Plzeň – 20. ledna
Plzeň se letošní zimní přestávce stala dějištěm dvou plochodrážních akcí. Obě proběhly na košuteckém ledě. A hokejový tým Richarda Wolffa pokaždé porazil Snílky Josefa France. Fanoušky obě akce příliš nelákaly. Bory jsou ale jinou kapitolou, tady se již návštěvníci objevili. Jenže takoví, o něž pořadatelé zrovna dvakrát nestojí.

Poprvé paradoxně v den, kdy se Wolfíci chystali na listopadové klání proti týmu Josefa France. Vypáčili mříž a v klubové hospůdce se zrovna nechovali jako příkladní hosté, byť interiér naštěstí nerozmlátili. Co ale našli, si vzali, na platbu z vrozené skromnosti nemysleli. Klubový notebook jim také rychle začal říkat pane.

Policie začala pátrat. Zajistila otisky a pachové stopy. Návštěvníci se ale vrátili, aby svou nekalou práci dokončili. Všechny zamčené dveře vypáčili, jejich pozornosti neunikl ani trezor v kanceláři Jaroslava Lucáka. Urvali jej ze zdi, naštěstí nic cenného v něm nebylo. Jen vysílačky.

Okolo dvaadvacáté přijeli stateční policisté po hodině a čtvrt od oznámení vedení klubu. Řvali, ať všichni opustí prostor. Nasazení jejich životů bylo marné, jelikož v areálu stejně už nikdo nebyl. Po třech dnech nic nevypátrali. Miroslav Melč ovšem zjistil, kde je ukradený notebook.

Muži zákona zjistili, že na tom místě žije spořádaná rodina, kterou by nahrávat nebylo zřejmě etické. Natož pak zvát k podání vysvětlení. Borský stadión je nyní zabezpečenější ještě více a předseda klubu Jiří Štrobl řeší podávání dotací.

Letošní plzeňská sezóna odstartuje v květnu prvním ze sedmi prvoligových mítinků. Koncem pátého měsíce letošního roku zde areál opět poskytne zázemí pro Rally Plzeň, aby areál posléze sloužil dalším plochodrážním mítinkům. Vzejdou z něho finalisté evropských devatenáctek a také juniorský mistr České republiky.

Kopřivnice – 23. ledna
Bude to velké. Dnes mají v Kopřivnici členskou schůzi. Hlavní sponzoři slíbili, že nebudou pitvat položky na konečné účtence za občerstvení. Jenže dobré jídlo a pití nebude to hlavní. Severomoravský klub čeká zajímavý rok. Ke dvojici mítinků na Stadiónu Emila Zátopka přibydou kolibříci na malém ovále. Dost možná ledy. A každopádně se změní předseda.

Richard Dufek, který vedl klub po předloňské rezignaci Tomáše Wankeho, mění ovzduší. Vrací se do svého milovaného Norska nejen jezdit na motorce a lovit lososy, ale především pracovat. Svou agendu již v průběhu loňska předával na dvojici Michal Glogar, který v říjnu korunoval návrat celku na prvoligový trůn coby jeho kouč, a Lukáš Sazovský.

Na členech klubu zůstává změnu odsouhlasit. A také rozseknout, co s ledovou plochou dráhou, jíž letos paní Zima přeje jako již devět let ne. Spolupráce s AMK Svitavy by mohla fungovat i v zimní rovině, ostatně Milan Moravec by si rád dopřál pokračování své kariéry i za řidítky ohřebovaného speciálu.

Jenže problém s naplněním startovní listiny sune termín do půlky února. Navíc rybáři opět nechtějí pustit plochodrážníky na zamrzlý povrch Větřkovické přehrady. Je otázka zda z ekologických či ekonomických pohnutek, protože korunka ke korunce se hodí vždycky. Každopádně jinou lokalitu klub prozatím nenašel.

Potíží dlouhého oválu je stav nafukovacích mantinelů. Dva mítinky se zda ale uskuteční. V září se půjde na první ligu, osmého května si klub dodatečně zapsal jako datum pro volný závod. A dost možná i přebor, což je ale otevřené.

Klíčový bude červen. Malá dráha, která musí ještě být dokončena, zaznamená svou premiéru jako závod obnoveného Mini Cupu. Klub její otevření plánuje pojmout v opravdu velkorysém duchu.

Svitavy – 27. prosince
Přituhlo, přesto depo v Cihelně nezívalo prázdnotou. Pořadatelská parta se sešla, aby zazimovala techniku. Našli si ovšem čas, aby si v klubovně sedli a osnovali plány pro rok 2026. A že jich rozhodně není málo.

