Václav Milík se v pátek večer stal šťastným tatínkem synka, kterého přivedla na svět jeho přítelkyně Nikola, a jenž pochopitelně dostal jméno Václav. Včera už pardubický kapitán debutoval za Rybnik v polské extralize, kde v řadách soupeřů narazil i na Martina Vaculíka. Jan Kvěch byl v barvách Zielonej Gory na plzeňských Borech, avšak v roli diváka.
Jan Kvěch rozhodně nevěší hlavu, že se včera nedostal do sestavy
Václav Milík sice vstoupil do nedělního utkání vítězně, avšak Rybnik nakonec se Zielonou Gorou prohrál 36:53. Pardubický kapitán mu pomohl osmi body (3 2 1 2 0). Martin Vaculík v týmu hostujících vítězů dosáhl na pět bodů s jedním bonusem (1 2 0 2 -).
Jan Kvěch se do sestavy Zielonej Gory nedostal. „Nezadařilo se,“ vyprávěl včera na plzeňských Borech o posledním tréninku, který rozhodl o nominaci. „Dal jsem si pěkný eloxovaný matičky na spojku. A ve čtvrtek se začaly vytáčet. Bojoval jsem s tím, na pátek jsem dal už normální. Závodil jsem s Piotrem Protasiewiczem, dvakrát ze třech jízd dal Lindbäcka, ale do sestavy dali Poláka.“
A co tedy čeká českého juniorského šampióna v nejbližší budoucnosti? „Nevěším hlavu, není všem dnům konec,“ nebere své nenasazení do extraligového výběru jako srážku planety s asteroidem. „Chtěl bych se ukázat na dalších trénincích. V pondělí mi bude volat trenér, jestli mám přijet na tréninky. Když nepojedu do Polska, pojedu ve čtvrtek přebor ve Slaným.“
Plzeň – 14. června
Jaroslav Hrubý toho pro plzeňský klub vykonal hodně. Speciální konexe musel evidentně získat i v nebíčku. Zatímco bouřky a neurvalé slejváky pustošily takřka celou zemi, druhému přeboru o memoriál zesnulého funkcionáře se až do večera deště vyhýbaly. Své pardubické vítězství zopakoval Eduard Krčmář, který se je před čtvrtečním pokračováním série na jeho domácím stadiónu na hrotu aktuální klasifikace bez ztráty květinky. Josef Franc skončil druhý a litoval pádu Václava Kvěcha v šesté jízdě. Červené vlajky v rukou traťových maršálů mu mávaly v ústrety, zrovna když vedl před slánským esem, jež vzápětí v repete vystřelilo dopředu jako raketa. V rozjezdu odstartoval Petr Chlupáč na Zdeňka Holuba, který v úvodní zatáčce druhého okruhu upadl. Sice se vrátil do sedla, avšak na dostižení svého klubového kolegy již pomýšlet nemohl. Doprovodné mistrovské stopětadvacítky se staly kořistí Vojtěcha Šachla, který se v závěru vyhnul rozjezdu s Matějem Frýzou.
Nejlepší trojice z přeboru: Josef Franc, Eduard Krčmář a Petr Chlupáč
Eduard Krčmář neříká ne druhé šanci
Vzhledem ke koronavirovým opatřením se všichni bdo borských boxů nevešli
Pršelo, pršelo, jen se lilo. Rádia na všech vlnových frekvencích přinášela informace o škodách napáchaných dešťovým náletem. Auta se po dálnici musela chvílemi plížit stejnou rychlostí jako v uzavřených obcích. A Karel Kadlec byl nervózní jako panna v máji. Neustále mu zvonil telefon a on donekonečna znovu a znovu opakoval, že v Plzni neprší.
A vskutku. Déšť byl sice permanentně na spadnutí, ale trať zůstávala stále suchá. Nebyl tedy sebemenší důvod, proč se začátkem závodu otálet. Než se dostaly ke slovu stopětadvacítky, bylo nutno vyřešit kvalifikační tajenku. Vedle Pavla Kuchaře byl dodatečně přímo nasazen Michal Baštecký, aby se konala jen jedna jediná jízda o dvě volná místa.
„Trošku to tahá za ruce, je to něco jiného než Kopřivnice a Březolupy,“ nechal se slyšet Jan Macek, sotva se vrátil do depa jako suverénní vítěz jediné kvalifikační rozjížďky. Spolu s Jakubem Valkovičem si zajistil postup. Vojtěch Zamazal a Jakub Exler, kteří dorazili na metu za ním, se podělili o dvojici míst náhradníků.
Jan Macek (bílá) vede v kvalifikaci před Vojtěchem Zamazalem (červená) a Jakubem Valkovičem (žlutá)
Hlavní závod posléze otevřel Petr Chlupáč, když rozjížďku s číslem jedna opanoval stylem start – cíl. Ondřej Smetana sice v tréninku zadřel svůj nejlepší motor, avšak ve druhé jízdě odstartoval na Eduarda Krčmáře. Slánský borec však nepřipustil porážku a již v prvním výjezdu kraloval. Na seznam vítězů v rychlém sledu posléze přibyli Josef Franc a Daniel Klíma.
Ani jeden z nich přitom před sebe nepustil nikoho byť na sebekratší okamžik. V rozjížďce s číslem pět se zdálo, že se v tomto ohledu bude historie opakovat. Daniel Klíma se ujal vedení a Petr Chlupáč ne a ne, aby jej překonal. Ve druhém kole se zdálo, že svého klubového kolegu ve druhém oblouku vskutku podjede. Přání ovšem stále zůstávalo otcem myšlenky.
