Liberec – 11. července
Celonoční deště procházející naším územím se Liberci vyhnuly. O půl osmé dopoledne zde drobně mžilo, ovšem Ještěd nebylo vidět, což dle místní tradice nevěští se srážkami nic dobrého. Opak se ale stal pravdou! Stříbřitý rotační hyperboloid se rychle vyhrabal z mraků, aby mu nic neuniklo z dění na plochodrážním ovále v Pavlovicích. Nejprve Vojtěch Šachl zúročil usilovný trénink startů a vyhrál druhé letošní klání mistrovských stopětadvacítek na klasické dráze. Svůj triumf posléze zopakoval i při pokračování šampionátu dvěstěpadesátek. Hlavní pozornost však poutal pátý díl přeboru. V jeho rozjížďce s číslem sedm praskla vítězná šňůra Eduarda Krčmáře. Nůžky si na ni nabrousil Josef Franc. A kromě slánského esa porazil všechny ostatní, pochvaloval si, že neduělal žádnou chybu, takže se stal celkovým vítězem mítinku. Ona sedmá jízda ve své podstatě rozhodla o pořadí první trojky na pódiu. Eduard Krčmář a Petr Chlupáč, kteří dorazili k šachovnicové vlajce v rukou Romana Dolečka hned za vítězným Pražanem, totiž o žádné další body nepřišli.

Stopětadvacítky se prolínají s kvalifikací

Z vlhkého rána měli radost snad jen houbaři, kteří se od Ještědu vraceli s plnými košíky úlovků. Nicméně na stadiónu v Pavlovicích byli nadšeni o poznání méně. Není-li totiž vidět stříbřitá věž, jde o špatné znamení. Nicméně dnes pranostiky nevycházely. Pravda, o půl osmé začalo drobně mrholit, ale záhy se na nebeské báni objevilo sluníčko.

Bundy a mikiny rychle mizely v autech, jak rtuť teploměru šplhala nahoru. Bylo to jedině dobře, vždyť nás dnes čekal nápor čtyř kvalifikačních, dvaceti přeborových, šesti stopětadvacítkových a pěti dvěstěpadesátkových rozjížděk. Sportovní komise připravila poměrně sofistikovaný program, aby se závody nižších kubatur v rozporu s řády nikterak neprolínaly.

Mistrovské stopětadvacítky proto zahájily dnešní závodění spolu s kvalifikací. Vojtěch Šachl strávil celou středu v Chabařovicích, kde trénoval jen a jen starty. Jenže nyní v rozjížďce s číslem jedna byl rychlý až přespříliš. Rozhodčí Tomáš Topinka jeho start uznal jako letmý a dal mu varování.

Při repete se ujal vedení Matěj Frýza, ovšem borec v chabařovické vestě jej objel již v první zatáčce. Něco podobného provedl Štěpán Ševčík svému kolegu Josefu Černému ve druhé jízdě. Josef Černý ale musel záhy čelit novému nebezpečí. Dominík Hrbek ve druhém oblouku podjel Olivera Schmida, což mu bylo málo.

Nakonec na cílové rovince zleva minul rovněž Josefa Černého a sebral mu druhou příčku. Rychle následovala rozjížďka s číslem tři. Nejlepší start vystřihnul Matěj Frýza, ale Vojtěch Šachl jej předčil vnějškem úvodního výjezdu. Protože se oba měli utkat znovu ve čtvrté jízdě, kde měl rovnou z chodu opakovat také Dominik Hrbek, nastal správný čas pro kvalifikaci přeboru.

---

Přemítající Pavel Kuchař:

„Nemůžu se na tom srovnat…“

---

V její úvodní rozjížďce vystřihnul nejrychlejší start Jan Macek. Ale Daniel Šilhán hodně zrychlil v úvodním výjezdu a převzal vedení. Cestu k progresu nabral i Rastislav Ciferský. Ačkoliv se Vojtěch Zamazal usilovně bránil, nakonec musel kapitulovat. Při omluvě Martina Gavendy stylem last minute stanuli na startovním roštu druhé jízdy jen tři závodníci. Prim udával Pavel Kuchař.

A pak už opět zápolily stopětadvacítky! V rozjížďce s číslem čtyři šel Vojtěch Šachl rychle dopředu a díky třetímu vítězství nad Matějem Frýzou stál na prahu triumfu. Překročil jej hned vzápětí v rozjížďce s číslem pět. Triumfoval stylem start – cíl a  jeho dvanácti bodům nemohl nikdo konkurovat ani zdaleka.