V depu se budou dokončovat sprchy, rekonstruovat bufet a na již straně se stavět nový stánek s občerstvením a toaletou. „A dál se uvidí…“ usmívá se Milan Moravec. „Plánů máme plnou hlavu, ale musíme postupovat postupně, protože je to finančně velmi náročné.“

Po období stagnace, je o Svitavách pořádně slyšet. „Úspěchy, které se nám letos podařily, mi dělají radost,“ netají se. „Podle polských novinářů, kteří objíždějí české stadióny, jsme vyhráli ocenění za nejútulnější plochodrážní stadión. Zároveň jsme se v hlasování flat track za letošní rok umístili na krásném druhém místě. Celé mi to začíná dávat smysl, dokončuje se dálnice kolem Svitav, zázemí se postupně zlepšuje… No, uvidíme.“

Plochodrážní renesance je samozřejmě přínosem pro celou disciplínu u nás. „Teď se musíme soustředit hlavně na nábor a výuku mladých jezdců,“ uvědomuje si Milan Moravec další aspekty. „Stejně důležité je naučit jezdit do Svitav fanoušky a zájemce o plochou dráhu a flat track, především ty svitavské. Když se to podaří, můžeme celý projekt zase posunout o kus dál.“

Pestrá závodní sezóna anno domini 2026 slouží coby nejlepší důkaz, že nejde jen o prázdné fráze. „Příští rok nás navíc čeká významné výročí, čtyřicet let od otevření stadionu. U této příležitosti pojedeme první ročník Memoriálu Erwina Tragatsche, který bychom chtěli pořádat každoročně. Bylo by skvělé, kdyby se závod jel v budoucnu večer, pod světly…“

Svitavy – 20. prosince
Cihelna ve Svitavách je poslední velká plochodrážní novostavba na našem území. Po letech pauzy po zavření staré trati U Tabačky, jež ustoupila městskému koupališti, se její brány prvně otevřely divákům v sobotu osmadvacátého června 1986. Lidí dorazila spousta. A v nedaleké Březové nad Svitavou rozhodně neželeli, že svůj tradiční sajdkárkros raději přeložili na neděli, aby se termínově nebili s Dunajským pohárem, který novou kapitolu sportu levých zatáček ve Svitavách otevíral.

Čtyřicet let je pěkné jubileum. Nová svitavská parta pod taktovkou Milana Moravce je chce náležitě oslavit. Jejich plány odhalí český plochodrážní kalendáře, jehož kompletní zveřejnění se očekává v průběhu příštího týdne.

Každopádně prosincové počasí za okny nepřeje milovníkům zimních sportů, ale stavebním pracím ano. Makalo se i v Cihelně. Nový, vyšší val pro diváky je hotový. Stejně tak se o patnáct metrů rozšířilo depo. A doplnil se materiál na novou dráhu.

Pracovnímu úsilí není konec, mezi svátky je v plánu další brigáda.

Svitavy – 15. prosince
Osmadvacátého června to bude přesně čtyřicet let. Oficiálně se otevíral stadión ve Svitavách, poslední novostavba na české plochodrážní mapě, pomineme-li samozřejmě malé tratě. K takovému výročí se musí areál pořádně vyšňořit. Partu okolo Milana Moravce čeká ještě spousta práce. Začíná zítra ráno.

Budou se odvážet staré nafukovací bariéry. Přiveze se materiál jak na klasickou, tak malou dráhu, aby se promíchal s tím starým. Zlepší se komfort pro diváky. Val táhnoucí se od depa k věži se navýší o metr kvůli lepšímu výhledu. O pár metrů směrem k současnému sezení se rozšíří depo.

Slaný – 22. listopadu
Pracovní soboty jsou již naštěstí dávnou minulostí. Ti dříve narození si jistě dobře vybavují časy, kdy v zájmu plnění hospodářských plánů se po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní soboty. Ať už z důvodu náhrady za volné sváteční dny, či jako sbírka na fond solidarity s tím i oním komunistickým režimem¨. Ale někteří členové Autoklubu Slaný věnovali sobotu zvelebení svého plochodrážního stánku. Sešli se v mrazivém dni nejen k úklidu prostor depa, ale hlavně k přípravě krátkého oválu.

Depo si vzali na starost Zdeněk Ryska s Rudolfem Belanem. K ruce měli  své syny a Miloslava Dvořáka, jehož potomek František kombinoval práci s hrabičkami s jízdou na kole.  Slánská krátká dráha, která v letošní sezoně nebyla příliš využita, si přeci jen vyžádala důslednější zásah. Jindřich Holec dovezl mini bagr a pustil se do zásadních úprav za asistence Miroslava Rosůlka, Antonína Vildeho, Aleše Kohouta a strýce benjamínka klubu Františka Dvořáka a klubového Multicaru M 25.

Krátká dráha v Čechách v roce 2026 snad zažije návrat tréninkových závodů Speedway Mini Cup a i dva nové ovály. Vedení slánského klubu se proto bude snažit, aby jako v předešlých sezonách podle možností, ale hlavně svých  termínových plánů jejich jezdci zasáhli do bojů v kubatuře do 125 ccm.