Petr Chlupáč ale nezahodil flintu do žita a spodní stranou úvodního oblouku závěrečného okruhu Danielu Klímovi vskutku sebral vedoucí příčku. „V předposledním vinglu jsem se nechal vyvézt,“ posteskl si poražený z pražské dvojice. Petr Chlupáč se však se šesti body mohl hřát na absolutním hrotu aktuální klasifikace. Jeho výkon záhy vyrovnal Eduard Krčmář. Přitom druhým neporaženým se mohl stát Josef Franc.
Josef Franc (modrá) vede před Eduardem Krčmářem (žlutá)
Pražan, jemuž již sluší přídomek legendární, odstartoval do rozjížďky s číslem šest jako plochodrážní pánbůh. Eduard Krčmář udeřil vnějškem první zatáčky, vzápětí byl neméně ostrý z vnitřní strany výjezdu. Leč marnost nad marnost. Josef Franc neohroženě vedl až do třetího kola.
Václav Kvěch láteří nad svým pádem v šesté jízdě:
„Z toho pádu bych se posral. Myslel jsem, že tam dám těžší převod. Nebyl jsem rychlejší, jen jsem rychlejc‘ šel do nafukovaček.“
V repete šesté jízdy už vede Eduard Krčmář před Josefem Francem a Janem Mackem
V jeho první zatáčce upadl Václav Kvěch, který doposud držel poslední volný bod mimo náruč Václava Kvěcha. Rozsvítila se červená světla, praporkáři mávali vlajkami stejné barvy. Eduard Krčmář vytušil druhou šanci a díky raketovému startu opanoval repete se samozřejmostí absolutistického cara. V deváté jízdě stejným způsobem odvedl Petra Chlupáče a na konci třetí série neměl sobě rovného.
Když suverén, tak suverén
Martin Málek jezdí před Hynkem Štichauerem
Zbývající patnáctce nezbylo, než sbírat bod po bodu a doufat ve škobrtnutí slánského suveréna. Po dvanácti rozjížďkách měl těsně za sebou nejen Petra Chlupáče, nýbrž také Josefa France. Ten se ve dvanácté jízdě dostal do křížku s Danielem Klímou, který jej vyhnal v prvním výjezdu. Z jejich potyčky profitoval Ondřej Smetana, který po úvodní prohře s Eduardem Krčmářem nestačil dvakrát na Martina Málka.
Muselo se totiž opakovat vinou pádu Daniela Šilhána, který si při incidentu roztrhnul tvář, a březolupský rutinér měl pokaždé vrch nad Ondřejem Smetanou. Ale nyní, když se Josef Franc a Daniel Klíma prali, rozhodl se mít vrch. Zprvu se zdálo, že mu všechno vychází. Jenže Josef Franc není rozhodně zvyklý dívat se na soupeře zezadu.
Na zemi se ocitnul také Daniel Šilhán
Již ve druhé zatáčce podjel Daniela Klímu, aby v následujícím okruhu přišel skoro na stejném místě jen o pár metrů dál na řadu také vedoucí Ondřej Smetana. Druhý oblouk borské dráhy řekl své pádné slovo do vývoje závodu také ve třetím kole díky pádu Daniela Klímy. To byl Josef Franc ovšem již v posledním okruhu, takže Pavel Kubeš mohl přidělit technické body.
Daniel Klíma v odpovědi na otázku, zda si sanitku nespletl s taxíkem:
„Jo, chtěl jsem zkusit zavolat taxík, jestli mě někam nehoděj‘.“
Padlému Pražanovi se nic nestalo, avšak na pódium mohl zapomenout. Stejný osud potkal rovněž Zdeňka Holuba, jehož mrzel ztracený bod z desáté jízdy. Přitom v ní zprvu vedl. Ovšem v první zatáčce zezadu přilétl Hynek Štichauer a vítězství bylo jeho. Ke své škodě dnes již triumf neměl zopakovat.
Pavel Kuchař bohužel skončil v osmé jízdě
Osmá jízda byla konečnou stanicí pro Pavla Kuchaře. „Motor, urval se píst,“ odtušil komentář na téma, proč zastavil již v prvním kole. Ke slovu se dostali také oba náhradníci. Počet jejich příležitostí zvýšil ještě Michal Baštecký svým najetím do pásky jedenácté jízdy. Vojtěch Zamazal, jenž jej při restartu nahradil, však upadl v prvním výjezdu třetího okruhu. Nic zlého se mu naštěstí nestalo, ale až do konce závodu na ovál nevyjel.
Každý bod hraje klíčovou roli
Na startu rozjížďky s číslem třináct: zleva Petr Chlupáč, Jan Macek, Zdeněk Holub a Ondřej Smetana
Zdeněk Holub v bitvě o stupně vítězů nekapituloval. Skvělý start jej v rozjížďce s číslem třináct katapultoval do čela. Po něm se sápal také Petr Chlupáč. Dral se vpřed po vnější straně úvodní zatáčky, ovšem jeho starší klubový kolega jej ve výjezdu nesmiřitelně vyvezl na mantinel.
Petr Chlupáč jej proháněl až na cílovou metu, avšak musel zaknihovat svou druhou porážku dnešního odpoledne. Jak on, tak Zdeněk Holub prozatím disponovali deseti body. Ve čtrnáct jízdě se nejlepším startem prezentoval Václav Kvěch. Ovšem nejprve jej v první zatáčce objel Martin Málek. A prakticky současně Daniel Klíma, jenž v prvním výjezdu druhého okruhu podjel vedoucího březolupského závodníka.
Nikdo z nich však nemohl na poháry pro nejlepší tři pomýšlet ani náhodou. Z nebe padaly kapky, jako by byly zvědavé, kterak si Josef Franc dá do pořádku svůj nepovedený start v rozjížďce s číslem patnáct. Jejich favorit je evidentně uspokojil, protože déšť rychle ustal ještě ve svém zárodku.
