Praha – 11. října
I když se před třemi lety Tomíčkův memoriál rozešel se Zlatou přilbou, Pražané udržují i nadále zaběhnutou tradici, že se na Markétě závodí i v pondělí po pardubickém super víkendu. Tentokrát tady vyvrcholí mistrovství republiky jednotlivců pod jurisdikcí ČSMS. Václav Milík v něm má jedinečnou možnost získat dva mistrovské tituly ze soutěže jednotlivců v jediné sezóně, což naše bohatá historie doposud nepamatuje. Nebude to mít ovšem jednoduché, by Tomáš Topinka se při doplnění startovní listiny pěticí nasazených pořádně zapotil.

Původní záměr byl vyhradit finálová místa členům českého národního týmu, který se letos dostal do play-off světového poháru družstev. Na tuto nabídku ovšem pozitivně reagovali pouze Josef Franc, Matěj Kůs a Václav Milík. První dva závodí za pražský klub, pardubický junior je na seznamu závodníků podporovaných prostřednictvím Centra sportu Ministerstva vnitra.

„Poslali jsme pozvánku i bratřím Drymlovým,“ říká Tomáš Topinka. „Oficiálně se ještě nic nevrátilo, ale co jsem s nimi mluvil, tvrdili, že se toho účastnit nebudou.“

Tomáš Topinka se přitom nechtěl vydat cestou, že dvojici pardubických bratří nahradí závodníci, kteří se v srpnovém semifinále umístili níže než na jedenácti přímo deklarovaných postupových místech.

„Začali jsme ty místa nabízet klukům, co byli v době semifinále zranění,“ svěřuje se Tomáš Topinka. „Postupoval jsem podle výkonnosti. Nabíd‘ jsem to Tomáši Suchánkovi, ten to odmít‘ taky. Hynek Štichauer měl víceméně tu samou odpověď. Honzovi Holubovi to bylo zakázáno. Tomu nerozumím, je to poslední závod sezóny a jede se o slušný peníze.“

Nakonec na nabídku svého trenéra kývnul Ondřej Veverka. Na druhé volné místo se posunul Ronny Weis a semifinále produkovalo také dva náhradníky, jimiž se stanou Michal Průcha a Ondřej Smetana.

S výjimkou pardubických a trojkoaličních závodníků se v pondělní večer na pražské Markétě utká kompletní česká špička. Boj o titul nebude jednoduchou záležitostí a protáhne se bezesporu až do závěrečných fází, o čemž svědčí i skutečnost, že Matěj Kůs a Josef Franc na sebe narazí teprve v rozjížďce s číslem čtrnáct, kde se jim o společnost postarají Eduard Krčmář a Patrik Nagy.

Startovní listina:

Poznámka: přímo nasazení závodníci jsou označeni *.

Foto: Eva Palánová

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 6. října
Po květnovém závodě v Divišově byl z finalistů českého šampionátu AČR nejblíže titulu Matěj Kůs. Odstoupením Aleše Drymla se jeho vyhlídky dnes odpoledne ještě zvýšily. V šesté jízdě sice prohrál s Lukášem Drymlem, jenže ten se prve musel sklánět před Václavem Milíkem. Avšak Mšeno není evidentně pro Matěje Kůse zemí zaslíbenou. A stejně jako loni mu vítězství nebylo souzeno ani letos. V šesté jízdě se ocitl na zemi a v repete neuhlídal Václava Milíka. A nula v devatenácté jízdě znamenala definitivně konec zlatým ambicím. Na body ho přeskočili Lukáš Dryml a Václav Milík. Mladší z dvojice Pardubičanů zajel dnes fantastický závod. Po pěti vyhraných jízdách nezaváhal ani v rozjezdu o titul. Pátou příčku z Divišova tak nemohl více vylepšit, navíc se stal prvním českým závodníkem v celé historii, který triumfoval v šampionátu jednotlivců před svými dvacátými narozeninami.

