Míšeň – 16. srpna
Saský závod přeboru a první ligy se evidentně nenarodil pod šťastnou hvězdou. Už byl škrtnut z kalendáře, nakonec se pro něho našel nový český garant a posléze i náhradní termín. Jenže touhy všech po odchodu tropických veder a vláze z nebes se naplnily v ten nejméně vhodný moment. Krátce před polednem se v Míšni rozpršelo a od té chvíle se minuty, kdy z šedivé oblohy nepadala voda v různé intenzitě, daly spočítat na prstech jedné ruky. Stav oválu se stále zhoršoval a většina účastníků přijala předčasný konec po rozjížďce s číslem dvanáct s velkou úlevou. Avšak diváci, když opouštěli stadión netušili, kdo vlastně vyhrál. Problém bodové rovnosti byl vyřešen a nejlepší tři celky si na pódiu převzaly ceny. Avšak k otázce patu mezi jmenovci Holubovými přistoupili rozhodčí Pavel Váňa a šéf jury Zdeněk Felix se stejnou aktivitou a vstřícností jako eritrejští uprchlíci ke své repatriaci z Anglie. Až po prostudování řádů na pozávodním zasedání jury bylo přistoupeno k losování, v němž byla Štěstěna nakloněna ke Zdeňku Holubovi.

 

 

Déšť, srážky a slejvák nad Labem

Meteorologové hlásili srážky již předem, ale kdo by jim po šesti týdnech sucha a tropických veder zase až tolik věřil?! Zaskočení cyklisté hledali úkryt okolo Labe, kde se dalo, a posádky dodávek s plochodrážníky neskrývaly obavy, jak se to s dnešním závodem vyvine.

Po příjezdu na stadión nevypadala dráha vůbec zle. Němečtí organizátoři neskrývali své obavy z největší dešťové tsunami, ovšem do jejího avizovaného příchodu úderem šestnácté však ještě nějaký čas zbýval.

Mnohem horší však bylo, že před nástupem naplánovaným na druhou po obědě nepřestalo pršet. Šedivé mraky zastínily sluneční svit natolik, že již někdy od jedné museli mít ve stánku s občerstvením rozsvícená světla. Byť se obloha od západu rozjasňovala, stále drobně pršelo. A když se na minutu přesně ve čtrnáct hodin vydali závodníci na nástup v sedlech svých motocyklů, nebeská stavidla se otevřela ještě více.

Zdeněk Holub vystihuje své pocity po vítězství ve čtvrté jízdě:

„Je mi strašný vedro. Dráha je v pohodě. V Anglii mi čtyři dny pršelo, asi jsem to přivez‘ sem.“

Michael Härtel dorazil do Míšně po ose rovnou z Lublinu, kde startoval ve druhém finále juniorského mistrovství světa. V rozjížďce s číslem jedna se ujal vedení, avšak hlavním hrdinou se měl stát Martin Málek. V prvním oblouku poslal za svá záda Ronnyho Weise, jehož záhy minul i Patrik Mikel. Vzápětí si to do druhé zatáčce namířil po spodní straně rovnou do čela.

Pardubický čtyřboj ve druhé jízdě ovládl Tomáš Suchánek. Jaroslav Petrák stihnul v úvodní zatáčce objet pouze Josefa Nováka. Debutující flat tracker Radek Podhadský chyběl kvůli technickým trablům nejen na nástupu, ale i na startu třetí jízdy.

Nicméně jeho absence byla naštěstí jen dočasná. První bod Radka Podhadského v šesté jízdě šel přece jen na vrub zaseknutého plynu Ondřeje Smetany. Nicméně plochodrážní debutant ve dvanácté jízdě za sebou nechal Josefa Nováka a dokonce ohrožoval Patrika Mikela!

Ale nepředbíhejme, třetí jízdu ovládl Jan Holub. Čerstvě patnáctiletý Kryštof Rybář si ze své první závodní jízdy v sedle pětistovky odvezl dva body na úkor Petra Babičky. Jako čtvrtý se dnes mezi vítěze zapsal Zdeněk Holub.

Ondřej Smetana se na něj tlačil po spodní straně první zatáčky, nicméně na výjezdu se sám stal obětí Michala Škurly. A ve druhém okruhu musel zastavit se zaseknutým plynem. Pro vývoj závodu však bylo více určující, že nepřestávalo pršet. Náklaďáček se stavební sutí, který před závodem utahoval dráhu, se vrátil zase do akce.

