Archiv pro rubriku: Ostatní závody

České barvy se vrátily do MACEC Cupu

Ostrow – 18. června
V pátek na dráze v Ostrowě odstartoval další roční k MACEC Cupu. Po dvou letech přestávky se do něho vrátili rovněž čeští závodníci. Jan Holub obsadil devátou příčku, polský borec Krzysztof Nowacki s licencí AČR hned o dvě pozice za ním. Společně však skončili druzí v klasifikaci družstev za Polskem. Domácí borci dominovali a místní média označila podnik za válku dvou světů. Triumfoval Slawomir Drabik s maximálním bodovým ziskem a na stupně vítězů se dostali ještě další známí z českých oválů Piotr Swiderski a Piotr Dym. Smůlu měl Slovák Ján Halabrín, jemuž explodoval repasovaný motor, který je už prostřednictvím Jana Holuba na cestě do Divišova. Po třech sériích odstoupil i jeho krajan Tomáš Kis.

„Jsem rád, že jsem mohl reprezentovat české barvy,“ nezastíral Krzysztof Nowacki. „Při této příležitosti bych chtěl poděkovat šéfovi VV SPD Petru Moravcovi, že jsem získal nominaci. Ze závodu nejsem uspokojený, když jsem dvě jízdy nedokončil a přišel o šanci na další body, ale je třeba jet dál. Chtěl bych startovat také ve zbývajících kolech v Rumunsku a také na Ukrajině.“

1. Slawomir Drabik, PL 3 3 3 3 3 15
2. Piotr Swiderski, PL 3 2 3 2 2 12
3. Piotr Dym, PL 2 ex 3 3 3 11
4. Robert Sawina, PL 0 3 3 3 2 11
5. Zbigniew Czerwinski, PL 2 3 E 3 3 11
6. Kiryl Cukanov, UA 3 3 1 1 2 10
7. Marcel Kajzer, PL 2 1 2 2 3 10
8. Krzysztof Stojanowski, PL 3 2 2 0 2 9
9. Jan Holub, CZ 1 2 2 1 1 7
10. Karol Stroka, PL (res) 1 2 2 0 5
11. Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) 2 1 ex E 1 4
12. Alexandru Toma, RO 1 1 F 2 0 4
13. Milen Manev, BG 0 0 1 1 1 3
14. Ján Halabrín, SK 0 2 E – – 2
15. Fanica Popa, RO T 0 1 T 1 2
16. Tomáš Kis, SK 1 0 1 – – 2
17. Dawid Bak, PL (res) 1 0 ex 1
18. Sorin Popa, RO ex – – – – 0

Klasifikace týmů: 1. PL 27, 2. CZ 11, 3. UA 10, 4. RO 6, 5. SK 5, 6. BG 3

Chabařovice chystají na příští sobotu Speedway party

Chabařovice – 19. června
Neděle 16. června 1991 byla smutným dnem české ploché dráhy. Ve francouzském Miramontu při volném závodě na travnaté dráze zahynul jednadvacetiletý Jiří Hurych. Univerzální plochodrážník začínal své závodní krůčky v severočeských Chabařovicích. O necelý rok později tady uspořádali jeho memoriál. Vzpomínkové klání prošlo mnoho podobami, počáteční volné juniorské závody se změnily v nadstavbové klání různých podniků a v nejtěžších časech ústecké ploché dráhy se konalo jako mítink stopětadvacítek ve Mšeně. Postupem doby se Memoriál Jiřího Hurycha dočkal osmnácti ročníků. Z českých pouáků se více repríz dočkaly jen Zlatá přilba, Tomíčkův memoriál a Zlatá stuha. By v původním kalendáři chyběl, nakonec se přece jen příští sobotu v Chabařovicích uskuteční.

Motory na ústeckém předměstí, které dle komunistických plánů už dávno měla pohltit uhelná těžba, zabouří už v pátek. Na své soustředění sem zavítá SCM Slaný. Startovní listina se bude rodit za pochodu, jak říká Jiřina Šifaldová ze Speedway Clubu Chabařovice: „Kdo přijede, ten přijede a podrobnosti upřesníme později.“

Svou účast zatím potvrdili Roman Čejka, Jiří Lang, Ondřej Veverka, Michal Dudek, René Vidner, Jakub Fencl, Vladimír Višváder a Jaromír Otruba, s otazníkem jsou Václav Milík a Michael Hádek. Z cizinců je jasný česky hovořící Holanďan s německou licencí Anne Spaan, dalších deset jmen by mělo přibýt z Polska, Německa, Belgie a Nizozemí.