Než se však rozhodlo o dalším pořadí, vyjeli na ovál zase účastníci kvalifikace. V její třetí jízdě nejlépe odstartoval Rastislav Ciferský. V první zatáčce se musel sklonit před Danielem Šilhánem, jenž se po vnějšku dral dopředu. Mnohem horší pro Slovákovy ambice se ale stal pád v druhém nájezdu.

Po něm totiž musel vědět, že v hlavním závodě na něho nezbude nic jiného než sedmnáctka jediného náhradníka. A vskutku, při repete odvedl Daniel Šilhán Jakuba Exlera, který se dnes rozhodně nemusel bát vyřazení. Hned na to Jan Macek v úvodním oblouku sebral vedení Pavlu Kuchařovi, zatímco Vojtěchovi Zamazalovi a Františku Klierovi stačilo na postup umístění za nimi. Měli sice jeden bod jak Rastislav Ciferský, ovšem lepší bilanci skóre.

Pak už přišla řada na vyvrcholení stopětadvacítek. Druhé místo si nenechal vzít Matěj Frýza, když jednoznačně vyhrál šestou jízdu nad třemi dalšími členy plzeňského gangu. Štěpán Ševčík, jehož motor byl po úterním poháru v Praze na opravě u litomyšlského ladiče Petra Schmida, dvěma body potvrdil své třetí místo. Na pódium šel ve své kariéře poprvé.

 

Přebor má rychle jediného leadera

Obloha již dávno nehrozila černočernými mračny, když začal pátý díl letošního přeboru. Jaroslav Petrák do jeho první rozjížďky vystřelil jako z praku. Jenže Daniel Šilhán po svém kvalifikačním triumfu nechtěl ustupovat z vítězné cesty ani o píď. A pokud si Jaroslav Petrák myslel, že se svého mladšího klubového kolegy zbavil v úvodním výjezdu vytlačením na mantinel, mýlil se.

Daniel Šilhán jej totiž proháněl celá čtyři kola. V nájezdu do poslední zatáčky vletěl spodem pod ostříleného matadora, aby na metu dorazil o chviličku dříve. Kraťoučký liberecký ovál dostál své pověsti místa, kde se bojuje od startu až do cíle i nadále. Petr Chlupáč sice v rozjížďce s číslem dvě nepřipustil ani stín pochybností, že by neměl vyhrát.

Avšak Ondřej Smetana si své dva body musel tvrdě vydřít na úkor Hynka Štichauera a Filipa Hájka. Vzápětí Eduard Krčmář vyhnal Zdeňka Holuba už v první zatáčce a první série skončila primátem Josefa France. Pražan se konečně dočkal svého opozdilého mechanika Jiřího Georgieva a rychle ujel z dohledu Daniela Klímy.

---

Eduard Krčmář popisuje rozjížďku s číslem sedm:

„Pepa odjel, snažil jsem se, byl jsem u něj, ale hlídal si mě a jel optimální stopu.“

---

Na rozdíl od jiných závodů, kdy závodník osiří sám na čele aktuální klasifikace až někdy kolem půlky klání, dnes jsme měli jediného leadera již po druhé sérii. Mohl za to los, který na startovní rošt rozjížďky s číslem sedm poslal hned trojici úvodních vítězů.

Právě v ní se Eduard Krčmář dočkal své úvodní porážky v letošním přeboru. Josef Franc totiž brilantně odstartoval. Dokázal mařit jeden Slaňákův nájezd za druhým, zatímco Petr Chlupáč nyní musel vzít zavděk jedním bodem na úkor Václava Kvěcha. Krok s Josefem Francem mohl udržet Daniel Šilhán, kdyby ovšem ke své úvodní trojce přidal druhou v rozjížďce s číslem osm.

Avšak tady byl proti Zdeněk Holub, jenž neměl konkurenci. A co víc na severočeského juniora v pardubické vestě vytrapoval rovněž Filip Hájek. V první zatáčce se dopředu nedostal, ale ve druhé již ano. Daniel Šilhán rychle osnoval protiofenzívu a v cíli byl o chloupek dříve než Pražan.

