Praha – 1. června 18:40
Počasí se nad českou velkou cenou smilovalo. Přinejmenším prozatím. Chystá se slavnostní nástup. Divákům se představí také hlavní trofej určená pro mistra světa. Do rukou jí dostane Štěpánka Nyklová.
Ano, slánská závodnice se zúčastnila SGP Academy, která se na malé Markétě konala ve čtvrtek a v pátek. Jeho účastníci povedou hvězdy velké ceny na nástup. A právě Štěpánka Nyklová bude prezentovat hlavní trofej.
Praha – 1. června 18:00
Bylo to neskutečně rychlé. Jako na Spartakiádách před desítkami let na Strahově kousek odsud dolů do centra. Muži v modrých pláštěnkách naběhli na trávník pražské Markéty. Pár šikovných tahů jejich rukou a striptýz oválu byl hotovou, dokonanou věcí.
Praha – 1. června 17:30
Plochodrážní Markéta a déšť. To je věčné téma, které se čas od času nevyhne ani velké ceně. Před třemi lety se dokonce ze dvou závody staly vlastně tři. A v červnu 2004 narychlo povolané grejdry upravily dráhu, aby se z večerního klání stalo vpravdě noční. Dnes se snad žádné podobné horory dít nebudou.
Kvalifikační trénink padl, to je fakt. Startovní čísla si závodníci úderem druhé vylosovali. Ovál je stále zakrytý a odhalovat se má až teprve těsně před začátkem.
Diváci zaplavují stadión, ale ve fan zóně museli skákat přes kaluže ve frontách na pivko za osm pětek. Autogramiáda celé osmnáctky dnešních účastníků stála za promáčenou zkušenost.
Možnost získat cenný podpis se zhodnotila pohledem do očí závodníků. A motivací rozpohybovat také jejich ústa. Václav Milík se svěřoval, jak se těší na možnost porovnat svou formu se stálými účastníky seriálu SGP:
Adam Bubba Bednář seděl hned po pravici pardubického kapitána. Dříve chodíval koukat na hvězdy na tribunu, dnes je v depu mezi nimi. Se sedmnáctkou vzadu své vesty ale musí čekat, jestli mu některá z nich dá příležitost.
Brána depa se uzavřel všem nepovoleným. A pořadatelé činí maximum, ať v devatenáct nula nula skvělá podívaná začne.
Praha – 31. května
Je to jeho domácí velká cena. A to nejen proto, že zde sám jako malý kluk na vlastní oči obdivoval své idoly, když se Praha teprve etablovala mezi pořadateli velkých cen. Jeho prostředí mu tradičně připraví počtený kontingent slovenských fanoušků, kteří se opět vydají podpořit svého miláčka do stověžaté matičky. Co kdyby to vyšlo do třetice? Nebo se už konečně zase plnilo nepsané pravidlo, že pražský vítěz na konci sezóny slaví titul mistra světa? A co na to sám Martin Vaculík v tiskovém komuniké?
„To právě ukazuje, jak se plní sny,“ reaguje slovenský šampión na připomínku své divácké účasti v devadesátých letech. „To je na sportu hezké. Když jsou děti malé a mají své sportovní hrdiny, fandí jim. Sledují je a sami sní o velkých věcech. A někdy se tyto velké věci stanou. A to je úžasné.“
Samo o sobě se nestane vůbec nic. Závodníkův otec Zdeno by mohl vyprávět, jak ho štvalo věčné sledování video kazet. A synovy věčné otázky, proč dal Tony nohu sem, a kde Greg složil motorku. A Jason…
Pak přišly stovky, tisíce, deseti tisíce kilometrů za volantem. Česká republika, Polsko, Švédsko… Všechny dopravní hříšky, z nichž většina naštěstí zůstala nepovšimnuta. Potomek se brzy postavil na vlastní nohy. Nejlepší slovenský závodník všech dob se stále jmenuje Vaculík. Ale ne Zdeno, nýbrž Martin.
Změna ve startovní listině:
Po zranění v britské lize se zítřejšího závodu nezúčastní Jason Doyle. Muže číslo tři aktuální klasifikace seriálu zastoupí první náhradník Max Fricke.
Závodní sezóna je v plném proudu, zkoumání plochodrážních dějin se hodí spíše pro zimní měsíce, ale že by dvě předchozí vítězství Martina Vaculíka v české velké ceně nestála za zmínku? „Tato velká cena je pro mě skvělá,“ konstatuje subjekt našeho zájmu. „Získat dvě vítězství je takový krásný pocit. A já jsem za tohle velice vděčný.“
A teď přijde ono ale, které se v každé odosobnělé tiskové informaci má postarat o pořádnou dějovou zápletku. „Ale,“ je to skutečně tady. „Tato vítězství jsou historie a nyní máme něco nového před sebou. A já to beru, jak to je. Je zde nová výzva a já si pražskou velkou cenu prostě užiju jako vždycky. A vydám ze sebe to nejlepší.“
Do boje s deštěm:
Meteorologové neslibují na víkend nic dobrého. Reálná hrozba brutálního slejváků již odložila nedělní přebor se stopětadvacítkami v neděli ve Slaném. Ani v Praze nečekají na svůj osud trpně se založenýma rukama. Dnes dopoledne začali trať zakrývat ve víře, že se sobotní mítink nebude muset překládat na neděli nebo nedej bože až na pondělí, kdy se v Čechách má konečně vyjasňovat.
