Kopřivnice – 8. října
Problémy se startovní listinou, které provázejí zítřejší mistrovství republiky na dlouhé dráze v Kopřivnici, bohužel pokračují. Oproti předchozím zprávám totiž startovní listina, jež byla zveřejněna během včerejšího odpoledne, obsahuje pouze devět jmen. Startovní číslo devět zůstává volné pro případného zájemce, který se může rovnou nahlásit pořadatelům.
Ke slovu se proto dostává systém známý z přeboru. Obsahuje patnáct rozjížděk, přičemž každý účastník vyjede na ovál celkem šestkrát. Vzhledem k rozměrům dráhy se pochopitelně bude závodit ve čtyřech.
Oproti přeborovému rozpisu se však pojede finálová rozjížďka čtveřice nejlepších. Její výsledek určí pořadí celého závodu.
Březolupy – 6. října
V posledních třech ročnících mistrovství republiky jednotlivců se stalo zvykem, že Václav Milík nechával svým soupeřům prakticky jen drobky ze svých opulentních bodových hostin. Nicméně v souvislosti se svým odvoláním na velkou cenu do Toruně nechal pro zítřejší rozhodující finále ring volný. A tak v podvečer odjede z Březolup jako šampión republiky závodník, které této mety ve své kariéry doposud nedosáhl. Jediným individuálním exmistrem naší země ve startovní listině je totiž Matěj Kůs. Pražan ale nestartoval v prvním finále na Markétě vzhledem ke svému zranění. Takže byť by zítra nakrásně vyhrál všech pět svých rozjížděk a ostatní favorité jen paběrkovali, nepřekoná třicet bodů Václava Milíka, který by potom vyhrál svůj pátý titul v nepřítomnosti. Nicméně pravděpodobnost takového vývoje je přece jenom stejná jako, že zítra v březolupském zámeckém parku přistane létající talíř se zelenými Marťany.
Tipujte:
Loading ...
Na čele o bod
Josef Franc zdědil po Václavu Milíkovi pozici leadera aktuální klasifikace
Coby faktický leader průběžné klasifikace dorazí na Moravu Josef Franc. Jeho postavení však nebude nikterak pevné. O pouhý bod za ním totiž číhá Eduard Krčmář, jehož začátek podzimu zastihnul v excelentní formě. V Divišově zlepšil druhým místem své doposud nejlepší umístění v šampionátu a vedle Václava Milíka byl největším hrdinou.
Eduard Krčmář zůstává za Josefem Francem o pouhý bod
Nicméně Josef Franc, který shodou okolností začal závodit ve stejném roce, kdy se Eduard Krčmář narodil, rozhodně není snadno k poražení. Šanci na zlato má rovněž Zdeněk Simota, nicméně on již ztrácí na pražského leadera hned čtyři body. Přitom bude muset hájit i případný bronz, jelikož s odstupem třech, resp. čtyř bodů na jeho zaváhání budou číhat Hynek Štichauer a Ondřej Smetana.
Muziku budou chtít dozajista kalit také ostatní na čele s Matějem Kůsem. Závod, jenž se koná zároveň jako čtrnáctý ročník Slováckého oválu, tím pádem slibuje úžasnou a vyrovnanou podívanou.
Mistr republiky se nejčastěji vrací z Březolup
Zdeněk Simota může být mistrem, ale klidně odjíždět i jako pátý muž závěrečné klasifikace
Mistrovství republiky jednotlivců s letopočtem vzniku 1949 je nejstarší motoristický šampionát naší země vůbec. Během let jeho podoba oscilovala mezi seriálem od dvou do osmi závodů a jedním finálovým podnikem. Za tu dobu vrcholil na čtyřiadvaceti různých stadiónech, přičemž dvanáct z nich již z české a slovenské ploché dráhy zmizelo nadobro. Nejčastěji se tak stalo právě u nás v Březolupech, odkud dnes odjede novopečený šampión již posedmnácté. V průběhu let se však mnohdy pořadí zamotalo, jak nám připomene několik příkladů.
