Praha – 21. června
Bejvávaly to časy na české dlouhodrážní scéně. A není to tak dlouho. Náš tým bojoval o medaile v mistrovství světa. A tu nejcennější již držel v rukou. Josef Franc. Martin Málek. Hynek Štichauer. Minulost. Sice nedávná, ale přece jen minulost. Ovšem. Hynek Štichauer se přihlásil na challenge v Morizes. A Jan Macek také.
„Jdeme do challenge,“ konstatoval Hynek Štichauer včera ve Svítkově, když ve finálové jízdě třetího kola první ligy udržel na uzdě Jana Macka. „Závody předtím už nepojedu, ale pravděpodobně tady budu trénovat na dlouhánu.“
Ze soupeřů se ale stanou kolegové v nároďáku. „Jedu Morizes i Vechtu,“ říkal kopřivnický závodník. „Uvidíme, snad se zadaří, říkal jsem si, že nějaký závod na dlouhé dráze odjedu rád. Svět je motivující, zkusíme vybojovat medaili.“
Hynek Štichauer (červená) ve včerejším souboji s Janem Mackem (modrá) | foto Karel Herman
Holsted – 9. srpna
V Holstedu slavili padesátiny zdejší ploché dráhy. Jak lépe než závodem o čtyři místa v seriálu Speedway Grand Prix na příští rok. tři ze čtyř postupových míst však obsadili letošní účastníci. Pochopitelně s různým rankingem dle pořadí. Ať tak či onak, z challenge se zaručeně kvalifikoval Kacper Woryna. Ve finálové rozjížďce byl druhý za Dominikem Kuberou a před Leonem Madsenem a Andrzejem Lebeděvsem. A také Leon Madsen, jenž je v letošním seriálu stálým náhradníkem. Martin Vaculík byl sedmý, Jan Kvěch devátý.
Andrzej Lebeděvs, Leon Madsen, Dominik Kubera a Kacper Woryna na stupních vítězů | foto FIM – Jarek Pabijan
V Holstedu slavili padesátiny zdejší ploché dráhy. Jak lépe než závodem o čtyři místa v seriálu Speedway Grand Prix na příští rok. tři ze čtyř postupových míst však obsadili letošní účastníci. Pochopitelně s různým rankingem dle pořadí. Ať tak či onak, z challenge se zaručeně kvalifikoval Kacper Woryna. Ve finálové rozjížďce byl druhý za Dominikem Kuberou a před Leonem Madsenem a Andrzejem Lebeděvsem. A také Leon Madsen, jenž je v letošním seriálu stálým náhradníkem. Martin Vaculík byl sedmý, Jan Kvěch devátý.
Challenge dospělo ke svému závěru okolo osmé v sobotu večer, když Dominik Kubera ani na okamžik před sebe nepustil dotírajícího Kacpera Worynu. „Byl to těžký mítink,“ nechal se slyšet jeho vítěz. „V Holstedu jsem jel poprvé, celou dobu jsem bojoval, proto jsem skóroval tolika body. Jsem opravdu rád, že v seriálu SGP zůstávám.“
Praha – 8. srpna
Lotyšsko je skvělá prázdninová destinace. Pro něho nepochybně, byť sem během dvou týdnů nejel na poznávací výlety. Vracel se naprosto spokojený. Jak by také ne. Bronzová medaile z evropských dvojic v Daugavpilsku a vítězná trofej z SGP2 v Rize hovoří za vše.