Celé odpoledne bude pojato jako Speedway party pro všechny motoristy. Divákům se představí rovněž stopětadvacítkáři ve svém volném klání za účasti Michaely Krupičkové, Dominika Hinnera, Michala Průchy, Ondřeje Smetany, Davida Štěrovského, Michala Škurly a Holanďana Derrela de Vriese.

Publikum bude mít vzácnou příležitost spatři v akci Eduarda Krčmáře v sedle dvěstěpadesátky a freestylistu Pavla Poláška. První příležitost předvést veřejnosti své umění dostane chabařovická plochodrážní škola. Na motokrosových stopětadvacítkách a plochodrážních Shupách stejné kubatury se budou prohánět Filip Šifalda, Jakub Ondroušek, Václav Vondráček, Zdeněk Halasz, Lukáš Vondráček a Roman Herzina.

Doprovodný program na podporu ploché dráhy obstará koncert skupiny Pražský výtěr od šestnácti hodin. Jiří Benda, spolutvůrce strojů Shupa stojí vesměs v pozadí, avšak tentokrát bude dokazovat, že mu hudba jde stejně dobře jako konstrukce vstřikovacích forem a výroba závodních strojů.

Foto: SC Chabařovice

Michal Škurla si opět zasloužil hlavní titulek

Praha – 17. června
Ve třetím podniku šampionátu stopětadvacítek na malé dráze potvrdil Michal Škurla své aktuální neotřesitelné postavení na české scéně kolibří kubatury. Ani v jedné z jízd nepoznal přemožitele a zaslouží si hlavní titulek sám pro sebe. Vítěz předchozího závodu Michal Průcha byl druhý a Michaela Krupičková třetí. Liberecké děvče však mělo na pódium poněkud komplikovanější cestu.

Na straně aktiv včerejšího klání patří především zvýšený zájem ze strany závodníků. Po rekonvalescenci se vrátil Ondřej Smetana a po debutu při Markéta Cupu dorazil březolupský Patrik Mikel rovněž na mistrovské klání.

Už v rozjížďce s číslem tři jsme se stali svědky prvého překvapení. Zdeněk Holub odstartoval na Michala Průchu. V prvním oblouku vyvezl slánského borce na venek a po čtyřech kolech se suverén deštivého květnového kola dočkal své první prohry. Avšak štěstí stálo plně na jeho straně.

Osmá jízda se opakovala kvůli letmému startu Davida Štěrovského. Pardubický draveček se cpal dopředu i po druhém startu a v úvodní zatáčce Michala Průchu podjel. O kolo později ovšem na stejném místě předvedl hodiny a poroučel se k zemi.

Michal Průcha nad ním samozřejmě nestál jako ztělesnění lítosti, ale upaloval ke dvěma bodům. Pro ně se natáhl i ve svých dalších dvou jízdách základního rozpisu, který mu byl tentokrát milostiv, jelikož mu dvakrát přihrál do cesty mladého Lukáše Kovaříka s jeho osmdesátkou.

Otázka slánského borce, který oblékl opět dres po svém nevlastním bratrovi Miroslavu Fenclovi, ohledně svého finálového osudu proto vzbudila lehký úsměv na rtech. Více bodů na svém kontě měl pouze Michal Škurla.

Leader průběžné klasifikace na úvod porazil Michaelu Krupičkovou, která poprvé české veřejnosti představila svůj nový zelený image. V rozjížďce s číslem devět mu zkomplikoval život Zdeněk Holub. Chabařovický objev roku ho nekompromisně vyvezl na mantinel v úvodním výjezdu.

Sám však měl problémy zkrotit stroj, netrefit hrazení a vrátit se zpátky na rovinku, aniž by nevlétl na zelený trávník na středu oválu. Na začátku druhého kola ale upadl a diskvalifikace ho neminula. Na Michala Škurlu si ovšem vyšlápl i David Štěrovský.

Ve čtrnácté jízdě předvedl další ze svých rychlých startů a Michal Škurla ho v první zatáčce nestihl. Pardubičan si však ve vedení musel připadat jako pronásledovaný sršněm, jehož barvu Pražanův motocykl připomíná. V nájezdu do třetího kola se Michal Škurla dostal pod svého soka, aby se po prodloužení nájezdu do zatáčky dostal do čela.