Jakub Valkovič (červená) právě odstartoval na Filipa Hájka (žlutá) a Josefa France (bílá)
Stejně dlouhé trvání mělo vedení v podání Jakuba Valkoviče, jehož v prvním výjezdu předčil Filip Hájek. Josef Franc byl v patách svému pražskému parťákovi, ale s druhořadou rolí se nespokojil a sám se v nájezdu do třetího kola posunul do čela.
U svého jména měl jedenáct bodů, ovšem Eduard Krčmář opanoval šestnáctou jízdu a zůstal na čele aktuální klasifikace bez ztráty květinky i nadále. Po poslední přestávce Josef Franc odpověděl, jak nejlépe mohl. Přitom po vylétnutí pásky měl před sebou Petra Chlupáče.
Neváhal ani okamžik a velkorysým obloukem v první zatáčce prolítnul do čela. Se čtrnácti body mu nezbylo, než čekat, jak odpoví Eduard Krčmář. Ještě stačil roztlačit na ovál Jakuba Exlera, který v osmnácté jízdě narychlo spěchal na startovní rošt nahradit Michala Bašteckého. Ten pykal na najetí do pásky, ale svůj tým pořádně vyděsil Ondřej Smetana. Byl to právě on, kdo se po rozsvícení červených světel otočil na obrtlíku jako první a mířil k depu.
Eduard Krčmář se za soupeři jen ohlížel
Čekání Josefa France ukončila rozjížďka s číslem devatenáct. Nejlepší start v ní vystřihnul Zdeněk Holub, ovšem od první zatáčky se na leadera proměnil Eduard Krčmář. Sotva jej Petr Vaic pozdravil šachovnicovou vlajkou, stal se celkovým vítězem. Josef Franc se mohl těšit druhé příčce, Zdeněk Holub zase se chystat na rozjezd s Petrem Chlupáčem.
Petr Chlupáč prozrazuje svůj recept na úspěch v rozjezdu:
„Dal jsem všechno, co šlo, do startu. A ten jsem dal!“
Dodatkovou jízdu o bronz pojal Petr Chlupáč stylem suveréna. Rychle se ujal vedení a Zdeněk Holub jej spodní stranou první zatáčky nestihnul. Navíc ještě na začátku druhého kola upadl a do cíle dorazil jen pro cenný pocit jistoty, kdyby strýček příhoda něco nastrojil do vítězné cesty Petra Chlupáče.
Letošní přebory mají doprovod v podobě mistrovských závodů nižších kubatur. Minulý týden v Pardubicích odstartovaly dvěstěpadesátky, dnes přišla řada na stopětadvacítky. Jezdecké množiny obou soutěží se prolínají jen v postavách Vojtěcha Šachla a Adama Bednáře. Jaroslav Vaníček pojede s kolibříkem pouze na malých oválech. A tak volné místo ve startovní listině místo něho obsadil domácí nováček Antonín Pták.
Závod rozehrál nejlépe Vojtěch Šachl. Vpředu první jízdy sice původně byl Matěj Frýza. Jenže chabařovický závodník si nedopřál klidu, dokud se v nájezdu do druhého kola neprotáhnul úzkou skulinkou kolem mantinelu do čela. Adam Bednář odpověděl velkým sólem v rozjížďce s číslem dvě.
Adam Bednář vysvětluje svůj pád v rozjížďce s číslem třináct:
„Vynechala mi motorka. Jak jsem to nečekal, přetočil jsem se.“
Štěpán Ševčík (bílá) vede před Josefem Černým (červená) a Dominikem Hrbkem (žlutá)
V rozjížďce s číslem tři se smál ten třetí vzadu. Matěj Frýza se ujal vedení, když Vojtěch Šachl v první zatáčce stačil objet pouze Adama Bednáře. Pražský závodník neuspěl s odvetou spodní strany druhého oblouku, navíc ve druhém kole upadl. Vojtěch Šachl převzal vedení jen na chvíli. Matěj Frýza kontroval a vítězství si už nenechal vzít.
Čtvrtá jízda přinesla čtvrtého vítěze. Štěpán Ševčík měl však v závěru sekundovat boji velkých hráčů a premiérové stupně vítězů jej těsně minuly. Matěj Frýza stylem start cíl vykročil k vítězství v rozjížďce s číslem pět. Avšak hned vzápětí Vojtěch Šachl odvedl Adama Bednáře a v otázce skóre srovnal s Plzeňanem krok.
Vojtěch Šachl má za sebou Adama Bednáře a Štěpána Ševčíka
Jako střela pádil Vojtěch Šachl za triumfem rovněž v sedmé jízdě. A závěr byl jednoduchý. Buď vyhraje Matěj Frýza a pojede se rozjezd o vítězství. Nebo se prosadí Adam Bednář a pak závod skončí pořadí Vojtěch Šachl, Matěj Frýza a Adam Bednář.
Varianta B se ukázala jako správná. Matěj Frýza se sice usadil na špici rozjížďky s číslem osm. Nicméně Adam Bednář jej dokázal objet v první zatáčce druhého kola. Sám nemohl doskočit výše než na třetí stupínek, ale Plzeňana svým manévrem definitivně sestřelil z toho nejvyššího.