Josef Franc svou vítěznou sérii prodloužil posléze v rozjížďce s číslem deset. V ní se trošku ulil Ondřej Smetana, který si vysloužil žlutou kartu. Po restartu se ujal vedení Zdeněk Holub, zatímco Josef Franc se v prvním oblouku přenesl přes Ondřeje Smetanu.

Avšak když se Zdeněk Holub ve druhém výjezdu ohlédl za sebe, spatřil Josefa France, kterak míří do čela. Exmistr republiky neslevil ani posléze a do cíle dorazil s náskokem zvící půl rovinky. Skvělou podívanou předváděli také borci za řidítky dvěstěpadesátek, kteří velké hochy doprovázeli.

Úvodní rozjížďka viděla nejlepší start Vojtěcha Šachla. Jaroslav Vaníček ovšem držel vnitřní stopu a v první zatáčce šel do čela. Avšak jen na chvilku, protože jako první na protilehlou rovinku vyjel jako první zase Vojtěch Šachů. Ve třetím kole upadl Jan Jeníček, což ve finále prospělo Janu Hlačinovi, jemuž v poslední zatáčce spadnul řetěz.

Vojtěch Šachl kraloval rovněž druhé jízdě, aby hned v další rozjížďce podruhé odvedl Jaroslava Vaníčka. Nicméně vyhráno ještě neměl. Obzvlášť, pakliže Pražan využil jeho volného losu v rozjížďce s číslem čtyři ke svému prvnímu vítězství. Všechno tedy musela rozhodnout rozjížďka s číslem pět. Nejlepší start vystřihnul Jaroslav Vaníček. Vojtěch Šachl jej nedokázal předčit v první zatáčce. Byť útočil, zkalkuloval si, že i dva body mu stačí na triumf.

 

Pokračuje se v odkazu rozjížďky s číslem sedm

Dvěstěpadesátky poznaly své konečné výsledky již po šestnácté přeborové jízdě. Právě v ní se Josef Franc prohnal jako první pod šachovnicovou vlajkou v rukou Romana Dolečka dnes již počtvrté. Tentokrát triumfoval stylem start – cíl, když za sebou přivedl Hynka Štichauera, Daniela Šilhána a Františka Kliera.

Závodníci jakoby respektovali výsledek rozjížďky s číslem sedm jako nezpochybnitelný axiom. Ale opusťme svět konspiračních teorií, byť nezvratným faktem, že její tři hlavní aktéři již neznali nic jiného než vítězství. A poráželi přitom soupeře, jež by je mohli sestřelit z pódia.

Eduard Krčmář se na vítěznou trajektorii vrátil v rozjížďce s číslem devět. Hynek Štichauer se v ní rozhodně nemusel červenat hanbou za reakci na let pásky. Eduard Krčmář startující až od mantinelu, zamířil na střed první zatáčky a na protilehlé rovince byl přece jen rychlejší.

Jenže pardubický závodník protáhnul nájezd do druhého oblouku a znovu se vrátil do čela. Na slánské eso si ale nepřišel. Eduard Krčmář z něho četl jako z otevřené knihy a v nájezdu do třetího okruhu se kolem něho mihnul jako modrobílá raketa.

Petr Chlupáč kraloval rozjížďce s číslem dvanáct, v jejíž první zatáčce Daniel Šilhán stačil jenom Jana Macka. Po čtvrté jízdě dvěstěpadesátek a úpravě oválu stál pražský junior u bílé startovací pásky podruhé. Sotva vyletěla k nebi, ujal se navzdory lehkému wheelie vedení. A Daniel Klíma se musel chtě nechtě smiřovat s koncem svých medailových ambicí.

Eduard Krčmář dorazil na rošt rozjížďky s číslem čtrnáct na poslední chvíli. Ale čím větší zpoždění měl při příjezdu, tím větší byl jeho náskok v cíli. Než se za jeho zády Filip Hájek stačil opřít do Jaroslava Petráka a Jana Macka, upadl v první zatáčce. „Motor,“ odtušil smutně příčinu. „Zaklepalo to a bylo…“

Před poslední pětinou se na hrotu průběžného pořadí hřál Josef Franc s náskokem bodu na Eduarda Krčmáře a dalšího na Petra Chlupáče. Záhy bylo jasné, že se po zisku titulu slovenského šampióna dočká pražský rutinér rovněž svého prvního vítězství na české půdě.