Ani na počtvrté neměl Michal Škurla snadný život, by se v rozjížďce s číslem sedmnáct dostal rychle do čela. Ondřej Smetana, jenž předtím slavil tři triumfy, ho trefil a upadl. Diskvalifikace ho stála finále A, kam Michal Škurla po osamělém triumfu při repete pronikl bez ztráty květinky. Rychlý start ho vynesl před Michala Průchu, který ho už nedokázal ohrozit.

Jak už bylo řečeno, nejsložitější cestu na pódium měla Michaela Krupičková. Po úvodní porážce Dominika Hinnera inkasovala prohru od Michala Škurly a Ondřeje Smetany. Závěrečný triumf nad Patrikem Mikelem v osmnácté jízdě ji nedostal dál než do rozjezdu o finále B.

V něm lépe odstartoval David Štěrovský, avšak Liberečanka ho předčila ještě v prvním kole. Podobné pocity zažil ve finále B Ondřej Smetana. Sice lépe odstartoval, avšak ještě v úvodním nájezdu musel sledovat zelený motocykl zezadu.

Smolařem dne by mohl být vyhlášen Dominik Hinner. Navzdory úvodní prohře od Michaely Krupičkové mířil hodně vysoko. Díky paradoxu rozpisu měl dvakrát za soupeře Patrika Mikela, jehož dvakrát porazil. V rozjížďce s číslem patnáct mířil za vítězstvím, jenž by ho poslalo do rozjezdu s Michalem Průchou o finále A.

Vzdorujíc Zdeňku Holubovi se ve třetím kole přetočil a upadl. Místo finále A se chystal na déčko, kam ho srazil právě vzájemný duel s chabařovickým závodníkem. V něm mu vítězství sebral vypadlý karburátor ve druhém kole. Nicméně už po závodech osnoval se Zdeňkem Schneiderwindem plány, jak připravit motor na mistrovské klání v sobotu v Liberci.

    E D C B A TOT
1. Michal Škurla, Praha 2 2 2 2         4 12
2. Michal Průcha, Slaný 1 2 2 2         2 9
3. Michaela Krupičková, Liberec 2 1 1 2       2   8
4. Ondřej Smetana, Mšeno 2 2 2 X       1   7
5. David Štěrovský, Pardubice 2 1 2 1     2     8
6. Zdeněk Holub, Chabařovice 2 X 1 2     1     6
7. Patrik Mikel, Březolupy 1 1 1 1   2       7
8. Dominik Hinner, Praha 1 2 2 F   E       5
9. Lukáš Kovařík, Praha 1 1 1 1 2         6

Poznámka: při bodové rovnosti rozhodla o finálová účasti následující kritéria – finále D rozjezd: Patrik Mikel, Lukáš Kovařík; finále C vzájemný souboj Zdeňka Holuba a Dominika Hinnera v základní části a finále B rozjezd: Michaela Krupičková, David Štěrovský.

Průběžné pořadí seriálu:

  20.4. 6.5. 17.6. TOT
1. Michal Škurla, Praha 12 7 12 31
2. Michaela Krupičková, Liberec 8 8 8 24
3. David Štěrovský, Pardubice 9 7 8 24
4. Michal Průcha, Slaný NS 11 9 20
5. Lukáš Kovařík, Praha 4 6 6 16
6. Zdeněk Holub, Chabařovice 3 5 6 14
7. Dominik Hinner, Praha 2 5 5 12
8. Ondřej Smetana, Mšeno NS NS 7 7
9. Patrik Mikel, Březolupy NS NS 6 6

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

K veni, vidi, vici továrního týmu Shupa chyběl jen kousek

Praha – 15. června
Zlaté trofeje UEM na travnaté dráze v nizozemském Loppersumu se v sobotu představil čtyřlístek českých reprezentantů. Michal Škurla a Ondřej Smetana osedlali tovární speciály Shupa a postarali se o první oficiální start Shupateamu. Jeho vedoucí Jaroslav Šůs se magazínu speedwayA-Z svěřil se svými dojmy.