2. srpna 1970
Jiří Štancl se jako mistr republiky vracel z Březolup osmkrát
Necelé čtyři měsíce před oslavou svých jednadvacátých narozenin se Jiří Štancl stal v Březolupech doposud nejmladším mistrem republiky vůbec. Šampionát zakončil stylově. Na dráze, kde byl stále ještě asfaltový povrch, neprohrál jedinou rozjížďku. Dle vlastních vzpomínek mu větší problémy nastaly po vyhlášení vítězů. Slavnostní udílení cen doprovázela taneční zábava a on, ačkoliv na parketu nikdy příliš nevynikal, musel do kola hned s celou řadou místních dívek. Nejúspěšnější československý plochodrážník všech dob se z březolupského stadiónu vracel jako šampión ještě sedmkrát. A právě tady jej roku 1982 po deseti zlatých medailích v řadě dokázal z trůnu sesadit Aleš Dryml.
11. srpna 1974
A ještě jednou Jiří Štancl, který coby nejúspěšnější československý plochodrážník všech dob zanechal za sebou v historii pochopitelně hlubokou stopu. Ze svých dvanácti individuálních titulů se nejvíce nadřel na ten v sezóně 1974. Zprvu měl vrch Milan Špinka. Tehdy se do průběžné klasifikace nepočítaly body z jízd, nýbrž mistrovské body jako kupříkladu v silničních závodech či v motokrosu.
Březolupy 1974: Jan Verner, Jiří Štancl a Jan Holub
Tři nejhorší výsledky se škrtaly. A novopečený ledařský mistr světa ve čtyřech posledních závodech osmidílného seriálu potřeboval k titulu už pouze skončit aspoň jednou na pódiu. Naproti tomu Jiří Štancl musel pokaždé vyhrát. Tento scénář se stal záhy realitou.
Jiří Štancl postupně během jednoho týdne mával z nejvyššího stupínku pódia v Čakovicích, Kopřivnici a nakonec i v závěrečném klání v Březolupech.
Milan Špinka přitom končil bez vavřínového věnce. Na zdejší dráze jakoby se proti němu spikli také soupeři, nicméně on si vydřel možnost bojovat o bronz v rozjezdu s Janem Vernerem. Dostal se do čela, dlouho vedl, ale nakonec jej jeho klubový kolega dokázal předjet. Osud tomu chtěl, že se Milan Špinka nikdy československým šampiónem nestal.
17. července 1988
Josef Franc může zítra překonat svého učitele Zdeňka Schneiderwinda v otázce titulu mistra republiky
Zdeněk Schneiderwind byl v osmaosmdesátém na nejlepší cestě stát se mistrem republiky jednotlivců. Den před březolupským závěrem stál na stupních vítězů v Kopřivnici, když v rozjezdu o třetí místo porazil Stanislava Urbana.
Na místní stadión Zdeněk Schneiderwind dorazil jako leader aktuální klasifikace. Jenže stovky diváků v ochozech a další tisícovky u přímého televizního přenosu spatřily jeho nehoráznou smůlu, kdy jej třikrát nechal na holičkách motocykl. Zatímco Roman Matoušek slavil zlato jízdou v sedle historického vysokého velocipedu, Zdeněk Schneiderwind měl jen bronz, který nikdy už nevylepšil.
8. září 1991
Bohumil Brhel, Václav Milík a Lubomír Jedek po březolupském finále anno domini 1991
Razantní společenské změny zkraje devadesátých let se nevyhnuly ani ploché dráze. A v šampionátu jednotlivců se místo dlouhodobého seriálu o mistru rozhodovalo v jediném finále. Druhé v pořadí bylo přiděleno právě do Březolup.
Václav Milík se nemohl počítat mezi nejžhavější favority, nicméně výtah jeho kariéry se právě v jednadevadesátém sunul do stále vyšších pater. V Březolupech vyhrál všech pět svých rozjížděk a svůj jediný titul v životě ozdobil patnáctibodovým maximem.