---

Daniel Šilhán líčí rozjížďku s číslem dvacet:

„Kdybych  neprojebal první zatáčku, moh‘ jsem bejt třetí. Dal jsem to na venek, dostal jsem cejchu a zastavil se. Měl jsem to zlomit na lajnu.“

---

Josef Franc si v sedmnácté jízdě vychutnal triumf ve stylu start – cíl, dostal se na patnáct bodů a mohl se těšit na největší z trojice pohárů. Petr Chlupáč svého staršího klubového kolegu napodobil hned v rozjížďce s číslem osmnáct. Se třinácti body musel čekat na odpověď Eduarda Krčmáře až do závěrečné jízdy dnešního odpoledne.

Mezitím Zdeněk Holub přivedl do cíle devatenácté jízdy Hynka Štichauera, za jehož zády Jan Macek nakonec uhájil poslední bod před Václavem Kvěchem. A konečně tu byla ona rozjížďka s číslem dvacet. Na jejím startu byl nejpohotovější Ondřej Smetana, avšak Eduard Krčmář se přes něho přehnal zprava v první zatáčce.

Na sklonku druhého okruhu upadl Daniel Šilhán. Dnes sice odjezdil svůj nejskvělejší přebor vůbec, avšak nyní jej Tomáš Topinka musel diskvalifikovat. V repete Eduard Krčmář objel Ondřeje Smetanu ještě rychleji než prve. Závod ale skončil smolně pro Daniela Klímu, jenž by si připsal aspoň bod nebýt zadřeného motoru, s nímž musel zastavit ve třetím kole.

 

Hlasy z depa

„Před tréninkem byl chaos, mechanik nikde,“ líčil Josef Franc. „A tak jsem asi dvacet minut před tréninkem nevěděl, jestli to zvládnu. Ale všechno se otočilo. Super odpoledne. Nic jsem nezkurvil, štěstíčko bylo. Jezdil jsem pořád stejně, jen jsem nedělal chyby a to se zúročilo. Konečně první vítězství a skalpík Edy. Aspoň nám tolik neujel. Potřebujeme se zachytit, aby bylo v Březolupech, o co jet.“

„Dobrý,“ odtušil Eduard Krčmář. „Zazávodil jsem si. Pepa odjel, snažil jsem se, byl jsem u něj, ale hlídal si mě. Jel optimální stopu a pohlídal si mě. Jeden bod jsem ztratil, jsou to závody, nic se neděje.“

„Hezký závody,“ usmíval se Petr Chlupáč. „Dneska to bylo hodně o startech. Dráha byla tvrdá a moc se nepředjíždělo. Mohli víc kropit. Jsem moc spokojenej‘, ani se mi sem dneska nechtělo. Ale nakonec dobrý.“

„Šlo to, ale bída,“ nebyl Zdeněk Holub na vrcholu blaha. „Jsou to závody, bramborová medaile ale není nic moc. To je po druhým místě nejhorší. Jsou to závody, příště bude líp. Uvidíme, musím makat, je léto.“

„Mrzí mě bedna, zase chyběl kousek,“ smutnil Ondřej Smetana. „Jeden bod se Zdendou, jeden s Chlupíkem a bylo by to jinak. Ale to jsou závody. Celý závody jsem špatně startoval, dobře jsem odjel až s Edou. Mám poznatky ohledně motorky. A snad to bude už lepší.“

„Dneska zase taková údržba,“ bilancoval Hynek Štichauer. „Závodil jsem hlavně, že jsem závodil. Snažím se, to je ten základ. A v těhle závodech o nic víc nejde. Určitě bych moh‘ udělat o dva body víc, ale to bych zase musel jet rozjezd. A to se mi nechce, takže jsem spokojenej‘.“

„Motor zadřenej‘,“ vysvětlil Daniel Klíma své odstoupení z rozjížďky s číslem dvacet. „Je to škoda, aspoň ten bodík jsem moh‘ mít. Dneska nic moc, nelíbilo se mi to. Nevím, jestli to bylo mnou nebo motorkou, ale nepřišlo mi to moc rychlý.“

„Dneska to bylo super,“ radoval se Daniel Šilhán. „Jsem spokojenej‘ po dlouhý době. To jsem potřeboval, vyhrál jsem kvalifikaci a rozjížďku a měl jsem dvě druhý místa.“