Ze semifinále se postupovalo i půl roku po jeho skončení
Startovní listina se stala předmětem změn. Ještě v týdnu přišly omluvy od Michaela Hádka a Ronnyho Weise a včera také od Aleše Drymla. Petr Moravec však neměl klidu, by volná místa zaplnil náhradníky Zdeňkem Holubem a Michalem Škurlou a také dalším v pořadí z pardubického semifinále Ondřejem Smetanou.

Dopoledne šéfovi české ploché dráhy zazvonil mobil a z jeho druhé strany se hrnula slova z úst Zdeňka Simoty, že včera spadl a nemůže přijet. A tak do finálové části šampionátu AČR nakonec promluvil i Michal Dudek, i když v dubnovém semifinále ve Svítkově laboroval se svým novým GM až přespříliš.

„Nejdřív jsem neměl jet, pak jsem měl bejt‘ náhradník a teď jsem už v závodě,“ glosoval slánský závodník svůj rychlý postup. I když Eduard Krčmář dostal narychlo nabídku plnit úlohu rezervního závodníka, přijel z chabařovického soustředění SCM jen jako divák. Do akce se chystalo jen šestnáct borců.

V prvních fázích závodu hrálo vše do karet Matěji Kůsovi. Sotva v depu zmizela modrá kropička, která operativně pokropila tra po první jízdě, hrnul se leader průběžné klasifikace na ovál. Po vylétnutí pásky se dostal do tvrdé konfrontace s Martinem Málkem.

„Sukli jsme se a on mi ohnul hák,“ líčil březolupský závodník, který musel zastavit ještě v průběhu prvního okruhu a posléze si jít vypůjčit nový hák do boxu Romana Čejky. Mezitím Matěj Kůs stíhal vedoucího Zdeňka Holuba, kterého hned v druhém oblouku vytlačil na venek.

Jeho dvoubodový náskok, který si v Divišově vyjel na Lukáše Drymla, se hned v rozjížďce s číslem čtyři ještě zvýšil. Pardubický borec perfektně odstartoval před Václavem Milíkem, ale zvnějšku první zatáčky nabíral velké zrychlení Tomáš Suchánek. Sunul se dopředu, ale v prvním výjezdu mu Lukáš Dryml přehradil cestu a Tomáš Suchánek se ocitnul na zemi.

„Předjížděl jsem Lukáše, on se na mě podíval, jak to dělá,“ líčil Tomáš Suchánek. „Jak mě viděl, šel hned on lajny k prknům. Měl by bejt‘ vyloučenej‘!“ Lukáš Dryml však své zavinění odmítal. „Kontakt tam byl,“ připouštěl. „Ale neviděl jsem to, byl jsem vpředu.“ Karel Voborník, jenž se na věži loučil s kariérou rozhodčího kvůli věkovému limitu, pozval k repete celou čtveřici závodníků.

Jenže v nastalém shonu si Tomáš Suchánek zapomněl otevřít přívod paliva. I když svou chybu promptně napravil, zůstal vzadu. A když nikdo z jeho soupeřů neodstoupil, sám zajel ze čtvrtého kola rovnou do depa.

Nyní na startu exceloval Václav Milík. „Když jsem mu prve vynadal za ten start, jenom se na mě podíval a řekl ‚neboj, tenhle start byl jen zkušební‘,“ vyprávěl později Václav Milík starší. Jeho syn mířil do úvodní zatáčky jako první. Lukáše Drymla měl těsně za sebou, toho ovšem z vnější strany tísnil Michal Škurla.

Václav Milík z tlačenice vytěžil maximum. Zůstal na čele po i po průjezdu první zatáčkou a inkasoval své první tři body. Avšak jak již bylo řečeno, první krok za titulem se nejlépe povedl Matěji Kůsovi. Toho ovšem hned v rozjížďce s číslem šest očekávalo důležité střetnutí s Lukášem Drymlem.