Hlasy, aby se místo kontraproduktivní úpravy oválu raději hnal závod dopředu, byly oslyšeny stejně jako návrhy před závodem, aby se kvalita oválu zachovala zrušením tréninku. Jury evidentně vsadila na kartu předčasného konce po třech pětinách, což ze sportovního hlediska bylo nejhorším řešením. A to tím spíše, šlo-li elegantně oddálit přinejmenším o sérii později.

 

Konec přináší úlevu

Po delší přestávce Zdeněk Holub odstartoval v rozjížďce s číslem pět na Tomáše Suchánka. „Provařil jsem to,“ nehledal pardubický borec příčiny své první dnešní prohry nikde jinde. I když zaútočil vnějškem úvodní zatáčky, dopředu se nedostal. Ronny Weis se stále bolavou rukou byl rád za svůj první bod, zatímco Petr Babička zůstal ve třetím kole stát po ztrátě tlumiče výfuku. „Hned to znělo líp a možná by to i líp jelo…“ žertoval v boxech.

Hned vzápětí se prosadil Michael Härtel, když slibný útok Ondřeje Smetany skončil předčasně. „Zase se mi zasek‘ plyn,“ lamentoval. „Tak teď už pojedu na druhý motorce.“ V rozjížďce s číslem sedm se Jan Holub triumfem ve stylu start – cíl stal druhým neporaženým mužem dne.

Martin Málek zaváhal při startu, ale v nájezdu do druhé zatáčky za sebou nechal Radka Podhadského. Vzápětí zaútočil na Jana Holuba, avšak když vymetl jednu z nově vzniklých kolejí, byl rád, že je rád.

Martin Málek s úlevou v hlase mluví o svých patáliích v sedmé jízdě:

„Už jsem viděl, že se zase válím po zemi. Byla tam hrozná kolej, čekal jsem, že se to dlábne. Děkuju pánubohu, že zase při mně stál.“

Někdy okolo šesté jízdy přestalo pršet, avšak dráha si začala vybírat svou daň. Ve druhé zatáčce osmé jízdy upadl Filip Hájek. Rozsvítila se červená světla a při repete se ve třetím kole na zemi ocitnul Kryštof Rybář. Patrik Mikel tím pádem ke svým prvním třem bodům musel na zkušeného Jaroslava Petráka odstartovat hned třikrát!

„Sám nevím,“ krčil březolupský mladík rameny, kterak tak rychle odstranil handicap svých horších startů. „Ten první stál ještě za hovno, ale tož teď už to bylo dobré!“ Co však nešlo zmiňovat v superlativech, byl návrat deště. Než skončila další úprava, náročná na čas i techniku, lilo jako z konve.

Zhruba hodinu trvalo odjet osm jízd s výsledkem, že se ovál proměnil v bahenní lázeň. Po jejím těžkém povrchu vedla prakticky jen jediná kolej. Jan Holub jí projel nejrychleji v deváté jízdě, když svým pronásledovatelům na čele s Martinem Mejtským ujel o celou rovinu.

Hned vzápětí se Tomáš Suchánek dočkal své další porážky. Sice nejlépe odstartoval, avšak Michael Härtel se vnitřkem první zatáčky dostal dopředu. Kryštof Rybář záhy upadl, ale byl povolán na start repete, které přineslo zase stejnou písničku. Tomáš Suchánek nejlépe odstartoval, avšak Michael Härtel se znovu v prvním oblouku dostal zleva před něho.

Ondřej Smetana v sedle druhého motocyklu odvedl v rozjížďce s číslem jedenáct Martina Málka. Zdeněk Holub si hned poté počínal neméně suverénně. A přijel do cíle dlouho před Patrikem Mikelem, který navíc v poslední zatáčce musel odrážet nájezd Radka Podhadského.

Ronny Weis vysílal v depu prosebné gesto směrem k nebesům. Nebyl sám, prakticky celé osazenstvo depa mělo závodu plné zuby. Rozhodnutí jury jej předčasně ukončit přišlo v pravý čas. I když pomineme možnost, že se mítink při troše dobré vůle mohl za půldruhé hodiny svého trvání odjet celý, jsou superlativy na straně vedení závodu u konce.

O pořadí družstev se při bodové rovnosti losovalo okamžitě, avšak otálení u soutěže jednotlivců je nepochopitelné. Výrok předsedy jury Zdeňka Felixe, že Zdeněk Holub se svým jmenovcem Janem mají pro určení majitele pětadvaceti tabulkových bodů po dráze sprintovat po svých, svého autora jasně nominoval do soutěže o největší hloupost roku. Obzvlášť byl-li reakcí na racionální připomínky ze strany klubových manažerů. Humor do plochodrážních boxů patří, ale oprávněná indicie, že s největší pravděpodobností i u Pavla Váni opět zaúřadovala neznalost řádů, mění komedii přece jen do trapné frašky.