Lotyšsko, krásné Lotyšsko
„Evropa byla zásluha všech v týmu,“ říká Adam Bubba Bednář. „Povedlo se nám to, takže dobře. Zvláštní dráha, taková tvrdá. O tréninku to bylo měkký, ale pak to ztvrdlo. A byla pěkná dráha.“
Ve středu v Pardubicích Adam Bubba Bednář druhým triumfem posílil své vyhlídky na české tituly v jednadvacítkách a devatenáctkách | foto Karel Herman
A pak Riga, kam po úvodním závodě světových juniorů dorazil jako třináctý muž aktuální klasifikace. „Začátek byl jako v Malille,“ připomíná úvodní hubené skóre. „Takovej stejnej průběh. Ale všechno se to sešlo. Jak v depu, tak já se dal dohromady s hlavou a vyšlo to.“
Lépe to ani vyjít nemohlo. „Před závody jsem si říkal, kdybych se jen dostal do poslední šance…“ vzpomíná. „Samozřejmě, jak s řídká, s jídlem roste chuť.“
Plným právem, osm bodů na postup stačilo. „Když jsem byl v last chance, začal jsem si říkat, že by se mi líbilo finále,“ usmívá se nad výhrou, která jej vskutku mezi nejlepší čtyři dostala. „Když jsem byl ve finále, říkal jsem si, že by se mi líbilo pódium.“
Když se sejde úplně všechno
KO styl nadstavbové části šel pražskému závodníkovi k duhu. „V last chance bylo štěstí, že na mě zbyla čtyřka,“ pokračuje v líčení. „Materiál byl na venku. Rozjel jsem se a najel na prkna. A bylo finále.“
Nazar Parnickij, Adam Bubba Bednář a Wiktor Przyjemski na pódiu v Rize | foto FIM
Takže ještě jedna jízda, ta poslední, nejdůležitější. „Když jsme jeli ve třech, řek‘ jsem si buď anebo,“ dostává se Adam Bubba Bednář k vyloučení Noricka Blödorna. „Neodjel jsem ze čtyřky nejlíp. Ale jak štěstí, tak můj nápad mi šly na ruku.“
Drama první zatáčky. „Zvenku jsem to stáhnul k lajně,“ zní recept na úspěch. „Parnickij zablokoval Przyjemskeho. Motorka fungovala, já fungoval, kluci v depu makali, takže to všechno se to sešlo.“
Za měsíc se pokračuje
Zkušený a odhodlaný technický tým v depu je dokonalým spojencem, o něhož se Adam Bubba Bednář může opřít | foto Pavel Fišer
Triumf katapultoval Adama Bubbu Bednáře na čtvrté místo aktuálního pořadí. „Samozřejmě vím, že mi chybí dva body,“ uvědomuje si. „Nejdřív jsem chtěl do top osmi. Ale s jídlem roste chuť…“
Jaké menu se tedy ve Vojensu v půlce září může servírovat? „Je možnost medaile,“ zamyslí se. „Půjdu do závod na sto deset procent. Stane se, co se stát má. Žádný tlaky, uvidíme.“
Riga – 1. srpna
Podobně jako ve velkých cenách dneška ani jejich juniorská obdoba SGP2 nevyžaduje pro triumf v závodě vykládanou sestavu trojek jako v partii žolíkových karet. Adam Bubba Bednář se ve druhém závodě série o mistra světa juniorů mohl po dvou výjezdech na rižský ovál opřít pouze o jediný bodík. A nakonec stál na nejvyšším stupínku vítězů jako první Čech v historii. Pravda promotér pomíjí ve svých tiskových zprávách předchozí éru a tím pádem i tituly Lukáše Drymla a Antonína Kaspera. Ale pražský plochodrážník oba své krajany trumfnul svými sedmnácti lety v občance. Co je ale důležitější, před zářijovým vrcholem ve Vojensu nemá medaili daleko jako hvězdu Betelgeuze.
Nazar Parnickij, Adam Bubba Bednář a Wiktor Przyjemski na pódiu | foto FIM
Vabank českého teenagera vyšel
Ve čtvrtek zasáhl Rigu hustý déšť, který v lotyšské metropoli zůstal až do pátku. Pořadatelé si mákli a SGP2 startoval dle programu. Adam Bubba Bednář rychle napravil svůj úvodní hubený zisk dvojicí druhých míst a především vítězstvím ve třinácté jízdě.
Adam Bubba Bednář prokázal v Rize svou třídu | foto FIM – Taylor Lanning
Start jej vynesl do vedení. Nazar Parnickij se musel prodírat před Mitchella McDiarmida, zatímco další z favoritů Mathias Pollestad trčel vzadu. Osm bodů poslalo Adama Bubbu Bednáře na startovní rošt první z dvojice rozjížděk poslední šance. Vabank o finále!
Mathias Pollestad se ujal vedení. Jenže český reprezentant jej záhy předčil. A jeho tradičně skvělý tým v boxech věděl, že musí připravit motocykl ještě jednou. Na finálovou jízdu. O stupně vítězů. Začátek nebyl optimální. Čech v první zatáčce měl tolik místa jako kuželka vedle dobře hozené koule.
Dopředu se tlačili Nazar Parnickij a Wiktor Przyjemski a on upadl. Naštěstí se zvedl na nohy a sudí nechal opakovat finále se všemi čtyřmi. Napodruhé pádil dopředu Nazar Paznickij. Jenže na ovále ležel Norick Blödorn. Němec si způsobil svůj pád sám, proto musel z kola ven.