Václav Milík osaměl na čele průběžné klasifikace
Očekávaná šestá jízda viděla nejlepší start Lukáše Drymla. Matěj Kůs na něho zaútočil vnějškem první zatáčky. Pardubičan ovšem nechtěl ustoupit ani o píď a nájezdníka před sebe nepustil. Matěj Kůs se v rozjížďce s číslem devět sám ocitnul v postavení obránce. Michal Škurla namlsaný dalším stopětadvacítkářským titulem z Chabařovic na něho útočil, jenže jeho zkušenější klubový kolega si ho pohlídal.

V depu rozdával úsměvy, což na předchozích extraligových finále byla v jeho podání naprosto nevídaná věc. Nebylo divu na čele průběžné klasifikace měl tříbodový náskok. Zdálo se, že je rozhodnuto. A tak si všichni příchozí vychutnávali dramatický závod, po jehož třech pětinách měl Matěj Kůs osm bodů stejně jako Lukáš Dryml a Josef Franc, avšak jemuž vévodil neporažený Václav Milík.

Pardubický junior přitom nenašel rozjížďku s přídomkem jednoduchá ani s lucerničkou v rukou. V sedmé jízdě mu rozpis přihrál do cesty Jana Jaroše. Mšenský závodník se kvůli svým počínajícím potížím se zraněnou nohou nemohl zúčastnit divišovského finále, ale o to víc prahnul po výsledku před svým domácím publikem.

Jenže hned v rozjížďce s číslem jedna se mu do cesty postavil Martin Gavenda, jehož slibně rozjetý plán na útok na stupně vítězů však bohužel vzal za své už ve druhé sérii. A nyní na Jana Jaroše odstartoval také Václav Milík. Jeho otec Václav už v depu v žádném případě nemohl žehrat na potomkovy starty.

Jeho syn se zatím soustředil na svůj duel s Josefem Francem. S Pražanem ho spojovalo postavení neporažených závodníků po dvou sériích. Ve třetí jízdě Josef Franc objel vnějškem první zatáčky Romana Čejku, v té osmé odvedl Michala Škurlu, který především v půli mítinku vystrkoval růžky. V desáté jízdě se však dočkal první porážky.

Přitom však Josef Franc skvěle odstartoval. Ale Václav Milík se ukázal po vnější straně rychlejší. Dostal se dopředu, dotáhl své úsilí až do vítězného konce a osaměl na čele průběžné klasifikace. Jen málokdo si v té době uvědomil, jak rychle stoupá nahoru rovněž v celkovém pořadí. Pozornost se zatím spíše upírala na Lukáše Drymla, který po své úvodní prohře se svým juniorským kolegou a porážce Matěje Kůse pokračoval ve vítězné dráze i ve třetí sérii.

Stalo se tak v rozjížďce s číslem jedenáct, jejíž start zvládl nejlépe Filip Šitera. Jan Jaroš na něho útočil zvnějšku, avšak Filip Šitera do něho narazil. „On by mně tam taky nenechal místo,“ tvrdil Filip Šitera a připomínal: „Jsou to závody, je to finále!“

Jan Jaroš si to sice zamířil do mantinelů, ale situaci ustál, by se odrazil a vjel na trávník. Bleskurychle se orientoval, vrátil se zpátky na ovál a ještě stačil předjet třetího Patrika Nagye. „Tohle je grasstrack?,“ divil se Maďarův otec Robert a dodával: „Měl to zastavit a vyloučit ho!“ Přitom v roli poškozeného se mohl cítit i Jan Jaroš, protože nebýt jeho duchapřítomnosti, krizová situace skončila pádem, kdy by stejně blikala červená světla.

Pokud byl vedle Filipa Šitery ještě někdo, kdo nelitoval, že Karel Voborník nezmáčkl knoflík stop světel, byl to Lukáš Dryml. V krizové situaci v prvním výjezdu se stylem skutečného šampióna sám dostal do vedení, které mu už nikdo nemohl sebrat.