Hlasy z depa
Eduard Krčmář neztratil jediný bod
„Čekali jsme, že bude pršet,“ připustil Eduard Krčmář. „Odjelo se to celý. A paráda. Jsem rád, že se všechno osvědčuje, jak má. Měl jsem štěstí, že s Pepíkem byla opakovačka. Těžko říct, jestli pojedu všechny přebory. Záleží, jak se sezóna rozběhne.“
„Pěkný to bylo,“ nezastíral Josef Franc. „Těší mě, že je občas porazím. S Edou mě to mrzí, stává se to pro mě typický. Fílu jsem předjel, mám radost, trošku vzrůšo pro diváky. Chyběl tam jeden bod, byl jsem první, bylo to závodní. Ale přerušení jízdy, pro mě typický, jak říkám.“
Josef Franc (žlutá) v souboji s Petrem Chlupáčem (červená)
„Závody hezký,“ nechal se slyšet Petr Chlupáč. „Začalo to dobře, ale pak to šlo dolů. Bylo to těžší a těžší. Dráha byla proti mně. Musím žít s tím, co mám.“
„Spadnul jsem, nedá se nic dělat,“ rozhodil Zdeněk Holub rukama při připomínce na rozjezd o třetí místo. „Jo, škoda pár jízda, pár bodů. Nedá se nic dělat, jsou to závody.“
„Dobré, akorát mám hlavu jako střep z toho tlaku,“ připomínal Martin Málek předbouřkové počasí. „Škoda pár jízd, ale dobré. Naposledy jsem na tom seděl v Pardubicích, od té doby jsem se na motorku nedostal. Ještě jsem po zimě ztuhlý, ale má to zlepšující se tendenci. Chce to víc jezdit.“
Ondřej Smetana (bílá) v souboji s Jakubem Valkovičem
„Žádná sláva,“ nechal se slyšet Ondřej Smetana. „Já mám celý závody problém. Něco je špatně s motorkou, nejsem spokojenej‘. Nejezdí jako vždycky. Člověk je nervózní, co to udělá. Můj nejlepší motor se o tréninku zadřel.“
„Rozsek‘ jsem si tvář,“ komentoval Daniel Šilhán náplast na své tváři. „Je to dost rovný, nepůjde tam steh. A když bude, bude další jizva na holky. První jízdu se mi jelo dobře, pak jsem spadnul. Další jízdy byly o tisíc procent lepší, spravil jsem si chuť. Ve druhý jízdě jsem chytil kolej, bolí mě noha, vzal jsem to jako trénink, abych se rozjel a byl fit na Slaný.“
„Začátek skvělej,“ bilancoval Daniel Klíma. „Druhý jízdy je škoda, ale byla to pěkná jízda. Pak jsem zkoušel volat taxík, jestli mě někam nehoděj‘. (smích).“
Josef Franc viděl v šesté jízdě červenou vlajku, když vedl před Eduardem Krčmářem
Kvalifikace:
1. Jan Macek (Praha), 2. Jakub Valkovič (SK – Žarnovica), 3. Vojtěch Zamazal (Slaný), 4. Jakub Exler (Praha)
Poznámka: vzhledem k opatřením v boji s nákazou Covid 19 byl kvalifikační program zredukován na jednu jízdu a do hlavního závodu byli přímo dosazeni také Pavel Kuchař a Michal Baštecký, ačkoliv nebyli v první dvanáctce aktuálního pořadí
Ačkoliv se Zdeněk Holub po pádu v rozjezdu zvedl, Petra Chlupáče již nedohonil
Hlavní závod:
Memoriál Jaroslava Hrubého:
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
15
2. Josef Franc, Praha
3 2 3 3 3
14
3. Petr Chlupáč, Praha
3 3 2 2 2
12+3
4. Zdeněk Holub, Praha
2 3 2 3 2
12+2
5. Martin Málek, Březolupy
1 3 1 2 3
10
6. Ondřej Smetana, Praha
2 2 2 1 3
10
7. Daniel Klíma, Praha
3 2 X 3 1
9
8. Hynek Štichauer, Pardubice
2 1 3 2 1
9
9. Filip Hájek, Praha
1 1 0 2 2
6
10. Jan Macek, Praha
E 1 3 0 1
5
11. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
1 1 0 1 2
5
12. Jaroslav Petrák, Pardubice
0 2 2 0 0
4
13. Václav Kvěch, Plzeň
1 X 1 1 1
4
14. Daniel Šilhán, Pardubice
2 X 1 0 0
3
15. Jakub Exler, Praha (res)
1 0 0 0
1
16. Michal Baštecký, Praha
0 0 T 1 T
1
17. Pavel Kuchař, Praha
0 E – – –
0
18. Vojtěch Zamazal, Slaný (res)
X
0
Petr Chlupáč míří za třetím místem
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
PLZ
TOT
3.6.
14.6
.
1. Eduard Krčmář, Slaný
15
15
30
2. Josef Franc, Praha
12
14
26
3. Petr Chlupáč, Praha
11
12
23
4. Ondřej Smetana, Praha
12
10
22
5. Zdeněk Holub, Praha
9
12
21
6. Martin Málek, Březolupy
11
10
21
7. Hynek Štichauer, Pardubice
10
9
19
8. Daniel Klíma, Praha
8
9
17
9. Filip Hájek, Praha
8
6
14
10. Jaroslav Petrák, Pardubice
5
4
9
11. Václav Kvěch, Plzeň
5
4
9
12. Daniel Šilhán, Pardubice
5
3
8
13. Jan Macek, Praha
–
5*
5
14. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
–
5*
5
15. Pavel Kuchař, Praha
4*
0
4
16. Martin Gavenda, Březolupy
3
–
3
17. Jakub Exler, Praha
1*
1*
2
18. Michal Baštecký, Praha
1*
1
2
19. Vojtěch Zamazal, Slaný
–
0*
0
20. Milan Dobiáš, Slaný
INJ
–
0
Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě bez kvalifikace; * účastník kvalifikace; INJ zraněn v tréninku
Nejlepší trojice stopětadvacítek: zleva Adam Bednář, Vojtěch Šachl a Matěj Frýza
MR 125 ccm:
1. Vojtěch Šachl, Divišov
3 2 3 3
11
2. Matěj Frýza, Plzeň
2 3 3 2
10
3. Adam Bednář, Praha
3 1 2 3
9
4. Štěpán Ševčík, Plzeň
2 3 1 1
7
5. Josef Černý, Plzeň
1 2 2 2
7
6. Domínik Hrbek, Pardubice
1 1 1 1
4
7. Antonín Pták, Plzeň
0 – 0 0
0 (los)
8. Oliver Schmid, Plzeň
0 0 0 E
0 (los)
Vojtěch Šachl jede před Adamem Bednářem a Štěpánem Ševčíkem
Žarnovica – 14. júna
Slovenskí fanúšikovia plochej dráhy dlho očakávali správu o prvých tohtoročných pretekoch na žarnovickom ovále. Postupné uvoľňovanie obmedzujúcich opatrení, ktoré trvá už niekoľko týždňov, dovolilo aj v Speedway Clube Žarnovica myslieť na rozbehnutie plochodrážnej sezóny. A klub vôbec nečakal dlho.
