Zhůř – 29. prosince
Za českými okny úřaduje nefalšované jaro, jakoby ze starého roku nezbývaly jen pouhé čtyři dny. Přesto startuje ledová plochá dráha. Andrej Diviš se pilně připravuje, aby druhý lednový den mohl vyrazit do Švédska. Čeká jej liga, tréninky a na konci ledna světová kvalifikace.

„Přezouvám auto na nový zimáky,“ reaguje prozatím poslední ledařský šampión České republiky na otázku, co před Silvestrem dělá. Není divu, na cestu se vydává hned po Novém roce. Spolu s ním do jeho dodávky nastoupí nepostradatelný mechanik Josef Pechman a také Radek Hutla. Cíl je jasný. Švédsko.

„Trénovat a doufám, že pojedu ligu,“ plánuje Andrej Diviš. „Klub zatím nevím, ale psal mi Svensson, takže snad za Ervik. Závody jsou čtvrtýho, pátýho  a šestýho. Budu je brát spíš jako trénink. Po nich bych tam chtěl zůstat dlouho a trénovat. Celej leden ale nedám, nechal bych tam auto a motorky a na svět přiletěl zpátky.“

Inzell – 19. března
Bavorský Inzell o uplynulém víkendu poskytl nádherné aranžmá pro druhou korunovaci Martina Haarahiltunena za ledařského mistra světa. Nicméně spolu s ním se na stadiónu v malebném alpském prostředí sešli další tři muži, kteří za řidítky ohřebovaného speciálu dobyli mordou planetu. Dva z nich závodili a jeden si dokonce přišel pro cenu na stupně vítězů.

Pro Milana Špinku má Inzell zvláštní místo. Roku 1971 coby dvacetiletý mladík šokoval všechny svou bronzovou medailí při svém premiéře ve finále mistrovství světa. O deset let později se spolu se Zdeňkem Kudrnou a náhradníkem Stanislavem Dykem stal vicemistrem světa ledařských družstev.

O bod porazili Švédy, v jejichž týmu nechyběl tehdy třiatřicetiletý profesionální hasič Per Olof Serenius. Pro něho byl Inzell speciální zase roku 2002, kdy na zdejší trati potvrdil svůj druhý titul individuálního světového šampióna.

Když se o víkendu potkali a do jejich společnosti přibyl ještě Fin Jarmo Hirvasoja, král světových ledů z devadesátého, bylo, o čem povídat. Zatímco Čech zůstává věrný svému předsevzetí po skončení své kariéry, že se už do sedla neposadí, oba Seveřané účinkovali v páteční rozlučce Günthera Bauera.

Jarmo Hirvasoja skončil šestnáctý, Per Olof Serenius sedmý. Ve zvláštní nadstavbové rozjížďce ale projel cílem třetí. A tak se z Inzellu vracel domů opět s vavříny.

Inzell – 19. března
Po sobotním triumfu si Martin Haarahiltunen jel svou vlastní soutěž také v dnešním pokračování světového šampionátu a obhájil svůj loňský titul ledařského mistra světa bez ztráty jediného bodu. O drama se postarala rakouská dvojice, která nejprve odstavila od pódia Lucu Bauera. Franz Zorn projel cílem finálové jízdy jako druhý, což z něho při bodové rovnosti s Haraldem Simonem učinilo vicemistra. České dvojici se vedle podobně jako včera.

Konečné pořadí mistrovství světa:

1. Haarahiltunen 40, 2. Zorn 32, 3. Simon 32, 4. Bauer 30, 5. N. Svensson 24, 6. Jell 22, 7. S. Svensson 21, 8. Järf 19, 9. Olsen 15, 10. Saertre 13, 11. Koivula 12, 12. Diviš 9, 13. Hutla 9, 14. Monn 6, 15. Mayerbüchler 4, 16. Weber 3, 17. Reitsma 1, 18. Niedermaier 0

Inzell – 18. března
Martin Haarahiltunen nemohl vykročit za obhajobou titulu ledařského mistra světa lépe. První den v Inzellu nepoznal hořkost porážky a své postavení podtrhnul triumfem ve finálové jízdě. Na stupně vítězů spolu s ním vystoupili Luca Bauer a Harald Simon. České dvojici se nevedlo dle jejích přestav a umístila se ve druhé polovině výsledkové listiny.