Letos se Martin Vaculík dostal do finálové jízdy pouze jednou. Ve Varšavě skončil čtvrtý, ale předtím v Goričanu a poté v Landshutu balil před semifinále. V současné době je v aktuální klasifikaci sedmý, přičemž má o něco více než půlku bodů, které prozatím inkasoval leader Bartosz Zmarzlik.
„Jsem v podobné pozici, kde jsem byl loni,“ zamýšlí se. „Naneštěstí v posledních pár sezónách moje první část sezóny nebyla nejlepší ani takové, jak by si já sám přál. Ale opravdu doufám, že zítřejší závod bude pro mě dobrý zase. Doufám, že budu. Držím si k tomu palce.“
Zábava pro celou rodinu:
Fanoušci se na Markétě mohou bavit zítra již od druhé hodiny odpolední, kdy se otevírá fan zóna za hlavní tribunou. O půl páté se zde setkají s celou osmnáctkou účastníků české velké ceny. V pět hodin budou rozdávat kartičky závodníci podporovaní Monster Energy, tedy Fredrik Lindgren, Jack Holder, Daniel Bewley a Tai Woffinden. V 17:45 se k nim připojí VIP hosté ve speciálním pořadu otázek a odpovědí.
Fan zóna bude otevřena až do půl sedmé, kdy se pochopitelně veškerá pozornost soustředí na ovál. Během celé doby bude připravena zábava pro děti, k vidění budou historické plochodrážní motocykly či trofej pro mistra světa.
Návštěvníci si pořídí fotografie, potkají maskota seriálu SGP Speedyho v 14:15 a 15:45. K dispozici budou stánky s jídlem a pitím a samozřejmě také se suvenýry.
Žarnovický návrat do extraligy polil vyšší českou soutěž konvojem cisteren s živou vodou. A Martin Vaculík se u nás během roku objevuje častěji než usměvavý Mikuláš s umouněnými čerty a sladkým andílkem. Žurnalisté se proto při své tvorbě nemusí inspirovat jen fádním klišé press information.
Pravda plochodrážník v Kristových letech již neskáče nadšením jako šestnáctiletý novic, když zaslechne zvuk novinářovy propisovačky vysunující náplň ven. Takže co to pravidlo, že vítěz pražské velké ceny a mistr světa jedno tělo a duše jsou?
„Mhm, teď to nějakou dobu bylo jinak,“ odtušil v Pardubicích, než zmizel ve svém boxu. Jeho věta rozhodně nevydá na vícedílný tlustý román. Zelený pohled jeho očí říká své. Zítra na Markétě ani v dalším průběhu seriálu nebude sám, kdo si bude držet palce, ať se i tenhle z jeho dětských snů splní.
Praha – 29. května
Žarnovická kvalifikace o SGP 2025 začala senzačně. Páska k prosluněné obloze vylétla počtvrté. Do čela se dostal Adam Bubba Bednář. Anders Thomsen, pozdější vítěz, jel druhý. A Patryk Dudek, další postupující do pardubického challenge, se probíjel přes Andreje Karpova. V tom šestnáctiletý Čech zůstal stát. Hned po přestávce jezdil druhý. Ve druhém okruhu spadl za okolností, o nichž lze s úspěchem pochybovat, že vlastní vinou. Nakonec do Plzně k českému šampionátu juniorských družstev mířil coby devátý muž závěrečné klasifikace. Šly by přičítat ztracené body, odečítat je od skóre ostatních, ale k čemu?! Postup je stejně tak či onak v prachu. Nicméně pražský závodník do světa velkých cen vstoupí již v sobotu coby první náhradník pražského závodu.
„Start se poved‘,“ vrací se Adam Bubba Bednář na samý úvod rozjížďky s číslem čtyři žarnovické kvalifikace. „Jel jsem půl kola první, než mě zradila technika. Povolil se zadní řetěz.“
Okolnosti svého dalšího vyřazení nechce příliš rozvádět. „Byl pád,“ odtuší. „Pak jsme skočili na druhou motorku. Jela hezky, udělali jsme pár změna a tři, jedna, dva.“
Triumf Adama Bubby Bednáře ve dvanácté jízdě byl okázalý. Do vedení jej vynesl skvělý start. Matic Ivačič, Norick Blödorn a Jevgenij Kostigovs v ten moment mohli bojovat pouze o druhou příčku. Plochodrážník pražské Markéty rozhodně na svůj debut ve světovém šampionátu neláteří.