Takže o vítěze napotřetí. Wiktor Przyjemski byl po startu před Nazarem Parnickim. V první zatáčce se dostal moc ven. A jak to chodí, když se dva perou, směje se ten třetí. Adam Bubba Bednář na protilehlé rovince předčil Nazara Parnickeho. Zvýšil náskok. Nechal svým sokům bojovat o druhé místo. A sám projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz.
Do Vojensu času dost
Po jarním zranění se Adam Bubba Bednář dostal do SGP2 na divokou kartu. „Je to můj první rok v seriálu,“ svěřoval se po závodech. „Chci ukázat každému, co umím, protože jsem dostal divokou kartu. Byl jsem za ní velmi šťastný. Ale dnes jsem ještě šťastnější.“
Adam Bubba Bednář vede do cíle finálové jízdy Nazara Parnickeho a Wiktora Przyjemskeho | foto FIM – Taylor Lanning
Kdo by také nebyl? „Je to úžasný!“ komentoval svůj triumf. „Jsem unavený, bylo to dnes hodně tvrdé, protože jsem měl špatný začátek závodu. Po druhé jízdě jsme změnili nastavení. Vyměnil jsem na motorce všechno. Rozetu, trysku, zapalování. Všechno.“
Poslední česká medaile v SGP2 přišla před třemi lety, kdy se Jan Kvěch stal vicemistrem, aniž by se ale v nějakém ze tří závodů postavil na stupně vítězů. „S Honzou jsme opravdu dobří kamarádi,“ vytušil Adam Bubba Bednář moderátorovu otázku, byť olej do ohně jeho zvědavosti přilil. „Ale jednou chci být lepší. Jsme přece soupeři a on je stále trochu lepší. Ale v budoucnosti chci být lepší než Honza.“
Budoucnost. Série SGP2 se stane minulostí jíž za pět týdnů v dánském Vojensu. Vede obhájce titulu Wiktor Przyjemski. O čtyři body před Nazarem Parnickim. A o dalších šest před Williamem Drejerem. Adam Bubba Bednář na Dána ze čtvrté pozice postrádá dva body…
„Chci si ten závod užít,“ odmítnul český borec predikovat další vývoj stejně jako jakýkoliv jiný plochodrážník nad dotazem, co se teprve stane. „Jestli získám dobré umístění, uvidíme. Čas ukáže, co se ve Vojensu stane. Je dlouhá doba do posledního závodu. Rád bych vyhrál opět, ale nejdřív si potřebuju užívat své závodě. A pak snad budou následovat skvělé výkony.“
Riga – 1. srpna
Při prvním závodě v SGP2 v Malille málem věšel hlavu. Dostal se do seriálu na divokou kartu. Vyhrál jednu jízdu, ale celkově byl třináctý. A to hned bylo kritiků. Dnes jim vytřel zrak. V Rize začal zvolna. V poslední šanci si ale řekl o místo ve finálové rozjížďce. Opakovala se dvakrát, jednou upadl i sám pražský závodník. Ale napotřetí to byl právě on, kdo projel metou jako první. A komu hráli Kde domov můj.
Slaný – 25. července
Riga. Evropský pohár mládeže stopětadvacítek. V sobotu. Zlatá trofej pro stejnou generaci začínajících plochodrážníků. V neděli. Na takový vrchol sezóny je potřeba se pořádně připravit. Jakub Hejkal se svým tátou Tomášem připravili dva motocykly.
Matěj Tůma, Miroslav Rosůlek a Jakub Hejkal v Rize | foto Petra Hejkalová
„Čtrnáct dnů jsme měli dvě motorky,“ povzdechne si Jakub Hejkal. „Na Rigu jsme postavili druhou, aby byla jako ségra té první.“
Jakub Hejkal v Rize | foto Petra Hejkalová
Jenže přání se vždy neodvíjejí dle plánu. Hned v sobotní rozjížďce s číslem jedna se o tom přesvědčil rovněž slánský plochodrážník. V souboji se soupeři upadl a Tomáš Topinka jej vyloučil z repete.
„Na Evropě se jelo hezky, akorát v první jízdě jsem spadnul ve druhý zatáčce,“ líčí. „Bolela mi ruka, nebylo to dobrý. A navíc jsem měl po tom pádu z motorky rohlík.“
Šestnáctému místu se nešlo divit. V neděli Jakub Hejkal skončil sedmý. Nebýt nuly z dvaadvacáté jízdy, byl by pódiu blíže. A dost možná stál na něm.
„Byl jsem potlučený,“ říká český reprezentant. „Ale na mistrovství světa mi to už jelo. A skončil jsem sedmej.“
Taktická porada v české části depa | foto Petra Hejkalová