Užitočné…
Jubilejní memoriál Ladislava Eliáše se bude konat první červencový den
Od 1. júla by malo vyjsť nariadenie hlavného hygienika SR o povolení organizovania podujatí s účasťou do 1000 ľudí. A práve na toto sa čakalo aj v Žarnovici. Hneď v ten deň, ako bude opatrenie platné, organizuje SC Žarnovica prvé preteky sezóny a pokračuje pretekmi aj na druhý deň. Ide netradične o termíny počas týždňa. Všetko má však svoju logiku.
Medzinárodné majstrovstvá Slovenska budú aj tento rok spojené s Memoriálom Ladislava Eliáša, ktorý si zapíše do histórie svoj 20. ročník. Preteky, ktoré každoročne privedú na štart zaujímavú konkurenciu jazdcov z množstva krajín, aj tentoraz otvoria žarnovickú sezónu. V stredu 1. júla uvidia fanúšikovia prvýkrát v roku 2020 súboje jazdcov na žarnovickom ovále.
Vzniknutá situácia okolo obmedzenia účastníkov podujatia, je jedným z dôvodov, prečo sa bude prvýkrát po dlhých rokoch aj v Žarnovici jazdiť cez týždeň. Keďže momentálne absentujú rôzne kultúrno-spoločenské a športové akcie, organizátori mali obavu, aby sa nestalo, že víkendové preteky by prilákali viac ako 1000 účastníkov a brány štadióna by sa museli pred nimi zavrieť a posielať sklamaných ľudí domov. Ide o paradox, s ktorým sa aj ostatní organizátori športových akcií budú stretať asi prvýkrát a dúfajme aj poslednýkrát v novodobej histórii.
…aj príjemné dôvody
Martin Vaculík bude obhajovat titul slovenského šampióna
Ďalším dôvodom je štart obhajcu slovenského titulu spred roka Martina Vaculíka. Martin má prakticky od 14. júna plne obsadené všetky víkendy najmä v Poľsku a to sa očakáva ešte jeho štart v Grand Prix a ďalších dôležitých pretekoch. Keďže sám prejavil záujem o štart v žarnovických pretekoch, bol ďalším dôvodom, prečo sa bude jazdiť cez týždeň.
Existuje ešte množstvo ďalších dôvodov, prečo prvé preteky absolvujeme v Žarnovici už v stredu 1.júla. Zaujímavosťou je určite fakt, že sa bude jazdiť dva dni. Vo štvrtok 2. júla sa na našej dráhe začne ligová súťaž, ktorej súčasťou je aj celok SC Žarnovica – 1.liga. Privítame tu súperov z Prahy, Pardubíc a Kopřivnice, podobne ako pred rokom.
Záverom treba dodať, že aby sa preteky v Žarnovici uskutočnili, vedenie SC Žarnovica muselo absolvovať jednania s rôznymi inštitúciami. Veľká vďaka tu patrí aj sponzorom, ktorých je oproti minulým sezónam menej, no predsa dokázali nájsť spôsob a formu ako pomôcť žarnovickej plochej dráhe. Veríme, že verní zostanú aj fanúšikovia a 1. a 2. júla budú svedkami skvelých pretekov.
Praha – 13. června
Doruda spálenou kůži, těžké kusy bahnitých cejch všude po těle a nakonec promočené oblečení. Tohle všechno si kromě skvělých zážitků odnesli účastníci Velké ceny 2020 na malé Markétě. Pražští organizátoři dokonale napodobili organizační schéma Speedway Grand Prix. Jenže propracovanému časovému harmonogramu nešla na ruku příroda. Nepřirozené dusno věštilo pořádnou bouřku, která vskutku přišla v půlce základní části. Mraky s vodou naštěstí odešly a po půl hodině se pokračovalo v závodění. Dráha se však změnila k nepoznání a její kluzký povrch se stal příčinou mnoha pádů a to i na prvních příčkách. Klíčový moment přišel ve čtrnácté jízdě, kdy se Vojtěch Šachl neuvěřitelným manévrem dostal před Jaroslava Vaníčka. Jemu sebral jediný bod a sám skončil s maximem stejně jako Matěj Frýza. Plzeňan upadl v rozjížďce s číslem sedmnáct, přesto se ještě dokázal vrátit do čela a zvítězit. O pět jízd později jezdil za Adamem Bednářem, jenž vška uklouzl těsně před cílovou metou. K jeho smůle se vrátil strašlivý slejvák zrovna v okamžiku, kde se v depu losoval semifinálový pořád. Systém byl operativně změněn a bodové rovnosti byly vyřešeny dvojicí rozjezdů. Nejprve se Jaroslav Vaníček natáhl pro třetí příčku a vzápětí Vojtěch Šachl potvrdil svůj triumf na úkor Matěje Frýzy.
