Dobříkovice – 21. prosince
Sotva zjistil, že vedle pochroumaných prstů na ruce odskákal svůj tréninkový pád zlomenou klíční kostí, neměl myšlenky na nic jiného než na návrat do Čech. Zatímco jeho otec Antonín sám řídil jeho dodávku ze Švédska do jižních Čech, on v úterý mířil domů vysoko v oblacích. Po chirurgickém zásahu bude o jeho osudu jasněji po Vánocích, nicméně již dnes je jisté, že Jan Klatovský do lednové kvalifikace ledařského mistrovství světa bohužel nezasáhne.
„Zatím mi to zfixovali, je prasklá celá kost,“ povzdechne si Jan Klatovský nad otázkou po aktuálním stavu jeho ramene. „Čekáme do sedmadvacátýho. Když se to nehne, během třech tejdnů by to mělo srůst a pak bych to rozhejbával. U malíčku mám rozdrcenej‘ poslední článek, prsteníček je roztrženej‘. To se během pár dnů zahojí, ale ta klička se musí dát pořádně do kupy.“
Jenže kvalifikace ve švédském Örnsköldsviku, kam byl český šampión nominován, zbývají právě ony tři týdny. „Semifinále nestihnu,“ je Jan Klatovský smířený s osudem, přičemž si uvědomuje, že vzhledem ke svému kritickému postoji vůči FIM nemůže od jejích funkcionářů očekávat žádné milodary. „Divokou kartu na finále mi asi nedaj‘, ale třeba mě napíšou na seznam náhradníků. Chci ale jet mistrovství Evropy a mistrovství světa družstev.“
Vyloučen je pochopitelně také start Jana Klatovského ve švédské lize. „Chtěl bych poděkovat tátovi, že odřídil sám moje auto nazpět, když se mi tohle stalo,“ otáčí český šampión list. „Já chtěl rychle odlítnout domů s tím ramenem. A nikdo další z Čechů už ve Švédsku nezbyl, odjeli už v pondělí…“
Foto:Miroslav Horáček a Karel Herman