„Lítal jsem a lítal,“ říkal Filip Hájek. „Trošku záchvěvy tam byly. Zkoušeli jsme různý nastavení. Bylo to dobrý, ale ve čtvrtý jízdě se zadřel motor. Pak nemělo cenu to dolaďovat. Jinak závody pěkný.“

kvalifikace:

1. Daniel Šilhán, Pardubice	3 3	6
2. Jan Macek, Praha	2 3	5
3. Pavel Kuchař, Praha	3 2	5
4. Jakub Exler, Praha	2 2	4
5. Vojtěch Zamazal, Slaný	0 1	1
6. František Klier, Divišov	1 0	1
7. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica	1 X	1

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Martin Gavenda

 

hlavní závod:

1. Josef Franc, Praha	3 3 3 3 3	15
2. Eduard Krčmář, Slaný	3 2 3 3 3	14
3. Petr Chlupáč, Praha	3 1 3 3 3	13
4. Zdeněk Holub, Praha	2 3 2 1 3	11
5. Ondřej Smetana, Praha	2 3 1 3 2	11
6. Hynek Štichauer, Pardubice	1 3 2 2 2	10
7. Daniel Klíma, Praha	2 2 3 2 E	9
8. Daniel Šilhán, Pardubice	3 2 2 1 X	8
9. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 1 0 2 2	7
10. Filip Hájek, Praha	0 1 2 F 2	5
11. Václav Kvěch, Plzeň	1 0 1 2 0	4
12. Jan Macek, Praha	1 T 1 1 1	4
13. Vojtěch Zamazal, Slaný	0 2 0 0 1	3
14. Pavel Kuchař, Praha	0 0 1 1 1	3
15. Jakub Exler, Praha	1 0 0 0 0	1
16. František Klier, Divišov	0 1 0 0 0	1
17. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica (res)	X	0

Poznámka: z původně přihlášených se omluvili Jan Kvěch a Martin Málek; výstraha za startovní přestupek Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem deset

Průběžné pořadí seriálu:

	PCE	PLZ	SLA	PHA	LIB	TOT
	3.6.	14.6	18.6.	23.6.	11.7.
1. Eduard Krčmář, Slaný	15	15	15	15	14	74
2. Josef Franc, Praha	12	14	14	13	15	68
3. Petr Chlupáč, Praha	11	12	9	8	13	53
4. Zdeněk Holub, Praha	9	12	9	12	11	53
5. Ondřej Smetana, Praha	12	10	10	10	11	53
6. Hynek Štichauer, Pardubice	10	9	9	12	10	50
7. Daniel Klíma, Praha	8	9	11	10	9	47
8. Martin Málek, Březolupy	11	10	7	6	o	34
9. Filip Hájek, Praha	8	6	5	5	5	29
10. Jaroslav Petrák, Pardubice	5	4	4	3	7	23
11. Jan Kvěch, Praha	–	–	12*	11	o	23
12. Václav Kvěch, Plzeň	5	4	5	2	4	20
13. Daniel Šilhán, Pardubice	5	3	2	o	8*	18
14. Jan Macek, Kopřivnice	–	5*	–	8*	4*	17
15. Martin Gavenda, Březolupy	3	–	6*	3	o-Q	12
16. Pavel Kuchař, Praha	4*	0	1	o-Q	3*	8
17. Vojtěch Zamazal, Slaný	–	0*	NQ	2*	3*	5
18. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	–	5*	–	–	–	5
19. Jakub Exler, Praha	1*	1*	NQ	DNR*	1*	3
20. Michal Baštecký, Praha	1*	1	o-Q	o-Q	–	2
21. František Klier, Divišov	–	–	0*	o-Q	1*	1
22. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica	–	–	1*	0*	0*	1
23. Luboš Krejča, Praha	–	–	–	DNR*	–	0
24. Patrik Linhart, Slaný	–	–	0*	–	–	0
25. Milan Dobiáš, Slaný	INJ	–	–	–	–	0

Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě bez kvalifikace; * účastník kvalifikace; INJ zraněn v tréninku; o = přihlášen, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci; NQ = nekvalifikoval se

MR 250 ccm:

1. Vojtěch Šachl, Chabařovice	3 3 3 2	11
2. Jaroslav Vaníček, Praha	2 2 3 3	10
3. Jan Hlačina, Pardubice	1 2 2 1	6
4. Jan Jeníček, Pardubice	0 1 1 1	3
5. Josef Novotný, Pardubice	0 0 0 0	0