Nejlepší pětice závodu: Adam Nejezchleba, Adam Bednář, Matěj Frýza, Vojtěch Šachl a Jaroslav Vaníček
Plochá dráha jako od van Gogha
O výhodách depa pod stany se při odpoledních slejvácích přesvědčil nejen Štěpán Ševčík
Počasí už od rána malovalo hezkou oblohu jako od Vincenta van Gogha a slibovalo nádherný den. Okolí malé Markéty ožilo již okolo deváté příjezdy šestnáctky kolibříků. Další díl jejich seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup neměl být rozhodně tuctový. Když totiž koronavirové okolnosti nedovolily na rekonstruované trati uspořádat Speedway Grand Prix, přišly ke slovu stopětadvacítky na její sousední sestřičce.
Zdeněk Schneiderwind umožnil nastupující plochodrážní generaci prožít závod ve stylu velké ceny. A to i s prvky, které se při pohárových závodech nevyskytují jako prezentace či technická přejímka motocyklů. Jezdce čekalo depo zastřešené stany. Zprvu se nesetkalo s pochopením vzhledem ke svému umístění čelem k prachu z dráhy a slunečním paprskům. Dopoledne se ovšem zdálo, že nemá z čeho kápnout…
Beseda se závodníky na místech k sezení byla dalším netradičním prvkem Mini Cupu
Dusivé horko se ovšem stalo neklamnou připomínkou, že se meteorologové se svými předpověďmi o bouřkách nemusí mýlit. Nicméně po společném focení a rozpravě se šlo trénovat. Tři sekce se neobešly bez pádů. Nejvíc všechny vyděsil Dominik Hrbek, ale i v jeho případě nemusela odjíždět sanitka.
Úderem čtrnácté se závodníci se svými motocykly seřadili na travnaté ploše uvnitř dráhy. A pak se již mohlo jít do ostré akce. Jaroslav Vaníček se ani nestačil ohřát na čele první jízdy a mávaly červené vlajky. Marián Jirout za svůj pád pykal vyloučením a pražský suverén i při repete odvedl Dominika Hrbka.
Roli suveréna si hned na to střihnul Adam Bednář. Ve třetí jízdě vystřelil dopředu Vojtěch šachl. Josef Novotný se v nájezdu do úvodní zatáčky posunul před Karla Průšu, jenže ve výjezdu zavadil o jeho stroj borce. Pád byl nevyhnutelný a o to děsivější, že si závodník stěžoval na bolest břicha.
Závodníci přijíždějí na nástup
I na podruhé zamířil Vojtěch Šachl neomylně do čela. Čtvrtá jízda přivedla na start rovnou tři z pětičlenného plzeňského gangu. Matěj Frýza na nástupu rozhodně tvrdil, že na rozdíl od finále B ve Slaném dnes nechce chybět v rozjížďce třech nejlepších. A vskutku zvítězil ve stylu start – cíl. Druhou příčku držel Antonín Pták, který za sebou uhlídal Josefa Černého. A to přesto, že zkušenější Plzeňan byl v posledním oblouku na spodní straně hodně důrazný.
Pátá jízda viděla mírný bodyček, který Oliver Schmid dal cestou do čela Štěpánce Nyklové. Úvodní sérii poté uzavřel Adam Nejezchleba. Díky raketovému startu se rychle dostal před stále se lepšícího Štěpána Ševčíka.
Nebeské drama konkuruje pozemskému
Josef Novotný v ošemetné situaci
Černý mrak visící nad benediktinským klášterem jako poklička na hrnci s vodou, nevěstil nic dobrého. Mítink však pokračoval. Josef Novotný zapomněl hladkým triumfem ve stylu start – cíl v rozjížďce s číslem sedm na předchozí pád i bolest. A pak přišla mela! Nejlepší start předvedl Petr Marek. Jaroslav Vaníček jej objížděl vnějškem první zatáčky. Dopředu se dral i Karel Průša.
Jenže vrazil do Pražana a upadl. Opakovalo se ve třech, ovšem Jaroslav Vaníček už podobný scénář nepřipustil. Rovnou se ujal vedení, a byť jej oba mladší soupeři proháněli, nakonec jim ujel. V průběžné klasifikaci měl šest bodů, na něž se v rozjížďce s číslem devět posunul i Vojtěch Šachl. Také on musel odstartovat dvakrát, když v prvním oblouku upadl Marián Jirout.
Štěpánka Nyklová ujíždí Oliveru Schmidovi
Na obloze se ale mezitím schylovalo k dramatu srovnatelnému se zápolením na ovále. Zvedl se vítr, ochladilo se a bouřka doslova visela ve vzduchu. Josef Černý stačil v desáté jízdě předčit Olivera Schmida. Poté Adam Bednář odvedl svého jmenovce Nejezchlebu a sám si připsal druhou trojku, což se hned nato povedlo i Matěji Frýzovi.
A pak už se z oblohy spustil neuvěřitelný slejvák. Trval jen pár minut, ale stál zato. Padl verdikt dvacet minut počkat a pak svolat novou rozpravu. Na ní se nemohlo nekonstatovat, že trať není rozhodně ideální. Že bude klouzat, ale že se pojede dál. Vnitřní čára se maličko posunula víc směrem k mantinelu.
Karel Průša (modrá) útočí na Petra Marka (červená)
Závod spěl k zásadnímu okamžiku. V rozjížďce s číslem čtrnáct stanuli pásky dva největší favorité. Do čela šel Jaroslav Vaníček. V prvním oblouku volil vnější stopu, zatímco Vojtěch Šachl udeřil zespodu. Neslevil a v nájezdu do druhé zatáčky převzal vedení. Jedna porážka přitom nemusela dnes znamenat vůbec nic.