28. září 2006
Březolupské pódium v září 2006: zleva Josef Franc, Adrian Rymel, Zdeněk Simota a Luboš Tomíček
O mistru republiky jednotlivců se na březolupském stadiónu rozhodovalo patnáct let po triumfu Václava Milíka. Šampionát sice dva roky koketoval se seriálovou podobou, aby se roku 2002 vrátil ke stylu jediného finále. O výsledcích čtveřice nejlepších pak nakonec rozhodovala jen jedna jediná finálová jízda.
Do jejího čela vystřelil Josef Franc. Nicméně Adrian Rymel, jehož prve v základní části nikdo neporazil, prahnul po odvetě stejnou měrou. Na konci druhého okruhu se vskutku dostal do čela, aby poprvé a naposledy usednul na mistrovský trůn. A Josef Franc nemohl tušit, že jeho stříbro je druhé z celkem šesti, jež ve své prozatím marné snaze o zlato získal.
11. října 2014
Václav Milík mladší získal svůj první titul, když ve Mšeně v říjnu 2012 porazil Lukáše Drymla v dodatkové jízdě. Napřesrok v Plzni ve stejné situaci podlehl jeho staršímu bratru Alešovi. Ke druhému finálovému kolu šampionátu, který se v sezóně 2008 opět skládal z více závodů, dorazil s tříbodovým náskokem z prvního dílu v Praze.
Místo rutinního zisku titulu Václav Milík svým pádem před třetmi lety rozpoutal neskutečné drama
Většina z vás má ještě v živé paměti, kterak chtěl svoji třetí vítěznou jízdu oslavit triumfální jízdou po zadním kole. Ocitnul se však na zemi, aby v další sérii pykal za sražení Martina Gavendy. Nicméně jeho anděl strážný jej nenechal ve štychu, ačkoliv si při vybírání bodové vývrtky svého chráněnce pořádně odřel křídla.
Václav Milík se psychicky srovnal. Okolnosti tomu chtěly, že o zlato musel být vypsán rozjezd s Josefem Francem a Matějem Kůsem. Dvakrát sice svítila červená světla, aby se nakonec vítězně cílem prohnal pardubický závodník, jehož tím pádem dnes vidíme jako čtyřnásobného šampióna republiky.
Přehled stadiónů dle počtu uspořádaných závěrečných závodů mistrovství republiky jednotlivců:
počet:
stadión:
17
Březolupy
10
Mšeno
5
Plzeň (Bory)
4
Kopřivnice, Polepy a Slaný
3
Praha (Markéta)
2
Žatec a Žarnovica
1
Bratislava, Plzeň (Pod Výstavištěm), Chrudim, Kyjov, Banská Bystrica, Krupka, Partizánske, Olomouc, Zohor, Čakovice, Chabařovice, Divišov, Pardubice, Liberec a Svitavy
Poznámka: pořadatelem finále roku 1990 byla Žarnovica, avšak kvůli počasí byl závod přeložen na pražskou Markétu; roku 2015 mělo finále vrcholit v Plzni, jenže mítink byl zrušen vinou deště
Před třemi lety se v Březolupech rozjížděli o titul Josef Franc, Václav Milík a Matěj Kůs
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, archív Jiřího Štancla a archív autora
Pardubice – 5. října
Dnes odpoledne bylo oficiálně potvrzeno, že Václav Milík nemůže nastoupit k sobotnímu třetímu podniku šampionátu republiky jednotlivců v Březolupech, jelikož byl coby stálý náhradník povolán pro velkou cenu v Toruni. Na startovním čísle tři jej zastoupí David Pacalaj a pakliže nezasáhne vyšší moc, na mistrovském trůnu jej po třech po sobě jdoucích triumfech vystřídá někdo jiný.
Václav Milík v sobotu v Březolupech své kousky předvádět nebude
Jelikož se v Toruni jedná o podnik ranku mistrovství světa, VV SPD Václava Milíka z březolupského závodu pochopitelně omluvil. To je však asi jediné, co v této záležitostí může řídící orgán české ploché dráhy dělat.
