpověď počasí na příští týden je ideální pro ptáčky zpěváčky, kteří u vidiny nadcházejícího jara spustí své trylky již s rozbřeskem. Lidé od ledové ploché dráhy je poslouchají se stejným entusiasmem jako vyzvání umíráčku. Naděje ale bývá poslední, komu by měl zvonit. Každopádně o osudu závodu v Hamru na Jezeře příští sobotu se rozhodne dnes odpoledne. A dá se předpokládat, že s jeho nedělním pokračováním v Mělicích to bude navlas stejné.
Dnešní inspekce v Hamru na Jezeře rozhodne o osudu letošního šampionátu republiky | foto Karel Herman