 

Hlasy z depa

„Nevím, nevím…“ nebál se Zdeněk Holub dát průchod rozpačitým pocitům, když cestou ze stupňů vítězů netušil, zda vyhrál on nebo jeho jmenovec Jan. „Uvidím výsledek, jak to dopadlo. Škoda deště, že se to nedojelo.“

„Mokrý, mokrý,“ odpovídal Jan Holub na tradiční otázku, jaké to dneska bylo. „Byly to jen tři jízdy. Těžší mě ještě čekaly, těžko říct, jak by to dopadlo. Přežili jsme to ve zdraví, to je hlavní.“

„Na hovno,“ odtušil Tomáš Suchánek. „Závod o ničem v takovým počasí. Starty jsem měl dobrý, se Zdeňkem jsem to provařil a Härtel se mnou dvakrát vychcal, dvakrát jsem tam byl a dvakrát mě podjel. Rozhodli správně, že to ukončili. Jsou tady mladý, co se učej‘, tak ať se nezrakvěj‘.“

„Jedu druhý závod po hodně dlouhé pauze,“ připomínal Martin Málek sérii svých zdravotních trablů. „A klasickou plochou dráhu jsem nejel od května, když nebudu počítat dvě extraligové jízdy v Praze. Jsem rád, že to skončilo. Bylo to takové trápení. Kdyby nebylo deště, možná kdyby to kdyby dráhu nechali být a neupravovali, možná by se to vyházelo. Bylo to tvrdé, ale jak potom tlačili vodu do dráhy, stala se z toho taková guma a v některých místech byly nepříjemné koleje. Kdyby to pokračovalo, odjedu to, ale je dobře, že to zrušili. Zranění bylo už dost a jednou jsem měl namále i tady.“

„Zezačátku o tréninku super,“ bilancoval Patrik Mikel. „Super, ideální. V první jízdě jsem nebylo připravený, že to bude mokřejší. Druhá jízda byla už peklo a třetí ještě větší. Ale dráha jako dráha, problém je, že na mokrém mám hovno natrénováno.“

 

1. Zdeněk Holub, Praha	3 3 3	9 (los)
2. Jan Holub, Mšeno	3 3 3	9 (los)
3. Michael Härtel, Míšeň	2 3 3	8
4. Tomáš Suchánek, Pardubice	3 2 2	7 (los)
5. Martin Málek, Březolupy	3 2 2	7 (los)
6. Patrik Mikel, Březolupy	1 3 2	6
7. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 2 1	5
8. Martin Mejtský, Pardubice	0 2 2	4
9. Michal Škurla, Praha	2 1 1	4
10. Ondřej Smetana, Praha	E E 3	3
11. Kryštof Rybář, Divišov	2 X 0	2
12. Ronny Weis, Míšeň	0 1 1	2
13. Radek Podhadský, Plzeň	– 1 1	2
14. Josef Novák, Pardubice	1 0 0	1
15. Petr Babička, Slaný	1 E 0	1 (los)
16. Filip Hájek, Praha	1 X 0	1 (los)

Klasifikace družstev:

1. Březolupy/Míšeň	Michael Härtel 8, Martin Málek 7, Patrik Mikel 6	21
2. Praha	Zdeněk Holub 9, Michal Škurla 4, Ondřej Smetana 3	16 (los)
3. Pardubice	Tomáš Suchánek 7, Jaroslav Petrák 5, Martin Mejtský 4	16 (los)
NC Mšeno	Jan Holub 9	9
NC Slaný	Petr Babička 1	1
NS Žarnovica

Foto: Mirek Horáček

Míšeň – 15. srpna
Po zastávce ve slovenské Žarnovici minulou neděli zůstává přebor jednotlivců spojený s první ligou za českou hranicí i nadále. Jeho další kolo je na programu již zítra ve starobylé saské Míšni, kde se garantem závodu nakonec stal GRS Liberec. Stejně jako před týdnem se ke slovu dostává klasický rozpis pro šestnáct závodníků a jména v něm garantují dramatickou podívanou. Škoda, že se ligová idea drolí jako stará bábovka. Z šesti startujících družstev jich plná polovina nebude klasifikována.

 

Závod pod nezaměnitelnou siluetou tří věží chrámu v hradním okrsku měl namále, když se koalice Březolupy – Míšeň rozpadla. Moravanům došla trpělivost, když Němci do prvních kol soutěže neposílali své závodníky, čímž utrpěly klubové ambice. Míšeň se hájila zraněními a nevhodně zvolenými termíny prvních kol křížence první ligy a přeboru.

