Slaný – 15. srpna
Včera se uzavřela životní pouť Zdeňka Procházky, který podlehl těžké nemoci ve věku čtyřiasedmdesáti let. Plochodrážní veřejnost si na sympatického vousáče pamatuje, coby asistenta u startovního roštu slánských závodů, který zastával téměř čtvrt století od devadesátých let. K projevům upřímné hluboké soustrasti se za své čtenáře přidává rovněž magazín speedwayA-Z. čest jeho památce!
Kostěnice – 15. srpna
Tento týden se na českých oválech v závodním tempu nehne do slova a do písmene ani kolo. Ovšem s výjimkou druhého letošního Srandamače, který se na oválku v kukuřičném poli poblíž pardubického zhlaví kostěnického nádraží koná tuto sobotu. Souboje hobíků slibují opět pěknou podívanou.
Pořadatelé budou na místě už od rána a srdečně zvou závodníky na závod, jehož začátek bude operativně stanoven mezi dvanáctou a třináctou hodinou. Plánují se tradiční kategorie, čili speedway, flat track, junioři speedway a junioři flat track.
Prozatím přislíbili svou účast Milan Moravec, Stanislav Buňka, Dan Macl, Radek Červenka a Miroslav Kašpar, kteří budou v sedlech plochodrážních motocyklů reprezentovat pořádající Motoklub Úhřetická Lohota. Z flat trackerů se rozhodně objeví domácí Aleš Buňka a Miroslav Kašpar mladší. Mezi potěrem by neměl chybět Tony Katra se svým motocyklem Micro Shupa či Dominik Hrbek.
Občerstvení je zajištěno, v depu uprostřed oválu bude hořet i táborák, na němž se dají opéct buřtíky. Chcete-li prožít časné sobotní odpoledne mezi lidmi, kteří svou vášeň pro plochou dráhu či flat track proměnili v amatérské závodění, jste pochopitelně zváni.
Srandramač pochopitelně nabízí možnost tréninku i pro licencované závodníky všech kubatur. Že se výhoda zdvihového objemu na dráze o nějakých třicet metrů kratší než Liberec stírá, svědčí i případ Jana Jeníčka. Pardubický závodník totiž při prvním Srandamači minulý měsíc porazil pětistovky nejen v hlavním závodě kategorie speedway, nýbrž i v nadstavbové Ceně speedwayA-Z.
| prezentace: | 10:00 |
| trénink: | 11:00 |
| závod: | mezi 12:00 a 13:00 |
Foto: Karel Herman
Už to budou dva měsíce. Z osmnácté jízdy čtvrtého kola české extraligy ve Slaném se vrátil jako vítěz. Za středočeský klub svého času v naší vyšší soutěži debutoval, nicméně v posledních dvou letech vozil vestu s bílým koníkem. A právě v okamžiku svého triumfu dostal Pardubice o bod za vedoucí Slaný. Proběhla rozjížďka s číslem devatenáct, aby v poslední jízdě ležel verdikt o triumfu v závodě na bedrech Zdeňka Simoty a Patrika Mikela, jelikož skóre Slaného a Pardubic byla vyrovnána. On přišel dolů k vratům na dráhu. Půjčil si desky s programem, aby viděl, jak se závod vyvíjí. Když slyšel, že je to fifty fifty a rozhodnutí musí padnout teď, jenom vykulil své modré oči. Ty se bohužel právě dnes zavřely naposledy. Tomasz Jedrzejak se totiž dobrovolně rozhodl odejít z tohoto světa. Tady už slova nezmůžou vůbec nic. Čest jeho památce!
Foto: Karel Herman
Uplynulý víkend byl jako hrom! V Divišově trojice českých reprezentantů za řidítky motocyklů Shupa ovládla evropský pohár stopětadvacítek. Také druhý den se při mezinárodním podniku kolibříků v Chabařovicích obešly stupně vítězů bez zahraničních borců. V Kopřivnici si Zdeněk Simota dalším maximem upevnil postavení leadera českého přeboru a Pražané si v Plzni pojistili titul v první lize. Jan Kvěch se dobře prezentoval ve Varkausu při evropském poháru do devatenácti let a Martin Vaculík jel v Malille finálovou jízdu Speedway Grand Prix. Bohatý bude rovněž další díl tradiční pondělní kompilace speedwayA-Z.