 Průběžné pořadí seriálu:

	PCE	SLA	PHA	LIB	TOT
	3.6.	18.6.	23.6.	11.7.
1. Jaroslav Vaníček, Praha	20	20	18	18	76
2. Vojtěch Šachl, Chabařovice	18	14	12	20	64
3. Jan Hlačina, Pardubice	14	18	16	16	64
4. Adam Bednář, Praha	16	16	20	–	52
5. Josef Novotný, Pardubice	10	9	10	12	41
6. Jan Jeníček, Pardubice	12	10	–	14	36
7. Bruno Belan, Slaný	–	12	14	–	26
8. Juraj Šuška, SK – Žarnovica	–	8	9	–	17

Poznámka: body se přidělují dle klíče 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 – 4 – 3 – 2 – 1 – 0

MR 125 ccm:

1. Vojtěch Šachl, Chabařovice	3 3 3 3	12
2. Matěj Frýza, Plzeň	2 2 2 3	9
3. Štěpán Ševčík, Plzeň	3 1 2 2	8
4. Josef Černý, Plzeň	1 1 1 1	4
5. Dominik Hrbek, Pardubice	2 0 1 0	3
6. Oliver Schmid, Plzeň	0 0 0 0	0

Poznámka: varování za startovní přestupek Vojtěch Šachl v rozjížďce s číslem jedna

Průběžné pořadí seriálu:

	PLZ	LIB	TOT
	14.6.	11.7.
1. Vojtěch Šachl, Chabařovice	11	12	23
2. Matěj Frýza, Plzeň	10	9	19
3. Štěpán Ševčík, Plzeň	7	8	15
4. Josef Černý, Praha	7	4	11
5. Adam Bednář, Praha	9	–	9
6. Dominik Hrbek, Pardubice	4	3	7
7. Oliver Schmid, Plzeň	0	0	0
8. Antonín Pták, Plzeň	0	–	0

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Kiril Ianatchkov, Eva Palánová a Petr Čunek

Liberec – 10. července
Pokud jste chtěli někdy vědět, co běžně dělá český plochodrážní šéf, vězte, že mimo jiné úkoly dnes pořád přepisoval tabulky. Naprosto vážně. Situace se zítřejším libereckým trojzávodem se totiž měnila hodinu z hodiny. A Petr Moravec ve svých mailech vždy vyjadřoval naději, že rozpisy mění naposledy. Prozatím už třikrát.

 

Nejprve se oficiálně potvrdila informace, že Josef Novotný nepojede oba závody nižších kubatury, nýbrž jen dvěstěpadesátky. Startovní listina stopětadvacítek byla proto upravena pro šest závodníků na šest rozjížděk. A poněkud natřískanému časovému harmonogramu se poněkud ulevilo.

Avšak pak si Jan Kvěch vyjel na svém horském kole. „Šel jsem se projet,“ usmíval se pražský junior poněkud provinile. „V lese jsem si dal na držku. Jsem pomlácenej‘, Liberec vynechám. Ale na juniorku v Plzni už budu v pohodě a pak už pojedu všechno,“

Petr Moravec škrtnul Jana Kvěcha z hlavního závodu a upravil pravidla kvalifikace, aby z ní do hlavního závodu postoupilo prvních pět plochodrážníků. Jeho přání, aby šlo již o poslední změnu, se naneštěstí nevyplnilo.

„Člověk míní, osud mění,“ se stoickým filozofickým klidem komentoval skutečnost, že se mu dnes před obědem ze zítřejšího přeboru omluvil rovněž Martin Málek. Tím pádem se poslední dva z liberecké kvalifikace promění na dva náhradníky, přičemž vyřezaný nebude vůbec nikdo.

Ale proč v Liberci neuvidíme ani březolupského závodníka? „Z pracovních důvodů,“ vysvětlil Martin Málek. „Šetřím čas. A těch důvodů je víc. Hlavně ten přebor není nejdůležitější, mistrák bych určitě jel. Přehodnotil jsem situaci, abych stihnul i další věci. A využívám čas efektivněji pro dlouhou dráhu.“

Je tedy docela pravděpodobné, že definitivní odpověď přinese až příští sobota s českým dlouhodrážním šampionátem v Mariánských Lázních.

Foto: Karel Herman