Nicméně spolupráce byla u konce. A protože německá DMSB dává na rozdíl od slovenské SMF ruce pryč od organizování zahraničních podniků na svém území, musela míšeňská šéfka Anke Geyer najít garanta v podobě jiného českého klubu. Po sérii jednání jí hodil záchranné lano liberecký guru Věroslav Kollert.

Původní červencový termín padl, protože se ve stejný den konal závod německého juniorského šampionátu v Herxheimu, kam byl nominován i míšeňský Richard Geyer. Ovšem ten se tam po těžkém pádu dostal ze hry prakticky do konce sezóny.

Po boku Ronnyho Weise bude ovšem barvy domácího klubu hájit Michael Härtel, což je výzva pro trio favoritů Tomáš Suchánek, Zdeněk Holub a Jan Holub. Při žarnovickém comebacku vystrčil růžky Martin Málek, jehož klubový kolega Patrik Mikel letos stále stoupá výše a výše. Nechybí ani Ondřej Smetana s Michalem Škurlou, jež se budou chtít zalíbit Milanu Špinkovi, který je nominoval do národního týmu pro juniorské semifinále mistrovství světa do Opole.

Poslední novinkou je účast Kryštofa Rybáře. Závodník divišovského klubu v úterý sfoukával patnáct svíček z narozeninového dortu, což znamená, že může startovat i jinde než v juniorce. Přítomnost dalších závodníků dává naději, že se Březolupy, Pardubice a Praha utkají ve skvělém boji o vítězství v klasifikaci družstev.

Ostatní týmy však nebudou klasifikovány, jelikož nedají dohromady potřebné minimum alespoň dvou závodníků. Slaný bude mít pouze Petra Babičku, Mšenu po zranění Filipa Šitery zbyl už jen Jan Holub. Posledního přihlášeného žarnovického mohykána Vladimíra Višvádera nechal minulý týden na holičkách motor, z něhož se v neděli zakouřilo jako z parního válce.

Startovní listina:

1 Ronny Weis, Březolupy (D)

2 Michael Härtel, Březolupy (D)

3 Martin Málek, Březolupy

4 Patrik Mikel, Březolupy

5 Tomáš Suchánek, Pardubice

6 Martin Mejtský, Pardubice

7 Josef Novák, Pardubice

8 Jaroslav Petrák, Pardubice

9 Petr Babička, Slaný

10 Radek Podhadský, Plzeň

11 Jan Holub, Mšeno

12 Kryštof Rybář, Divišov

13 Zdeněk Holub, Praha

14 Ondřej Smetana, Praha

15 Michal Škurla, Praha

16 Filip Hájek, Praha

Foto: Mirek Horáček

Mšeno – 14. srpna
Mšeno je příznivcům motorismu známé nejen plochou dráhou, ale i motocyklovými soutěžemi. A právě podnik mistrovství republiky je sem naplánován na příští víkend. Protože by sdílení stadiónu a další infrastruktury přinesly problémy, rozhodl se mšenský klub přeložit svůj podnik první ligy spojené s přeborem, jenž se měl konat příští neděle. Pojede se až za čtrnáct dnů, v neděli 6. září, přičemž začátek je naplánován na čtrnáctou hodinu, přičemž se zde oba seriály uzavřou.

Žarnovica – 9. srpna
Zatímco startovní listina nedělního křížence přeboru a první ligy v Žarnovici se měnila dost radikálně, ráz počasí zůstával tropický. Informace z rádia o sto lidí, které už v týdnu porazila velká vedra, střídalo varování, že stupeň výstrahy se z dvojky mění na maximální trojku. Rtuť teploměru se nestyděla atakovat čtyřicítku a na kovovém zábradlí žarnovického depa se nedala držet ruka. V těchto podmínkách nezbývá než smeknout před všemi, kteří dali přednost ploché dráze před koupáním. A o pořadatelích a především samotných závodnících ani nemluvě. Mítink se stal jednoznačnou kořistí Tomáše Suchánka, který ani jednou neprohrál. Jako jediný také porazil Zdeňka Holuba. Jan Holub podlehl oběma, takže pořadí na stupních vítězů nebylo nikterak netradiční.

 

Žarnovičané začínají vítězstvími, avšak pokračují pády

Ohlášených pětadvacet závodníků se dnes v Žarnovici nesešlo a útok na rekord v počtu účastníků přeborového mítinku se nekonal. Maďarští amatéři a veterán Anton Wannasek obsadili místa třech náhradníků a ke slovu se dostal klasický rozpis pro šestnáct závodníků na dvacet jízd. Operativnost řešení byla patrná na přidělování startovních čísel.