Procházku po zahraničních oválech za uplynulých sedm dnů začneme tradičně v úterý dvanáctým kolem švédské Elitserien. Vetlanda doma rozdrtila Västervik 54:36 a připsala si i bonusový bod (95:85). Martin Vaculík pro hostující družstvo vyjezdil sedm bodů (1 0 3 1 2). Indianerna Kumla zase doma těsně předčila Lejonen 46:44 a bonusový bod (95:85) ji umístil na pátou příčku tabulky. Václav Milík pro ni inkasoval osm bodů s jedním bonusem (3 1 2 1 1).
Tradičního Poháru Baltského moře se účastnil Zdeněk Holub. V pátek ve Wittstocku byl osmý (3 2 1 0 2). Druhý den ve Stralsundu se mu tolik nevedlo. „Moc se mi to nepovedlo,“ říkal. „Zadřel jsem motor z prvního místa, pak jsem jednou spadnul. V pátek to bylo lepší.“
Zajímavostí Baltského poháru se stal fakt, že ve Wittstocku nemohly konat rozjezdy o první a třetí příčku kvůli výpadku osvětlení. Ve Stralsundu bylo ale nutno vypsat dodatkovou jízdu o vítězství v celém seriálu. První byl Jaimon Lidsey před Vadimem Tarasenkem a Adrianem Cyferem. Pražský závodník skončil celkově jedenáctý.
Sobotní travnatý pouťák v Hertingenu přinesl triumf Martinu Smolinskemu, spolu s nímž vyrazili na pódium také Mathieu Tresrrieu a Max Dilger. Martin Málek byl pátý, Hynek Štichauer šestý.
Martin Smolinski triumfoval také včera v Rastede, kde se však finálové jízdy všech kategorií nekonaly vzhledem ke stavu oválu. O společnost na stupních vítězů se mu postarali Bernd Diener a Jörg Tebbe. Hynek Štichauer obsadil čtvrtou příčku, když mu k bronzu scházel jediný bod.
Včera se v polské extralize Gorzow před zraky svého domácího publika vypořádal těsně 46:44 s Wroclawí, která si díky lepšímu skóre z obou duelů 98:82 připsala bonusový bod do tabulky. Martin Vaculík skóroval deseti body s dvěma bonusy (2 1 3 3 1), Václav Milík přidal na konto hostů sedm bodů s bonusem (0 2 3 0 2).
V pátek Gniezno remízovalo v Lodži, včera vyhrálo v Pile, avšak Eduard Krčmář nebyl opět v jeho sestavě. Sám slánský závodník nad otázkou, proč jej jeho klub nezve, jen pokrčil rameny. Druholigová Bydhošť pozvala na sobotní trénink také Ondřeje Smetanu, nicméně již předem bylo rozhodnuto, že Pražan v jejích barvách v domácím duelu s Rawiczem nenastoupí.
Včera se však v druholigovém duelu Krosno vs. Ostrow objevil Josef Franc. Ambiciózní hosté si odvezli domů vítězství 39:51 i bonus 68:111. Pražan dobyl osm bodů (1 0 2 3 1 1).
Ilustrační foto: Kiril Ianatchkov
Plzeň – 12. srpna
Historie naší ligy se začala psát v neděli 29. července 1956, kdy na dráze v Kolíně RH Praha rozdrtila pardbubický krajský výběr vysoko 79:29. Od té doby se uskutečnilo bezpočet utkání v různých formátech, nicméně žádny klub nikdy nevyhrál závod bez ztráty jediného bodu. Tento rekord měli na dohled až Pražané v dnešním třetím díle první ligy. Trio Michal Škurla, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub postupně zdrtilo Juniory CZ, Žarnovicu i Pardubice a nezabránil mu v tom ani handicap Zdeňka Holuba za najetí do pásky v rozjížďce s číslem šest. Jenže co se nestalo… Ve čtrnácté jízdě byl Ondřej Smetana jasný vítězem, když upadl v závěrečné zatáčce. Přestože si nakonec dojel pro bod, Praha utrpěla jedinou ztrátu. Naprosto ojedinělý rekord sice nezískala, avšak přebornický titul ano, jelikož jí zkraje října v Žarnovici stačí pouze nastoupit do závodu. Pardubice totiž dokázaly skončit druhé, navzdory oslabení skončili třetí Junioři CZ. Žarnovica byla poslední, když se Michal Tomka moudře rozhodl po třech pádech na svých zakletých Borech raději nepokračovat.