„VV SPD musí akceptovat nominaci vyššího orgánu, nemá de facto právo změnit soutěžní řád šampionátu, který je rozjetý,“ utíná Petr Moravec rázně všechny spekulace operující s dodatečnou implementací reglementu škrtající jeden nejhorší výsledek, díky němuž by Václav Milík letošní šampionát již vyhrál.
Dva dny před závodem není možné březolupský závod odložit už jen proto, že pořadatelé odvedli kus práce na poli jeho propagace. Jedinou nadějí, že by se Václav Milík stal českým šampiónem i letos, přinesl déšť. Jenže takový scénář by si rozhodně nepřál vůbec nikdo.
Pražské pódium posílilo ambice Václava Milíka směrem ke světu velkých cen
Přitom loni se Václav Milík ocitnul ve stejné situaci a raději upřednostnil český šampionát. Jenže po roce je fenomenální Pardubičan o notný kus dále ve své kariéře. Na pražské Markétě zamával divákům z pódia. A jeho zájmem je vyjít BSI ve všem možném vstříc, aby na něho britský promotér myslel, až bude rozhodovat o stálých divokých kartách.
Podobná situace, kdy žhavý kandidát na titul mistra republiky přišel kvůli světovému finále o vyvrcholení domácího mistrovství. Jenže v roce 1964 by se Jaroslav Volf mladší po pátečním večeru ve švédském Göteborgu do srdce Hané dostal, kdyby se vedoucímu výpravy nechtělo zůstat za železnou oponou až do pondělí, kdy měly otevřeny všechny obchody se zbožím, jež bylo v Československu nedostatkové.
Zdeno Vaculík v pozadí bude v sobotu sledovat debut svého vnuka Davida Pacalaje ve finále mistrovství republiky
Ostatně o tom jste si již mohli přečíst v článku v historické rubrice magazínu speedwayA-Z. Každopádně příští bude VV SPD muset zohlednit při sestavování českého kalendáře rovněž termíny velkých cen, aby zachoval nejstaršímu motoristickému šampionátu země duch fair play.
Zatím však musel řešit prozaickou otázku, kdo vlastně Václava Milíka pozítří v Březolupech nahradí. Východiskem je pochopitelně konečné pořadí přeboru. Jenže Radek Podhadský nechce po svém libereckém pádu startovat. Nepřijedou ani Sindy Weber, ani bratři Kvěchovi, takže přišla řada na Davida Pacalaje.
Březolupy – 4. října
Páteční zranění Fredrika Lindgrena v semifinále play off britské ligy v Manchesteru zvýšilo naději Václava Milíka, že by se v sobotu přestavil ve velké ceně v Toruni. Nicméně BSI jeho start nepotvrdila, byť upozornila, ať zůstává ve střehu. Český šampión tím pádem zůstává ve startovní listině finále mistrovství republiky, které vyvrcholí svým třetím dílem v sobotu v Březolupech, a pro něhož včera večer byla vylosována startovní čísla.
Nad účastí Václava Milíka v Březolupech se vznáší otazník
Z kvalifikovaných účastníků už teď chybí Martin Mejtský, který upadl při nedělní Zlaté přilbě města Pardubice. Jeho absence otevírá dvířka do závodu pro Martina Gavendu, jenž se nakonec ve svitavském přeboru nedal do kupy tolik bodů, aby se kvalifikoval přímo.
Možná absence Václava Milíka zvyšuje naději i pro další závodníky v pořadí přeboru. Na pozici náhradníka figuruje prozatím Radek Podhadský, který se však šeredně potloukl při sobotní rozlučce v Liberci.