Filozofii, aby se zástupci jednotlivých družstev střetnuli pokud možno v první sérii, tvůrce startovní listiny opomenul. Nicméně ligová soutěž je letos přece jen zastřena individuálním soupeřením. A to díky vskutku vyrovnané startovní listině slibovalo, že diváky čeká nejen tropické, ale především dramatické odpoledne.

Jan Holub ovšem řešil úplně jiné starosti, než proč má vestu se startovním číslem šestnáct. Bodla jej totiž vosa do krku a on si na něm musel držet obvaz ještě cestou na nástup. Do akce se dostal až ve čtvrté jízdě, v níž reagoval na let pásky nejrychleji ze všech. Jenže ještě před úvodním nájezdem jej překonal jeho jmenovec Zdeněk.

Jan Holub vysvětluje zisk dvou bodů z rozjížďky s číslem čtyři:

„Blbě jsem odstartoval. Škoda.“

Zatímco mšenský závodník láteřil na svůj start, Patrik Mikel by měl na toto téma ještě více výtek. Avšak ve druhém okruhu se mu povedlo v první zatáčce objet Jaroslava Petráka, který se vzápětí v depu hodně zamýšlel nad nastavením svého motocyklu.

Ještě před Zdeňkem Holubem splnil očekávanou úlohu favorita Tomáš Suchánek, jenž triumfoval ve třetí jízdě stylem start – cíl. Martin Málek, jenž se po zraněních nohy a klíční kosti teprve dostával do závodního rytmu po více než dvou měsících, ustál útok Rolanda Benkö. Maďar se ve druhém oblouku dostal spodem pod něho, avšak březolupský závodník byl při nájezdu do druhého kola přece jen rychlejší.

Kromě Zdeňka Holuba a Tomáše Suchánka se mezi vítěze první série zapsali domácí borci. Ronny Weis si ještě před startem úvodní jízdy ovazoval svou bolavou ruku, přesto však v úvodním nájezdu zprava minul Patrika Búriho. Jenže slovenský závodník neztrácel rozvahu a už ve výjezde Němce nestihnul. Vzápětí Josef Novák se žlutým povlakem vnějškem první zatáčky nestihnul Jána Mihálika, jenž dokonale profitoval z výhody žarnovické červené dráhy. Domácí junior se po včerejším slibném vstupu do české juniorky dočkal prvního vítězství v ostrém závodě své kariéry.

Ovšem v rozjížďce s číslem pět svůj bodový účet nerozmnožil. Držel se sice Zdeňka Holuba a nepustil před sebe Vladimíra Višvádera, jenž z pravé strany první zatáčky objel Petera Vidu. Jenže ve druhém oblouku se nechal rozházet a upadl. Aby do něho nenajel, šel Vladimír Višváder k zemi také.

Patrik Búri držel v rukou pohár s ještě hořčím nápojem. Že se v šesté jízdě nedostal na druhou příčku před Patrika Mikela, který mu včera sebral pódium, nakonec ještě nebylo tak hrozné. V rozjížďce s číslem deset jel třetí před Jánem Mihálikem, který kvůli montáži vypůjčeného deflektoru od Antona Wannaska, málem nestihl dvouminutový limit.

Ve druhém kole Patriku Búrimu prasknul primární řetěz. Horší než diskvalifikace byly škody, které napáchal na rámu a spojce. Parta v nejvzdálenějším boxu se však rychle pustila do práce. Po wheelie v úvodním oblouku však Patrik Búri letěl rovnou do nafukovací bariéry. Jeho zklamání bylo neskrývané. A závodiště opustil ještě, než dnešní mítink skončil.

 

Tomáš Suchánek se nechce o průběžné vedení dělit ani se Zdeňkem Holubem

V opakované páté jízdě se Zdeněk Holub stal prvním mužem, jenž dokázal zopakovat své úvodní vítězství. Tomáš Suchánek ho napodobil hned poté nejen tříbodovým ziskem, ale i suverenitou svého počínání. Na záda obou šestibodových začal dýchat Martin Málek, suverén sedmé jízdy, v níž kalil vodu Michal Tomka.

V první zatáčce objel Jaroslava Petráka, který prahnul po odvetě stejně jako indián po skalpech bledých tváří. Jenže slovenský mladík jel bezchybně. Pardubický matador musel hrát vabank poslední zatáčky. Její vnitřní stranou se cpal dopředu, nicméně Michal Tomka protnul metu o chloupeček dříve.