Nečekaný scénář se proměnil v realitu boje o titul
Čtvrtá série jízd začala napovídat, že to s majitelem letošní zlaté medaile nemusí být tak jednoznačné. Ve třinácté jízdě se Lukáš Dryml prezentoval další porážkou nebezpečného konkurenta. Ještě jednou se od startovního roštu vrátil ke svým mechanikům vyčkávajícím u vrat z depa. A by měl Josef Franc lepší reakci na pásku, do první zatáčky najížděl jako první on.

Šestnáctá jízda ukrojila z celkového náskoku Matěje Kůse další bod. Nejlépe odstartoval opět Filip Šitera. A zatímco se Václav Milík hnal rychle dopředu, Matěj Kůs neměl místa nazbyt a upadl ještě před úvodním nájezdem. Karel Voborník nyní se stiskem červeného knoflíku nezaváhal.

Druhý start nabídl téměř stejnou podívanou, i když naštěstí už bez pádu pražského závodníka. Filip Šitera byl zpočátku opět nejpohotovější. Matěj Kůs ho však záhy minul, ale Václav Milík byl ještě v úvodním nájezdu rychlejší než oba dva.

Sotva se pardubický junior už počtvrté prohnal cílem, v průběžné klasifikaci dvojdílného finále nastala vskutku nečekané situace. Matěj Kůs byl se čtyřiadvaceti body stále ještě na jejím čele. Jenže Lukáš Dryml se dostal už o jediný bod za něho. A Václav Milík ztrácel na leadera dva body. Inu, plochá dráha dokáže být někdy pořádně vrtošivá dáma.

Václav Milík nemohl udělat víc, než relativně snadnou rozjížďku s číslem sedmnáct vyhrát ve stylu start – cíl před Romanem Čejkou. Co bude se šampionátem dál, napověděla devatenáctá jízda. Na její startovní rošt vedle Matěje Kůse zamířili ještě Jan Jaroš, Josef Franc a Tomáš Suchánek.

Posledně dva jmenovaní už sice ztratili šanci na vavříny v celkové klasifikaci, avšak o to víc se pustili do boje o dnešní vavříny. Zejména Tomáš Suchánek, který po svém počátečním zaváhání porážel soupeře se stejnou razancí jako zavěšená koule u ruských kuželek.

A i když tentokrát nejlépe odstartoval Josef Franc, Tomáš Suchánek vyjel z první zatáčky jako první. I když se Pražan ještě jednou dokázal do vedení vrátit, od druhého oblouku druhého kola jezdil jako první Tomáš Suchánek. Vynutil si tím rozjezd o druhé místo s Josefem Francem, v němž však Pražan tahal za delší konec provazu.

Avšak zpět k rozjížďce s číslem devatenáct. Matěj Kůs v ní nenašel recept, aby se dostal alespoň před třetího Jana Jaroše. Bylo jasné, že se na trůn nevrátí ani po roční pauze. Už nyní měl Václav Milík v celkovém součtu o bod výše. A to samé mohl dokázat i Lukáš Dryml, pakliže by triumfoval ve dvacáté jízdě.

To se v souboji s trojicí pražských juniorů stalo vzápětí realitou a o titul musel být vypsán další rozjezd mezi oběma pardubickými borci. Václav Milík se ho nemohl dočkat. Sotva se před ním otevřela vrata z depa, vyjel na dráhu. Lukáš Dryml nelenil, vyrazil hned za ním a během pár sekund oba zkameněli na startovním roštu.

Rozhodl start. Václav Milík starší už v depu na samém konci modré plechové řády dávno zapomněl na výtku, kterou svému synovi uštědřil po přerušení rozjížďky s číslem čtyři. Václav Milík byl v úvodní zatáčce první a na čele vydržel celá čtyři kola. „Věřil jsem si, ale že bych takhle odstartoval na Lukáše, to ne,“ kroutil hlavou novopečený mistr republiky, který zasedl na trůn jednadvacet let po svém otci.