Startovní listina a způsob kvalifikace do březolupského závodu:
1 Matěj Kůs, Praha
divoká karta VV SPD
2 Hynek Štichauer, Pardubice
5. v průběžné klasifikaci MR
3 Václav Milík, Pardubice
1. v průběžné klasifikaci MR
4 Josef Novák, Pardubice
10. v přeboru
5 Zdeněk Simota, Plzeň
4. v průběžné klasifikaci MR
6 Eduard Krčmář, Slaný
3. v průběžné klasifikaci MR
7 Zdeněk Holub, Praha
vítěz přeboru
8 Martin Gavenda, Březolupy
11. v přeboru
9 Jaroslav Petrák, Pardubice
8. v přeboru
10 Michal Škurla, Praha
9. v přeboru
11 Josef Franc, Praha
2. v průběžné klasifikaci MR
12 Martin Málek, Březolupy
6. v přeboru
13 Filip Hájek, Praha
8. v průběžné klasifikaci MR
14 Petr Chlupáč, Praha
7. v přeboru
15 Patrik Mikel, Pardubice
7. v průběžné klasifikaci MR
16 Ondřej Smetana, Praha
6. v průběžné klasifikaci MR
17 Radek Podhadský, Plzeň
12. v přeboru
Poznámka: z kvalifikovaných účastníků nestartuje Martin Mejtský kvůli pádu během Zlaté přilby města Pardubice
Kopřivnice – 4. října
Loňský bronz českého nároďáku v Mariánských Lázních byl naprosto úžasný. Nicméně západočeský klub jej odskákal průvanem v pokladně, za jaký by se nestyděli ani pověstní tuneláři z devadesátých let. Každopádně lázeňský kilometr si žádá úpravu dráhy, na níž nejsou finance. Záchranné lano mistrovství republiky hodili nadšení kopřivničtí pořadatelé, kteří letos vyrvali plochodrážní areál v době, kdy si městští zastupitelé již šli pro hrobníkovu lopatu. Přestože je ale jejich ovál velikánský pro klasický speedway, na dlouhou dráhu ideální není. A že jde o provizorium, si uvědomil Karel Kadlec při shánění startovní listiny.
Roman Tomany (vlevo) bude v Kopřivnici závodit, Karel Kadlec dorazí jako koordinátor
Pro kopřivnický závod mistrovství republiky na dlouhé dráze vznikne nový rozpis se čtyřmi závodníky na startu každé rozjížďky. Vyžaduje dvanáct závodníků, z nichž Karlu Kadlecovi svou účast potvrdilo jedenáct. Do akce se zapojil i dlouholetý přítel plzeňského nezmara Sjoerd Rozenberg, který prostřednictvím svého profilu na facebooku posledního účastníka hledá.
Josef Franc pochopitelně ve startovní listině nechybí
„Přemlouval jsem Michaela Härtela, jede francouzskou ligu,“ říká Karel Kadlec. To je ostatně také problém Dimitri Bergeho, za nímž plzeňský veterán ani nešel, byť by o něho Kopřivničtí měli zájem. Francouz se totiž dost nacestoval o uplynulém víkendu. Po pátečním závodě juniorského mistrovství světa si z Pardubic odskočil na evropské dvojice do Loniga, aby se vrátil na nedělní Zlatou přilbu.
Martin Málek v akci
Problémem je, že se dlouhodrážním esům nechce na neznámou a z hlediska long tracku přece jen krátkou a úzkou dráhu, která ke všemu leží o kus dále než Mariánské Lázně. Navíc se letošní český šampionát ocitnul na nevýhodném místě i v čase, kdy na konci sezóny závodníci nehledají intenzivně příležitost ke svezení.
Mezi kandidáty na titul se pochopitelně řadí také Hynek Štichauer
A tak se částky, které za příjezd požadují, na trojnásobek či čtyřnásobek peněz, než by chtěli v případě Mariánských Lázní zjara. Nicméně není třeba zoufat. V Kopřivnici po nedělním obědě nás dozajista čeká skvělá podívaná a dočkáme se i nejzářivějších hvězd. Dorazí Romano Hummel, jenž byl třetí v Eenrumu a vyhrál Morizes.
Ostatně i čeští závodníci se plným právem řadí mezi světovou dlouhodrážní špičku. A to je přece nejdůležitější stejně jako udržení kontinuity mistrovství republiky na dlouhé dráze. To se totiž ve své historii dočkalo přestávek ažaž.