Pět bodů Martina Málka vyrovnal v rozjížďce s číslem osm Jan Holub. Ronny Weis s červeným povlakem skvěle odstartoval a držel vnitřní stopu prvního oblouku, až se mu za zadním kole prášilo vápno. Budějovický rodák, kmenový závodník Plzně a člen prvoligové soupisky Mšena v jedné osobě byl však na vnějšku rychlejší. V závěru odolal i Rolandu Benkömu, který míšeňského Sasa nechal za sebou ve druhé zatáčce.

Maďar se v desáté jízdě dočkal vítězství, které mu nesebrala ani červená světla po pádu Patrika Búriho. I při repete totiž za sebou dokázal udržet Jaroslava Petráka. Nicméně osud Rolanda Benköa se naplnil v rozjížďce s číslem třináct, jež má špatnou pověst už od Jidášových časů. Na jejím startu mu stejně jako včera explodoval motor a on opět závod nedokončil.

Ale zpátky na začátek třetí série! Duel pětibodových ovládl Jan Holub, který Martina Málka změřil již v úvodních metrech. „Odešlo zapalování,“ meditoval Pavel Málek. „Dojel pod depo a zdechlo to. Předtím taky, měnili jsme svíčku. Ale jak se to ohřeje, jde to do hajzlu.“

Rozjížďka s číslem dvanáct svedla na start oba neporažené. Tomáš Suchánek nedal Zdeňku Holubovi ani náznak šance. Po vylétnutí pásky vypálil do čela a jeho spanilou jízdu ukončila až šachovnicová vlajka. Jako jediný neporažený zůstal sám na hrotu průběžné klasifikace. Jmenovci Holubovi ztráceli bod, Martin Málek dva.

Zdeněk Holub přemítá nad svou prohrou v rozjížďce s číslem dvanáct:

„Nevyšel mi start. A pak už jsem s tím nic neudělal.“

Ve třetí pětině mítinku začala stoupat hvězda Patrika Mikela. V jedenácté jízdě objel v první zatáčce Vladimíra Višvádera. Z jeho motoru se začalo kouřit jako od parního válce. Očividná závada vyřešila jeho souboj s Michalem Tomkou o druhou příčku, ale stála za koncem comebacku závodníka, který shodou okolností v Žarnovici před více než čtvrtstoletím odstartoval svou kariéru. „Zadřeno, končím,“ rozhodil bezmocně rukama, když kráčel vzhůru do depa.

Drama Vladimíra Višvádera se však odehrávalo za zády Patrika Mikela. Tomu v rozjížďce s číslem třináct scházel k perfektně sehrané roli suveréna pouze povedený start. Roland Benkö už tušil, že odepsal motor, a Martin Mejtský se z vedení těšil pár metrů. V první zatáčce přiletěl Patrik Mikel zprava a o minutu později už mohl s devíti body přemítat o útoku na stupně vítězů. Paradoxně mu pomohla i smůla Martina Málka.

 

Štěstím občas přeje i nepřipraveným, nicméně informovaným

Sluníčko se na své pouti po nebeské báni dostalo přesně do pozice, aby svými paprsky střílelo do depa se stejnou přesností jako hrdinové ze ságy o hvězdných válkách. Martin Málek se rozhodl své technické patálie vyřešit přesednutím na druhý motocykl.

Ale chyba lávky! Do čtrnácté jízdy se vůbec nerozjel. Nezbylo mu, než pozorovat skvělý start Zdeňka Holuba a let Patrika Búriho na nafukovaček v první zatáčce. Při repete opět vládl Zdeněk Holub, před nímž si však Tomáš Suchánek udržel jednobodový náskok, když úřadoval v rozjížďce s číslem patnáct.

Martin Málek vysvětluje své odstoupení v rozjížďce s číslem čtrnáct:

„Pavučiny ve výfuku (smích). Ale ne, vážně, problém byl za zadní ose. Skřípl se do ní napínák. Je nějaké vedro…“

Vedro bylo vskutku nesnesitelné. Byť odstoupení Patrika Búriho, Vladimíra Višvádera a Rolanda Benköa dávala prostor pro celou trojici náhradníků, Anton Wannasek měl sbaleno dříve, než odstartovala poslední série.

Na tropické teploty žehral Tomáš Suchánek. Hravě ovládl rozjížďku s číslem sedmnáct, zaknihoval vítězství v závodě s patnáctibodovým maximem a mohl vyprávět, že se potí kvůli žáru nikoliv vinou tlaku soupeřů.

Hned další jízdy určily pořadí jeho společníků na stupních vítězů. Jan Holub vyhrál rozjížďku s číslem osmnáct, aniž by mezi startem a cílem opustil vedoucí pozici byť na sebekratší okamžik. Se třinácti body mohl vyčkávat, zda se Michalu Tomkovi podaří porazit Zdeňka Holuba, k čemuž mu při včerejší juniorce chyběl jen onen pověstný kousíček.