„Asi před dvěma měsíci jsme se rozhodli podpořit jezdce, kteří s naší firmou
úzce spolupracují a postavili jsme pro Michala Škurlu a Ondřeje Smetanu
Shupa speciály na dlouhou,“ vypráví Jaroslav Šůs. „Stali se tak prvními továrními jezdci na
motocyklech Shupa. Celá doba usilovné práce vyvrcholila testováním motocyklů ve Slaném zhruba čtrnáct dní před samotnými závody. Testovací jízdy i rozšířené zorničky obou kluků naznačovaly, že jdeme správnou cestou, že parametry motorů jsou dobré a práce našeho tunera Petra Šmída nese ovoce.“

Cestě na zlatou trofej FIM tím pádem nestálo nic v cestě. „Tak jsme tedy posvětili tuto naši účast a rozhodli se v Loppersumu prezentovat výrobky firmy Shupa ve větším měřítku,“ líčí vedoucí Shupateamu. „V tom nám nakonec velmi pomohli otcové Tomáš Škurla a Radek Smetana. Samotné tréninky v Loppersumu a zejména první jízdy byly pro nás velkým zadostiučiněním, protože kluci vyhrávali bez ohledu na to, že jeli poprvé na takové travnaté dráze bez ohledu na slavnější jména soupeřů. Dokonce i holandský hlasatel se po chvilce naučil řádně vyslovovat Michal Škurla a Ondřej Smetana. Nejlepší výkon zněl Micháál Skurláá a Ondrej Smetáána.“

Nicméně slibný začátek se nakonec otočil. „Závěr rozjížděk nedopadl bohužel dle našich představ,“ svěřuje se Jaroslav Šůs. „Ondra byl po nezaviněném pádu v první zatáčce, kdy vedl, vyloučen a Michala začala zrazovat naše technika také v momentě, kdy v rozhodující jízdě vedl. Ondra si vše vynahradil ve finále B, kde se mu soupeři dívali jen na záda a tak skončil na sedmém místě. Michal pokračoval ve vybírání smůly a i ve finále C ho motocykl přestal poslouchat v momentě, kdy byl první.“

Tovární tým Shupa ovšem neopouštěl Loppersum zachmuřený. „Byli všichni přepadlí, jak nám skvěle rozjetý závod nakonec dopadl, protože oba kluci měli na finále,“ nezastírá Jaroslav Šůs. „Čest našich barev a radost pro českou výpravu zachraňoval Jarda Hladký, který se do finále A probojoval a skončil celkově na pátém místě. Statečně s nástrahami tratě bojoval i Zdeněk Vrba celkově na jedenáctém místě. K onomu VENI-VIDI-VICI chybělo velmi málo. Nicméně poděkování od pánů Křikavy Schneiderwinda za odvedenou práci a snahu nás potěšilo. Z pohledu činnosti naší firmy bylo zajímavé zjištění, že zhruba třicet procent závodního pole používá naše podvozky a to včetně celkového vítěze Jordana Dubernarda. S našimi motory se prezentovalo včetně našich kluků celkem asi šest závodníků. Doufáme, že jsme se společně s našimi jezdci, kteří byli výborní, prosadili do širšího podvědomí plochodrážních jezdců v této klukovské kategorii. Samozřejmě, pokud budou Ondra s Michalem ve formě, rádi bychom je podobně podpořili i na zlatém poháru FIM na dlouhé dráze, které se jede v červenci v Tallingtonu.“

Foto: Shupateam

Patnáct kol v jízdě je hodně, když motocykl nechce jet smykem

Toto je jubilejní 4000. článek magazínu speedwayA-Z

Slaný – 6. června
Flattrack, americká forma motocyklového závodění na oválech, se zkraje měsíce znovu dostal do České republiky. Po sobotním klání v Mariánských Lázních zamířili závodníci na podstatně kratší kolo do Slaného. Tady nechyběl Pavol Pučko, jenž se při loňském předzávodě Tomíčkova memoriálu s flattrackem podíval na pódium. Nyní to bylo složitější, jak se pražský junior svěřil magazínu speedwayA-Z.