Klíčový verdikt v pravou chvíli
Slejvák změnil dráhu k nepoznání
Nadstavbová část se totiž neskládala z běžné porce umisťovacích rozjížděk, ale devítka nejlepších měla postupovat do trojice semifinále. V nich bylo potřeba zvítězit pro účast v klíčovém finále. S Jaroslavem Vaníčkem srovnal krok Adam Nejezchleba v patnácté jízdě. Ani Vojtěch Šachl nezůstal osamocený na hrotu aktuální klasifikace.
Adam Bednář totiž opanoval rozjížďku s číslem šestnáct a hned nato se prosadil i Matěj Frýza. Ten však měl pořádně namále. Dvakrát se opakovalo vinou pádu Tonyho Katry na malá kola, jehož motocyklu se bláto pořádně lepilo. V druhém opakování Matěj Frýza vedl, ale již v první zatáčce uklouzl.
Smůla se nevyhnula ani Adamu Bednářovi
Oliver Schmid se chopil vyhlídky na cenný skalp a Matěj Frýza se před něho dostal až v nájezdu do posledního okruhu. Štěstěna při něm stála rovněž v rozjížďce s číslem dvaadvacet. V ní celou dobu jezdil první Adam Bednář, dokud ovšem v posledním oblouku neupadl. Matěj Frýza proburácel okolo něho a uzavřel základní část neporažen.
V tomto ohledu se mohl rovnat Vojtěchu Šachlovi, který prve ovládl devatenáctou jízdu. V závěru si mohl dovolit zpomalit, aby nepředjel Štěpánku Nyklovou o kolo jako při předchozí naháněčce s Jaroslavem Vaníčkem. Adam Bednář dostal po svém pádu motocykl do cíle dříve, než přijel Štěpán Ševčík.
Hodnota jeho skóre se zastavila na jedenácti bodech stejně, jako měli Jaroslav Vaníček a Adam Nejezchleba. Pražan vyhrál rozjížďku s číslem dvacet stylem start – cíl, vlasáč v chabařovické vestě se nadřel o poznání více. V první zatáčce rozjížďky s číslem třiadvacet upadl a Josefa Černého připravil o vedení až na začátku posledního kola.
Z triumfu se nakonec radoval Vojtěch Šachl
To už o sobě dávala vědět další bouřka, jejíž příchod ohlašovaly první dešťové kapky. Při losování se k prvním vodním odvážlivkyním v jejich skoku na zem přidávalo více a více souputnic. Tomáš Topinka v roli sudího během chvilky zrušil výběr pozic na startovním roštu a bleskově zorganizoval dva rozjezdy.
V prvním o třetí místo kraloval Jaroslav Vaníček. Adam Bednář se v první zatáčce přetočil, avšak v prvním nájezdu posledního kola podjel Adama Nejezchlebu. Dodatková jízda o vítězství se opakovala vinou úvodního pádu Matěje Frýzy. Repete se posléze stalo kořistí Vojtěcha Šachla. Právě včas, než se déšť změnil v nevídaný přívalový slejvák.
Jeden z klíčových momentů – Vojtěch Šachl (bílá) se dostává před Jaroslava Vaníčka (červená)
Velká cena 2020 Mini Markéta:
1. Vojtěch Šachl, Chabařovice
3 3 3 3
12+3
2. Matěj Frýza, Plzeň
3 3 3 3
12+2
3. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 2 3
11+3
4. Adam Bednář, Praha
3 3 3 2
11+2
5. Adam Nejezchleba, Ch.
3 2 3 3
11+1
6. Dominik Hrbek, Pardubice
2 2 3 2
9
7. Petr Marek, Chabařovice
2 2 2 3
9
8. Antonín Pták, Plzeň
2 1 3 2
8
9. Oliver Schmid, Plzeň
3 2 2 1
8 (los)
10. Josef Černý, Plzeň
1 3 2 2
8 (los)
11. Josef Novotný, Pardubice
X 3 2 2
7
12. Štěpán Ševčík, Plzeň
2 2 2 1
7
13. Marián Jirout, Pardubice
X X 1 3
4
14. Štěpánka Nyklová, Slaný
R 2 ex 1
3
15. Karel Průša, Slaný
2 E X F
2
16. Tony Katra, Slaný
1 1 X –
2
Poznámka: Štěpánka Nyklová ve čtrnácté jízdě předjeta o kolo; po druhém slejváku zůstalo losování pro trojici semifinále pro jediné finálle nedokončeno a mítink vyvrcholil dvojící rozjezdů
Všichni účastníci pěkně pohromadě
Průběžné pořadí seriálu:
SLA
SLA
PHA
TOT
3.6.
10.6.
13.6.
1. Jaroslav Vaníček
–
15
11
26
2. Matěj Frýza
(6)
12
12
24
3. Adam Bednář
–
13
11
24
4. Adam Nejezchleba
(4)
12
11
23
5. Štěpán Ševčík
(4)
13
7
20
6. Josef Černý
(5)
11
8
19
7. Vojtěch Šachl
–
5
12
17
8. Petr Marek
(5)
8
9
17
9. Dominik Hrbek
(4)
7
9
16
10. Josef Novotný
–
8
7
15
11. Oliver Schmid
(2)
6
8
14
12. Tony Katra
(5)
11
2
13
13. Štěpánka Nyklová
(2)
7
3
10
14. Marián Jirout
(3)
5
4
9
15. Antonín Pták
(4)
–
8
8
16. Karel Průša
(4)
6
2
8
Poznámka: mítink v Praze 28.5. byl vinou deště změněn na trénink, závod ve Slaném 3.6. byl ukončen předčasně a nezapočítán
Tréninkový pád Dominika Hrbka naštěstí dopadl dobře
Chabařovice – 11. června
I když původní myšlenka byla uspořádat dva vzájemné mezinárodní tréninky mezi spřátelenými kluby Míšně a Chabařovice, nakonec se trénovalo jen u nás. Možná strach z koronaviru nebo obavy ze zranění před nedělním závodem v Plzni, mělo za důsledek českou absenci v Německu. Zato na ústeckém předměstí se sešlo hned třináct tréninkuchtivých závodníků.