Popis devatenácté jízdy by ale vystačil na samostatný článek. Nejprve se páska nezvedla na pravé straně, podruhé beznadějně poslední náhradník Joszef Geczy upadl ve druhé zatáčce. Svítila červená světla, Maďar se dostal do bezpečí a startovalo se potřetí. Stejně jako prve se dostal do čela Zdeněk Holub.

Jenže místo Michala Tomky měl za sebou Filipa Hájka. S takovým stavem věcí se však domácí junior nehodlal smířit. Jenže v nájezdu do první zatáčky druhého okruhu si o Pražana před sebou škrtnul a upadl.

„Kdybych si počkal, udělal bych ho,“ litoval Michal Tomka později v boxech. „Ale nevadí.“ Další start devatenácté jízdy byl už poslední. Zdeněk Holub opět zamířil do čela, aby s konečným skóre čtrnácti bodů obsadil druhou příčku.

Než Jan Holub získal jistotu bronzu, udělal dobrý skutek. Všimnul si totiž, že zadní pneumatika motocyklu, který František Mikel postavil na hranu depa pro svého syna Patrika, je podezřele měkká. Otec březolupského závodníka nad tím nejprve mávnul rukou, že jde o běžný stav.

Jenže tlak v duši klesal dál, takže defekt byl evidentní. „Štěstí, že se ta jízda tolikrát opakovala,“ uvědomil si, kolik času získal na výměnu gumy. V rozjížďce s číslem dvacet sice kraloval Martin Málek, ovšem Patrik Mikel se díky druhému místu v celkové klasifikaci umístil před ním na čtvrté příčce.

 

Hlasy z depa

„Zapotil jsem se jen, že je takový vedro,“ poněkud zlehčoval Tomáš Suchánek svůj úspěch. „Teď už spěchám k jezeru. Dobrý dneska, minule mi tu na slovenským mistráku prasklo vahadlo. Teď jsem to vyzkoušel a dobrý. Samej‘ start – cíl, dráha byla dobrá, i když oproti minule tam byly díry. Ale na venku byla nějaká ta hranka, tak to pelášilo.“

„Kdybych neztratil ani bod, bylo by to super,“ podmiňoval Zdeněk Holub svoji spokojenost. „A ještě lepší by bylo, kdyby se poslední jízda neodjela až na osmnáctej‘ pokus. Se Suchošem mi nevyšel start a pak už jsem s tím nic neudělal.“

„Po čtrnácti dnech dobrý svezení,“ kvitoval Jan Holub. „Byla dlouhá pauza. Celkem je tam spokojenost. Akorát to vedro a vosy. Dráha byla závodivá, ne venku něco bylo, nebylo to úplně špatný. Škoda dvou jízd. V první jsem blbě odstartoval a pak to měl Tomáš rychlejší, na toho jsem neměl. V Míšni mu to, doufám, vrátím.“

„Dneska v pohodě, ale starty, starty…“ posteskl si Patrik Mikel. „Některé už šly, některé ne, ale už se to začíná zlepšovat. Škoda první jízdy, porazil jsem jen Jardu, ale každý bod se počítá. Suchoše dám až časem dá se říct, že jsem dneska porazil, koho jsem měl. Jsem kousek pod bednou, ale tak to je.“

„Docela nezvyk po dlouhém povalování se v kanceláři,“ svěřoval se Martin Málek. „Já se přijel rozjezdit, od Francie jsem nezávodil. Na krátké jsem dal jen dvě jízdy v červnu při extralize a předtím v květnu. Nemohl jsem nejdřív chodit, pak jsem nemohl máchat rukama. Dráha byla dnes docela obtížnější, bývá tady lepší, ale vedro a dvoudenní závody se na tom podepsaly, nedalo se s tím nic dělat. Spíš jsem testoval sám sebe, než závodil, rozhodl jsem se jet až minulý týden po kontrole v pátek.“

„Ale jo,“ odtušil Jaroslav Petrák na otázku, zda se mu dnešní mítink líbil. „Sice trošku s problémama, nedokázal jsem si doladit motorku. První tři jízdy jsem se trápil. Měl jsem to pomalý, pak se to doladilo, to teprve měly začít závody! Ale jinak dobrý, pěkná dráha, sem tam dírka, ale líbilo se mi to po měsíční pauze.“

 