„Sobota byla úspěšná,“ shrnuje své dojmy. „Vyzkoušel jsem si období stresu, byly to moje první velký závody. Přinesly mi zkušenosti. Snažil jsem se ze sebe vytáhnout co nejvíc. Nějak jsme to upytlíkovali a ostudu jsem neudělal. Děkuju týmu, sponzorům a rodině.“
Polská extraliga U24 včera v Gorzowě ustoupila odloženému duelu nejvyšší polské soutěže. „Ve čtvrtek jedu na nějakej pouťák do Německa,“ přibližuje Adam Bubba Bednář program svých nejbližších dnů. „A v sobotu jsem rezervista na SGP v Praze.“
Závodní osud sedmnáctky a osmnáctky je vždy ve hvězdách. „Doufám, že tam nebudu jen jako divák,“ nechce své ambice konfrontovat s astrologií. „A že se ukážu a pozlobím kluky.“
Praha – 25. května
Nejstarší z bratří, Václav, si v sobotu užil vyjížďku se svým strojem Harley Davidsson. Nejmladší Petr zase přivedl plochodrážní stopětadvacítku Shupa k vítězství ve finále B českého šampionátu na malých oválech. A prostřední Jan? Také závodil. Třetí Speedway Grand Prix v Landshutu mu opět přinesla primát coby novicovi seriálu. Bohužel tentokrát negativní, nicméně on zůstává optimistou a věří v obrat v Praze.
Den D přišel poslední dubnovou sobotu. Už žádné spoléhání na divokou kartu či čekání ve vestě náhradníka v pražských boxech. Konečně regulérní účastník se vším všudy. I s osobním startovním číslem. 201.
„Bylo to super, měl jsem radost“ konstatuje Jan Kvěch. „Docela se mi dařily starty. S ostatními jsem byl v kontaktu. Po závodech mě mrzelo, že chyběly dva tři body a bylo semifinále.“
Umístění mezi nejlepší osmičkou mu ostatně uniká doposud. „Škoda, byli tam závodníci s bodama podobně jako já,“ ohlíží se nazpět. „Škoda, snad to dohoním příště.“
Varšava přinesla neskutečné kulisy. „Jel jsem už v Cardiffu,“ připomíná Jan Kvěch své působení v SGP2. „Ale tam nebylo tolik lidí. Tady jich přišlo padesát osm tisíc! Nevídaná atmosféra. To tě žene dopředu, Poláci dělají show.“
Genius loci evidentně fungoval. V rozjížďce s číslem šest se Jan Kvěch probil na první příčku. Neopustil ji až do cíle, jímž se prohnal v čase 55,02 sekundy před Fredrikem Lindgrenem, Kaiem Huckenbeckem a Mateuszem Cierniakem.
„Velká radost,“ vypadne z jeho úst bez většího přemýšlení. „Předjel jsem Lindgrena. Pak jsem už byl rychlejší a jel si svoje. A vyhrál jsem jízdu. Škoda konce závodu, kterej jsem měl slabší. Zase těch pár bodů chybělo na semifinále…“
V Goričanu skončil dvanáctý, ve Varšavě o stupínek horší. V Landshutu minulou sobotu šestnáctý. A co víc, první pád v seriálu velkých cen přinesl nepříjemné následky. Podezření na fraktury se naštěstí nenaplnily.
„První pád v Grand Prix,“ povzdechne si. „Smolný. Spadnul jsem v první jízdě, praštil jsem se do hlavy. Natekla mně ruka a po třech jízdách jsem byl nucenej odstoupit. Bylo to den po pádu v Lublinu při polský extralize, byl jsem po tom pobouchanej. To tomu taky moc nepřidalo. Škoda.“
V náhrdelníku termínů velkých cen je nyní na řadě stověžatá matička. „Pojedeme tam čtvrtou velkou cenu,“ předjímá Jan Kvěch se smíchem otázku, co by mohlo být první tentokrát. „Přijedu tam jako každej jinej závod. Jedu před domácím publikem.“
I tady bude spousta diváků. „Je vyprodáno,“ kvituje český závodník. „Doufám, že mě podpoří, a že nás poženou dopředu. Třeba do semifinále… Bylo by krásný, kdyby se to prolomilo v Praze.“
Kromě umístění v letošním seriálu Speedway Grand Prix je potřeba myslet také na další ročník. Úvodní kvalifikační kola již odstartovala. Další dvě jsou na pořadu dnešní soboty. Jan Kvěch začíná v devatenáct hodin v Lonigu.
„Měl jsem rychlou rekonvalescenci a rehabilitaci na Olympu,“ přibližuje svůj program předchozích dnů. „Dal jsem se do kupy. Necítím se úplně stoprocentní, v rámci možností mě dali do kupy, abych moh‘ odjet tento víkend. Pak samozřejmě budou další rekonvalescence před Prahou.“