Známí účastníci nedělního šampionátu na dlouhé dráze v Kopřivnici:
Josef Franc, Praha
Hynek Štichauer, Pardubice
Martin Málek, Březolupy
Michal Škurla, Praha
Michal Dudek, Slaný
Roman Tomany, Mariánské Lázně
Romano Hummel, NL
Sjoerd Rozenberg, NL
Jarno de Vries, NL
Anne Spaan, NL (ACCR)
Danny Maassen, D
Ortodoxní vyznavači long tracku možná nad kopřivnickým závodem kroutí hlavou, na druhou stranu zdejší publikum předčí mnohé jiné svou kvantitou i kvalitou
Chabařovice – 28. září
Předposlední mistrovský závod Flattracku uspořádal chabařovický Speedwayclub pro příznivce této disciplíny. Dvaadvacet závodníků ve třech obvyklých kategoriích bylo vidět na chabařovickém oválu.
Konání závodu ve čtvrtek možná zapříčinilo neúčast některých zahraničních jezdců, ale Emanuele Marzotto si tuto závodní šanci nenechal ujít, do Chabařovic přijel a dokonce zvítězil. Kromě něho jsme také měli možnost vidět ledaře Lukáše Volejníka.
Lukáš Volejník debutoval ve flat tracku
Už se asi nemůže dočkat mrazivé zimy a vyzkoušel si kategorii Veterán s magickým číslem 99. Po základních třech jízdách to dokonce vypadalo na bednu, ale finálová rozjížďka rozhodla o jeho konečném čtvrtém místě. Avšak nejdříve musel vyřešit problém v podobě chybějící plechové boty, bez které to jde špatně, zašel tedy za místními, zdali by neměli něco k zapůjčení.
Láďa Šifalda neváhal a ochotně přinesl. A po úspěšném vyzkoušení mohl osečenský ledař začít závodit s chabařovickou plechovkou. V této kategorii jsme viděli zajímavé jízdy, o které se postaral nestárnoucí Jiří Slezák starší, jenž nerad prohrává. Základní jízdy mu až tak moc nevycházely a do finálové jízdy nastupoval jako předposlední, avšak v důležitém okamžiku všem ukázal svou dravost, a všechny porazil.
Václav Kvíz (66) útočí na Lukáše Volejníka
O radost se chtěl podělit i s fanoušky a objel jedno čestné kolo i se šachovnicovým praporem. Do této kategorie málem nenastoupil Jan Brožek, když po pozdním příjezdu mu ještě navíc nejel motocykl. Láďovi Šifaldovi se mu ho zželelo a pomohl motocykl zprovoznit. Celkově to stačilo na šesté místo, ale od pořadatelů dostal speciální cenu Smolaře závodu.
Martin Hakl po kolizi s Jakubem Matějíčkem
V kategorii Classic jsme viděli pár pádů. Po kolizi Jirky Mikšovského a Jakuba Matějíčka to vypadalo, že se bude muset pro motocykl přijet odtahovou službou, ale nakonec Jiří Mikšovský a spol. motocykl do depa dotlačili. Po vizuální kontrole to vypadalo, že dojezdil, ale opět ochota pořadatelů pomoci, našla předmět, který pomohl trochu srovnat zadní rámovinu, natolik, aby se Jirka Mikšovský mohl opět zapojit do závodu. Další pád v provedení Martin Hakl a Petr Hloušek se stal přímo u depa, ale kluci jsou v pořádku.
Duel Pavla Pučka (175) a Emanuele Marzotta
V kategorii FT 1 jsme pád neviděli, za to jsme spatřili motocyklový koncert v podání Itala Marzotta. Byl to zážitek sledovat jeho jízdu, jeho práci s plynem a koneckonců i vlastní mechaničinu v depu, jeho vítězství je zasloužené a jsme rádi, že jsme ho mohli v Chabařovicích opět vidět! Pavol Pučko vybojoval druhé místo a třetí byl Jiří Kraus. Kluci si na stupních vítězů užili sprchu italského šampaňského a potom jsme si dali s italským vítězem, italskou pizzu. Takže Itálie provoněla náš celý sváteční den.
Loading ...