1. Tomáš Suchánek, Pardubice	3 3 3 3 3	15
2. Zdeněk Holub, Praha	3 3 2 3 3	14
3. Jan Holub, Mšeno	2 3 3 2 3	13
4. Patrik Mikel, Březolupy	1 2 3 3 2	11
5. Martin Málek, Březolupy	2 3 2 – 3	10
6. Filip Hájek, Praha	1 0 1 3 2	7
7. Jaroslav Petrák, Pardubice	0 1 2 2 2	7
8. Roland Benkö, H*	1 2 3 E –	6
9. Josef Novák, Pardubice	2 0 1 2 1	6
10. Michal Tomka, Žarnovica (SK)	1 2 2 1 X	6
11. Ronny Weis, Březolupy (D)	2 1 1 1 1	6
12. Ján Mihálik, Žarnovica (SK)	3 X 1 0 X	4
13. Patrik Búri, Žarnovica (SK)	3 1 X X –	4
14. Martin Mejtský, Pardubice	0 E 0 2 2	4
15. Vladimír Višváder, Žarnovica (SMF)	0 2 E – –	2
16. Petr Vida, Žarnovica (H – SMF)	0 1 0 1 0	2
17. Joszef Geczy, H* (res)	0 1 X	1
18. Csaba Varga, H* (res)	0	0
19. Anton Wannasek, Žarnovica (A – SMF)		DNR

Poznámka: jezdci nebodující v přeboru jsou označeni hvězdičkou (*)

 

Klasifikace družstev:

1. Pardubice	Tomáš Suchánek 15, Jaroslav Petrák 7, Josef Novák 6	28
2. Březolupy	Patrik Mikel 11, Martin Málek 10, Ronny Weis 6	27
3. Praha	Zdeněk Holub 14, Filip Hájek 7	21
4. Žarnovica	Michal Tomka 6, Ján Mihálik 4, Patrik Búri 4	14
NC Mšeno	Jan Holub 13	13
NS Slaný

 

Foto: Mirek Horáček

Žarnovica – 5. srpna
Rekord v počtu závodníků v jednom mítinku českého přeboru byl ustaven předloni v dubnu, když se v pardubických boxech sešlo čtyřiadvacet závodníků. V neděli by mohl padnout, protože k žarnovickému kolu křížence první ligy s přeborem se přihlásilo pětadvacet borců. Pakliže se všichni na Slovensku setkají, pojede se systémem na pětadvacet rozjížděk s pěti jezdci na startovním roštu každé z nich.

 

Startovní listina je vskutku pozoruhodná směs. Chybí v ní úplně zástupci Slaného a v soutěži družstev nebude klasifikováno ani Mšeno, jemuž po zranění Filipa Šitery zbyl pouze Jan Holub. Největší závodnický podíl má pořádající klub. Vedle juniorů se s žarnovickou vestou objeví také borci, jež jsme doposud vídali v závodech veteránů či amatérů.

A v neposlední řadě uvidíme ostrý závodní comeback Vladimíra Višvádera, jenž si minulý měsíc v Žarnovici střihnul veteránský podnik. Vůbec poprvé bude na plochá dráze závodit Radek Podhadský, jméno dříve známé z flat tracku.

Tradičně silné sestavy posílají do boje Praha a Pardubice, byť těm chybí Hynek Štichauer, který se v sestavě Glasgow vrátil do britské Premier League. A po poprvé fraktuře klíční kosti z dlouhodrážního mistrovství světa usedne za řidítka motocyklu i Martin Málek.

Startovní listina:

1 Patrik Búri, SK – Žarnovica

2 Michal Tomka, SK – Žarnovica

3 Ján Mihálik, SK – Žarnovica

4 Branislav Mesiarik, SK – Žarnovica

5 Vladimír Višváder, Žarnovica

6 Tomáš Suchánek, Pardubice

7 Jaroslav Petrák, Pardubice

8 Josef Novák, Pardubice

9 Martin Mejtský, Pardubice

10 Jan Holub, Mšeno

11 Ondřej Smetana, Praha

12 Zdeněk Holub, Praha

13 Filip Hájek, Praha

14 Michal Škurla, Praha

15 Martin Málek, Březolupy

16 Patrik Mikel, Březolupy

17 Štěpán Řezníček, Březolupy

18 Ronny Weis, D – Březolupy

19 Radek Podhadský, Plzeň

20 Roland Benkö, H

21 Szabolcs Vida, H (SMF) – Žarnovica

22 Peter Vida, H (SMF) – Žarnovica

23 Anton Wannasek, A (SMF) – Žarnovica

24 Steven Mauer, D

25 Mathias Schultz, D

Poznámka: protože přebor je určen pro držitele licencí AČR, SMF a DMSB, nezíská do něho Roland Benkö body; Steven Mauer, Mathias Schultz a Radek Podhadský nejsou uvedení na soupiskách žádného z prvoligových klubů

Foto: Mirek Horáček