Pražská Markéta vyhrála úvodní kolo první ligy na své domácí dráze, stejně i druhý ve Svitavách, kde se ale končilo dříve. Dnes v tropickém odpoledni se mohla stát i celkovým vítězem soutěže, k čemuž vskutku začala směřovat již v samotném úvodu. Michal Škurla stál včera na druhém stupínku kopřivnického přeboru, Zdeněk Holub se vrátil z dvoudenního Baltského poháru a Ondřej Smetana trénoval v Bydhošti. Nicméně do soupeřů se pustili pěkně zčerstva, což jako první poznali Pardubičané.
V rozjížďce s číslem dvě do vedení zamířili Ondřej Smetana a Michal Škurla. Jaroslavu Petrákovi nezbylo než útočit. V první zatáčce třetího kola se skutečně sunul dopředu, nicméně Michal Škurla zareagoval včas. Dalších 5:1 s Pardubicemi vyjela Praha již ob jednu jízdu.
„Měl jsem to suchý a nic jsem neviděl, jak bylo hodně pádů a opakovaček,“ připomínal Patrik Mikel, že se ve čtvrté jízdě startovalo již pošesté, o čemž bude ještě řeč. Moravský junior v pardubické vestě proto zůstal stát již ve druhém kole. Jaroslav Petrák nyní nedokázal tandem Michal Škurla – Zdeněk Holub prolomit ani na chvilku.
Jednou z podmínek, aby Pražané získali přebornický titul již dnes, bylo samozřejmě vítězství. Tou druhou se stala potřeba, aby tým Junioři CZ skončil nejlépe třetí. I toto se záhy začalo naplňovat. Družstvo, jemuž Bory poskytly domácí prostředí, totiž dorazilo bez svých největších opor. Petr Chlupáč a Jan Kvěch se teprve vraceli z evropského poháru do devatenácti let ve finském Varkausu.
Juniorům se postavila do cesty Žarnovica. V rozjížďce s číslem jedna vyrazil dopředu Michal Tomka. Ovšem už ve druhém oblouku se přetočil. Daniel Klíma se mu už nemohl vyhnout a výsledkem se stala kolize a pád.
Při repete se vedení ujal Filip Hájek, ale Jakub Valkovič jej předčil po vnějšku první zatáčky a zajistil remízu. Další nerozhodný výsledek Žarnovice a Juniory CZ přinesla třetí jízda, byť to zprvu vypadalo na slovenský triumf. Daniel Šilhán po wheelie po startu klesl až na chvost a jeho parťák Filip Hájek jezdil mezi Jánem Mihálikem a Michalem Tomkou.
Borci projeli do třetího kola, v jehož první zatáčce vletěl Michal Tomka do nafukovací bariéry a z repete byl diskvalifikován. „Je to nespravedlivé vyloučení,“ měl jiný názor než sudí Adam Jaksch. „Fíla vyjel první na trávu, já se mu jen vyhýbal a šúchlo mě to.“
Ať tak či onak, Ján Mihálik ovládl opakovačku stylem start – cíl, avšak dvojice Juniorů CZ neměla ani tak tři body v kapse. Ve druhém okruhu Daniel Šilhán upadl ve druhé zatáčce, avšak dokázal se rychle vrátit do sedla.
Ve druhé sérii si týmy své soupeře tradičně prohodily. Praha nesešla z vítězné cesty ani ve svých duelech se Žarnovicou, byť v rozjížďce s číslem šest již měla namále, jelikož Zdeněk Holub se ocitnul polapen ve startovací pásce. I z trestné čáry si ale věděl rady. Ondřej Smetana tak měl oba Žarnovičany za sebou jen velice krátce.
„Foukal vítr, myslel jsem, že páska jde nahoru. Ale ona nešla…“
Již v první zatáčce Zdeněk Holub objel Jána Mihálika, jenže nakonec ve třetím kole dokonce upadl. V nájezdu do druhého kola pražský závodník pořádně vylekal Jakuba Valkoviče a spodem mu sebral druhé místo. V osmé jízdě Michal Škurla a Ondřej Smetana odstartovali jako jeden muž. Michal Tomka se spodní stranou úvodního oblouku rozdělil, aby však již v dalším okruhu zaznamenal další pád.
Tentokrát již číše přetekla a sám závodník, který se na Borech loni v dubnu zranil, se rozhodl dále nepokračovat. Opakovaná jízda viděla hladký triumf Michala Škurly a Ondřeje Smetany, kteří upevnili vedoucí postavení pražské Markéty.
Zatímco pražská Markéta mířila nejen k vítězství, ale i k titulu, šance Juniorů CZ, že by se v obvyklé sestavě mohli dostat v říjnu v Žarnovici do hry, se snižovala. Pardubice totiž po úvodních debaklech s Pražany začaly opět zvedat hlavy. Patrik Mikel dominoval páté jízdě, v jejímž úvodním oblouku upadl Martin Mejtský.
Stačil se posbírat a dojet pro bod za Danielem Šilhánem, protože Danielu Klímovi ve snaze vyhnout se Pardubičanovi zhasnul motor. V rozjížďce s číslem sedm nejlépe odstartoval Jaroslav Petrák. V prvním oblouku jej předčil pouze Patrik Mikel, aby starší z obou Pardubičanů nakonec odrážel útoky Daniela Klímy až do cíle.
Po čtvrtém místě v Praze a třetím ve Svitavách spěly Pardubice k druhé příčce. V rozjížďce s číslem deset si Patrik Mikel prohodil místo na startovním roštu s Martinem Mejtským, přesto ale nejlépe odstartoval Jakub Valkovič. Pardubičan jej vytrvale pronásledoval, několikrát měl předjetí na dohled, ale dočkal se až v první zatáčce posledního okruhu.
„Pustil jsem to víc ven,“ kál se slovenský junior, že jej Patrik Mikel podjel. Ján Mihálik za jeho zády garantoval remízu. Také on musel o své umístění bojovat, protože dopředu se tlačil Martin Mejtský, jenž však na začátku třetího kola upadl. Ve dvanácté jízdě už chyběl Michal Tomka a s Davidem Pacalajem někde na cestě z Finska nemohl Marián Šebián nasadit nikoho.
Źarnovica dokončovala mítink jen se dvěma závodníky, což jí nakonec stálo první pódium. Junioři CZ totiž přišli o další body ve dvou střetnutích s Markétou. V rozjížďce s číslem devět uletěli Zdeněk Holub a Ondřej Smetana Danielu Klímovi s Danielem Šilhánem od startu, ob rozjížďku později Zdeněk Holub s Michalem Škurlou podobným způsobem naložili s Filipem Hájkem a Danielem Šilhánem.
Když se závod z utkání dvojic měnil na individuální vyvrcholení, měla Praha s třiceti body vítězství již v kapse. Pardubice ztrácely jedenáct, Žarnovica osmnáct a Junioři CZ dokonce devatenáct bodů.
„Zkoušel jsem bejt co nejrychlejší a dával jsem to na venek, co to šlo, až jsem zjistil, že to už nemůže vyjít. Stáhnul jsem to na lajnu, dláblo mi to a musel jsem to zahodit.“
Rozhodnuto bylo rovněž o pražském titulu, protože Junioři CZ už na druhé místo pomýšlet nemohli a třetí příčka jim do Žarnovice už nedávala žádnou šanci na zvrat. Nicméně ve hře zůstával stále zajímavý rekord, protože Markéta se mohla stát prvním celkem v naší ligové historii, jenž by vyhrál závod bez ztráty jediného bodu.
Ještě ve třinácté jízdě se zdálo, že borci z české metropole si ani tento primát nenechají vzít. Zdeněk Holub totiž dovedl do cíle Patrika Mikela, Jakuba Valkoviče a Filipa Hájka. Hned vzápětí vystřelil do vedení Ondřej Smetana. Ovšem v první zatáčce se poroučel k zemi Ján Mihálik. Znovu blikala červená světla a znovu se startovalo bez slovenského borce.
Čelo zase opanoval Ondřej Smetana, který si rychle vypracoval náskok před Jaroslavem Petrákem a Danielem Šilhánem. Pak přišla závěrečná zatáčka a suverénně vedoucí Pražan spadl. Doběhl si pro bod, který neměl žádný vliv na vítězství či titul. A rekord byl stejně fuč. Daniel Šilhán však díky jeho chybě inkasoval dva body.
Junioři CZ se dotáhli na Žarnovicu. A jelikož v patnácté jízdě neměl za Slováky kdo nastoupit, sestřelil ji z pódia. Michal Škurla dal najevo pražskou dominanci a jezdil první od startu až do cíle před Danielem Klímou a Martinem Mejtským.
„Dobrý, povedlo se to,“ byl Zdeněk Holub spokojený. „Závody dobrý, bodů bylo dost, a že jich nemáme plnej‘ počet, se nedá nic dělat.“
„Super, všechno fungovalo,“ neměl ani Michal Škurla příležitost vraštit čelo. „Vyhrávali jsme všechny jízdy, takže výborný. Dneska to byly suprový závody. Všechno úplně bez problémů.“
„Aspoň jsem udělal show,“ komentoval Ondřej Smetana se smíchem připomínku, že nebýt jeho pádu Markéta by jako první v celé naší ligové historii vyhrála závod bez ztráty bodu. „Jsem rád, že jsem vyhráli a jedeme dál.“
„Horko bylo hrozný,“ nechal se slyšet Patrik Mikel. „První jízdu jsem to měl suchý, jak bylo hodně pádů a opakovaček. Jel jsem do nájezdu a nic neviděl. Pak každá jízda super. Trvalo mi chvilku, než jsem se přeorientoval z Kopřivnice na Plzeň.“
„Úmorný,“ reagoval Jaroslav Petrák na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes vlastně bylo. „Jako dobrý, akorát jsem trošku vyšťavenej‘. Moc jsem toho nenaspal, včera byla Kopřivnice a musel jsem se připravit na dnešek. Ve svejch‘ letech bych moh‘ skály lámat, ale závody po startu náročnější, to stojí síly. Body se dělaly, tak co?!“
„Líbilo se mi to,“ bilancoval Daniel Klíma. „Minule na přeboru to tady bylo strašný. Měl jsem defekt, jak Martin spadnul, ubral jsem moc a motorka chcípla. Nakonec byla bedna, konečně mám první pohár z pětistovek.“
„Trénink byl v pohodě, závod nic moc,“ konstatoval Daniel Šilhán. „Ale baví mě to, vedu si líp a líp.“
„Celkem dobré,“ odtušil Jakub Valkovič. „Vyhrál jsem jednu jízdu a skoro jsem porazil Patrika Mikela, ale v předposlední zatáčce jsem to pustil víc ven. Jelo se mi dobře, dráha byla trošku těžší, ale jak říkám, jelo se mi dobře. Škoda těch dvou bodů, co nám chyběly na bednu, škoda, že se klukům víc nezadařilo.“
„Předtím jsem udělal špatný nájezd, ale teď jsem si dal just pozor,“ povzdechl si Michal Tomka, který se rozhodl po třech pádech raději odstoupit. „Asi karma. Aspoň včera v Kopřivnici se dařilo. V této Plzni ale nemám štěstí.“
| 1. AK Markéta Praha | 37 | ||
| Michal Škurla | 2 3 3 3 | 3 | 14(1) |
| Ondřej Smetana | 3 3 2 2 | 1 | 11(2) |
| Zdeněk Holub | 2 2 3 2 | 3 | 12(2) |
| 2. AMK ZP Pardubice | 25 | ||
| Jaroslav Petrák | 1 1 2 2 | 3 | 9(2) |
| Martin Mejtský | R 1 – 0 | 1 | 2 |
| Patrik Mikel | R 3 3 3 3 | 2 | 14 |
| 3. Junioři CZ | 15 | ||
| Filip Hájek | 1 2 0 1 | 0 | 4(1) |
| Daniel Klíma | 2 E 1 1 | 2 | 6 |
| Daniel Šilhán | 1 2 0 0 | 2 | 5(1) |
| 4. SC Žarnovica | 13 | ||
| Michal Tomka | X X X – | – | 0 |
| Jakub Valkovič | 3 1 1 2 | 1 | 8 |
| Ján Mihálik | 3 F 1 1 | X | 5(1) |
| bilance výsledků: | malé body: | velké body: | |
| 1. Praha | 3-0-0-0 | 79 | 12 |
| 2. Junioři CZ | 0-2-1-0 | 54 | 8 |
| 3. Pardubice | 0-1-1-1 | 54 | 6 |
| 4. Žarnovica | 0-0-1-2 | 41 | 4 |
Foto: Kiril Ianatchkov a Antonín Škach
Divišov – 11. srpna
Evropský pohár stopětadvacítek v Divišově nabídl plno jízd s dramatickými souboji, které se ovšem netýkaly trojlístku českých reprezentantů. Ti totiž se svými motocykly Shupa vesměs vedli již v první zatáčce a do cíle přijížděli s velkým náskokem. Jak Jaroslav Vaníček, tak Vojtěch Šachl dokonce vyhráli základní část bez ztráty květinky. Bez okliky přes finále B se do áčka rovnou kvalifikoval také Bruno Belan. Závěrečná část se již netýkala Matěje Frýzy, jenž do céčka nepostoupil jen díky horším pomocným kritériím, a Vojtěcha Zamazala, který celý závod prostál ve společnosti rodičů u vrat depa v pohotovosti jako náhradník, aniž by se mu však naskytla jediná příležitost vyjet na ovál. Jaroslav Vaníček připouštěl, že se mu před startem finále A vrátila nervozita, jíž se postupně zbavil při svém vítězném tažení. Avšak již v úvodním nájezdu měl situaci pevně pod svou kontrolou a jasně vedl před Brunem Belanem pádícím za stříbrem. Skvělou podívanou však servíroval Vojtěch Šachl, jemuž se nepovedlo dostat se dopředu tak rychle jako jeho reprezentační kolegové. Sotva se ale v nájezdu do druhého kola zbavil dotěrného Kacpera Makowskeho, udeřil na Sama McGurka. Angličan, jenž se mezi nejlepších šest dostal z finále B, se ovšem nemínil vzdát jen tak. Divišovský závodník byl ale v první zatáčce třetího kola nekompromisní, ale v závěrečném oblouku musel být ještě důraznější, aby se natáhl pro bronz. Nešťastnému Angličanovi se zpod brýlí řinuly slzičky jako hrachy, nicméně pódium pro sebe zabrali čeští kolibříci. A pakliže něčeho litovali, tak jenom absence šampaňského, jimž by zkropili nejen sami sebe, nýbrž i nadšené přihlížející.
Takové podmínky jako současná česká reprezentace plochodrážních stopětadvacítek měli u nás naposledy motokrosaři a soutěžáci někdy před třiceti lety. Vedle kompletního realizačního týmu SCM jim byla k dispozici rovněž parta ze Shupy posilněná tradičně o kouzelníka všech stopětadvacítek Petra Schmieda. A v neposlední řadě i tovární motocykly pražského výrobce.
Nakonec po něm sáhnul vlastně jen Bruno Belan. Jaroslav Vaníček si do továrního stroje zamontoval svůj vlastní motor. Vojtěch Šachl nastoupil se svými podvozky i motory. Matěj Frýza dostal nabídku osedlat tovární dvouventil. Nicméně plzeňský chlapec přece jen stále stojí na samém počátku své závodnické kariéry a měl respekt před motocyklem zpřevodovaným na velké rychlosti. Nakonec ale neodolal a v jedné rozjížďce na něho přece jen usedl.
„Myslím, že je to nakonec jedno, důležité je, aby vyhrála Shupa.“
Po tréninku se divišovským závodištěm proháněl. Měnil prázdné pytle v odpadkových koších na balóny. A bohužel také nosil do depa prach ze sousedního pole, které se poněkud bezohledný traktorista rozhodl kultivovat právě v nevhodný okamžik. Nicméně devatenáct nejmladších závodníků se záhy představilo divákům na nástupu a pak už se šlo zápolit o evropský pohár.
V rozjížďce s číslem jedna vyrazil do čela Marlon Hegener sledovaný Pawlem Trzesniewskim. Bruno Belan jel za nimi a přetahoval se o třetí příčku s Frido Vingem Viidasem. Sergej Ljatosinskij, který dnes předsedal jury ukazoval svoji fotografii ze stupňů vítězů s jeho dědečkem. V úvodním nájezdu druhého kola ovšem Estonec upadl. Protože se nezvedal, zablikala červená světla a traťoví maršálové mávali červenými vlajkami.
Estonský závodník naštěstí vyvázl z incidentu nezraněn, nicméně byl pochopitelně diskvalifikován z repete, které Bruno Belan pochopil jako druhou šanci. Vnějškem prvního oblouku letěl do vedení jako stíhačka vystřelená z letadlové lodi. Inkasoval drsnou ránu od Marlona Hegenera, který se cpal dopředu, ale krizový moment dokázal naprosto mistrovsky ustát.
Ve výjezdu z úvodního oblouku převzal vedení Pawel Trzesniewski. Bruno Belan zatížil své konto čtyřmi body, což samozřejmě nebylo nikterak špatné. Jenže z českého úhlu pohledu měly lepší časy teprve přijít. První jízda byla z devíti rozjížděk základní části jedna ze dvou, jejímž cílem neprojížděl náš reprezentant jako vítěz!
Ve druhé jízdě měl Vojtěch Šachl náskok bratru poloviny rovinky, než stačil vjet do druhého kola. Celá zápletka se točila okolo Bruna Thomase. Na našich oválech dobře známý Němec ještě nikdy nejel závod takové důležitosti. A tak byl pořádně nervózní nejen on, nýbrž také jeho rodiče a sestřička Frieda, která sama usedá za řidítka malého motocyklu.
Bruno Thomas byl dlouho druhý za Vojtěchem Šachlem, než jej na sklonku druhého kola předjel Luke Harrison. Hned vzápětí dominoval Jaroslav Vaníček. Měl již astronomický náskok ve chvíli, kdy Sam McGurk v první zatáčce druhého kola objel druhého Lucu Kastnera. A Češi dominovali i nadále. Vojtěch Šachl se v první zatáčce mihnul okolo Frido Vinga Viidase jako, kdyby ho potkal Sam McGurk estonského závodníka předčil ve chvíli, kdy se domácí borec mohl opřít o svůj olbřímí náskok.
Rozjížďku s číslem pět vyhrál Jaroslav Vaníček stylem start – cíl. Šestá jízda se opakovala vinou pádu Nicka Colina Haltermanna. Jenže incident se odehrál v první zatáčce, takže Němec mohl na start repete. Bruno Belan prve suverénně vedl. Opakovačka nepřinesla pro něho nic složitějšího než, že ještě v úvodním nájezdu za sebou nechal Harryho McGurka.
Byl to vskutku charakteristický obrázek! Slaňák spěl nezadržitelně k pěti bodům, zatímco zbývající pětice za jeho zády jen vřela iniciativou, aby se navzájem obrala o body. Poslední série základní části už na podobném image neměla změnit takřka vůbec nic. Sedmá jízda se opakovala vinou pádu Lucy Kastnera v první zatáčce. Nicméně stejně jako v prvním případě i při repete na čele naplno úřadoval Vojtěch Šachl.
Hned poté v osmé jízdě Jaroslav Vaníček v prvním nájezdu dostal Pawla Trzesniewskieho, aby stejně jako Vojtěch Šachl také on uzavřel své účinkování v základní části uzavřel bez ztráty jediného bodu. Rovnou do finále A se kvalifikoval také Bruno Belan. Slánský závodník ale v deváté jízdě trčel za Kacperem Makowskim, jehož se vytrvale snažil připravit o druhou pozici, zatímco na čele řádil Frido Ving Viidas.
Finálová část české fanoušky zaměstnala vlastně až ve svém závěru. Vojtěch Zamazal byl celou dobu v plné pohotovosti, aby vyjel na ovál, nicméně pro prvního náhradníka se nenašla vůbec žádná příležitost k výjezdu na ovál. Matěj Frýza inkasoval dva body, většinu závodu měl vrch nad Nickem Colinem Haltermannem. Jenže Němec na závěr vylepšil svou nulu dvěma body a to shodou okolností i na Plzeňanův úkor. A tak se na finále C mohl těšit on.
Finálový program ale odstartoval finále B, odkud se první dva měli kvalifikovat do áčka. Ačkoliv Frido Ving Viidas odstartoval nejlépe, záhy jej minuli Marlon Hegener a Sam McGurk,kteří se tím pádem dostali na startovní rošt finále A. Céčko vzápětí vyřešilo pořadí závěrečné třetiny aktuální klasifikace. Vyhrál jej Luca Kastner, když v první zatáčce minul Mateusze Lopuskeho.
„Díky Vencovi Hromasovi, vyjde nám vždycky vstříc.“
Hned nato Jaroslav Vaníček pospíchal od výjezdu na dráhu, aby do nádrže svého motocyklu dolil palivo. Spěch však nebyl na místě, protože pořadatelé se svou vymazlenou dráhu rozhodli vylepšit ještě jednou úpravou. A tím pádem se ve vratech místo šestice aspirantů na stupně vítězů objevil červený Zetor.
Netrvalo však dlouho a áčko bylo připraveno. Sam McGurk se rozhodně nemohl stydět za svou reakci na let pásky k divišovskému nebi. Jenže Jaroslav Vaníček spěl za splněním svého snu a v první zatáčce se okolo Angličana prohnal do čela. Táhnul přitom za sebou Bruna Belana jako na provázku. Vojtěch Šachl byl v té chvíli čtvrtý.
V nájezdu do druhého kola se zbavil Marlona Hegenera, jehož posléze v oblouku u depa podjel Pawel Trzesniewski. Divišovský závodník si ale nedokázal srovnat v hlavě, že by v domácím závodě, kde jeho akční snímek zdobil plakát, skončil těsně pod pódiem. Sam McGurk jej brzy měl za svými zády.
Od bronzu jej dělilo jedno jediné kolo. V první zatáčce se Vojtěch Šachl nekompromisně natáhnul pro třetí pozici. Byl odražen, ovšem jen proto, aby v posledním oblouku byl ještě nekompromisnější. Do cíle vskutku dorazil před Angličanem. A tak se na stupně vítězů vůbec žádný cizinec již nevešel.
„Dobrý, dobrý,“ zářil Jaroslav Vaníček. „Dráha byla dobrá, líbilo se mi to. Motorka jela dobře, nakonec jsem jal na svý. Dobře se mně ovládá a dokázali jsme ji vychytat. Zezačátku jsem byl nervózní na startech. Pak to přestalo, jak jsem se do toho položil. Ale před finále jsem už byl nervózní hodně. Start mi vyšel, dal jsem plnej‘ plyn a ujížděl pryč.“
„Výborný,“ hodnotil Bruno Belan své druhé místo. „Motorka jela, šlapala. Ve finále jsem si vzal venek. Odtud se mi nejlíp jelo, nikdo mě tam neskříp‘. Jsem hodně spokojenej‘.“
„Dobrý,“ říkal Vojtěch Šachl, aby se pustil do líčení klíčových okamžiků finále A. „Věřil jsem v to, že to vyjde. Snažil jsem se pozorovat jeho (Sama McGurka – pozn. redakce) chyby. Nakonec mě natlačil a já mu to poslal po manťáku.“
| TOT | C | B | A | ||
| 1. Jaroslav Vaníček, CZ | 5 5 5 | 15 | 1. | ||
| 2. Bruno Belan, CZ | 4 5 3 | 12 | 2. | ||
| 3. Vojtěch Šachl, CZ | 5 5 5 | 15 | 3. | ||
| 4. Sam McGurk, GB | 4 4 3 | 11 | 2. | 4. | |
| 5. Pawel Trzesniewski, PL | 5 2 4 | 11 | 5. | ||
| 6. Marlon Hegener, D | 3 4 2 | 9 | 1. | 6. | |
| 7. Frido Ving Viidas, EST | X 3 5 | 8 | 3. | ||
| 8. Luke Harrison, GB | 4 3 4 | 11 | 4. | ||
| 9. Kacper Makowski, PL | 2 2 4 | 8 | 5. | ||
| 10. Harry McGurk, GB | 2 4 1 | 7 | 6. | ||
| 11. Luca Kastner, D | 3 3 X | 6 | 1. | ||
| 12. Mateusz Lopuski, PL | 2 1 3 | 6 | 2. | ||
| 13. Alexandra Schauer, D | 1 0 2 | 3 | 3. | ||
| 14. Nynke Sijbesma, NL | 1 1 1 | 3 | 4. | ||
| 15. Bruno Thomas, D | 3 2 0 | 5 | 5. | ||
| 16. Nick Colin Haltermann, D | 0 0 2 | 2 | 6. | ||
| 17. Matěj Frýza, CZ | 1 0 1 | 2 | |||
| 18. Nigel Hummel, NL | 0 1 0 | 1 | |||
| 19. Vojtěch Zamazal, CZ (res) | DNR |
Foto: Karel Herman