„Prohrál jsem to už na startu, „ nehledal Lukáš Dryml žádné výmluvy. „Mně není dvacet, abych tady bláznil, on je mladej‘.“ A v tom měl pardubický borec, jenž právě přišel o možnost připsat si už čtvrtý primát své kariéry, naprostou pravdu. Ještě nikdy se mistrem naší země nestal žádný český závodník, který by ještě neoslavil své dvacáté narozeniny. Mladší byl pouze Slovák Martin Vaculík, který před pěti lety triumfoval ve Slaném ve svých sedmnácti letech.

Hlasy z depa
„Mám radost,“ zářil Václav Milík. „To jsem neviděl, takoví borci taky byli a já je porazil. Je to neuvěřitelný, nepočítal jsem, že to takhle pojede. Parádní výkon, děkuju zase Bohoušovi Brhelovi. Motor jel nevídaně, co dodat… V rozjezdu jsem si věřil, ale že bych na Lukáše takhle odstartoval, to ne. Jednadvacítky jsou mi už jedno, devatenáctky by byly taky, ale tohle je úspěch. Příští rok chci ještě víc titulů. Ale pořád tomu nevěřím, já mistr, to si děláš prdel.“

„Docela mě ještě irituje rozhodnutí rozhodčího Kubeše,“ litoval Lukáš Dryml svého vyloučením v květnovém Divišově. „Člověk se nadře a pak je takhle vyloučenej‘. Chtěl jsem to dotáhnout do konce a vyhrát, ale díky rozhodnutí pana Kubeše jsem přišel o dva body. Dnes jsem jezdil hlavou, nevyšlo to, ale spokojenej‘ jsem. Jel jsem pěknej‘ závod. Prohrál jsem rozjezd, předtím v jízdě s Vencou jsem neměl ještě doladěnou motorku. V rozjezdu odstartoval dobře, já to prohrál na startu. On je mladej‘, mně není dvacet, abych tady bláznil.“

„Nejsem spokojenej‘, ztratil jsem body v Divišově,“ kazil první závod celkový dojem i Josefu Francovi. „Chtěl jsem tady vyhrát, ale nepovedlo se. „Je to škoda, že se mistrovství republiky jezdí na nejhorší dráze v republice, ale popral jsem se s tím. Třetí místo je úspěch, neúspěch, chtěl jsem víc, ale jsou to závody. Zkazil jsem to hlavně v Divišově, maj‘ tam na hovno signalizaci. Přišel jsem o tři body a to se táhlo až do dneška. Ale člověk se musí naučit i prohrávat. Vencovi to přeju, je to největší talent český plochý dráhy.“

„Dobrý, až na tu první jízdu,“ svěřoval se Tomáš Suchánek. „Předjížděl jsem Lukáše, on se na mě podíval, jak mě viděl, šel z lajny k prknům. Měl bejt‘ vyloučenej‘. V tom spěchu jsme nestíhali a já si zapomněl zapnout metyl. Mohla bejt‘ bedna, v tý první jízdě bych vyhrál, po tom venku se to rozjíždělo. Tak příští rok, budu zase čekat, ale ono to přijde. Na Zlatou přilbu mám nazbrojíno, jestli to bude startovat jak o extralize, je šance.“

„Zezadu,“ žertoval Filip Šitera nad obligátní otázkou magazínu speedwayA-Z, jak viděl dnešní závod. „Začal jsem se chytat v posledních jízdách. Cíl byl udržet osmý místo.“

„Začátek byl dobrý,“ nebylo Martinu Gavendovi do řeči. „Pak to stálo za hovno. Sral jsem to a nic mi nevycházelo.“