„Při pražské Grand Prix jsem dostal nabídku, jestli bych nechtěl zkusit po loňské ukázce na Markétě celý závod flattracku ve Slaným,“ vypráví Pavol Pučko, jak se dostal do startovní listiny. „Ani chvilku jsem neváhal a šel do toho s tím, že zkusíme půjčit motorku od někoho ze stálých závodníků flattracku.“

A tady nastal zádrhel. „Hned po pár dnech jsme měli slíbeno, že nám motorku půjčí, ale dva dny na to si to její majitel rozmyslel,“ popisuje pražský plochodrážník. „A tak nastalo rychlé obtelefonovávání kamarádů, jestli by mi někdo nepůjčil motorku. Nakonec mi ji půjčil Martin Jarkovský z Corrida shopu. Bohužel to byla jen dvoutaktní dvěstěpadesátka, což není pro flattrack úplně ideální motor.“

V sobotu závodil Pavol Pučko při přeboru jednotlivců/družstev v Březolupech, aby druhý den stanul ve slánských boxech s netradičním náčiním. „V tréninku jsem byl na čas nejrychlejší, ale závod byl trošku těžší,“ připouští. „V první jízdě jsem startoval z druhé řady a po startu předjel pár lidí, ale v druhé zatáčce mě jeden Ital zavřel a jak je u nich zvykem zabrzdil. Já s tím já jsem nepočítal a málem šel na držku, jel jsem to totiž jel jako na plochý bez brzd. O kolo později jsem upad‘, když jsem musel zabrzdit.“

Závod ale pokračoval. „V dalších jízdách jsem začal trošku brzdit, protože nebylo moc příjemné, když přede mnou všichni jezdci zastavili,“ vypráví Pavol Pučko. „Osmou jízdu jsem čtyři kola ved‘, ale ten dvoutakt byl fakt málo proti těm raketám, co tam měli ostatní. Na rovince mě předjel jeden z jezdců.“

Pro motocyklového sprintera zvyklého závodit na čtyři kola byl nezvyklý systém závodu flattracku. „Asi nejtěžší pro mě bylo jet tolik kol,“ souhlasí. „Šest kol v základních jízdách a patnáct ve finále to opravdu není málo, zvláště když ta motorka proti plochodrážce nechce jet smykem. Chtěl bych poděkovat za půjčení motocyklu Martinu Jarkovskýmu. A Jiřímu Kolářovi za možnost jet tyto závody a všem divákům, kteří mi fandili. Byla tam super atmosféra!“

Foto: Milan Mach a Jiří Kolář

Bomba a neskutečný pech charakterizují českou účast na trávě

Loppersum – 12. června
Potřetí v historii se čeští stopětadvacítkáři zúčastnili zlaté trofeje UEM na travnaté dráze. Do nizozemského Loppersumu zamířili dokonce čtyři. Na základě pořadí mistrovství republiky byli nominováni Michal Škurla a Zdeněk Vrba. Ondřej Smetana a Jaroslav Hladký, který obhajoval umístění na pódiu z loňského roku, startovali na své náklady. Zdeněk Schneiderwind nešetřil slovy díků na adresu sponzorů Michala Stárka a Vladimíra Vopata reprezentující firmy MPM trading, resp. Bellis. Vyzdvihl také stroje Shupa Jiřího Bendy.

Titul vybojoval Francouz Jordan Dubernard, který neprohrál jedinou jízdu. Jaroslav Hladký byl pátý, Ondřej Smetana sedmý, Zdeněk Vrba jedenáctý a Michal Škurla, jehož motocykl se ve finále C zastavil, sedmnáctý.

„Kdyby nebyla poslední série, byli tři ve finále A,“ vzdychá Zdeněk Schneiderwind, jenž českou výpravu vedl. „Výkony kluků byla bomba, ale provázel nás neskutečnej‘ pech. Byl jsem překvapenej‘, jak jeli.“

Přitom ovál v Loppersumu nemá u nás srovnatelnou obdobu. „Klasický Holandsko,“ líčí Zdeněk Schneiderwind. „Pršelo a dráha byla celkem těžká. A Michal s Ondrou na něčem takovým jeli vůbec poprvé.“

A jak by pražský trenér hodnotil výkony reprezentačního trojlístku? „Jardovi Hladkému to zpočátku nešlo. O tréninku mu odešel motor, naštěstí měl s sebou druhej‘. Ondra jel čistě, jako kdyby už někde na trávě trénoval, předjížděl, ale nestartoval. Vyhrál finále B. Zdeněk odved‘ výbornej‘ výkon. Špatně startoval, bojoval jako lev a jako motokrosař se jevil výborně. Michal jezdil nejdříve 17“ kola, jak ale přešel na 22“, byl jako vyměněnej‘. Ve finále C vedl, ale přestala mu jet motorka,“ uzavírá své vyprávění Zdeněk Schneiderwind, jehož modrý mercedes musel být z Německa dotažen domů na laně s rozbitou spojkou.