Pavel Kejmar a Oliver König
Dokonce mezi nimi byla i zvučná jména z jiných disciplín motocyklového sportu. Pavel Kejmar je několikanásobný mistr republiky a vicemistr Evropy v supermotu, a Oliver König zase mladý nadějný jezdec na silničních motocyklech a mimo jiné evropský šampión Evropy v kubatuře 300ccm. Abychom nevynechali plochou dráhu, trénoval zde i Zdeněk Holub, také šampión.
Z Německa přijeli Ronny Weiss, Richard Geyer a Julian Bielmeier a na dvěstěpadesátce jezdili David Levi a Weinhold Leonie. Pilně trénoval až do osmi do večera i pardubický Jan Hlačina, kterému pravidelný trénink velmi prospívá.
Návštěva z polské Bydhoště v osobě Patryka Hyjeka nás také potěšila. A kdo ví, možná se z našich malých kolibříků, Petra Marka a Karla Průši, jednou vyklubou také šampióni.
Plzeň – 12. června
Normálně jsem ho poslal do prdele! Jo, přesně tam. Po zářijové divišovské juniorce jsem měl přes hodně psaní a moc toho nenaspal ani na levé přední sedačce fabie fotografa Karla Hermana cestou do Plzně. V klubovně na stadiónu jsem si chtěl vychutnat oběd a po něm poslední přebor. A on přišel, že jsem mu zasedl místo! Vědět, že jej vidím naposledy, vypadnul jsem z lavice jako blesk. Strčil bych si mezi lepící se oční víčka sirky a probral s ním řadu věcí z doby, kterou nepamatují ani nejstarší plochodrážní pamětnici. Na rozdíl od řady pseudohistoriků a takyspisovatelů totiž vypátral spoustu zapomenutých věcí i z předválečného období, jež mi pomohly v mé vlastní tvorbě. Nepochybně musí scházet i členům plzeňského klubu a to nejen kvůli hlubokému hlasu, jež se rozléval z ampliónů při všech podnicích v západočeské metropoli. Proč by se jinak nedělní přebor v Plzni konal jako Memoriál Jaroslava Hrubého?!
Tipujte:
Loading ...
Kvalifikační háček
Eduard Krčmář přijede na Bory jako leader aktuální klasifikace
Na druhý závod přeboru, který letos zaštítil sám Autoklub ČR, se přihlásilo dohromady sedmnáct plochodrážníků. Oproti Svítkovu chybí Martin Gavenda, naopak přibyli Jan Macek a Jakub Valkovič. I když koronavirus minimálně v našich myslích zmizel v historii, v úředních opatřeních se proti němu stále bojuje.
Pořadatelé proto musí respektovat spoustu nařízení. Ani sportovní komise nechce závodní pořad zbytečně natahovat, proto operativně změnila pravidla. Bez kvalifikace byl do hlavního závodu přímo dosazen rovněž Pavel Kuchař, jemuž prozatím patří třináctá příčka průběžného pořadí.
Jakub Exler a Michal Baštecký pojedou jedinou kvalifikační jízdu s dvojicí nově přihlášených závodníků o tři místa v základní šestnáctce a post jediného náhradníka. Všechno má ovšem háček. V době tvorby startovní listiny Jan Macek neměl ještě licenci. A pakliže ji nezíská nejpozději dnes, nebude startovat a kvalifikace se zruší, jelikož si její tři zbývající závodníci rozeberou tři zbývající vesty rovnou.
Skvěle napsaný scénář
Josef Franc bude chtít srovnat účet se slánským esem
Psát, že kromě Václava Milíka a Jana Kvěcha, kteří kvůli pandemii museli přesídlit do polského azylu, jezdí přebor kompletní česká špička, by připomínalo harašením otřepanými frázemi. Kdo viděl pardubický závod ať již naživo či na obrazovce svého počítače, dokonale chápe, o čem jde řeč.
Eduard Krčmář nepolevil, ačkoliv si mohl dovolit ztrátu jednoho bodu. Na Bory proto pozítří přijede v úloze leadera aktuální klasifikace. Není nikdy zvyklí předem rozebírat své ambice, ale rozhodně nebude chtít ustupovat svým soupeřům.
Jeho prognostický postoj je svým způsobem správný. Kdo chodí na plochou dráhu víckrát než jednou za uherský rok, pochopí, jaká podívaná se po nedělním obědě na plzeňských Borech strhne. I když došlo k navýšení počtu osob na sportovních akcích na pět set dušiček, pořadatelé prosí i respektování svých pokynů.
Sedm kolibříků navrch
Adam Bednář patří k favoritům šampionátu stopětadvacítek
O doprovod se přeboru postarají stopětadvacítky, jimž startuje jejich klasický šampionát republiky. Ve startovní listině figuruje sedm závodníků. Osmé místo zůstává volné již od středy a zatím nedorazila informace, že by ho nějaký závodník zaujal.
Zjevně se projevuje vyšší zájem kolibříků o malé ovály. Část závodníků nemá pro velké tratě potřebný věk. Ti starší zase řeší termínové kolize šampionátu s mistrovstvím republiky dvěstěpadesátek, což v jednom jediném dni není jednoduché skloubit.
Bylo by však chybou nad závodem plochodrážních osminek pohrdavě mávnout rukou. V Plzni nechybí esa typu Vojtěcha Šachla či Adama Bednáře. Ale pozor, plzeňská líheň i sobě dává pořádně vědět. Není třeba škodolibě a malicherně připomínat prasklé řetězy či zavřené kohoutky přívodů paliva. I přesto se totiž můžeme nadít všelijakých překvapení.
Loading ...