„Jsem spokojenej‘,“ netajil se Roman Čejka. „Motor je pořád rozbitej‘, nefunguje mi to. Nevím, co s tím. Uvidím příští rok. Chci koupit nový motor, třeba bude fungovat. Byl by v tom čert, abych se netrefil. Zkusím GM off set, ten má excentrický kliky. Potom uvidíme.“

„Rozhodla první jízda,“ rozhodil Martin Málek rukama. „Sukli jsme se a Matěj mi ohnul hák. Dostala se mi tam noha a pěkně to bolelo. Neměl jsem se, kam hnát, a doslovně jsem to dojel. Jen v poslední jízdě jsem potřeboval něco zkusit.“

Konečné pořadí šampionátu jednotlivců AČR:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Pardubice – 5. října
I když mistrovství republiky pod hlavičkou AČR vyvrcholí až zítra odpoledne ve Mšeně, jedna věc je jistá již nyní. Aleš Dryml rozhodně neobhájí svůj loňský titul, protože se dnes odpoledne ze závodu bohužel omluvil.

Pardubický kapitán ještě není v pořádku po pádu při středečním extraligovém finále ve Svítkově. Vidí stále rozmazaně a lékaři mu doporučují týden klidu. Jeho účast na Zlaté přilbě však ohrožena není, dokonce figuruje v ohnisku plánu jeho příprav.

Startovní čísla, která si finalisté vylosovali hned po květnovém divišovském klání, se tedy opět mění. Šestnáctku po Aleši Drymlovi dostává Michal Škurla, jenž se do Mšena vydá oklikou přes Chabařovice, kde vrcholí šampionát AČR stopětadvacítek na krátké dráze.

Na sedmnáctce krále kolibří kubatury nyní figuruje Ondřej Smetana, zatímco na post druhého náhradníka byl narychlo povolán Michal Dudek.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 5. října
Pět měsíců uteklo jako dravá voda v horské bystřině. V květnu se z vítězství v úvodním díle mistrovství republiky jednotlivců AČR radoval Matěj Kůs, který získal jeden bod na Aleše Drymla a další jeden na jeho mladšího bratra Lukáše. Právě na ně se bude zítra soustředit největší pozornost při zítřejším vyvrcholení ve Mšeně, které se stejně jako loni stane svědkem korunovace šampióna.

Oba pardubičtí bratři na sebe narazí hned v rozjížďce s číslem čtyři. Matěj Kůs se střetne s Lukášem Drymlem v šesté a s jeho bratrem Alešem v deváté jízdě. Bylo by ovšem chybou soustředit se na trojboj o titul, jelikož na zaváhání trojice leaderů budou čekat další dravci prahnoucí po celkovém stříbru.

Zatímco první tři závodníci jsou na čele průběžné klasifikace narovnáni s rozpětím jednoho bodu, Josef Franc a Václav Milík jsou za třetím Lukášem Drymlem opět o jeden bod. A stejná vzdálenost dělí od této dvojice i Martina Gavendu.

Začátek závodu byl posunut o dvě hodiny dříve, takže se začíná už od šestnácti. Z nového časového harmonogramu mají možná radost fanoušci, kteří stihnou televizní přenos z vyvrcholení Grand Prix v Toruni, avšak Michal Škurla nikoliv. Krátce před polednem se totiž začne v Chabařovicích odvíjet poslední podnik šampionátu AČR stopětadvacítek na malé dráze a on má plán triumfovat ve všech jeho závodech s osmnáctibodovým ziskem.

Ve startovní listině se prozatím posunul na místo prvního náhradníka. Michael Hádek, který ve středu skončil třetí při pouáku v německé Míšni se včera omluvil kvůli zranění zad. Jeho startovní číslo pět zaujal Zdeněk Holub, druhým náhradníkem se rázem stal Ondřej Smetana. V hlavní šestnáctce se premiérově objeví Jan Jaroš, jemuž právě v květnu v Divišově začaly jeho trable s nohou.

Startovní listina:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel