Pardubice – 27. listopadu
Listopad přinesl kalendáře FIM, FIM Europe a AČR, nicméně některá volná místa v něm zůstala. A ta jsou průběžně zaplňována. Včera bylo zřejmé, že semifinále mistrovství světa juniorů se vedle Pardubic a Stralsundu pojede také v Krakově. V národním kalendáři byly doplněné pražské termíny pro mistrovství republiky stopětadvacítek na krátké dráze, které 6. dubna budou předcházet volný závod a 14. května českou juniorku. V Divišově se pojede 2. června s flat trackem a 28. září před posledním dílem juniorského šampionátu. Zatím nejasný termín je pouze pro mistrovský flat track v Mariánských Lázních, jenž bude buď 3. nebo 10. srpna. Žhavou novinkou je rovněž stažení Ufy coby dějiště evropského šampionátu na ledě. Nový pořadatel se usilovně hledá.
Divišov doplnil kalendář svými mistrovskými podniky stopětadvacítek
Církvice – 24. listopadu
Včera okolo osmnácté hodiny byl sál myslivny v Církvici poblíž Čáslavi natřískaný. Nově příchozí už jen horko těžko hledali prázdné židle. Ochutnávali výtečné speciality z teplého i studeného rautu, dopřávali si pivečka i skvělá vína. Josef Franc mezi nimi pobíhal jako pozorný hostitel. Když si vzal slovo, tradičně své posluchače rozesmál. Ale že nakonec jen málokteré z očí přítomných dam zůstane suché, nečekal nikdo.
Josef Franc bilancuje svou sezónu 2018
Český šampión měl kvůli dovolené tak napilno, že se dokonce při pátečním vyhlašování motocyklových mistrů republiky za rok 2018 v budově pražského Autoklubu nechal zastupovat Pavlem Ondrašíkem. Tradiční setkání se sponzory a přáteli, které již druhý rok po sobě nasměroval do útulné myslivny v Církvici, ovšem neošidil.
První příchozí dorazili již okolo šestnácté hodiny. Potěšili se pohledem na medaile a poháry i dva motocykly. Na tom pro dlouhou plochou dráhu seděla figurína oblečená v závodních proprietách pražského závodníka. Stroj pro klasický speedway lákal zejména děti, které se mohly vesele fotografovat v jeho sedle.
Plochodrážní koutek v myslivně
Hosté se spolu vesměs dobře znali z předchozích let. Mohli jste se potkat s Adrianem Rymelem, Michal Stárkem či Václavem Matunou. Pochopitelně nemohli scházet oba mechanici Jiří Georgiev a Jakub Fencl a trenér Zdeněk Schneiderwind. Dorazili i Ondřej Smetana a Petr Chlupáč i se svými rodiči.
Někdy okolo půl sedmé Josef Franc vyskočil na stůl. Než se pustil do řeči, musel se ještě malinko posunout. Jelení trofej na stěně rovnou za ním dělala z úřadujícího plochodrážního mistra dokonalého paroháče.
Josef Franc žádá svou přítelkyni o ruku
„Byla to povedená sezóna,“ pustil se do bilancování sezóny anno domini 2018 ve svém podání. „Až na malý výjimky se dařilo. Sezóna dopadla špičkově, jak říká trenér. Je to druhá nejúspěšnější sezóna v kariéře, i když mi už bude spousta let.“
Na prahu čtyřicítky dokázal Josef Franc obhájit svůj titul mistra republiky jednotlivců, což je pro něho o to cennější, že v přímém souboji porazil nejen Eduarda Krčmáře jako loni, nýbrž také Václava Milíka. Zlato z dlouhé dráhy zajistilo mistrovský double, k němuž je nutno připočíst stříbra z extraligy a z šampionátu dvojic. A pochopitelně titul evropského vicemistra na travnaté dráze i trochu nečekaný postup z challenge do finále mistrovství Evropy jednotlivců.
Dámský hlas před pořízením skupinové fotografie:
„Teda Pepo, ty nás nejdřív rozbrečíš a pak chceš, abychom se s tebou fotily!“
Řekla ano!
„Chci poděkovat klukům, co se mnou jezdí na závody,“ pokračoval Josef Franc, jehož ani na chvilku neopustil jeho pověstný humor. „A děkuju i kuchařům, že nám dnes něco málo nachystali. V sezóně nám všechno fungovalo. Jestli na to budu mít nervy a zdraví vydrží, chtěl bych pokračovat. A teď panáka na kuráž a veliká improvizace.“
Taneček plochodrážního šampióna
Vmžiku pokynul, abych se z reproduktorů ozvala píseň Když muž se ženou snídá. Sotva Karel Gott začal o citu prázdném století a řádu všeho, seskočil ze stolu a s kyticí a zásnubním prstýnkem v ruce poklekl před svou přítelkyní a požádal jí o ruku. A příběh skončil happy endem.
Josef Franc se dočkal souhlasného ano a sklidil bouřlivý potlesk od hostů svého večírku, kteří se na společný snímek ani nevešli. Skvělá zábava posléze pokračovala i nadále, i když se část přítomných vydávala listopadovou nocí vstříc svým domovům.
Josef Franc si své hosty pozval opět do myslivny v Církvici
Kostěnice – 24. listopadu
Byť předpověď na včerejšek nevypadala nikterak vábně, v Kostěnicích se opět trénovalo. Závodníků nebylo mnoho. Za nejlepší byli vyhlášeni Adam Nejezchleba, Jan Hlačina a Josef Novotný. Spolu s nimi trénovali Aleš Duben, jenž opět skvěle připravil závodní trať, Dan Macl, Stanislav Buňka a Jaromír Kašpar. Po hodině se vskutku rozpršelo, takže nezbývalo než si opéct na ohýnku buřtíka a sbalit závodní nádobíčko.
Přelouč – 23. listopadu
Před deseti lety byl aktivní postavou české ledařské renesance, když se po delší přestávce vrátil za řidítka ohřebovaného speciálu. Do české historie se zapsal rovněž coby organizátor mítinků v Mělicích a v Opatovicích nad Labem a k ledům přivedl i svého syna Lukáše. Jenže ten se stále menší nesmělostí očuchává velký ledařský svět a on na něho musí brát ohledy v osnování svých plánů. Radek Hutla se magazínu speedwayA-Z, že plány za zimní měsíce jsou pro něho prozatím jednou velkou improvizací.
Prosincový začátek ve Švédsku
Radek Hutla startuje sezónu začátkem prosince
„Sednu na motorku a pojedu na závody,“ usmívá se Radek Hutla nad otázkou, co odpoví, až se paní Zima zeptá, co dělal v létě. „Pojedeme na soustředění do Švédska někdy po desátým prosinci, to bude podle Frankyho Zorna, zatím je v Rusku a musí se vrátit. Rusko s Lukášem padlo. Mají tam tři kempy, ale jsou plný. Asi jsem trošku zaspal, když jsem volal Bondarenkovi, řekl mi, že je to všechno plný. Na každej‘ trénink berou jen dvacet čtyři jezdců.“
Český kalendář ledové ploché dráhy pro rok 2019 zahrnuje, dalo by se říct již tradičně, osm závodů ve dvou šampionátech. Jejich hlavní většina se má konat v lednu, přičemž jeho druhý víkend s kvalifikací mistrovství světa je volný. Lukáš Hutla má angažmá za Gävle ve švédské lize, přičemž jeho otec Radek plánuje uspořádat jeden mítink v Mělicích koncem ledna a druhý v Opatovicích nad Labem o měsíc později. Volného času zjevně nebude nazbyt. A velkým rivalem domácích podniků není jen počasí, ale také zahraniční ledařská scéna.
Radek Hutla v akci
„Tady nemrzne a asi nebude,“ povzdechne si Radek Hutla. „Závody mám leden a únor. Uvidím, jak se to bude potkávat s ostatníma v cizině. Po novým roce je švédská liga, pak bychom jeli mistrovství světa a vrátili bychom se zase do Švédska. Uvidím, jak to bude potom. Jestli bude mladej‘ ve Švédsku, nebyly by Mělice. Budeme to muset podřizovat, co bude venku. Budu tady až poslední tejden v lednu a pak je Rusko.“
Nejistý únor
Lukáš Hutla byl zatím nominován do kvalifikace světového šampionátu ve finském Kauhajoki. Podoba reprezentace pro mistrovství Evropy a mistrovství světa družstev je odvislá od výsledků českého kvintetu právě ve světové kvalifikaci. Nicméně přeloučský ledový terminátor by se rád podíval i do finálového seriálu světového mistrovství, jehož první díl v Almaty ovšem koliduje s šampionátem starého kontinentu.
Při plánování svých závodních i pořadatelských aktivit musí Radek Hutla brát ohledy na svého syna Lukáše
Každopádně drtivá většina února by nemusela zastihnout nejlepší naše ledaře doma, aby mohl být vypsán plnohodnotný šampionát jednotlivců. Proto většina domácích termínů akcentuje leden, byť meteorologové vyhrožují nadprůměrnými teplotami minimálně do Vánoc. I když počet našich ledařů roste od roku, v únoru by jich hodně mohlo být v Rusku. A v ostatních zemích kontinentální Evropy je zimní odvětví ploché dráhy kulantně řečeno za zenitem.
„Uvidíme, ale Rusko je pro nás nutný,“ uvědomuje si Radek Hutla. „Je tam mistrovství světa družstev a mistrovství Evropy. A pokud by Lukáš postoupil v mistrovství světa, je to vlastně to samý, protože pojedeme buď jedno nebo druhý. Určitě by jel s náma i Modus, takže by bylo o dalšího závodníka míň. Evropu musí taky někdo jet, jsou to další závodníci, aby tady vůbec něco zbylo…“
Mořina – 22. listopadu
Ve Švédsku závodil už v rámci zlatého poháru dvěstěpadesátek roku 2011. Když předloni dostal pozvánku na testimonial Dennise Jonssona do švédského Hagforsu, neváhal. Trápil se se spojkou, díky níž jednou prošvihnul dvouminutový limit, jednou spadl a se třemi body obsadil třináctou příčku. Vrátil se však nadšený z atmosféry a nevyloučil zimní vyjednávání o kontraktu za místní Valsarnu v nižší soutěži Allsvenskan. K dohodě došlo až v tomto týdnu a Ondřej Smetana se po polské Bydhošti dočkal svého dalšího zahraničního angažmá.
Atmosféra Hagforsu předloni na Ondřeje Smetanu hodně zapůsobila
„Už tenkrát při Testimonialu Dennisa Jonssona jsme se bavili, že bych za Valsarnu jezdil,“ říká Ondřej Smetana. „Ale na loňský rok domluva padla. Ale na příští sezónu se jim do týmu hodím, takže jsme se domluvili.“
Nicméně Švédsko není za rohem, takže pražský závodník musí pracovat i po logistické stránce. „To ještě vyřešený nemám,“ připouští. „Každopádně postavíme dvě motorky, který budou jen do Švédska. Pokud to půjde, tak je tam nechám.“
Ondřeje Smetanu čeká napřesrok debut ve švédské Allsvenskan
Řím – 21. listopadu
Ačkoliv kalendář evropských šampionátů byl v zásadě hotov již téměř před dvěma týdny, svého oficiálního zveřejnění se dočkal až během dnešního odpoledne. Čeští a slovenští příznivci ploché dráhy se mohou těšit na přehršel mítinků pod jurisdikcí FIM Europe, které se budou konat v Pardubicích, Liberci, Divišově a Plzni.
